Čech, Karel: Porovnání verzí

| povolání = <ee:profession>zpěvák, </ee:profession>

Vl. jm. Tausík, křtěn Karel Anton. Bratr dirigenta Adolfa Č. (1841–1903). Syn učitele. Hudební vzdělání získal jako vokalista u sv. Štěpána v Praze (regenschori Z. Kolešovský). Vystudoval Akademické gymnázium a nedokončil studium medicíny. Jeho první učitelkou zpěvu byla harfenistka StD M. Lehmann–Löw, poté pracoval s J. L. Lukesem a J. Lvem. Vystupoval v ochotnickém Mikulášském divadle na Starém Městě v Praze, kde začínal společně se zpěvákem A. Krössingem. Po roce 1865 se zapojil do činnosti Umělecké besedy a seznámil se s B. Smetanou, který ho přivedl do PD. Debutoval 4. 1. 1868 jako Inkvizitor v Bendlově ''Lejle''. Po odchodu basisty J. Palečka do Ruska (1870) převzal jeho role (Kecal, Smetana: ''Prodaná nevěsta'', Mefisto, Gounod:''Faust a Markéta'', Kryšpín, Ricciové: ''Kryšpín a kmotra'') a stal se prvním basistou PD. 1881 přešel do ND, avšak jeho působení bylo už 1882 přerušeno nemocí hlasivek, během které pracoval v administraci ''Národních listů''. Do ND se vrátil 1884. 1888 podal formální výpověď, ale působil zde do 1890, kdy definitivně zanechal pěvecké dráhy (naposledy vystoupil jako Kecal 30. 1. 1890). Nastudoval na 70 rolí, některé opakovaně. Po odchodu z divadla ze zdravotních důvodů se stal ředitelem kůru v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech a učitelem zpěvu na akademickém a vinohradském gymnáziu. K jeho žákům patřili budoucí členové ND V. Kliment, K. Veverka, A. Veverková-Kettnerová ad.