Sittová, Marie: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
(založení hesla) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
| − | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">3</span> |
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| Řádka 24: | Řádka 24: | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
| + | Provd. Petzoldová. Dcera houslaře Antonína S. (1819–1878), sestra houslisty a dirigenta Jana S. (1850–1922) a zpěvačky Žofie S. Základní hudební vzdělání jí dal otec, zpěv pak studovala u V. E. Horáka a v pěvecké škole F. Pivody. Velmi brzy se pokusila o angažmá v PD (poprvé vystoupila 10. 10. 1869 jako Gilda, Verdi: ''Rigoletto''), vedle V. Blažkové-Ressové se však sotva mohla uplatnit a 1870 přijala krátké úvazky v Salcburku, ve Štýrském Hradci a v Šoproni [Ödenburg]. 1872 byla sólistkou městského německého divadla v Brně. Po onemocnění a odchodu V. Blažkové se znovu pokusila o pražské angažmá a vystoupila v PD se skvělým úspěchem 17. 4. 1873 jako Markéta (Gounod: ''Faust''). Byla angažována na místo první sopranistky do souboru vedeného Smetanou. Dostala několik nabídek ze zahraničních scén, ale zůstala v Praze a přešla 1881 do ND, kde se stala nejlépe placenou zpěvačkou. Provdala se za majitele pražské restaurace W. Petzolda. Členkou ND zůstala do 1898 (naposledy zpívala 22. 10. Belliniho Normu). Hostovala i v Čechách na mimopražských scénách, např. v lednu 1881 v Plzni ve Smetanově ''Hubičce'' a Gounodově ''Faustu a Markétce''. Byla významnou koncertní pěvkyní, vystupovala i v zahraničí (např. 1879 na mezinárodním koncertě pořádaném vídeňskou dvorní operou, 1880 zpívala v Praze Peri při provedení Schumannova oratoria ''Ráj a Peri'', 23. 12. 1884 byla na Žofíně sólistkou Gounodovy kantáty ''Vykoupení'' ad.). Po ukončení angažmá v ND zaznamenala ještě 1900 úspěch při pohostinském vystoupení v Uhrách. V posledních letech vyučovala, její nejproslulejší žačkou se stala A. Bobková. Článek nazvaný O podobnosti jazyka polského a českého napsala pro ''Divadelní listy'' 5, 1884, s. 6. | ||
| + | Již při prvním vystoupení v PD upoutala kvalita jejího sopránu („zvonkovitý hlas", rozsah do d<sup>3</sup>) a všestranná zralost jejího pěveckého výkonu, včetně bezpečné intonace. Za čtvrtstoletí na scéně ND se stala pěveckou legendou. V koloraturním oboru neměla po odchodu E. z Ehrenbergů (1885) v ND konkurenci a její schopnosti byly srovnávány s hostujícími italskými pěvkyněmi. Zvládala i mladodramatické role a díky dokonalé technice a pěvecké kultuře dokázala překlenout rozdíly hlasových oborů. Pěvecky přesvědčivě vytvořila tak odlišné postavy, jakými jsou Královna noci (Mozart: ''Kouzelná flétna''), Markéta z Valois (Meyerbeer: ''Hugenoti''), Julie (Gounod: ''Romeo a Julie'') a Elsa (Wagner: ''Lohengrin'', 1885, první české provedení). V PD vytvořila hlavní ženské role ve většině premiér českých autorů; byla první představitelkou řady Smetanových postav a některé z nich (i mladistvé) si podržela po mnoho let: Karolina ve ''Dvou vdovách'' (prem. PD 27. 3. 1874), Anežka v druhé verzi téže opery (PD 15. 3. 1878), Vendulka v ''Hubičce'' (prem. PD 17. 11. 1876), Blaženka v ''Tajemství'' (prem. Nové čes. divadlo 18. 11. 1878), Katuška v ''Čertově stěně'' (prem. Nové čes. divadlo 29. 10. 1882) a Libuše v ''Libuši'' (prem. ND 11. 6. 1881, podruhé 18. 11. 