Faltys, Karel: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
Řádka 25: | Řádka 25: | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
− | Pocházel z divadelnické rodiny. Otec Josef F. (1839–1926) byl ředitelem cestující společnosti, matka Antonie (roz. Mušková, 1838–1908) herečkou tamtéž. Divadlu se věnovali i bratři Břetislav (21. 8. 1871 – 22. 12. 1940) a Jaroslav (31. 8. 1873 – 7./8. 2. 1937). '''F.''' putoval od dětství s otcovou společností a chtěl se stát hercem. Na přání rodičů se začal učit tiskařem, záhy se však vrátil do otcovy herecké společnosti, kterou 1903–07 jako artistický správce vedl. 1905 neúspěšně usiloval o angažmá v Národním divadle. 1907 nastoupil do osamostatněného souboru Arény na Smíchově, kde setrval tři roky (do konce dubna 1910) jako herec, zpěvák a režisér. 1910 byl angažován do Městského divadla Královských Vinohrad a působil tu ve zpěvohře (též jako režisér) i v činohře. 1919 se agilně účastnil neúspěšné stávky proti šéfu činohry K. H. Hilarovi; s odtrženým ansámblem zpěvohry, který opustil městské divadlo, přešel do Vinohradské zpěvohry (1922/23 ji vedl spolu s dirigentem R. Piskáčkem a dramaturgem E. Brožíkem). V září 1924 zdejší angažmá ukončil. Jeho dalším působištěm bylo karlínské Varieté (1924–25). Hostoval v divadle Komedia (1924) a v Rokoku (1925). Vrátil se na Smíchov (1926–27) a pohostinsky účinkoval | + | Pocházel z divadelnické rodiny. Otec Josef F. (1839–1926) byl ředitelem cestující společnosti, matka Antonie (roz. Mušková, 1838–1908) herečkou tamtéž. Divadlu se věnovali i bratři Břetislav (21. 8. 1871 – 22. 12. 1940) a Jaroslav (31. 8. 1873 – 7./8. 2. 1937). '''F.''' putoval od dětství s otcovou společností a chtěl se stát hercem. Na přání rodičů se začal učit tiskařem, záhy se však vrátil do otcovy herecké společnosti, kterou 1903–07 jako artistický správce vedl. 1905 neúspěšně usiloval o angažmá v Národním divadle. 1907 nastoupil do osamostatněného souboru Arény na Smíchově, kde setrval tři roky (do konce dubna 1910) jako herec, zpěvák a režisér. 1910 byl angažován do Městského divadla Královských Vinohrad a působil tu ve zpěvohře (též jako režisér) i v činohře. 1919 se agilně účastnil neúspěšné stávky proti šéfu činohry K. H. Hilarovi; s odtrženým ansámblem zpěvohry, který opustil městské divadlo, přešel do Vinohradské zpěvohry (1922/23 ji vedl spolu s dirigentem R. Piskáčkem a dramaturgem E. Brožíkem). V září 1924 zdejší angažmá ukončil. Jeho dalším působištěm bylo karlínské Varieté (1924–25). Hostoval v divadle Komedia (1924) a v Rokoku (1925). Vrátil se na Smíchov (1926–27) a pohostinsky účinkoval ve Vinohradské zpěvohře. Po dalším krátkém pobytu ve Varieté byl ředitelem B. Jeřábkem od září 1928 angažován do divadla Uranie, odkud již v lednu 1929 odešel. Chvíli pobyl ve Varieté, chvíli v Rokoku a v Aréně na Smíchově. 1930 přijal opět angažmá u B. Jeřábka, tentokrát ve Velké operetě, ale ani zde nevydržel déle než jednu sezonu (1930/31). Spolu s V. Markem a K. Šmídem si pronajal 1931 Tylovo divadlo v Nuslích, podnikatelský pokus skončil po necelém roce. Poté střídal dřívější působiště, ale nikde už déle nezakotvil, stále častěji vystupoval v revuích a operetách. Také zajížděl na venkov s tzv. veselými večery, do nichž psal písňové texty. V dubnu 1937 se ve vinohradském divadle rozloučil s jevištní kariérou. Již 1938 znovu vystupoval (v žižkovské Akropoli v revui B. Diviše a R. Nížkovského ''My se nedáme''). Po odchodu na odpočinek žil zřejmě skromně z nevelké penze, k níž si přilepšoval mléčným stánkem u zahrady Kinských na Smíchově. Od 1940 bezmála až do své smrti příležitostně režíroval (např. v Divadle na Slupi) a účinkoval ve zpěvních pořadech v pražské Lucerně s M. Zieglerovou, J. Waltnerem a dalšími (''Zapomenuté melodie'', ''Staropražské písničky'') aj. Objevil se také v několika filmech: poprvé v němé komedii ''Noční děs'' (1914). V nedokončeném němém snímku R. F. Branalda ''Utrpením ke slávě'' ztvárnil císaře Karla IV. (1919). Hrál ve třech filmech M. Friče (''Jedenácté přikázání'', 1935; ''Lidé na kře'' a ''Advokátka Věra'', oba 1937), poslední filmovou roli vytvořil 1938 ve Slavínského komedii ''Slečna matinka'' (ředitel hotelu). Zemřel na 1. chirurgické klinice (Jiráskově) pražské Všeobecné nemocnice. |
