Mussik, Gustav Julius: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
| Řádka 23: | Řádka 23: | ||
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
<cshow logged="1"><ee:content> | <cshow logged="1"><ee:content> | ||
| − | Jméno je psáno též Musick, v dokumentech českých úřadů se vyskytuje i jako Mužík. V dějinách německého divadla v českých zemích je hojně frekventováno, zvl. na severu a severozápadě Čech, příbuzenské vztahy zatím nejsou doloženy. V souvislosti s divadlem se vyskytuje i v 18. století (1744 uzavřel sekretář pražského místodržitelství Johann Josef M. v Praze smlouvu se společností německých komediantů, [[Teuber Oskar Karl|Teuber]] I, s. 179). [[ | + | Jméno je psáno též Musick, v dokumentech českých úřadů se vyskytuje i jako Mužík. V dějinách německého divadla v českých zemích je hojně frekventováno, zvl. na severu a severozápadě Čech, příbuzenské vztahy zatím nejsou doloženy. V souvislosti s divadlem se vyskytuje i v 18. století (1744 uzavřel sekretář pražského místodržitelství Johann Josef M. v Praze smlouvu se společností německých komediantů, [[Teuber Oskar Karl|Teuber]] I, s. 179). [[Mussik Franz Alois|Franz Alois Mussick]] vydal v Praze 1808 svou jednoaktovku (viz Theatralia). Dopisoval též do pražského literárního časopisu ''Der Kranz'' a do zahraničních listů. Hercem společnosti Ludwiga Feidlera byl v zimní sezoně 1836/37 v Chebu Eduard M., nejspíš též literárně činný. Přispíval do periodika ''Janus, Taschenbuch für Freunde der schönen Literatur'', které v Žatci ve 30. letech 19. stol. vydával topograf zdejšího kraje, [[Mussik Franz Alois|Franz (František) Alois M]]., též autor divadelních her (viz Theatralia). V sedmdesátých a osmdesátých letech 19. stol. byly členkami baletního souboru Stavovského divadla sestry Ernestina M. (*1847 Praha) a Emma či Emilie M. (*1851 Praha), dcery pražského cukráře Karla M. |
Gustav Julius '''M.''' se poprvé objevuje v tisku na přelomu let 1845/46 v Hostinném jako jednatel a umělecký vedoucí divadelní společnosti [[Mussik Thekla|Thekly Seifertové]]. Kolem roku 1849 se '''M.''' se [[Mussik Thekla|Seifertovu]] oženil a stal se samostatným ředitelem společnosti, vedené na jméno manželky. V srpnu 1850 požádal '''M.''' o obnovení koncese. Na základě kladného vyřízení žádosti mu koncese byla udělena pro kraje českolipský, jičínský a chebský, s vyloučením Chebu a lázeňských měst. V dubnu 1851 získal '''M.''' svolení hrát také v Chebu, zatím s platností do konce roku 1851. | Gustav Julius '''M.''' se poprvé objevuje v tisku na přelomu let 1845/46 v Hostinném jako jednatel a umělecký vedoucí divadelní společnosti [[Mussik Thekla|Thekly Seifertové]]. Kolem roku 1849 se '''M.''' se [[Mussik Thekla|Seifertovu]] oženil a stal se samostatným ředitelem společnosti, vedené na jméno manželky. V srpnu 1850 požádal '''M.''' o obnovení koncese. Na základě kladného vyřízení žádosti mu koncese byla udělena pro kraje českolipský, jičínský a chebský, s vyloučením Chebu a lázeňských měst. V dubnu 1851 získal '''M.''' svolení hrát také v Chebu, zatím s platností do konce roku 1851. | ||
| Řádka 39: | Řádka 39: | ||
