Lev, Josef: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno = <ee:firstname>Josef</ee:firstname> <ee:lastname>Lev </ee:lastname> | + | | jméno = <ee:firstname>Josef</ee:firstname> <ee:lastname>Lev</ee:lastname> |
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| − | Sazená u Velvar | + | Sazená u Velvar |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| − | 16. 3. 1898 | + | 16. 3. 1898 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| − | Praha | + | Praha |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>zpěvák, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>zpěvák,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | ||
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
Otec zpěvačky Ludmily Lvové-Innemanové (1868 Praha–1956 Praha). 1842 přišel s učitelem a varhaníkem J. Tomanem do Zlonic, kde ho tři roky vyučoval hře na klavír a na housle A. Liehmann, učitel A. Dvořáka. 1845 se dostal do pražského křižovnického kláštera jako vokalista a začal studovat na novoměstském gymnáziu. Studium však nedokončil a 1854 odešel ze sociálních důvodů do Vídně, kde po přímluvě zpěváka A. Andera mohl nastoupit do sboru dvorní opery. Získával praktické jevištní zkušenosti a občas byl obsazen do malé sólové role. Studiem u barytonisty J. Becka si osvojil italskou pěveckou techniku, včetně koloratury, a s učitelem si připravil několik barytonových rolí ze základního repertoáru. Divadelní ředitel P. Švanda st. ze Semčic ho pozval do Prahy a 14. 10. 1864 mu umožnil vystoupení v PD, po němž byl již dvaatřicetiletý '''L. '''angažován. Odsunul do vedlejšího postavení dosavadního prvního barytonistu české opery Jakuba Schwarze, který po sporu s ním na rok opustil pražskou scénu. Poté, co po návratu do PD dostával pouze omezený repertoár rolí, odešel Schwarz 1868 definitivně. '''L. '''převzal 1873/74 učitelský úvazek na Smetanově pěvecké škole PD a měl i mnoho soukromých žáků (mj. A. Krössing, A. Vávra, K. Čech, M. Sittová, E. Maislerová, H. Cavallarová, B. Hanušová ad.). Pouze jednou se v PD pokusil o režii (V. Hřímalý: ''Zakletý princ'', 1872), ale neuspěl. 1881 přešel s celým souborem do ND a setrval v něm do 8. 4. 1888, kdy se rozloučil jako Figaro (Rossini: ''Lazebník sevillský''). Několikrát v ND ještě hostoval a do 1892 s divadlem trvale spolupracoval jako pedagog. | Otec zpěvačky Ludmily Lvové-Innemanové (1868 Praha–1956 Praha). 1842 přišel s učitelem a varhaníkem J. Tomanem do Zlonic, kde ho tři roky vyučoval hře na klavír a na housle A. Liehmann, učitel A. Dvořáka. 1845 se dostal do pražského křižovnického kláštera jako vokalista a začal studovat na novoměstském gymnáziu. Studium však nedokončil a 1854 odešel ze sociálních důvodů do Vídně, kde po přímluvě zpěváka A. Andera mohl nastoupit do sboru dvorní opery. Získával praktické jevištní zkušenosti a občas byl obsazen do malé sólové role. Studiem u barytonisty J. Becka si osvojil italskou pěveckou techniku, včetně koloratury, a s učitelem si připravil několik barytonových rolí ze základního repertoáru. Divadelní ředitel P. Švanda st. ze Semčic ho pozval do Prahy a 14. 10. 1864 mu umožnil vystoupení v PD, po němž byl již dvaatřicetiletý '''L. '''angažován. Odsunul do vedlejšího postavení dosavadního prvního barytonistu české opery Jakuba Schwarze, který po sporu s ním na rok opustil pražskou scénu. Poté, co po návratu do PD dostával pouze omezený repertoár rolí, odešel Schwarz 1868 definitivně. '''L. '''převzal 1873/74 učitelský úvazek na Smetanově pěvecké škole PD a měl i mnoho soukromých žáků (mj. A. Krössing, A. Vávra, K. Čech, M. Sittová, E. Maislerová, H. Cavallarová, B. Hanušová ad.). Pouze jednou se v PD pokusil o režii (V. Hřímalý: ''Zakletý princ'', 1872), ale neuspěl. 1881 přešel s celým souborem do ND a setrval v něm do 8. 4. 1888, kdy se rozloučil jako Figaro (Rossini: ''Lazebník sevillský''). Několikrát v ND ještě hostoval a do 1892 s divadlem trvale spolupracoval jako pedagog. | ||