Hereckou dráhu začínal v činohře otcově společnosti. Vynikl jako představitel světáků, v nichž uplatňoval konverzační jistotu a nenucenou hru (Mikuláš Dačický z Heslova, Stroupežnický: ''Paní mincmistrová''; Dr. Hudec, Štech: ''Třetí zvonění''). Také ve smíchovské aréně a ve vinohradském divadle hrál role bonvivánů v tzv. společenských hrách, jejichž ležérnost a líbivost konvenovala jeho hereckému naturelu. V náročnějších repertoárových titulech se objevoval zřídka a většinou v malých úložkách. V psychologicky obsažnějších rolích selhával (Stensgaard, Ibsen: ''Spolek mladých'') a byl v nich kritizován za monotónní a patetickou deklamaci i za topornost pohybového projevu. Hudební nadání (hrál na violoncello a na housle) jej brzy nasměrovalo ke zpěvohře, která se stala hlavní oblastí jeho působení. Zprvu zastával tenorový mladokomický obor (Broňo z Popielů, Nedbal: ''Polská krev''), pro nějž měl i noblesní vystupování a smysl pro salonní humor. Brzy se přehrál do starokomických rolí, jimiž si vydobyl značnou popularitu (Célestin, Hervé: ''Mamzelle Nitouche ''– 1907; Dr. Falke, Strauss: ''Netopýr''). Jeho bodrý, dobromyslný humor se dobře pojil s fyzickým vzezřením: kulatou, masitou tváří a malým bříškem. Věčně se usmívající ústa, znělý hlas a strojená nepohyblivost patřily k charakteristické výbavě jeho jevištního projevu. V pražských zábavních podnicích dvacátých a třicátých let zaujímal čelnou pozici: patřil k oblíbeným komikům revuálních pořadů a – vedle K. Hašlera a M. Valentové – k jejich protagonistům. Jako režisér se podílel na českých premiérách zahraničních a domácích operetních novinek, které se staly repertoárovým hitem (Fall: ''Španělský slavíček''; Stolz: ''Pepina''; Piskáček: ''Slovácká princezka''). Pořídil překlad libreta Fallovy operety ''Španělský slavíček''. | Hereckou dráhu začínal v činohře otcově společnosti. Vynikl jako představitel světáků, v nichž uplatňoval konverzační jistotu a nenucenou hru (Mikuláš Dačický z Heslova, Stroupežnický: ''Paní mincmistrová''; Dr. Hudec, Štech: ''Třetí zvonění''). Také ve smíchovské aréně a ve vinohradském divadle hrál role bonvivánů v tzv. společenských hrách, jejichž ležérnost a líbivost konvenovala jeho hereckému naturelu. V náročnějších repertoárových titulech se objevoval zřídka a většinou v malých úložkách. V psychologicky obsažnějších rolích selhával (Stensgaard, Ibsen: ''Spolek mladých'') a byl v nich kritizován za monotónní a patetickou deklamaci i za topornost pohybového projevu. Hudební nadání (hrál na violoncello a na housle) jej brzy nasměrovalo ke zpěvohře, která se stala hlavní oblastí jeho působení. Zprvu zastával tenorový mladokomický obor (Broňo z Popielů, Nedbal: ''Polská krev''), pro nějž měl i noblesní vystupování a smysl pro salonní humor. Brzy se přehrál do starokomických rolí, jimiž si vydobyl značnou popularitu (Célestin, Hervé: ''Mamzelle Nitouche ''– 1907; Dr. Falke, Strauss: ''Netopýr''). Jeho bodrý, dobromyslný humor se dobře pojil s fyzickým vzezřením: kulatou, masitou tváří a malým bříškem. Věčně se usmívající ústa, znělý hlas a strojená nepohyblivost patřily k charakteristické výbavě jeho jevištního projevu. V pražských zábavních podnicích dvacátých a třicátých let zaujímal čelnou pozici: patřil k oblíbeným komikům revuálních pořadů a – vedle K. Hašlera a M. Valentové – k jejich protagonistům. Jako režisér se podílel na českých premiérách zahraničních a domácích operetních novinek, které se staly repertoárovým hitem (Fall: ''Španělský slavíček''; Stolz: ''Pepina''; Piskáček: ''Slovácká princezka''). Pořídil překlad libreta Fallovy operety ''Španělský slavíček''. | ||
Řádka 31: | Řádka 31: | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content>Faltysova společnost<br/>[?] (F. Halm: ''Griselda''), [?] (S. H. Mosenthal: ''Debora'') – 1888; Honza (J. Kvapil: ''Princezna Pampeliška''), Nassveter (Ph. Langmann: ''Bartoš Tuřanský'') – 1900; Pavel Fedoryč Barsov (V. A. Krylov: ''Medvěd námluvčím''), John + Patrik (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: ''Sirotek lowoodský'') – 1901; Bořek (F. F. Šamberk: ''Karel Havlíček Borovský''), Mikuláš Dačický z Heslova (L. Stroupežnický: ''Paní mincmistrová'', i Švandovo div. 1907 j. h.), Semen Andrejič Gribkov (V. A. Krylov: ''Medvěd námluvčím''), Voborský (F. F. Šamberk:''Jedenácté přikázání'') – 1907; Vilém (A. Anno: ''Nevěsta z Amsterodamu aneb Starý a mladý Kos''), Octav (G. Ohnet: ''Majitel hutí''), Kaplíř ze Sulevic (J. J. Kolár: ''Pražský žid''), Šmejkal (L. Stroupežnický: ''Naši furianti''), Jan Flemming (O. Ernst: ''Flachsmann vychovatel''), JUDr. Hudec (V. Štech: ''Třetí zvonění'', i ND 1905 j. h.), Dr. Česal (J. Štolba: ''Na letním bytě''), Lumpacivagabundus (J. Nestroy: ''Zlý duch Lumpacivagabundus).''Petr Šerlovský (Š. Libánský dle A. Jiráska: ''Psohlavci''), Vilém (A. Anno: ''Nevěsta z Amsterodamu aneb Starý a mladý Kos''), JUC. Vratislav Smolka (J. Balák: ''Terna''), Jiřík (J. K. Tyl: ''Jiříkovo vidění'', i ND 1905 j. h.) – b. d.