Springer, Julie Ludwika: Porovnání verzí

<p style="text-align: justify;">Vl. jm. Sobaczynska či Soboczynska. V Polsku vystupovala též pod jménem Sanders. Na čes­kých cedulích psána též Springerová, Šprin­grová. Manželka německého herce, tanečníka a mima Heinricha S. (1794 Frankfurt n. O.–1876 Berlín). Během studií na varšavské baletní škole debutovala 21. 2. 1822 v divadle Teatr Narodowy ve Varšavě a do 1827 byla sólistkou jeho baletu. Někdy v této době se provdala za H. Springera. Od prosince 1828 do května 1831 působila v různých městech (Krakov, Varšava, Plock, Poznaň, Kališ; Breslau [Wrocław], zde nastudovala 1831 balet ''Wesele v Ojcowie''). Její manžel se 1828–31 pohyboval mezi Moskvou, Varšavou a Vídní (8. 7. 1831 hostoval v Brně v baletu ''Domi, der Brasilianische Affe ''jako „baletní mistr a groteskní tanečník“ moskevské­ho carského divadla). Od září 1833 vystupovala '''S. '''v Theater in der Leopoldstadt ve Vídni (po­prvé 23. 9. v benefici groteskního tanečníka Stillera). Od Velikonoc 1835 přešla do Theaterin der Josefstadt, kde se stala členkou rodinné skupiny Fabbriů. V prosinci 1835 s ní hostova­la v Praze ve StD a po skončení pohostinských her na jaře 1836 zůstala v angažmá. Do Veliko­noc 1844 působila jako primabalerína asi dva­cetičlenného tanečního souboru, jímž chtěl ře­ditel J. A. Stöger zvýšit přitažlivost představení. Spolupracovala s baletními mistry J. Raabem (1834–40) a P. Rainoldim (od 1840). Po odcho­du ze StD byla 1849–50 sólistkou v Brně, poté přešla do Prešpurku [Bratislava]. O jejím dal­ším osudu není nic známo; Heinrich '''S. '''byl 1857 členem souboru ředitele F. Bluma, který působil v Krakově a v Olomouci.</p><p style="text-align: justify;">V Praze nastudovala 1836 s baletním mistrem Raabem jako první roli Columbinu v Raabově pantomimě ''Policinells Entstehung ''a postavu Kolombiny vytvořila i v dalších pantomimických titulech, k nimž začal další baletní mistr Rainoldi orientovat repertoár. Vystupovala v ta­nečních vložkách v operách a činohrách, výji­mečně i jako jednající postava. Větší úkoly mě­la v kouzelných hrách se zpěvy a v komických baletech, kde se objevovaly národní tance rezonující s dobovým romantickým cítěním. 1838 tančila '''S. '''poprvé s Raabem českou polku v je­ho pantomimě ''Zlatá sekera'', jež otevřela obdo­bí velké popularity tohoto tance. Ke své benefi­ci 1. 1. 1841 si vybrala vídeňskou frašku F. X. Tolda ''Spurné ženské v serailu ''s hudbou H. Pro­cha (přel. Štěpánek), kterou Rainoldi aranžoval jako výpravnou podívanou s orientálními tanci bajadér a s vojenskými scénami z bitev s Mau­ry. Celou šíři svých možností mohla ukázat v době, kdy ve StD hostoval tanečník vídeň­ského dvorního divadla F. Crombé (od srpna do listopadu 1841). S ním nastudovala, zřej­mě podle vídeňského vzoru, titulní roli v ro­mantickém baletu ''Sylfida ''(ch: F. Taglioni, h: M. Schneitzhöffer) a tančila velké vložené ''Pas de deux''. Podruhé byla jeho partnerkou ja­ko Therese v baletu choreografa J. Aumera ''Die Nachtwandlerin ''(h: W. R. Gallenberg), v němž vynikla technikou, lehkostí a vzduš­ností tanečního projevu. Její umění přijímala česká i německá kritika pozitivně a bez obvy­klých výtek směřovaných ke kolísavé výkon­nosti domácího baletu.</p>