| − | Věnoval se též koncertní činnosti (mj. vystoupil na Smetanových abonentních koncertech Umělecké besedy 1864/65, naposledy zpíval 1896 na Žofíně). Ve Vídni se zapojil do aktivit krajanských spolků a s českými spolky spolupracoval i doma. Psal české písně a sbory a při svých cestách po Čechách se zasloužil o rozšíření české koncertní tvorby (např. Dvořák, s nímž udržoval rodinné přátelství, mu věnoval ''Večerní písně'', 1876). Se svou první manželkou M. Štolcovou (sňatek 1866), dcerou sbormistra PD a sboristkou, vedl '''L. '''soukromý salon, kde se setkávali literáti a hudebníci. Blízké přátelství uzavřel též s J. Nerudou. Byl pohřben na Olšanech, 1933 přenesen na Vyšehrad (dnešní hrob K. Svolinského) | + | Věnoval se též koncertní činnosti (mj. vystoupil na Smetanových abonentních koncertech Umělecké besedy 1864/65, naposledy zpíval 1896 na Žofíně). Ve Vídni se zapojil do aktivit krajanských spolků a s českými spolky spolupracoval i doma. Psal české písně a sbory a při svých cestách po Čechách se zasloužil o rozšíření české koncertní tvorby (např. Dvořák, s nímž udržoval rodinné přátelství, mu věnoval ''Večerní písně'', 1876). Se svou první manželkou M. Štolcovou (sňatek 1866), dcerou sbormistra PD a sboristkou, vedl '''L. '''soukromý salon, kde se setkávali literáti a hudebníci. Blízké přátelství uzavřel též s J. Nerudou. Byl pohřben na Olšanech, 1933 přenesen na Vyšehrad (dnešní hrob K. Svolinského) |
'''L. '''byl pro divadelní dráhu špatně vybaven malou postavou a nedostatkem pohybového talentu. Postrádal schopnost herecké charakteristiky, setrvával v nehybných pózách, užíval nevýrazných gest, nebo naopak gestikulaci přeháněl (Figaro, Rossini: ''Lazebník sevillský''). Herecká omezení nahrazoval diferencovaným přednesem. Jeho pěvecké dispozice byly však zcela výjimečné a kvalitní školení je rozvinulo do hlasu mimořádných zvukových vlastností a technických dovedností. Měl vyšší baryton světlé barvy a dokonale ovládal přirozené tvoření a vázání tónů, portamento, zdobení melodie koloraturami, zeslabování a zesilování jedním dechem a další prvky pěvecké techniky. Významným hostujícím zahraničním zpěvákům v PD i ND byl rovnocenným partnerem. Jeho pěvecký rozvoj byl spojen s italskou a francouzskou operou. Přidržoval se též italské prováděcí praxe, když si přizdoboval některé party koloraturními vsuvkami. Jeho schopnost nosné kantilény inspirovala i české skladatele; B. Smetana, který si '''L. '''umění velmi vážil, koncipoval s ohledem na jeho pěvecké možnosti některé role ve svých operách, do ''Braniborů v Čechách ''a ''Tajemství ''mu po provedení připsal árie. Svými inspirativními pěveckými výkony ve více než 15 premiérách prokázal '''L. '''významnou službu nové české tvorbě. Stal se nejpopulárnějším českým operním pěvcem; když 14. 10. 1879 oslavil jako Hrabě Luna (Verdi: ''Troubadour'') patnáct let svého působení u českého divadla, uveřejnil A. Koukl v listu ''Dalibor ''báseň o věrnosti českému jevišti. '''L. '''celoživotní umělecké spojení s českou scénou získalo význam symbolu. | '''L. '''byl pro divadelní dráhu špatně vybaven malou postavou a nedostatkem pohybového talentu. Postrádal schopnost herecké charakteristiky, setrvával v nehybných pózách, užíval nevýrazných gest, nebo naopak gestikulaci přeháněl (Figaro, Rossini: ''Lazebník sevillský''). Herecká omezení nahrazoval diferencovaným přednesem. Jeho pěvecké dispozice byly však zcela výjimečné a