<br/>Švandovo divadlo<br/>Lord Fancourt Babberley (B. Thomas: ''Charleyova teta'') j. h., Célestin (F. Hervé: ''Mamzelle Nitouche'', i VD 1918), Vicomt Polykrates (P.-L. Flers, h. R. Berger: ''Páni od Maxima''), Četař Helbig (F. A. Beyerlein: ''Čepobití''), Kuřátko (Lambert-Thiboust, ú. J. J. Stankovský: ''Sklenice čaje'') j. h., Fricek (H. Sudermann: ''Fricek'') j. h., Anatol Barisart (M. Hennequin, G. Duval: ''Manžel šibal'') – 1907; Ettore (R. Lothar, L. Lipschütz: ''Veleobec''), Valentin Brown (J. M. Barrie: ''V tiché uličce''), Rudolf (H. Murger, T. Carrière: ''Život bohémský''), Švanda (J. K. Tyl: ''Strakonický dudák''), Ministr Satanův (T. Herzl dle H. Meilhaca, h. A. Miller ml.: ''Madame Satanella''), Gustav Homann (E. v. Wolzogen: ''Čistý lístek''), Kašpar Všudybyl (H. Drachmann: ''Byl jednou jeden král''), Josef II. (G. Jarno: ''Krista z myslivny'') – 1908; Urban de la Tour-Mirande (G.-A. de Caillavet, R. de Flers: ''Miquetta a její máti''), Matteo (J. Vrchlický: ''Kočičí král''), Bedford (E. W. Hornung, E. W. Presbrey: ''Raffles''), Mark Embury (M. L. Ryleyová: ''Malá Peggy''), Napoleon (V. Sardou, E. Moreau: ''Madame Sans-Gêne''), Kočkarev (N. V. Gogol: ''Ženitba''), Farář Nansen (H. Heijermans: ''Na faře''), De la Mare (A. Bisson, F. Carré: ''Pan ředitel''), Berthier (H. Bataille: ''Modelka''), Karudatta (Šúdraka, ú. E. Pohl: ''Vasantasena''), André Ternay (P. Gavault, R. Charvay: ''Moje ženuška Josetta''), Sévenol (P. Gavault: ''Secesní manželství slečny Jacqueliny''), Gavin Dishart (J. M. Barrie: ''Velebníček'') – 1909; JUDr. Karel Jarník (O. Blumenthal, G. Kadelburg: ''Praha je Praha'') – 1910.<br/>Městské divadlo Královských Vinohrad<br/>Scrop (L. Fall: ''Rozvedená paní''), Egmont (R. Presber: ''Slavnost smíření''), Lebeloys (A. Capus: ''Anděl''), Max, hrabě z N. (F. Navál: ''Dopis''), D’Estillac (F. Lehár: ''Veselá vdova'') – 1910; Stensgaard (H. Ibsen: ''Spolek mladých''), Adolf Précorbin (P. Armont, N. Nancey: ''Zebra''), Hrabě Artanezzo (H. Bataille: ''Skandál'') – 1911; Prunelles (F. Lehár: ''Eva''), Sojka (J. Štolba: ''Mořská panna''), Saturnin (O. Straus: ''Přítelinka''), Matěj Šumbal (L. Stroupežnický: ''Naši furianti''), Kalabus (R. Piskáček: ''Osudný manévr'') – 1912; Karel (K. Rössler: ''Pět Frankfurtských''), Lancelot (E. Kálmán: ''Veselý král''), Octave Rosimond (M. Hennequin, P. Veber: ''Paní presidentová''), Honza Kalous (J. K. Tyl: ''Jiříkovo vidění''), Rožník (S. Krzywoszewski: ''Čert a krčmářka''), Paul Rocher (S. Guitry: ''Dobytí pevnosti''), Baron Benkenstein (F. Salten: ''Silnější pouto''), Paul Aubier (R. Heuberger: ''Ples v opeře''), Král Heribert VII. (E. Kálmán: ''Cikánský primáš''), Farnax (A. Gide: ''Král Kandaules''), Matěj (S. Lom: ''Honza'') – 1913; Broňo z Popielů (O. Nedbal: ''Polská krev'', i Vinohradská zpěvohra 1928), Alberto Lombardi (A. Testoni: ''Miláček žen''), Nym (W. Shakespeare: ''Veselé ženy windsorské''), Dr. Fridolin Stotz (P. Ottenheimer: ''Chudák milionář''), Wolf Beifeld (F. Molnár: ''Liliom''), Felix Wieger (M. Neal, M. Ferner: ''Ospalý Theodor''), Pastýř (V. Dyk: ''Zmoudření Dona Quijota''), Lucien Gelidon (T. Bernard, Akis: ''Chameleon''), Mladý Taussig (J. K. Tyl: ''Lesní panna''), Jan Janicki (K. Millöcker: ''Žebravý student''), Biriot (E. Brieux: ''Měšťák na venkově'') – 1914; Peter Stoffel (M. van Vryndt: ''Hloupá Dorka''), Kastelán (L. Rydel: ''Začarované kolo''), Aristeus, Pluto (J. Offenbach: ''Orfeus v podsvětí''), Ženich (V. Dyk: ''Veliký mág''), Eddin Abbu Hassarek (J. Strauss, ú. E. Reiterer: ''Tisíc a jedna noc''), Pan Hopper (O. Wilde ''Vějíř lady Windermerové''), Dick (L. Fall: ''Sufražetky''), Dr. Milota (R. Jesenská: ''Cirkus''), Keléti (E. Heltai: ''Modistka''), Jan Kubát (K. M. Čapek-Chod: ''Výhry a prohry''), Prodavač cukroví (K. V. Rais: ''Slavná pouť'') – 1915; Charles Favart (J. Offenbach: ''Paní Favartová''), Franjo Svečak (O. Nedbal: ''Vinobraní''), Shawn Keogh (J. M. Synge: ''Rek západu''), Franz Schubert (H. Berté dle F. Schuberta: ''U tří děvčátek'', i Vinohr. zpěvohra 1922) – 1916; Kozelka (J. K. Tyl: ''Fidlovačka''), Fridolín Voříšek ml. (L. Fall: ''Stambulská růže'') – 1917; Janko (R. Piskáček: ''Slovácká princezka''), Martin (A. Jirásek: ''Vojnarka'') – 1918; Chadima (týž: ''M. D. Rettigová'') – 1919.<br/>Vinohradská zpěvohra<br/>Madrazo (L. Fall: ''Španělský slavíček''), Napoleon (E. Kálmán: ''Bajadera'') – 1922; Mr. Wetsley (R. Piskáček: ''Táta Dlouhán''), [?] (H. Hirsch: ''Rozpustilá Lola''), Metellus (B. Granichstädten: ''Neronova noc lásky'') – 1923; Hrabě Boni (E. Kálmán: ''Čardášová princezna''), titulní role (A. Ridley [K. Moor?, J. Wilkoňski?]: ''Potřeštěný Dick''), Ricardo Bonci (R. Stolz: ''Láska z karnevalu'') – 1924; Josef (L. Fall: ''Madame Pompadour'') j. h. – 1926.