Aleš, Mikoláš: Porovnání verzí

Pocházel z rodiny městského písaře, po němž zdědil výtvarné nadání. Navštěvoval gymnázium a reálku v Písku. Od 1869 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, odkud 1876 po neshodách s německým přednášejícím odešel. Více než profesory (J. M. Trenkwald a J. Swerts) byl ovlivněn uměleckým vzorem J. Mánesa a dvou polských malířů J. Matejka a A. Grottgera. 1873 navštívil světovou výstavu ve Vídni, kde se zajímal zvl. o francouzskou expozici malířů barbizonské školy a historickou malbu P. Delaroche. 1878 absolvoval krátkou studijní cestu do Itálie. 1876–79 spolu s dalšími výtvarníky své generace často pobýval u velkostatkáře A. Brandeise, svého dočasného mecenáše, v Suchdole u Prahy, kde se seznámil s krajem bohatým na archeologické nálezy. Zde se rodily jeho první náčrtky výzdoby ND. Náměty pro svou tvorbu čerpal z národní historie a z domácích i širších slovanských a exotických folklorních zdrojů. Patřil k výtvarníkům tzv. první generace ND, vyzvaných k účasti na výzdobě budovy již v době jejího budování. Spolu s F. Ženíškem získal 1879 první cenu v soutěži na výzdobu foyeru za lunetový cyklus ''Vlast ''(dokončen 1880–81), malířské provedení mu však bylo odepřeno; komisi nevyhovovala '''A. '''temperamentní, robustní malba a dala přednost uhlazenějšímu Ženíškovu stylu. O čtyři nástěnné obrazy ve foyeru (''Mýtus, Zpěv bohatýrský, Historie, Život'') vedl '''A. '''1884 s Ženíškem autorský spor. Neuspěl ani jeho návrh na malovanou oponu ND. Když se po požáru realizovala Hynaisova opona, podílel se na ní '''A. '''pro širší veřejnost prakticky anonymně provedením třinácti znaků českých krajů. Mimo ND je z divadelnědekorační oblasti známa jeho opona s obrazem příchodu Čechů na Říp pro připravované divadlo na Národopisné výstavě českoslovanské 1895, jež byla pak použita na ochotnické scéně v Náchodě, další opona byla údajně instalována v Miroticích a třetí, pro české divadlo v New Yorku, zůstala v návrhu. Zabýval se také výtvarnou prací pro loutkové divadlo.