Hynková, Libuše: Porovnání verzí

| povolání = <ee:profession>tanečnice, choreografka, pedagožka, </ee:profession>

Absolvovala obor kresby a malby na UMPRUM 1939–44. V tanci žákyně a členka skupiny J. Šaršeové (do 1948), posluchačka TKP 1945–46, absolventka choreografie na moskevském GITIS 1951–56 (absolventská choreografie ''Zbojnický oheň'', ČSSPT, 1958). Spolu s J. Šaršeovou a K. Plickou se podílela na přípravě a osnovách pro zřízení ČSNT/ČSPT, od 1948 zde byla zastupující vedoucí, po odchodu J. Šaršeové (1950) vedoucí, pedagožka a choreografka např. ''Tanců z Velké Kubry'',''Zemplínských kariček'',''Chodské svatby''. Věnovala se sběru lidových tanců v autentickém prostředí, jevištní prezentaci původních lidových tanců a zejm. jevištní stylizaci folkloru, choreografiím čísel s dějovou zápletkou (např. ''Rejdovák a Rejdovačka'' A. Košťála, 1951; ''Furiant'' J. Linhy, 1959) a větším dramatickým formám – ''O zbojníku Vojtkovi a bohaté šenkéřce'' (1959), ''Zverbovaný'' A. Košťála (1961), připravila choreografie na hudbu českých klasiků, např. ''Lašské tance'',''Říkadla'' L. Janáčka a Pohádka o Popelce ze ''Špalíčku'' (1963), ''Kytice'' B. Martinů (1967) a ''Špalíček'' (1971), ''Slovanské tance'' (ČSSPT 1967, obě řady tanců v Brně 1972 a ČSSPT 1975). Vyvrcholením její tvorby ve scénické interpretaci folkloru byl celovečerní pořad s hudbou V. Trojana ''Zlatá brána'' (1974). Jako choreografka hostovala v řadě profesionálních i amatérských souborů, např. I. Mojsejeva, v Lúčnici, SĽUK, PUĽS, Státním souboru NDR. V českých divadlech uvedla např. ''Špalíček'' (Ústí n. Labem 1979 a 1991, Plzeň 1989, České Budějovice 1991). Spolupracovala s filmem, lední revuí a televizí. Vytvořila systém výuky lidového tance a metodiku jeho techniky. Jako pedagožka působila v ČSSPT, na TKP ve specializované třídě lidového tance 1978–92. Zasloužilá umělkyně 1983.

<ee:bibliography_content/>