<br/>Komedia<br/>Theofil Schlebusch (L. Fulda: ''Čtyři ženy pana Theofila'') j. h. – 1924.<br/>Varieté<br/>Revue ''Ženy, pozor na muže'', Vasil (P. I. Čajkovskij: ''Carevna Kateřina''), [?] (M. Yvain: ''Sladká pusinka''), [?] (J. Gilbert: ''Dolarový princ'') – 1924; revue ''Všechny krásy světa'', ''Halo, Varieté'', ''Kolotoč lásky'' – 1925.<br/>Rokoko<br/>[?] (K. Hašler: ''Kdybych byl presidentem''), Buchta (K. Hašler: ''Fantom Rokoka'') – 1926.<br/>Aréna na Smíchově<br/>Revue ''Ze všech nejkrásnější'', ''Co chcete víc?'' – 1926; ''Praha se nám boří'', ''Jeje, to to hřeje'', ''To se ví ''– 1927.<br/>Varieté<br/>Revue ''To se musí vidět'', ''Kdy, kde, jak'', ''My jsme my'', ''Jsme všichni děti Prahy'' – 1928.<br/>Uranie<br/>Pankrác XXVII. (E. Kálmán: ''Vévodkyně z Chicaga'') – 1928.<br/>Aréna na Smíchově<br/>Baron Konrad des Aubrais (J. Gilbert, ú. R. Mařík: ''Cudná Zuzana'') – 1929.<br/>Rokoko<br/>[?] (F. Arnold, E. Bach: ''Copak je to za vojáka'') – 1929.<br/>Velká opereta<br/>[?] (E. Eysler: ''Zlatovlasá Eva''), Majitel baru (R. Katscher: ''Bar Chic'') – 1930; [?] (R. Stolz: ''Pepina''), [?] (J. Offenbach: ''Pařížský život''), Spitz [?] (R. Piskáček: ''Bruck contra Spitz'') – 1931.<br/>Tylovo divadlo v Nuslích<br/>[?] (F. F. Šamberk: ''Josef Kajetán Tyl''), Sadílek (V. Štech:''Třetí zvonění'') – 1932.<br/>Aréna na Smíchově<br/>Starosta Ondruš (J. Beneš: ''U svatého Antoníčka'') – VD 1932.<br/>Varieté<br/>[?] (K. Pečke: ''Jolly Jocker'') – 1932.<br/>Velká opereta<br/>Kalchas (J. Offenbach: ''Krásná Helena'') – 1932; [?] (J. Beneš: ''Pařížanka'') – 1933.<br/>Městské divadlo na Královských Vinohradech<br/>Ptáčník (J. Strauss: ''Netopýr'') j. h. – 1933.<br/>Komorní divadlo<br/>Lokaj Jack (A. Kellington [H. Demetz], W. Marryl [F. Heller]: ''Dáma na titulním listě'') j. h. – 1933.<br/>Uranie<br/>[?] (R. Piskáček: ''Perly panny Serafinky''), Jabůrek (V. A. Vipler: ''Kanonýr Jabůrek'') – j. h. 1933.<br/>Aréna na Smíchově<br/>[?] (J. Beneš: ''Marina'') j. h., Kulipikle (H. Hank: ''Kulipikle řádí'') – 1933.<br/>Velká opereta<br/>[?] (J. Weinberger: ''Císař pán na třešních'') – 1936.<br/>Akropolis<br/>Revue B. Diviš, R. Čížkovský: ''My se nedáme – ''1938.</ee:bibliography_content> | + | <ee:bibliography_content>Faltysova společnost<br/>[?] (F. Halm: ''Griselda''), [?] (S. H. Mosenthal: ''Debora'') – 1888; Honza (J. Kvapil: ''Princezna Pampeliška''), Nassveter (Ph. Langmann: ''Bartoš Tuřanský'') – 1900; Pavel Fedoryč Barsov (V. A. Krylov: ''Medvěd námluvčím''), John + Patrik (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: ''Sirotek lowoodský'') – 1901; Bořek (F. F. Šamberk: ''Karel Havlíček Borovský''), Mikuláš Dačický z Heslova (L. Stroupežnický: ''Paní mincmistrová'', i Švandovo div. 1907 j. h.), Semen Andrejič Gribkov (V. A. Krylov: ''Medvěd námluvčím''), Voborský (F. F. Šamberk: ''Jedenácté přikázání'') – 1907; Vilém (A. Anno: ''Nevěsta z Amsterodamu aneb Starý a mladý Kos''), Octav (G. Ohnet: ''Majitel hutí''), Kaplíř ze Sulevic (J. J. Kolár: ''Pražský žid''), Šmejkal (L. Stroupežnický: ''Naši furianti''), Jan Flemming (O. Ernst: ''Flachsmann vychovatel''), JUDr. Hudec (V. Štech: ''Třetí zvonění'', i ND 1905 j. h.), Dr. Česal (J. Štolba: ''Na letním bytě''), Lumpacivagabundus (J. Nestroy: ''Zlý duch Lumpacivagabundus).''Petr Šerlovský (Š. Libánský dle A. Jiráska: ''Psohlavci''), Vilém (A. Anno: ''Nevěsta z Amsterodamu aneb Starý a mladý Kos''), JUC. Vratislav Smolka (J. Balák: ''Terna''), Jiřík (J. K. Tyl: ''Jiříkovo vidění'', i ND 1905 j. h.) – b. d.<br/>Švandovo divadlo<br/>Lord Fancourt Babberley (B. Thomas: ''Charleyova teta'') j. h., Célestin (F. Hervé: ''Mamzelle Nitouche'', i VD 1918), Vicomt Polykrates (P.-L. Flers, h. R. Berger: ''Páni od Maxima''), Četař Helbig (F. A. Beyerlein: ''Čepobití''), Kuřátko (Lambert-Thiboust, ú. J. J. Stankovský: ''Sklenice čaje'') j. h., Fricek (H. Sudermann: ''Fricek'') j. h., Anatol Barisart (M. Hennequin, G. Duval: ''Manžel šibal'') – 1907; Ettore (R. Lothar, L. Lipschütz: ''Veleobec''), Valentin Brown (J. M. Barrie: ''V tiché uličce''), Rudolf (H. Murger, T. Carrière: ''Život bohémský''), Švanda (J. K. Tyl: ''Strakonický dudák''), Ministr Satanův (T. Herzl dle H. Meilhaca, h. A. Miller ml.: ''Madame Satanella''), Gustav Homann (E. v. Wolzogen: ''Čistý lístek''), Kašpar Všudybyl (H. Drachmann: ''Byl jednou jeden král''), Josef II. (G. Jarno: ''Krista z myslivny'') – 1908; Urban de la Tour-Mirande (G.