V Mariánských Lázních účinkovala '''M. '''společnost podle zpráv tisku poprvé během letní sezóny 1855 (''Deutscher Bühnenalmanach''; Berlin 1856, s. 350-351). Není ale vyloučeno, že zde byla již v roce 1852. R. Švandrlík (viz lit., s. 2) uvádí pro léta 1852–67 jméno ředitele „Musila“, který převzal direkci od [[Feichtinger Johann Nepomuk|Johanna Nepomuka Feichtingera]], nelze vyloučit, že jde o chybný přepis jména. Hrálo se v prozatímním divadle, na místě pozdějšího Lesního zámečku. Z tisku je patrná spokojenost a hmotná prosperita '''M.''' společnosti v letním lázeňském prostředí. ''Pilsner Bote'' 19. července 1857 komentuje, že '''M.''' „dělá v krásné aréně (aréna v Šenově, sloužící k letním představením) se zdatnými silami a nejnovějším repertoárem skvělé obchody.“ Po letní sezóně 1866, když musela být z důvodu událostí prusko-rakouské války pozastavena výstavba nového městského divadla v Mariánských Lázních, se '''M.''' přesunul na zimní sezonu do Litoměřic, odkud společnost zajížděla také do Terezína. '''M.''' působení v Mariánských Lázních zakončila letní sezóna v červenci 1867. Od 1. srpna téhož roku bylo prozatímní divadlo pronajato řediteli [[Moser Carl|Carlu Moserovi]], jehož správní pravomoci se měly od roku 1868 rozšířit na dokončovanou divadelní novostavbu. V reakci na tuto skutečnosti opustil '''M.''' Mariánské Lázně a zamířil do Karlových Varů. | V Mariánských Lázních účinkovala '''M. '''společnost podle zpráv tisku poprvé během letní sezóny 1855 (''Deutscher Bühnenalmanach''; Berlin 1856, s. 350-351). Není ale vyloučeno, že zde byla již v roce 1852. R. Švandrlík (viz lit., s. 2) uvádí pro léta 1852–67 jméno ředitele „Musila“, který převzal direkci od [[Feichtinger Johann Nepomuk|Johanna Nepomuka Feichtingera]], nelze vyloučit, že jde o chybný přepis jména. Hrálo se v prozatímním divadle, na místě pozdějšího Lesního zámečku. Z tisku je patrná spokojenost a hmotná prosperita '''M.''' společnosti v letním lázeňském prostředí. ''Pilsner Bote'' 19. července 1857 komentuje, že '''M.''' „dělá v krásné aréně (aréna v Šenově, sloužící k letním představením) se zdatnými silami a nejnovějším repertoárem skvělé obchody.“ Po letní sezóně 1866, když musela být z důvodu událostí prusko-rakouské války pozastavena výstavba nového městského divadla v Mariánských Lázních, se '''M.''' přesunul na zimní sezonu do Litoměřic, odkud společnost zajížděla také do Terezína. '''M.''' působení v Mariánských Lázních zakončila letní sezóna v červenci 1867. Od 1. srpna téhož roku bylo prozatímní divadlo pronajato řediteli [[Moser Carl|Carlu Moserovi]], jehož správní pravomoci se měly od roku 1868 rozšířit na dokončovanou divadelní novostavbu. V reakci na tuto skutečnosti opustil '''M.''' Mariánské Lázně a zamířil do Karlových Varů. | ||
| − | Městské divadlo v Karlových Varech, další z '''M.''' významných působišť, získal '''M.''' do osmitýdenního pronájmu 10. října 1863, po odchodu Fröhlichovy společnosti. V roce 1868 hrála '''M.''' společnost v karlovarském městském divadle po skončení ředitelských štací [[König Carl|Carla Königa]] (pronájem karlovarského městského divadla na tři roky od roku 1866) a [[Haag Carl|Carla Haaga]]. M. Kaufmann (lit., s. 44) cituje zprávu listu ''Wochenblatt ''z roku 1869, že „Pan Haag je pryč a Mussikova společnost je zde“, zanedlouho je ale konstatováno, že '''M.''' repertoár nedoznal oproti předchozímu [[Haag Carl|Haagovu]] zásadnějších změn, neboť „Offenbach je v podstatě na denním pořádku“ („Offenbach der Mann des Tages blieb“). Karlovy Vary zůstaly důležitým působištěm společnosti také v sedmdesátých letech po smrti ředitele Gustava Julia '''M.,''' v období nástupnických direkcí '''M.''' manželky [[Mussik Thekla|Thekly]], dcery Angeliky Suttner-Mussikové a jejího manžela [[Suttner Franz|Franze Suttnera]]. | + | Městské divadlo v Karlových Varech, další z '''M.''' významných působišť, získal '''M.''' do osmitýdenního pronájmu 