Rainoldi, Angiolina: Porovnání verzí

<p style="text-align: justify;">Rozená Martignoni, manželka baletního mistra Paola R''. ''Tančila od dětských let. Jejím učite­lem byl tanečník vídeňského dvorního divadla P. Angiolini. 1809–13, během svého angažmá v dvorním divadle ve Vídni, vystupovala zejmé­na jako groteskní tanečnice. 1813 se provdala a působila společně s manželem na vídeňských předměstských scénách (1813–30 Theater in der Leopoldstadt, 1830–31 Theater in der Josefstadt). Po dvouletém životě v soukromí oba manželé nastoupili dráhu hostujících taneční­ků, např. 1833 v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, 1835 v Prešpurku, Olomouci a Opavě, 1836 vTěšíně a St. Pöltenu. 1837–40 působili opět v Theater in der Josefstadt. 1840–46, v době, kdy Paolo přijal místo baletního mistra StD v Praze, se zde Angiolina stala sólistkou.</p><p style="text-align: justify;">'''R. '''získala popularitu v Theater in der Leo­poldstadt, kde s manželem tvořila mileneckou dvojici v komických baletech a kouzelných pantomimách. Vynikla jako Kolombína a pů­vabná, temperamentní představitelka hlav­ních rolí v pantomimách svého manžela (Ro­saura, ''Der betrogene Vormund''; Milka, ''Die Unterhaltung in der Ukraine''). V pražském StD si Angiolina podržela své vídeňské role. Po ne zcela věrohodném podání záměny šev­cové za mladou hraběnku v kouzelné panto­mimě ''Der lustige Schuster ''(1841) s ní pozdě­ji v mladých rolích alternovaly jiné tanečnice, případně ji zastoupily (J. Springerová). '''R. '''si nadále ponechala účinkování v tanečních vložkách oper a her se zpěvy a tanci, kde mo­hla uplatnit svou schopnost improvizace a bo­hatou zkušenost.</p>

<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">'''1840: '''Zajatkyně (Rainoldi: ''Die schlimmen Frauen im Serail'', čes. ''Spurné ženské v serailu'', 1841), Aninka (Rainoldi: ''Venkovní kratochvíle aneb Tyrolové''), Bětuška (Rainoldi: ''Veselé pekařky aneb V peci upálený Arlekýn''), sól. tanec (Rainoldi: ''Arlequin und Columbina oder Der Zaubergarten'', čes. ''Arlekyn a Kolumbinka aneb Kouzelná zahrada''); '''1841:''' Ševcová (Rainoldi: ''Der lustige Schuster oder Der Teufel in allen Ecken'', čes. jako ''Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech''), sól. tanec (Rainoldi: ''Die Riesen''- ''und die Zwergenfami­lien'', čes. ''Rodina velikánů a trpaslíků''), Čarodějnice (Schneitzhöffer: ''Sylfida'', ch: Crombé j. h., dle Taglioniho); '''1842: '''Markéta (Rainoldi: ''Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně''), Barbora (Rainoldi: ''Lov na medvědy a hloupý Petr jakožto rekruta aneb Krato­chvíle na Ukrajině''); '''1843: '''Marta, bohatá vdova (Rainoldi: ''Die Zigeuner im Schwarzwalde oder Amor als Medicus'', česky hráno jako ''Cikáni v černém lese aneb Mílek jako hojič'').</p></ee:bibliography_content>

<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">Cedule StD 1840–46, NMd. • O. Rommel: ''Die Alt-Wiener Volkskomödie'', Wien 1952, s. 725; Paolo Rainoldi, Ballett- und Pantomimenmeister, eine autobiographische Skizze, ''Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterfor­schung'', 1946/47, s. 60–88; M. H. Winter: ''Pre-Ro­mantic Ballet'', London 1974; B. Brodská: ''Dějiny čes­kého baletu do roku 1918'', skripta HAMU, 1983, s. 31–33 [chybné příjmení]. • Schneider: Tanzlexikon; Český taneční slovník [chybné příjmení].</p></ee:bibliography_content>