1883). Roli Mařenky (Smetana: ''Prodaná nevěsta'') převzala až po Smetanově odchodu z PD od 1875; vystoupila i při jubilejním 100. představení 5. 5. 1882 v Novém českém divadle. Jejímu hereckému naturelu lépe vyhovovaly vážné a statické polohy (královny a důstojné ženy), pro komické role nebyla pohybově disponována. Jistým omezením byla také malá podsaditá postava. Její nevyhraněné a sošné herectví, jež bylo u realistických postav na závadu, jí svým způsobem pomáhalo (při dokonalé pěvecké charakteristice) přestupovat hranice hlasových oborů. V ND byla univerzální interpretkou sopránového repertoáru, její celkový projev se však časem dostával do rozporu s požadavky moderní operní režie. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Role (v PD a ND)</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Role (v PD a ND)</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content/> | + | <ee:bibliography_content>'''1869:''' Gilda (Verdi: ''Rigoletto''),Lidunka (Weber: ''Čarostřelec''), Markéta (Gounod: ''Faust a Markéta''); '''1870:''' Clorinda (Rossini: ''Popelka''), Leonora (Verdi: ''Troubadour'', i v ND), Druhá dáma a Pamina (Mozart: ''Kouzelná flétna''), Mílek (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''), Páže Urban (Meyerbeer: ''Hugenoti''); '''1873:''' Valentina (Meyerbeer: ''Hugenoti'', i v ND), Amalie (Verdi: ''Maškarní ples''), Alice (Meyerbeer: ''Robert ďábel'', Donna Elvíra (Mozart: ''Don Juan''), Markéta, královna navarská (Hérold: ''Souboj''); '''1874:''' Slavína (Šebor: ''Drahomíra''), Fleuretta (Gevaert: ''Kapitán Henriot''), Julie (Rozkošný: ''Svatojanské proudy''), Evička (Hřímalý: ''Zakletý princ''),Galathea (Massé'': Galathea'', čes. prem.); Karolina (Smetana: ''Dvě vdovy'', prem.), Anežka (Fibich: ''Bukovín'', prem.), Lejla (Bendl: ''Lejla''), Lidunka (Dvořák: ''Král a uhlíř'', prem.), Javotte (Delibes: ''Král to řekl'');'''1875:''' Hraběnka (Mozart: ''Figarova svatba''), Mařenka (Smetana: ''Prodaná nevěsta'', i v ND), Lidunka (Blodek: ''V studni'', i v ND), Donna Anna, v ND Donna Elvíra (Mozart: ''Don Juan''), Olga (Nápravník: ''Nižegorodci''), Slečna Uhlichová (Mozart–L. W. Schneider: ''Mozart a Šikanedr''), Bianca (Kittl: ''Bianca a Giuseppe''); '''1876:''' Recha (Halévy: ''Židovka''), Vanda (Dvořák: ''Vanda'', prem.), Eleonora (Abert: ''Astorga''),Anežka (Smetana: ''Dvě vdovy'', 2. verze, i v ND), Vendulka (Smetana: ''Hubička'', i v ND), Kristina (Brüll: ''Zlatý křížek''); '''1877:''' Berta (Meyerbeer: ''Prorok'',i v ND), Ofelie (Thomas: ''Hamlet''), Selika (Meyerbeer: ''Afričanka'', v ND Inez); '''1878:''' Blaženka (Smetana: ''Tajemství'', prem., i v ND), Mignon, v ND Philina (Thomas: ''Mignon''); '''1879:''' Milada (Smetana: ''Dalibor''), Lucrezie Borgia (Donizetti: ''Lucrezie Borgia''),Norma (Bellini: ''Norma'', i v ND), Jarmila (Bradský: ''Jarmila'', prem.), Mařenka (Šebor: ''Zmařená svatba'',prem.); '''1880:''' Louisa (Zavrtal: ''Noc ve Florencii'', prem.); Leonora (Beethoven: ''Fidelio''), Julie (Gounod: ''Romeo a Julie'', i v ND), Ludiše (Smetana: ''Braniboři v Čechách'', i v ND); '''1881:''' Libuše (Smetana: ''Libuše'', prem., též 1883, 1897 jako První žnec), Helena (Fibich: ''Blaník'', prem.); '''1882:''' Katuška (Smetana: ''Čertova stěna'', prem.), Marina Mníšková (Dvořák: ''Dimitrij'', prem.), Eurydika (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''), Armida (Gluck: ''Armida''); '''1883:''' Veronika (Bendl: ''Karel Škréta'', prem.); '''1884:''' Eudoxia (Halévy: ''Židovka''), Beatrice (Fibich: ''Nevěsta messinská'', prem.), Aida (Verdi: ''Aida''), Amalie (Verdi: ''Maškarní ples''),Markéta z Valois (Meyerbeer: ''Hugenoti''), Rozinka (Rossini: ''Lazebník sevillský''), Eurydika (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''); '''1885:''' Elsa (Wagner: ''Lohengrin''), Tamara (Rubinštejn: ''Démon''), Markéta (Boito: ''Mefistofeles''); '''1886:''' Julie (Gounod: ''Romeo a Julie''), Mathilda (Rossini: ''Wilhelm Tell''), Ludmila (Glinka: ''Ruslan a Ludmila''), Sulamit (Goldmark: ''Královna ze Sáby'',čes. prem.), Isabella (Meyerbeer: ''Robert ďábel''),Myrrha (Zavrtal: ''Myrrha''); '''1887:''' Lakmé (Delibes: ''Lakmé''), Zuzanka (Mozart: ''Figarova svatba''), Adina (Donizetti: ''Nápoj lásky''), Natalie (Hartl: ''Natalie'',prem.), Královna noci (Mozart: ''Kouzelná flétna''),Konstance (Mozart: ''Únos ze serailu''), Dinorah (Meyerbeer: ''Dinorah''); '''1888:''' Paní Fordová (Nicolai: ''Veselé ženy windsorské''), Elvíra (Auber: ''Němá z Portici''), Antonida (Glinka: ''Život za cara''); '''1889:''' Lejla (Bizet: ''Lovci perel''), Lady Durham (Flotow: ''Marta'');'''1890:''' Anna (Boieldieu: ''Bílá paní''), Elvíra (Verdi: ''Ernani''), Alžběta (Liszt: ''Svatá Alžběta'', scénické provedení); '''1891:''' Alžběta (Wagner: ''Tannhäuser''), Vitelia (Mozart: ''Titus''); '''1892:''' Baucis (Gounod: ''Philemon a Baucis''); '''1893:''' Sulamit (Goldmark: ''Královna ze Sáby''), Alice Fordová (Verdi: ''Falstaff''); '''1894:''' Tereza (Berlioz: ''Benvenuto Cellini''), Norina (Donizetti: ''Don Pasquale''); '''1895:''' Skřítek (Humperdinck: ''Perníková chaloupka''); '''1896:''' Isabella Aragonská (Franchetti: ''Kryštof Kolumbus'').</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content/> | + | <ee:bibliography_content>''Deutscher Bühnenalmanach'' [Berlin] ''auf das Jahr'' 1873, s. 46 [Brno]; ''Hudební listy'' 1, 1870, s. 118; ''Dalibor'' 1, 1873, s. 143–144; ''Dalibor'' 1, 1879, s. 97, 105, 281; 2, 1880, s. 6–7, 12; 3, 1881, s. 15; 6, 1884, s. 216, 365–367; 7, 1885, s. 465 [K. Stecker]; 8, 1886, s. 435; 12, 1890, s. 186 [F. K. Hejda]; 13, 1891, s. 155 [Hejda]; 14, 1892, s. 142; 15, 1893, s. 38 [Hejda]; 20, 1898, s. 336, 337, 349–350 [K. Knittl], 357 [posl. vystoupení]; 22, 1900, s. 256, 335; 29, 1907, s. 132–133 [nekrolog]; A. Čech: ''Z mých divadelních pamětí'' [1903], s. 9, 15, 16, 92; ''Bohemia'' 7. 1. 1907 [nekrolog]; F. A. Šubert: ''Dějiny Národního divadla v Praze'', 1908; L. Bráfová: ''Rieger, Smetana, Dvořák'', 1913, s. 32; B. Benoni: ''Moje vzpomínky a dojmy, I–II'', 1917 a 1919; Nejedlý: ND I; Bartoš: PD opera; J. B. Foerster: ''Poutník'', 1929; J. Teichmann: ''Postavy českého divadla'', 1941, s. 184–186; L. Novák: Stará garda Národního divadla, ''Činohra–Opera–Balet'', 1944, s. 385–392; P. Pražák: ''Smetanovy zpěvohry'', I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; P. Pražák: ''Smetanova Prodaná nevěsta. Vznik a osudy díla'', 1962, s. 53, 60, 71, 72, 93, 110, 242, 243; Dvořák: Korespondence; PD 1862–83; ND po 1883; Trávníčková: PD. • Otto; ČHS; NDp; Piper, sv. Register.</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
Verze z 30. 11. 2015, 14:12
Marie Sittová
* 30. 1. 1852 Praha
† 6. 1. 1907 Praha
zpěvačka
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