-A. de Caillavet, R. de Flers: ''Miquetta a její máti''), Matteo (J. Vrchlický: ''Kočičí král''), Bedford (E. W. Hornung, E. W. Presbrey: ''Raffles''), Mark Embury (M. L. Ryleyová: ''Malá Peggy''), Napoleon (V. Sardou, E. Moreau: ''Madame Sans-Gêne''), Kočkarev (N. V. Gogol: ''Ženitba''), Farář Nansen (H. Heijermans: ''Na faře''), De la Mare (A. Bisson, F. Carré: ''Pan ředitel''), Berthier (H. Bataille: ''Modelka''), Karudatta (Šúdraka, ú. E. Pohl: ''Vasantasena''), André Ternay (P. Gavault, R. Charvay: ''Moje ženuška Josetta''), Sévenol (P. Gavault: ''Secesní manželství slečny Jacqueliny''), Gavin Dishart (J. M. Barrie: ''Velebníček'') – 1909; JUDr. Karel Jarník (O. Blumenthal, G. Kadelburg: ''Praha je Praha'') – 1910.<br/>Městské divadlo Královských Vinohrad<br/>Scrop (L. Fall: ''Rozvedená paní''), Egmont (R. Presber: ''Slavnost smíření''), Lebeloys (A. Capus: ''Anděl''), Max, hrabě z N. (F. Navál: ''Dopis''), D’Estillac (F. Lehár: ''Veselá vdova'') – 1910; Stensgaard (H. Ibsen: ''Spolek mladých''), Adolf Précorbin (P. Armont, N. Nancey: ''Zebra''), Hrabě Artanezzo (H. Bataille: ''Skandál'') – 1911; Prunelles (F. Lehár: ''Eva''), Sojka (J. Štolba: ''Mořská panna''), Saturnin (O. Straus: ''Přítelinka''), Matěj Šumbal (L. Stroupežnický: ''Naši furianti''), Kalabus (R. Piskáček: ''Osudný manévr'') – 1912; Karel (K. Rössler: ''Pět Frankfurtských''), Lancelot (E. Kálmán: ''Veselý král''), Octave Rosimond (M. Hennequin, P. Veber: ''Paní presidentová''), Honza Kalous (J. K. Tyl: ''Jiříkovo vidění''), Rožník (S. Krzywoszewski: ''Čert a krčmářka''), Paul Rocher (S. Guitry: ''Dobytí pevnosti''), Baron Benkenstein (F. Salten: ''Silnější pouto''), Paul Aubier (R. Heuberger: ''Ples v opeře''), Král Heribert VII. (E. Kálmán: ''Cikánský primáš''), Farnax (A. Gide: ''Král Kandaules''), Matěj (S. Lom: ''Honza'') – 1913; Broňo z Popielů (O. Nedbal: ''Polská krev'', i Vinohradská zpěvohra 1928), Alberto Lombardi (A. Testoni: ''Miláček žen''), Nym (W. Shakespeare: ''Veselé ženy windsorské''), Dr. Fridolin Stotz (P. Ottenheimer: ''Chudák milionář''), Wolf Beifeld (F. Molnár: ''Liliom''), Felix Wieger (M. Neal, M. Ferner: ''Ospalý Theodor''), Pastýř (V. Dyk: ''Zmoudření Dona Quijota''), Lucien Gelidon (T. Bernard, Akis: ''Chameleon''), Mladý Taussig (J. K. Tyl: ''Lesní panna''), Jan Janicki (K. Millöcker: ''Žebravý student''), Biriot (E. Brieux: ''Měšťák na venkově'') – 1914; Peter Stoffel (M. van Vryndt: ''Hloupá Dorka''), Kastelán (L. Rydel: ''Začarované kolo''), Aristeus, Pluto (J. Offenbach: ''Orfeus v podsvětí''), Ženich (V. Dyk: ''Veliký mág''), Eddin Abbu Hassarek (J. Strauss, ú. E. Reiterer: ''Tisíc a jedna noc''), Pan Hopper (O. Wilde ''Vějíř lady Windermerové''), Dick (L. Fall: ''Sufražetky''), Dr. Milota (R. Jesenská: ''Cirkus''), Keléti (E. Heltai: ''Modistka''), Jan Kubát (K. M. Čapek-Chod: ''Výhry a prohry''), Prodavač cukroví (K. V. Rais: ''Slavná pouť'') – 1915; Charles Favart (J. Offenbach: ''Paní Favartová''), Franjo Svečak (O. Nedbal: ''Vinobraní''), Shawn Keogh (J. M. Synge: ''Rek západu''), Franz Schubert (H. Berté dle F. Schuberta: ''U tří děvčátek'', i Vinohr. zpěvohra 1922) – 1916; Kozelka (J. K. Tyl: ''Fidlovačka''), Fridolín Voříšek ml. (L. Fall: ''Stambulská růže'') – 1917; Janko (R. Piskáček: ''Slovácká princezka''), Martin (A. Jirásek: ''Vojnarka'') – 1918; Chadima (týž: ''M. D. Rettigová'') – 1919.<br/>Vinohradská zpěvohra<br/>Madrazo (L. Fall: ''Španělský slavíček''), Napoleon (E. Kálmán: ''Bajadera'') – 1922; Mr. Wetsley (R. Piskáček: ''Táta Dlouhán''), [?] (H. Hirsch: ''Rozpustilá Lola''), Metellus (B. Granichstädten: ''Neronova noc lásky'') – 1923; Hrabě Boni (E. Kálmán: ''Čardášová princezna''), titulní role (A. Ridley [K. Moor?, J. Wilkoňski?]: ''Potřeštěný Dick''), Ricardo Bonci (R. Stolz: ''Láska z karnevalu'') – 1924; Josef (L. Fall: ''Madame Pompadour'') j. h. – 1926.<br/>Komedia<br/>Theofil Schlebusch (L. Fulda: ''Čtyři ženy pana Theofila'') j. h. – 1924.<br/>Varieté<br/>Revue ''Ženy, pozor na muže'', Vasil (P. I. Čajkovskij: ''Carevna Kateřina''), [?] (M. Yvain: ''Sladká pusinka''), [?] (J. Gilbert: ''Dolarový princ'') – 1924; revue ''Všechny krásy světa'', ''Halo, Varieté'', ''Kolotoč lásky'' – 1925.<br/>Rokoko<br/>[?] (K. Hašler: ''Kdybych byl presidentem''), Buchta (K. Hašler: ''Fantom Rokoka'') – 1926.<br/>Aréna na Smíchově<br/>Revue ''Ze všech nejkrásnější'', ''Co chcete víc?'' – 1926; ''Praha se nám boří'', ''Jeje, to to hřeje'', ''To se ví ''– 1927.<br/>Varieté<br/>Revue ''To se musí vidět'', ''Kdy, kde, jak'', ''My jsme my'', ''Jsme všichni děti Prahy'' – 1928.<br/>Uranie<br/>Pankrác XXVII. (E. Kálmán: ''Vévodkyně z Chicaga'') – 1928.