<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">'''1835: '''Osmina (Fabbri: ''Der glückliche Schiffbruch'', balet, čes. 1836 ''Šťastné ztroskotání lodi''); '''1836: '''role ? (Fabbri: ''Das Fest der Gärtner'', balet), Rosaura (Fabbri: ''Die vier Charakte­re'', balet), Columbina (Raab: ''Policinells Entstehung'', pant., čes. ''Policinellův původ''); '''1837: '''Rosamunda (Raab: ''Zavězněná aneb Únos a šťastné osvobození'', balet, h: F. Vinař), Kolombina (Raab: ''Arlekins Zau­berpistolet'', pant., čes. ''Kouzelný pistolet Arlekýnův'', h: F. Vinař); '''1838: '''role ? (Raab: ''Die goldene Hacke'', pant., čes. ''Zlatá sekera'', h: F. Vinař), Sylfida (Th. Kro­nes–Drechsler: ''Sylfide, das Seefräulein'', výpravná hra, čes. jako ''Silfída, žínka vodní'', 1841); '''1839: '''Kolombi­na (Raab: ''Krystalkönig'', pant., čes. ''Král kříšťálů aneb Arlekin co taneční mistr'', h: F. Vinař); '''1840: '''Bětuška (Rainoldi: ''Slavnost dožínků aneb Tyrolové'', pant., h: Karmasin), Kolombinka (Rainoldi: ''Arlekin a Kolom­binka na Alpích aneb Kouzelná zahrada'', pant.), Rosa (Rainoldi: ''Veselé kuchařky aneb V peci upálený Arle­kyn'', kom. pant.); '''1841: '''Ismael (Told–Proch: ''Spurné ženské v serailu'', výprav. hra), Kolombina (Rainoldi: ''Medvěd a zamilovaný Pierot aneb Posvícení v Hlou­pětíně'', pant., h: F. Vinař), role ? (Rainoldi: ''Die glück­liche Schusterin'', balet–pant., čes''. Šťastná ševcová'', 1842), role ? (Rainoldi: ''Der lustige Schuster oder Der Teufel in allen Ecken'', pant., čes. ''Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech''), Sylfida (Taglioni: ''Sylfida'', balet), Therese (Aumer: ''Die Nachtwandlerin'', balet), Kolumbina (F. Feigert: ''Kouzedlná polnice aneb Vystřelený Arlekin'', pant., h: F. Vinař); '''1842: '''role ? (Rai­noldi: ''Arlekin co ďábel, Pierot co strašidlo a slepý muzikant co šrák'', pant.), role ? (Rainoldi: ''Perseus und Andromeda'',pant., čes. ''Perseus a Andromeda, aneb Kouzedlný orel''), Kolombina (Fenzl: ''Kobold als Arlequin''); '''1843: '''Fenella (Auber: ''Die Stumme von Portici'',němá oper. role), Nina (Rainoldi: ''Die Zigeu­ner im Schwarzwalde'', balet, čes. ''Cikáni v černém le­se aneb Mílek jako hojič'',h: F. Vinař).</p></ee:bibliography_content>

<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">''Allgemeine Theater­zeitung ''[Wien] 1831, Juni, s. 360 [Heinrich S. v Brně 1831]; ''Bohemia ''24. 12. 1835; 18. 3. a 3. 7. 1836; 29. 10. a 29. 12. 1837; 20. 4. a 13. 5. 1838; 6. 12. 1839; 4. 8. 1840; 3. 1., 25. 4., 24. 8., 5. 10. a 14. 12. 1841; 5. 4., 15. 4. a 5. 6. 1842; 9. 5., 11. 6. a 4. 7. 1843; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1838, s. 7; 1839, s. 7; 1845, s. 12 [odchod]; Teuber III, s. 329, 280; J. Pudelek: ''Warszawski Balet romantyczny'', Kraków 1968, s. 31, 147; DČD II; Laiske: Dramatur­gie; B. Brodská: ''Kapitoly z dějin českého baletu do roku 1918'', skripta HAMU, 1983. • Słownik biogra­ficzny 1973; NDp.</p></ee:bibliography_content>