10. října 1863, po odchodu Fröhlichovy společnosti. V roce 1868 hrála '''M.''' společnost v karlovarském městském divadle po skončení ředitelských štací [[König Carl|Carla Königa]] (pronájem karlovarského městského divadla na tři roky od roku 1866) a [[Haag Carl|Carla Haaga]]. M. Kaufmann (lit., s. 44) cituje zprávu listu ''Wochenblatt ''z roku 1869, že „Pan [[Haag_Carl|Haag]] je pryč a Mussikova společnost je zde“, zanedlouho je ale konstatováno, že '''M.''' repertoár nedoznal oproti předchozímu [[Haag Carl|Haagovu]] zásadnějších změn, neboť „Offenbach je v podstatě na denním pořádku“ („Offenbach der Mann des Tages blieb“). Karlovy Vary zůstaly důležitým působištěm společnosti také v sedmdesátých letech po smrti ředitele Gustava Julia '''M.,''' v období nástupnických direkcí '''M.''' manželky [[Mussik Thekla|Thekly]], dcery Angeliky Suttner-Mussikové a jejího manžela [[Suttner Franz|Franze Suttnera]]. |
Do okruhu lázeňských měst, do nichž '''M.''' zajížděl, náležely od prosince 1867 Františkovy Lázně. V letech 1865–68 zde bylo postaveno nové lázeňské divadlo. Vedle tříleté koncese obdržel roku 1868 '''M.''' ze strany města subvenci ve výši 200 zl. na provozní výlohy (Chronik der Stadt Franzensbad, s. 642). Představení zahájil 10. června 1868 slavnostní předehrou a uvedením Suppého operety ''Die schöne Galathé'', přičemž v hlavní roli vystoupila Angelika Mussik, významně se podíleli pan Caspary a slečně Denemy. '''M.''' úmrtím přešlo plnění koncesionářských povinností na jeho manželku [[Mussik Thekla|Theklu]], jenž se stala držitelkou koncese hned v lednu 1869.. Mimo sjednané letní sezóny hrála '''M.''' společnost ve Františkových Lázních pravděpodobně také v zimě kdy do města zajížděla z Chebu. | Do okruhu lázeňských měst, do nichž '''M.''' zajížděl, náležely od prosince 1867 Františkovy Lázně. V letech 1865–68 zde bylo postaveno nové lázeňské divadlo. Vedle tříleté koncese obdržel roku 1868 '''M.''' ze strany města subvenci ve výši 200 zl. na provozní výlohy (Chronik der Stadt Franzensbad, s. 642). Představení zahájil 10. června 1868 slavnostní předehrou a uvedením Suppého operety ''Die schöne Galathé'', přičemž v hlavní roli vystoupila Angelika Mussik, významně se podíleli pan Caspary a slečně Denemy. '''M.''' úmrtím přešlo plnění koncesionářských povinností na jeho manželku [[Mussik Thekla|Theklu]], jenž se stala držitelkou koncese hned v lednu 1869.. Mimo sjednané letní sezóny hrála '''M.''' společnost ve Františkových Lázních pravděpodobně také v zimě kdy do města zajížděla z Chebu. | ||
Verze z 5. 6. 2015, 07:27
Prvně se objevil jako jednatel a umělecký vedoucí divadelní společnosti Thekly Seifert (na přelomu 1845 a 1846. 1849 se s Theklou Sifert oženil a stal se samostatným ředitelem společnosti s koncesí pro kraje českolipský, jičínský a chebský, později i pro Mariánské Lázně a Karlovy Vary. V Mussikově společnosti se uváděla činohra, opereta a hry se zpěvy a příležitostně opera. Společnost měla až 30 osob a pronajímala si sezónně i větší divadla (1852 – 1855 a 1864 – 1867 Městské divadlo v Litoměřicích, Mariánské Lázně 1855 – 1867, Městské divadlo Karlovy Vary 1863, 1866 – 1869, Františkovy Lázně, plzeňské Městské pravovárečnické divadlo 1859 – 1862). Mussik zemřel 1868 v Chebu, společnost převzala jeho Manželka Thekla Mussik, roz. Seifert (*? – po 1878) s dcerou Angelikou Mussik a později se zetěm Franzem Suttnerem (1841 – po 1928).
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po přihlášení.
Publikováno: 30.11.2012
Autor: Martin Hanoušek