<br/>Aréna na Smíchově<br/>Baron Konrad des Aubrais (J. Gilbert, ú. R. Mařík: ''Cudná Zuzana'') – 1929.<br/>Rokoko<br/>[?] (F. Arnold, E. Bach: ''Copak je to za vojáka'') – 1929.<br/>Velká opereta<br/>[?] (E. Eysler: ''Zlatovlasá Eva''), Majitel baru (R. Katscher: ''Bar Chic'') – 1930; [?] (R. Stolz: ''Pepina''), [?] (J. Offenbach: ''Pařížský život''), Spitz [?] (R. Piskáček: ''Bruck contra Spitz'') – 1931.<br/>Tylovo divadlo v Nuslích<br/>[?] (F. F. Šamberk: ''Josef Kajetán Tyl''), Sadílek (V. Štech:''Třetí zvonění'') – 1932.<br/>Aréna na Smíchově<br/>Starosta Ondruš (J. Beneš: ''U svatého Antoníčka'') – VD 1932.<br/>Varieté<br/>[?] (K. Pečke: ''Jolly Jocker'') – 1932.<br/>Velká opereta<br/>Kalchas (J. Offenbach: ''Krásná Helena'') – 1932; [?] (J. Beneš: ''Pařížanka'') – 1933.<br/>Městské divadlo na Královských Vinohradech<br/>Ptáčník (J. Strauss: ''Netopýr'') j. h. – 1933.<br/>Komorní divadlo<br/>Lokaj Jack (A. Kellington [H. Demetz], W. Marryl [F. Heller]: ''Dáma na titulním listě'') j. h. – 1933.<br/>Uranie<br/>[?] (R. Piskáček: ''Perly panny Serafinky''), Jabůrek (V. A. Vipler: ''Kanonýr Jabůrek'') – j. h. 1933.<br/>Aréna na Smíchově<br/>[?] (J. Beneš: ''Marina'') j. h., Kulipikle (H. Hank: ''Kulipikle řádí'') – 1933.<br/>Velká opereta<br/>[?] (J. Weinberger: ''Císař pán na třešních'') – 1936.<br/>Akropolis<br/>Revue B. Diviš, R. Čížkovský: ''My se nedáme – ''1938.</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Režie</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Režie</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content>Faltysova společnostJ. Kvapil: ''Princezna Pampeliška'' – 1900; L. Stroupežnický: ''Paní mincmistrová'', F. F. Šamberk: ''Jedenácté přikázání ''– 1907; G. Kadelburg: ''Poručík v civilu'', Š. Libánský dle A. Jiráska: ''Psohlavci'', J. Balák: ''Terna'', O. Ernst: ''Flachsmann vychovatel'', J. Štolba: ''Na letním bytě'', V. Štech: ''Třetí zvonění'' – b. d.<br/>Švandovo divadlo<br/>V. Roger: ''Reservistka'', M. Hennequin, G. Duval: ''Manžel šibal'' – 1907; J. Hilbert: ''Vina'', V. Krylov: ''Ta třetí'', F. F. Šamberk: ''Josef Kajtán Tyl'', K. Laufs, V. Jacoby: ''Konec světa'', K. Laufs: ''Blázinec na cestách'', F. v. Schönthan: ''Hloupý kousek'', J. K. Tyl: ''Strakonický dudák'', F. v. Schönthan: ''Hvězda cirku'', F. X. Svoboda: ''Směry života ''– 1908; A. Abrahamowicz, R. Ruszkowski: ''Manžel ze šetrnosti'', V. Sardou, E. Moreau: ''Madame Sans-Gêne'', L. Ryleyová: ''Malá Peggy'', A. Bisson, F. Carré: ''Pan ředitel'', E. Pailleron: ''Myška'', G. Davis: ''Katakomby'', F. Grésac, P. Veber: ''Malá markýza'', Šúdraka, ú. E. Pohl: ''Vasantasena'', P. Gavault, R. Charvay: ''Moje ženuška Josetta'', V. Baldessari-Plumlovská: ''Honza v zakletém zámku'', L. Stroupežnický: ''Václav Hrobčický z Hrobčic'', E. F. H. Burnettová, dram. J. B. Kühnl: ''Malý lord'', J. M. Barrie: ''V tiché uličce'', A. Bisson: ''Kontrolor spacích vagonů'', A. Šíma: ''Obr a Paleček'', G. Ohnet: ''Majitel hutí ''– 1909; P. Berton, Ch. Simon: ''Zaza'', H. Murger, T. Carrière: ''Život bohémský'', E. Krásnohorská: ''Medvěd a víla'', M. Brociner: ''Za oponou'', O. Blumenthal, G. Kadelburg: ''Praha je Praha ''– 1910.<br/>Městské divadlo Královských Vinohrad<br/>G. Berr, M. Guillemaud:''Milion ''– 1912; A. Sandberg: ''Hedvábné punčochy'', K. Šípek: ''Klavír'', E. Kálmán: ''Cikánský primáš ''– 1913; F. Schubert, H. Berté: ''U tří děvčátek ''– 1916; L. Fall: ''Královská láska'', Ch. Lecocq: ''Malý vévoda'', L. Fall: ''Stambulská růže'', K. Nedbal: ''Bruncvík ''– 1917; R. Piskáček: ''Slovácká princezka'', K. Weis: ''Revisor'', F. Lehár: ''Hrabě Luxemburg'', R. Planquette: ''Zvonky cornevillské'', J. Strauss: ''Netopýr'', R. Heuberger:''Ples v opeře'', F. Hervé:''Mamzelle Nitouche'', F. v. Suppé: ''Boccaccio'', týž:''Fatinica ''– 1918; F. Albini: ''Baron Trenk'', J. Offenbach: ''Orfeus v podsvětí'', S. Jones: ''Gejša'', E. Audran: ''Panenka'', týž:''Velkomogul ''– 1919.<br/>Vinohradská zpěvohra<br/>L. Fall: ''Španělský slavíček ''– 1922; A. Ridley [K. Moor?, J. Wilkoňski?]: ''Potřeštěný Dick'' – 1924.<br/>Varieté<br/>M. Yvain: ''Sladká pusinka'' – 1924.<br/>Uranie<br/>E. Kálmán: ''Vévodkyně z Chicaga'' – 1928.<br/>Varieté<br/>J. Kubík, K. Faltys: ''To se musí vidět'' – 1928.<br/>Rokoko<br/>E. Arnold, A. Bach: ''Copak je to za vojáka'' – 1929.<br/>Velká opereta<br/>R. Stolz: ''Pepina'', J. Offenbach: ''Pařížský život'' – 1931.<br/>Tylovo divadlo v Nuslích<br/>V. Štech:''Třetí zvonění'', K. Rössler: ''Pět Frankurtských'', B. Thomas:''Charleyova teta'' – 1932.<br/>Aréna na Smíchově<br/>G. Feydeau: ''Dáma od Maxima'', H. Hank: ''Kulipikle řádí'' – 1933.