Fagot a flétna: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
(Automatická aktualizace šablony)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Dílo</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Dílo</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress"></span>
 
<span id="PageFillProgress"></span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Dílo
{{Infobox Dílo
+
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 +
| fotodesc = <ee:imagedesc/>
 
| typ = <ee:type>tanec, balet</ee:type>
 
| typ = <ee:type>tanec, balet</ee:type>
 
| alias = <ee:alias></ee:alias>
 
| alias = <ee:alias></ee:alias>
Řádka 11: Řádka 11:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
<cshow logged="1"><ee:content>
+
 
Baletní féerie s předehrou a 5 obrazech (Také život, Námluvy, Svatba, Žárlivost, Stříbrná svatba). Libreto s etapami personifikovaného manželství nástrojů Fagotu a Flétny napsal Vítězslav Nezval, hudba Emil František Burian. Balet byl zdivadelněným poetistickým manifestem, v hudbě montáží stylových a kompozičních prvků i postupů a v choreografii revuální kompozicí. Koncepce režiséra F. Pujmana pozměnila původní představy autorů Nezval–Burian a vyřadila mj. mluvené scénky: Diogenes, Manželství, Květomluva, Věčný Pierot, Rozhovory za hrobem a role personifikovaných předmětů (dorty, svatební jídlo, láhev, knedlíky, pivo aj.). Pp. ND Praha 2. 2. 1929, režie Ferdinand Pujman, choreografie Saša Machov, dirigent Otakar Ostrčil, výprava František Zelenka. Role Fagotu a Flétny tančili pohostinsky S. Machov a M. Mayerová. Příprava inscenace, která byla originálním pokusem o vřazení (zásluhou šéfa opery O. Ostrčila) neakademického titulu do repertoáru ND Praha, probíhala 3 roky a hrála se dva měsíce v pěti reprízách.
 
Baletní féerie s předehrou a 5 obrazech (Také život, Námluvy, Svatba, Žárlivost, Stříbrná svatba). Libreto s etapami personifikovaného manželství nástrojů Fagotu a Flétny napsal Vítězslav Nezval, hudba Emil František Burian. Balet byl zdivadelněným poetistickým manifestem, v hudbě montáží stylových a kompozičních prvků i postupů a v choreografii revuální kompozicí. Koncepce režiséra F. Pujmana pozměnila původní představy autorů Nezval–Burian a vyřadila mj. mluvené scénky: Diogenes, Manželství, Květomluva, Věčný Pierot, Rozhovory za hrobem a role personifikovaných předmětů (dorty, svatební jídlo, láhev, knedlíky, pivo aj.). Pp. ND Praha 2. 2. 1929, režie Ferdinand Pujman, choreografie Saša Machov, dirigent Otakar Ostrčil, výprava František Zelenka. Role Fagotu a Flétny tančili pohostinsky S. Machov a M. Mayerová. Příprava inscenace, která byla originálním pokusem o vřazení (zásluhou šéfa opery O. Ostrčila) neakademického titulu do repertoáru ND Praha, probíhala 3 roky a hrála se dva měsíce v pěti reprízách.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
Řádka 33: Řádka 32:
 
   | resultsfooter=\n\n
 
   | resultsfooter=\n\n
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
}}</cshow>
+
}}
<cshow logged="0">
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author>
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
'''Zdroj:''' <ee:published>2001</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author></ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
[[Category:Díla]]</ee:category>
 
[[Category:Díla]]</ee:category>

Verze z 23. 1. 2017, 10:52

Fagot a flétna
tanec, balet


Baletní féerie s předehrou a 5 obrazech (Také život, Námluvy, Svatba, Žárlivost, Stříbrná svatba). Libreto s etapami personifikovaného manželství nástrojů Fagotu a Flétny napsal Vítězslav Nezval, hudba Emil František Burian. Balet byl zdivadelněným poetistickým manifestem, v hudbě montáží stylových a kompozičních prvků i postupů a v choreografii revuální kompozicí. Koncepce režiséra F. Pujmana pozměnila původní představy autorů Nezval–Burian a vyřadila mj. mluvené scénky: Diogenes, Manželství, Květomluva, Věčný Pierot, Rozhovory za hrobem a role personifikovaných předmětů (dorty, svatební jídlo, láhev, knedlíky, pivo aj.). Pp. ND Praha 2. 2. 1929, režie Ferdinand Pujman, choreografie Saša Machov, dirigent Otakar Ostrčil, výprava František Zelenka. Role Fagotu a Flétny tančili pohostinsky S. Machov a M. Mayerová. Příprava inscenace, která byla originálním pokusem o vřazení (zásluhou šéfa opery O. Ostrčila) neakademického titulu do repertoáru ND Praha, probíhala 3 roky a hrála se dva měsíce v pěti reprízách.


Literatura

Vašut, V.: Baletní libreta I., Praha, Panton 1983, str. 55



Vznik: 2001