Malířová, Helena: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
m
Řádka 41: Řádka 41:
 
<ee:bibliography_content>''Bratrství'', ND 1905, i t.; ''Pomsta'', 1906; ''Přítel'', MDKV 1913; ''Osud Zahradník'', t. 1922; ''Velký svátek'', t. 1922; ''Osvoboditel'', 1923; ''Štědrá bába'', t. in ''Kohoutek'' 2, 1923/24, s. 154–158; ''Modelka'', t. in ''Rudé právo'' 17. 8. 1924, příl. Dělnická besídka; ''Slunce a Zorka'', t. in ''Kohoutek'' 3, 1924/25, s. 131–134; ''Velký hlas'', t. tamtéž, s. 294–298; ''Tři hvězdy'', Mezinárodní den žen v Praze na Žofíně 1923, t. 1925; ''Sbratření národů'', t. in ''Rudé právo'' 1. a 2. 3. 1926, večerník; ''Střepiny'', t. tamtéž 19. 3. 1926, večerník; ''Oslava Prvního máje'', t. tamtéž 21. 4. 1926, večerník; ''Májové hry'', t. in ''Komunistka'' 5, 1926, č. 8, s. 4–5, též in ''Rudé právo'' 25. 4. 1926, příl. Dětská besídka; ''Vláda práce'', t. in ''Dělnické divadlo'' 7, 1927, s. 60–62; ''Od poražené revoluce k revoluci vítězné'', Večer Rudé pomoci 1928, t. in ''Reflektor'' 3, 1927, č. 19–20, s. 6; ''Zbořený stánek'', t. in ''Rudé právo'' 22. 5. 1927, příl. Dělnická besídka; ''Černé ruce a bílé ruce'' (dle L. N. Sejfulliny), Leninova tryzna v Praze v Lucerně 1928, t. in ''Dělnické divadlo'' 8, 1928, s. 38–41; ''Svaté mateřství'', t. tamtéž, s. 79–81, 93–94. </ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>''Bratrství'', ND 1905, i t.; ''Pomsta'', 1906; ''Přítel'', MDKV 1913; ''Osud Zahradník'', t. 1922; ''Velký svátek'', t. 1922; ''Osvoboditel'', 1923; ''Štědrá bába'', t. in ''Kohoutek'' 2, 1923/24, s. 154–158; ''Modelka'', t. in ''Rudé právo'' 17. 8. 1924, příl. Dělnická besídka; ''Slunce a Zorka'', t. in ''Kohoutek'' 3, 1924/25, s. 131–134; ''Velký hlas'', t. tamtéž, s. 294–298; ''Tři hvězdy'', Mezinárodní den žen v Praze na Žofíně 1923, t. 1925; ''Sbratření národů'', t. in ''Rudé právo'' 1. a 2. 3. 1926, večerník; ''Střepiny'', t. tamtéž 19. 3. 1926, večerník; ''Oslava Prvního máje'', t. tamtéž 21. 4. 1926, večerník; ''Májové hry'', t. in ''Komunistka'' 5, 1926, č. 8, s. 4–5, též in ''Rudé právo'' 25. 4. 1926, příl. Dětská besídka; ''Vláda práce'', t. in ''Dělnické divadlo'' 7, 1927, s. 60–62; ''Od poražené revoluce k revoluci vítězné'', Večer Rudé pomoci 1928, t. in ''Reflektor'' 3, 1927, č. 19–20, s. 6; ''Zbořený stánek'', t. in ''Rudé právo'' 22. 5. 1927, příl. Dělnická besídka; ''Černé ruce a bílé ruce'' (dle L. N. Sejfulliny), Leninova tryzna v Praze v Lucerně 1928, t. in ''Dělnické divadlo'' 8, 1928, s. 38–41; ''Svaté mateřství'', t. tamtéž, s. 79–81, 93–94. </ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Překlady</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Překlady</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>G. F. Esmann: ''Rozmilá rodina'', ND 1909 (pseud. R. Nosek); G. J. Wied: ''Její Milost stará paní'', ND 1910 (pseud. R. Nosek); H. Bahr: ''Děti'', ND 1910, t. [1911]; J. Kosor: ''Požár vášní'', MD Plzeň 1913; H. Nathansen: ''Maminka má pravdu'', ND 1913; J. Kosor: ''Žena'', ND 1913; C. Farrère, L. Népoty:''V předvečer války'', ND 1919; F. M. Dostojevskij, dram. J. Copeau – J. Croué: ''Bratři Karamazovi'', StD 1922, t. [b. d.]; F. Wollman: ''Člun na moři'', ZD Brno 1934 (s I. Olbrachtem).</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>G. F. Esmann: ''Rozmilá rodina'', ND 1909 (pseud. R. Nosek); G. J. Wied: ''Její Milost stará paní'', ND 1910 (pseud. R. Nosek); H. Bahr: ''Děti'', ND 1910, t. [1911]; J. Kosor: ''Požár vášní'', MD Plzeň 1913; H. Nathansen: ''Maminka má pravdu'', ND 1913; J. Kosor: ''Žena'', ND 1913; C. Farrère, L. Népoty: ''V předvečer války'', ND 1919; F. M. Dostojevskij, dram. J. Copeau – J. Croué: ''Bratři Karamazovi'', StD 1922, t. [b. d.]; F. Wollman: ''Člun na moři'', ZD Brno 1934 (s I. Olbrachtem).</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Teatralia</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Teatralia</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>Berlínská divadla. (Reinhardtova činohra. Divadlo Lessingovo), ''Právo lidu'' 24. 7. 1920, příl. Sobota; Revoluční výchova, ''Proletkult ''1, 1922, s. 301–302; E. F. Burian: Voice-band, ''Rudé právo'' 14. 10. 1928 (šifra H. M.); O sobě a svých knihách, ''Rozpravy Aventina'' 5, 1929/30, s. 173–175.</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>Berlínská divadla. (Reinhardtova činohra. Divadlo Lessingovo), ''Právo lidu'' 24. 7. 1920, příl. Sobota; Revoluční výchova, ''Proletkult ''1, 1922, s. 301–302; E. F. Burian: Voice-band, ''Rudé právo'' 14. 10. 1928 (šifra H. M.); O sobě a svých knihách, ''Rozpravy Aventina'' 5, 1929/30, s. 173–175.</ee:bibliography_content>

Verze z 30. 3. 2016, 12:13

Helena Malířová
* 31. 10. 1877 Praha (CZ)
17. 2. 1940 Praha (CZ)
prozaička, publicistka, překladatelka, dramatička

Hlavním tématem literátky přelomu století bylo postavení žen v soudobé společnosti. Jako dramatička uspěla portrétem mladých českých radikálů Bratrství. Po vstupu do KSČ (1921) pracovala jako politická aktivistka, redaktorka novin a časopisů, autorka a organizátorka kulturních akcí, určených především dětem. Pro tyto příležitosti napsala řadu krátkých dramatických scén agitačního rázu.


Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.