<br/>Akropolis<br/>B. Diviš, R. Nížkovský: ''My se nedáme'' – 1938.<br/>Divadlo na Slupi<br/>J. Hais Týnecký: ''Voják'' – 1940.</ee:bibliography_content> | + | <ee:bibliography_content>Faltysova společnostJ. Kvapil: ''Princezna Pampeliška'' – 1900; L. Stroupežnický: ''Paní mincmistrová'', F. F. Šamberk: ''Jedenácté přikázání ''– 1907; G. Kadelburg: ''Poručík v civilu'', Š. Libánský dle A. Jiráska: ''Psohlavci'', J. Balák: ''Terna'', O. Ernst: ''Flachsmann vychovatel'', J. Štolba: ''Na letním bytě'', V. Štech: ''Třetí zvonění'' – b. d.<br/>Švandovo divadlo<br/>V. Roger: ''Reservistka'', M. Hennequin, G. Duval: ''Manžel šibal'' – 1907; J. Hilbert: ''Vina'', V. Krylov: ''Ta třetí'', F. F. Šamberk: ''Josef Kajtán Tyl'', K. Laufs, V. Jacoby: ''Konec světa'', K. Laufs: ''Blázinec na cestách'', F. v. Schönthan: ''Hloupý kousek'', J. K. Tyl: ''Strakonický dudák'', F. v. Schönthan: ''Hvězda cirku'', F. X. Svoboda: ''Směry života ''– 1908; A. Abrahamowicz, R. Ruszkowski: ''Manžel ze šetrnosti'', V. Sardou, E. Moreau: ''Madame Sans-Gêne'', L. Ryleyová: ''Malá Peggy'', A. Bisson, F. Carré: ''Pan ředitel'', E. Pailleron: ''Myška'', G. Davis: ''Katakomby'', F. Grésac, P. Veber: ''Malá markýza'', Šúdraka, ú. E. Pohl: ''Vasantasena'', P. Gavault, R. Charvay: ''Moje ženuška Josetta'', V. Baldessari-Plumlovská: ''Honza v zakletém zámku'', L. Stroupežnický: ''Václav Hrobčický z Hrobčic'', E. F. H. Burnettová, dram. J. B. Kühnl: ''Malý lord'', J. M. Barrie: ''V tiché uličce'', A. Bisson: ''Kontrolor spacích vagonů'', A. Šíma: ''Obr a Paleček'', G. Ohnet: ''Majitel hutí ''– 1909; P. Berton, Ch. Simon: ''Zaza'', H. Murger, T. Carrière: ''Život bohémský'', E. Krásnohorská: ''Medvěd a víla'', M. Brociner: ''Za oponou'', O. Blumenthal, G. Kadelburg: ''Praha je Praha ''– 1910.<br/>Městské divadlo Královských Vinohrad<br/>G. Berr, M. Guillemaud: ''Milion ''– 1912; A. Sandberg: ''Hedvábné punčochy'', K. Šípek: ''Klavír'', E. Kálmán: ''Cikánský primáš ''– 1913; F. Schubert, H. Berté: ''U tří děvčátek ''– 1916; L. Fall: ''Královská láska'', Ch. Lecocq: ''Malý vévoda'', L. Fall: ''Stambulská růže'', K. Nedbal: ''Bruncvík ''– 1917; R. Piskáček: ''Slovácká princezka'', K. Weis: ''Revisor'', F. Lehár: ''Hrabě Luxemburg'', R. Planquette: ''Zvonky cornevillské'', J. Strauss: ''Netopýr'', R. Heuberger: ''Ples v opeře'', F. Hervé: ''Mamzelle Nitouche'', F. v. Suppé: ''Boccaccio'', týž: ''Fatinica ''– 1918; F. Albini: ''Baron Trenk'', J. Offenbach: ''Orfeus v podsvětí'', S. Jones: ''Gejša'', E. Audran: ''Panenka'', týž:''Velkomogul ''– 1919.<br/>Vinohradská zpěvohra<br/>L. Fall: ''Španělský slavíček ''– 1922; A. Ridley [K. Moor?, J. Wilkoňski?]: ''Potřeštěný Dick'' – 1924.<br/>Varieté<br/>M. Yvain: ''Sladká pusinka'' – 1924.<br/>Uranie<br/>E. Kálmán: ''Vévodkyně z Chicaga'' – 1928.<br/>Varieté<br/>J. Kubík, K. Faltys: ''To se musí vidět'' – 1928.<br/>Rokoko<br/>E. Arnold, A. Bach: ''Copak je to za vojáka'' – 1929.<br/>Velká opereta<br/>R. Stolz: ''Pepina'', J. Offenbach: ''Pařížský život'' – 1931.<br/>Tylovo divadlo v Nuslích<br/>V. Štech: ''Třetí zvonění'', K. Rössler: ''Pět Frankurtských'', B. Thomas:''Charleyova teta'' – 1932.<br/>Aréna na Smíchově<br/>G. Feydeau: ''Dáma od Maxima'', H. Hank: ''Kulipikle řádí'' – 1933.<br/>Akropolis<br/>B. Diviš, R. Nížkovský: ''My se nedáme'' – 1938.<br/>Divadlo na Slupi<br/>J. Hais Týnecký: ''Voják'' – 1940.</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Překlady operet</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Překlady operet</ee:bibliography_label> == | ||
<ee:bibliography_content>J. Brammer, A. Grünwald, h. L. Fall: ''Stambulská růže'', VD 1917; [?], h. R. Stolz: ''Láska z karnevalu'', Vinohr. zpěvohra 1921; R. Schanzer, E. Welisch, h. L. Fall: ''Španělský slavíček'', tamtéž 1922.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>J. Brammer, A. Grünwald, h. L. Fall: ''Stambulská růže'', VD 1917; [?], h. R. Stolz: ''Láska z karnevalu'', Vinohr. zpěvohra 1921; R. Schanzer, E. Welisch, h. L. Fall: ''Španělský slavíček'', tamtéž 1922.</ee:bibliography_content> | ||
Řádka 41: | Řádka 41: | ||
