Společnost Johanna Schulze: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress"></span> | <span id="PageFillProgress"></span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Instituce |
| − | {{Infobox Instituce | + | |
| název = <ee:label>Společnost Johanna Schulze</ee:label> | | název = <ee:label>Společnost Johanna Schulze</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era>1728 - 1764 (1781)</ee:era> | | letopočet = <ee:era>1728 - 1764 (1781)</ee:era> | ||
| Řádka 9: | Řádka 8: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| + | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | ||
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | | type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Společnost založil J. Schulz nejpozději 1728 po delším hereckém působení, z něhož je známo jen angažmá u J. C. Eckenberga v Gdaňsku 1718. Společnost vedl Schulz občas ve spojení se S. Mayrem. Pohyboval se nejprve hlavně na území Bavorska, vedle toho v Rakousku, na Moravě a v Čechách. Z prvních desetiletí působení je v úplnosti znám jeho repertoár v Norimberku 1748 a 1752, na jehož základě lze společnost řadit k oněm, které brzy odhadly význam obohacení repertoáru žánry převzatými z francouzské a italské oblasti, mj. i operou-pantomimou. Z tradičních hauptakcí zbyla tu už jen hrstka nejpopulárnějších s náměty faustovskými, donjuanovskými nebo o Tamerlánovi. Schulz těžil hojně z Metastasiových operních libret a ze scénářů komedie dell’arte, jejichž německé úpravy podepisoval jako autor. V tomto období navštívil několikrát Brno (1733, 1735), Prešpurk (1741) a údajně koncem 50. let i Prahu (z pražských pramenů dosud nepotvrzeno). V jeho společnosti byl 1748–50 a znovu 1751 Ch. Schulze s manželkou Augustinou, již dříve jejich syn Christian Ferdinand. | Společnost založil J. Schulz nejpozději 1728 po delším hereckém působení, z něhož je známo jen angažmá u J. C. Eckenberga v Gdaňsku 1718. Společnost vedl Schulz občas ve spojení se S. Mayrem. Pohyboval se nejprve hlavně na území Bavorska, vedle toho v Rakousku, na Moravě a v Čechách. Z prvních desetiletí působení je v úplnosti znám jeho repertoár v Norimberku 1748 a 1752, na jehož základě lze společnost řadit k oněm, které brzy odhadly význam obohacení repertoáru žánry převzatými z francouzské a italské oblasti, mj. i operou-pantomimou. Z tradičních hauptakcí zbyla tu už jen hrstka nejpopulárnějších s náměty faustovskými, donjuanovskými nebo o Tamerlánovi. Schulz těžil hojně z Metastasiových operních libret a ze scénářů komedie dell’arte, jejichž německé úpravy podepisoval jako autor. V tomto období navštívil několikrát Brno (1733, 1735), Prešpurk (1741) a údajně koncem 50. let i Prahu (z pražských pramenů dosud nepotvrzeno). V jeho společnosti byl 1748–50 a znovu 1751 Ch. Schulze s manželkou Augustinou, již dříve jejich syn Christian Ferdinand. | ||
| Řádka 40: | Řádka 40: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | ||
| Řádka 56: | Řádka 48: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | |||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 10:50
Společnost založil J. Schulz nejpozději 1728 po delším hereckém působení, z něhož je známo jen angažmá u J. C. Eckenberga v Gdaňsku 1718. Společnost vedl Schulz občas ve spojení se S. Mayrem. Pohyboval se nejprve hlavně na území Bavorska, vedle toho v Rakousku, na Moravě a v Čechách. Z prvních desetiletí působení je v úplnosti znám jeho repertoár v Norimberku 1748 a 1752, na jehož základě lze společnost řadit k oněm, které brzy odhadly význam obohacení repertoáru žánry převzatými z francouzské a italské oblasti, mj. i operou-pantomimou. Z tradičních hauptakcí zbyla tu už jen hrstka nejpopulárnějších s náměty faustovskými, donjuanovskými nebo o Tamerlánovi. Schulz těžil hojně z Metastasiových operních libret a ze scénářů komedie dell’arte, jejichž německé úpravy podepisoval jako autor. V tomto období navštívil několikrát Brno (1733, 1735), Prešpurk (1741) a údajně koncem 50. let i Prahu (z pražských pramenů dosud nepotvrzeno). V jeho společnosti byl 1748–50 a znovu 1751 Ch. Schulze s manželkou Augustinou, již dříve jejich syn Christian Ferdinand.
Historický význam měla činnost společnosti v 60. letech 18. stol., a to tím, že se posléze proměnila v jednu z hlavních scén vídeňského lidového divadla. Již 1758 hrála v Penzingu. Asi od 1760 se jejím členem stal hanswurst J. M. Menninger. Od 1761 působila každoročně v Badenu u Vídně. Tento vývoj pokračoval z větší části až po Schulzově smrti 1764, kdy společnost převzala jeho druhá manželka Josefa. Za jejího vedení a pak za ředitelství jejího druhého manžela Menningera společnost získala autora scénářů burlesek C. Richtera (po 1764) a J. La Roche, tvůrce komické figury Kaspara (1768). 1777 se spojila s ředitelem K. Marinellim a 1781 ovládla na dlouhá léta Divadlo v Leopoldstadtu.
Od 60. let její cesty vedly mnohokrát do Brna (zimy 1761/62 a 1762/63, jaro 1763, masopust 1766, zima 1766/67), Prešpurku (1763/64 ve spojení se společností J. Kurtze, samostatně 1766), Znojma (1759, 1763) a Olomouce (1776). Do dějin českého divadla se významně zapsala vůbec prvním představením v české řeči provedeným v Brně 11. 1. 1767, jímž byla opera-pantomima Zamilovaný ponocný, uvedená pod německým názvem Der verliebte Nachtwächter.
Literatura
K. Trautmann: Deutsche Schauspieler am bayrischen Hofe, Jahrbuch für Münchener Geschichte (Bamberg) 3, 1889, 259; K. Schulze-Kummerfeld (ed. E. Benezé): Lebenserinnerungen, Berlin 1915, I, s. 12, II, s. 173; E. K. Blümmel, G. Gugitz: Alt-Wiener Thespiskarren, Wien 1925, s. 13 a 41; O. Rommel: Die Alt-Wiener Volkskomödie, Wien 1952, s. 412; V. Procházka: Vzácný dokument, DN 1, 1957/58, č. 16, s. 9; O. G. Schindler: Theatergeschichte von Baden bei Wien im 18. Jahrhundert I–II, diss., Wien 1971, s. 103–190 (zde podrobný itinerář) + Hra představována osobami, jež jsou té řeči zcela neznalé, DR 4, 1993, č. 4, s. 44 + „Von Personen vorgestellet, die der Sprache gar nicht kundig sind“, Zeitschrift für Ostforschung (Wien) 43, 1994, seš. 1.
Významné události
- cca 1728:
založení společnosti J. Schulzem
Vznik: 2000
Autor: Adolf Scherl
