Rafael, Karel František: Porovnání verzí

<p style="text-align: justify;">Psán též Raphael, Raffael. Byl synovcem Igná­ce Václava R. (16. 4. 1762 Mnichovo Hradiš­tě–23. 4. 1799 Vídeň), člena divadelního or­chestru v Pešti a autora blíže neznámých baletů (mj. ''Das Veilchenfest'') a melodramů (mj. ''Virginia''). Otec kapelníka a skladatele operet Fran­tiška (Franze) R. (1816 Brno–19. 4. 1867 Štýr­ský Hradec), který na konci 50. let 19. stol. působil v Olomouci.</p><p style="text-align: justify;">'''R. '''pocházel z rodiny žambereckého kanto­ra. Vystudoval hru na kontrabas v Praze a jako dobrý hráč byl doporučen do Brna, kde se asi od 1814 uplatňoval v městském divadle. Záhy se obrátil k sólovému zpěvu a již 1814 se stal třetím basistou v souboru ředitele F. J. Korn­theuera, přičemž vystupoval i v činohře a kom­ponoval. 1815 ho po svém nástupu převzal do svého brněnského souboru i ředitel H. Schmidt. Roku 1828 zpíval v Breslau ([Wrocłav], Sarastro, Mozart: ''Die Zauberflöte'', Leporello, Mozart: ''Don Juan'', Kaspar, Weber: ''Der Freischütz''). V dalších letech se objevuje v okruhu střední a severní Moravy a v přilehlých regionech, v závislosti na pohybu společností, jichž byl členem. Protože se v jedné lokalitě mohlo vystří­dat v sezoně i více společností, je jeho působení nepřehledné. 1835 byl sbormistrem v brněnském městském divadle za ředitele H. Schmidta, kde řídil 14 členů mužského a 12 členek ženského sboru. 7. 1. 1837 byl členem společnos­ti ředitele K. Burghausera v Olomouci, kde byla „ve prospěch pánů Sängera a Rafaela“ uvedena česky Bäuerlova veselohra ''Přítel v nouzi''; 1838–40 je uváděn jako kapelník spo­lečnosti, kterou vedl ředitel H. Matte a která hrála v městském divadle v Opavě a v Krako­vě (v březnu 1840 dirigoval v Opavě Meyer­beerovu operu ''Robert der Teufel ''a Belliniho ''Normu''). V Opavě se v seznamu členů souboru objevuje i „Mad. Rafael“. V jiných měsících let 1838 a 1839 je zároveň sbormistrem a 1839 i druhým kapelníkem českých předsta­vení v Brně, spolu s J. Hnojilem. 11. 11. 1839 se v Olomouci hrála činohra F. Bluma ''Der Gallego von Lisabon ''s jeho hudbou a 1840 je tam '''R. '''zaznamenán jako „režisér parodie“. 1842 byl v Brně druhým kapelníkem a správ­cem knihovny, 1843 se jméno '''R. '''objevuje v či­nohře ve společnosti K. Burghausera v Olo­mouci (identita osoby nepotvrzena), 1844–46 tam byl '''R. '''kapelníkem. Poté opustil Čechy a usadil se v Mariboru, kde rozvinul bohatou činnost v koncertní oblasti (mj. založil smyčco­vé kvarteto).</p><p style="text-align: justify;">Nejsoustavněji lze jeho aktivitu sledovat v Brně, kde patřil k všestranným osobnostem. Jako zpěvák začal 23. 3. 1814 rolí sedláka v Korntheuerově hře podle moravské ságy ''Božena oder Der Kampf mit dem Lindwurme ''s hudbou C. J. Schikanedera; pro tuto hru složil a zazpíval českou vložku. Vytvořil též postavu Jakuba mlynáře v prvním brněnském českém zpěvoherním představení 7. 12. 1814 (Weidmann: ''Strašidlo ve mlejně ''[''Der Bettel­student''], v úpravě Vohankově), k němuž na­psal hudbu. Z dalších českých rolí v Brně byla nejvýznamnější (po letech) role Darovína v první české opeře brněnského autora F. Kot­ta Ž''ižkův dub ''(1841). Napsal scénické hudby, písně a tance k nejméně šesti německým hrám: 29. 9. 1837 ''Die falschen Engländer in Goblitz oder Die silberne Hochzeitsfeier ''(fraš­ka, 2 jedn., t: Ruber), 16. 5. 1838 ''Der Gutheizige ''(veselohra, t: F. Hall), 26. 10. 1838 ''Das Forsthaus oder Der Deserteur aus Liebe ''(ope­reta, t: ?), 11. 8. 1839 ''Glocke und Sporn oder Der schwarze Thurm im Zauberwalde ''(„ro­mantické kouzelné drama s živými obrazy a skupeními“, 3 jedn., t: Walburg), 8. 12. 1839 ''Ignaz Lader oder Die Fahrt auf der Eisenbahn von Wien nach Brünn ''(fraška, 2 jedn., t: F. Blum) a 3. 10. 1841 ''Die Räuber am Fusse der Etna ''(t: F. Hall).</p><p style="text-align: justify;">Vzhledem k neúplným informacím o '''R. '''ži­votě se lze jen domnívat, že byl autorem bale­tu ''Eisele a Beisele aneb Co dokáže kouzelnic­tví ''(2. 5. 1847 ve StD). Není znám jeho event. příbuzenský vztah ke zpěvákovi R. a paní R., kteří 1858–64 vystupovali v českých i němec­kých představeních StD a v zahajovacím představení Cherubiniho opery ''Vodař ''v roce 1862 v PD.</p>

<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">Cedule z 26. 10. 1839, Bellini: ''Norma'' v Opavě, Morav. zem. archiv Brno. • ''Taschenbuch für Schauspieler und Schauspielfreunde auf das Jahr 1816'', Stuttgart s. a., s. 258; ''Brünner Theater-Almanach auf das Jahr'' 1838, s. 7, 12; 1839, s. 5, 6, 19; ''Almanach für Freunde der Schauspielkunst ''[Berlin] ''auf das Jahr ''1836, s. 205; 1840, s. 393; 1843, s. 79; 1845, s. 246; Teuber III, s. 487, 533, 555, 565, 574, 580, 861; E. Axman: ''Mo­rava v české hudbě XIX. stol.'', Praha 1920, s. 11 (po­zn.); Bartoš: PD opera; S. Langer: ''Stručná historie divadla v Olomouci'', [1961], s. III/4, rkp. v DÚ [Ka­rel František R.]; DČD II [mj. cedule ''Strašidlo ve mlejně'']; Boženek: Opava, I, s. 80; Laiske-Dramatur­gie; J. Trojan: Skladatel první české zpěvohry v Br­ně, ''Program Státního divadla v Brně'', červen 1990, s. 368–369; J. Trojan: Opera v Brně v první polovině 19. století, ''Opus musicum ''27, 1995, zvl. s. 132; M. Zbavitel: ''Kalendárium dějin divadla v Opavě'', 1995, s. 22, 23; Wurmová 1996; J. Trojan: Lokální hry ve staré brněnské Redutě na náměty z historie a lidových pověstí, ''Vlastivědný věstník moravský ''53, 2001, s. 333–352. • Wurzbach; ČHS.</p></ee:bibliography_content>