<ee:bibliography_content>J. Meszner: ''Jak se Praha bavila. Od zpěvních síní k divadlům malých forem 1860''–''1930'', soubor materiálů a dokumentů, [nevydaný rukopis] 1988, s. 416.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>J. Meszner: ''Jak se Praha bavila. Od zpěvních síní k divadlům malých forem 1860''–''1930'', soubor materiálů a dokumentů, [nevydaný rukopis] 1988, s. 416.</ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content>-ctý., ref. Páni od Maxima, ''Národní listy'' 29. 8. 1907, ráno; R., ref. Veleobec, tamtéž 29. 1. 1908, odp.; vč., ref. Ženitba, Hráči, tamtéž 27. 5. 1909, ráno + ref. Velebníček, tamtéž 5. 12. 1909; K., ref. Miquetta a její máti, ''Národní politika ''8. 2. 1910, příl.; V. Švestka, ref. Spolek mladých, ''Novina ''4, 1910/11, s. 377–378; A. B. Dostal:''Čtyřicet let divadla na Smíchově'', Praha 1911, s. 81; ● 25 let činnosti: Z., ''Národní listy'' 7. 12. 1922; nesign. ''Národní politika'' 9. 12. 1922, ráno ●; Don Q.: Rybářská vášeň pana F., ''Národní politika'' 7. 5. 1928; [J. J.] Paulík, ref. To se musí vidět, ''Rozpravy Aventina'' 4, 1928/29, s. 193; nesign.: Herec K. F. jubilantem, ''Národní listy'' 18. 9. 1929, več.; M. Rutte, tamtéž 29. 9. 1933 [ref. Dáma na titulním listě]; -ivl.: K. F. se dnes loučí s divadlem, ''Národní politika'' 9. 4. 1937, ráno; K. Engelmüller: K. F., jubilant, tamtéž; ''Národní listy'' 17. 6. 1939 [stánek na Smíchově]; ● úmrtí a nekrology: ''Národní politika'' 21. 3. 1944; ''Divadlo'' 30, 1944, s. 46 ●; L. Pacák:''Opereta'', Praha 1946, s. 144, 184, 189, 195, 228, 249–250; A. Burda:''Aby se nezapomnělo''..., Praha 1958, s. 300, 378; A. Javorin:''Pražské arény'', Praha 1958, s. 157–159; S. Langer:''Tylovo divadlo v Nuslích'', rkp., 1958, DÚk + ''Čtyřicet let Divadla na Fidlovačce'', rkp., 1961, DÚk; R. Deyl: ''Písničkář Karel Hašler'', Praha 1968, s. 171; Z. Štichhauer: Od Langera k Sedláčkovi, in sb. ''Obrozené divadlo (Divadlo Na Fidlovačce 1921''–''2001)'', red. Z. A. Tichý, Praha 2001, s. 23; M. Šulc:''Česká operetní kronika 1863''–''1948'', Praha 2002, s. 67, 86, 92, 98, 144, 153, 180, 239, 251, 256; Jarda „krib“ Lopour: K. F., ''Česko-Slovenská filmová databáze'' [online; cit. 7. 12. 2015], URL: [http://www.csfd.cz/tvurce/27321-karel-faltys/ http://www.csfd.cz/tvurce/27321-karel-faltys/].<br/>ČHS, Masaryk, ODS, Otto-dod; Buchner, Film I, MDP 50, Plzeň, Uranie</ee:bibliography_content> | + | <ee:bibliography_content>-ctý., ref. Páni od Maxima, ''Národní listy'' 29. 8. 1907, ráno; R., ref. Veleobec, tamtéž 29. 1. 1908, odp.; vč., ref. Ženitba, Hráči, tamtéž 27. 5. 1909, ráno + ref. Velebníček, tamtéž 5. 12. 1909; K., ref. Miquetta a její máti, ''Národní politika ''8. 2. 1910, příl.; V. Švestka, ref. Spolek mladých, ''Novina ''4, 1910/11, s. 377–378; A. B. Dostal: ''Čtyřicet let divadla na Smíchově'', Praha 1911, s. 81; ● 25 let činnosti: Z., ''Národní listy'' 7. 12. 1922; nesign. ''Národní politika'' 9. 12. 1922, ráno ●; Don Q.: Rybářská vášeň pana F., ''Národní politika'' 7. 5. 1928; [J. J.] Paulík, ref. To se musí vidět, ''Rozpravy Aventina'' 4, 1928/29, s. 193; nesign.: Herec K. F. jubilantem, ''Národní listy'' 18. 9. 1929, več.; M. Rutte, tamtéž 29. 9. 1933 [ref. Dáma na titulním listě]; -ivl.: K. F. se dnes loučí s divadlem, ''Národní politika'' 9. 4. 1937, ráno; K. Engelmüller: K. F., jubilant, tamtéž; ''Národní listy'' 17. 6. 1939 [stánek na Smíchově]; ● úmrtí a nekrology: ''Národní politika'' 21. 3. 1944; ''Divadlo'' 30, 1944, s. 46 ●; L. Pacák: ''Opereta'', Praha 1946, s. 144, 184, 189, 195, 228, 249–250; A. Burda: ''Aby se nezapomnělo''..., Praha 1958, s. 300, 378; A. Javorin: ''Pražské arény'', Praha 1958, s. 157–159; S. Langer: ''Tylovo divadlo v Nuslích'', rkp., 1958, DÚk + ''Čtyřicet let Divadla na Fidlovačce'', rkp., 1961, DÚk; R. Deyl: ''Písničkář Karel Hašler'', Praha 1968, s. 171; Z. Štichhauer: Od Langera k Sedláčkovi, in sb. ''Obrozené divadlo (Divadlo Na Fidlovačce 1921''–''2001)'', red. Z. A. Tichý, Praha 2001, s. 23; M. Šulc: ''Česká operetní kronika 1863''–''1948'', Praha 2002, s. 67, 86, 92, 98, 144, 153, 180, 239, 251, 256; Jarda „krib“ Lopour: K. F., ''Česko-Slovenská filmová databáze'' [online; cit. 7. 12. 2015], URL: [http://www.csfd.cz/tvurce/27321-karel-faltys/ http://www.csfd.cz/tvurce/27321-karel-faltys/].<br/>ČHS, Masaryk, ODS, Otto-dod; Buchner, Film I, MDP 50, Plzeň, Uranie</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> |
Verze z 8. 2. 2016, 15:00
Karel Faltys
* 17. 4. 1878 Votice (CZ)
† 19. 3. 1944 Praha (CZ)
herec, zpěvák, režisér
S konverzační jistotou a nenucenou hrou ztělesňoval bonvivány v tzv. společenských hrách. V náročnějších titulech se objevoval zřídka, v psychologicky obsažnějších rolích selhával. Hudební nadání jej brzy nasměrovalo ke zpěvohře, posléze hlavní oblasti jeho působení. Jako operetní režisér se podílel na českých premiérách zahraničních a domácích novinek, často repertoárových hitů. Ve 20. a 30. letech zaujímal čelnou pozici v pražských zábavních podnicích; vedle K. Hašlera a M. Valentové patřil k oblíbeným komikům revuálních pořadů.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.