kvalitní školení je rozvinulo do hlasu mimořádných zvukových vlastností a technických dovedností. Měl vyšší baryton světlé barvy a dokonale ovládal přirozené tvoření a vázání tónů, portamento, zdobení melodie koloraturami, zeslabování a zesilování jedním dechem a další prvky pěvecké techniky. Významným hostujícím zahraničním zpěvákům v PD i ND byl rovnocenným partnerem. Jeho pěvecký rozvoj byl spojen s italskou a francouzskou operou. Přidržoval se též italské prováděcí praxe, když si přizdoboval některé party koloraturními vsuvkami. Jeho schopnost nosné kantilény inspirovala i české skladatele; B. Smetana, který si '''L. '''umění velmi vážil, koncipoval s ohledem na jeho pěvecké možnosti některé role ve svých operách, do ''Braniborů v Čechách ''a ''Tajemství ''mu po provedení připsal árie. Svými inspirativními pěveckými výkony ve více než 15 premiérách prokázal '''L. '''významnou službu nové české tvorbě. Stal se nejpopulárnějším českým operním pěvcem; když 14. 10. 1879 oslavil jako Hrabě Luna (Verdi: ''Troubadour'') patnáct let svého působení u českého divadla, uveřejnil A. Koukl v listu ''Dalibor ''báseň o věrnosti českému jevišti. '''L. '''celoživotní umělecké spojení s českou scénou získalo význam symbolu. | ||
| Řádka 34: | Řádka 34: | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>(v PD a ND): '''1864: '''Hrabě Luna (Verdi: ''Troubadour'', j. h. i v angažmá), Hrabě Nevers (Meyerbeer: ''Hugenoti''), Lord Ashton (Donizetti: ''Lucie z Lammermooru''); '''1865: '''Bajan (Skuherský: ''Vladimír, bohů zvolenec'', prem.), Petr. I. (Lortzing: ''Car a tesař''), Don Alfonso (Donizetti: ''Lukrecie Borgia''), Figaro (Rossini: ''Lazebník sevillský''), Don Carlos (Verdi: ''Ernani''), Zampa (Hérold: ''Zampa''), Vraník z Obřan (''Š''ebor: ''Templáři na Moravě'', prem.), Rigoletto (Verdi: ''Rigoletto''); '''1866: '''Tausendmark (Smetana: ''Braniboři v Čechách'', prem.), Tell (Rossini: | + | <ee:bibliography_content>(v PD a ND): '''1864: '''Hrabě Luna (Verdi: ''Troubadour'', j. h. i v angažmá), Hrabě Nevers (Meyerbeer: ''Hugenoti''), Lord Ashton (Donizetti: ''Lucie z Lammermooru''); '''1865: '''Bajan (Skuherský: ''Vladimír, bohů zvolenec'', prem.), Petr. I. (Lortzing: ''Car a tesař''), Don Alfonso (Donizetti: ''Lukrecie Borgia''), Figaro (Rossini: ''Lazebník sevillský''), Don Carlos (Verdi: ''Ernani''), Zampa (Hérold: ''Zampa''), Vraník z Obřan (''Š''ebor: ''Templáři na Moravě'', prem.), Rigoletto (Verdi: ''Rigoletto''); '''1866: '''Tausendmark (Smetana: ''Braniboři v Čechách'', prem.), Tell (Rossini: Vilém Tell), Ubald (Gluck: ''Armida''), Ottokar (Weber: ''Čarostřelec; '''''1867: '''Ruslan (Glinka: ''Ruslan a Ludmila)'', Otovaldský (J. N. Škroup: ''Švédové v Praze,''Figaro (Rossini: ''Lazebník sevillský''),Valentin (Gounod: ''Faust a Markéta), ''Boleslav (Šebor: ''Drahomíra; '''''1868: '''Boabdil el Chico (Bendl: ''Lejla,'' prem.), Hanuš z Odrováže (Moniuszko: ''Halka''), Bohumír (Skuherský: ''Lóra,'' prem.), Král Vladislav (Smetana: ''Dalibor), ''Almaviva (Mozart: ''Figarova svatba''), Dalibor (Šebor: ''Nevěsta husitská'''''<i>,</i> '''(Verdi: ''Nabuchodonosor); ''Malatesta (Donizetti: ''Don Pasquale),''Tristan (Spohr: ''Jessonda''); ''<span data-cke-bookmark="1" style="display: none;"> </span>''Dandini (Rossini:<span data-cke-bookmark="1" style="display: none;"> </span>''Popelka), ''Jiří Germont (Verdi: La Traviata)'', ''Jaromír (Bendl: ''Břetislav'');''1871: Hrabě Čeněk (Rozkošný: ''Svatojanské proudy; '''1872:'''''Princ Miroslav (Hřímalý: ''Zakletý princ,''Agamemnon (Gluck: ''Ifigenie v Aulidě); '''1874: '''Král Matyáš (Dvořák: ''<span data-cke-bookmark="1" style="display: none;"> </span>''prem.), Papageno (Mozart:''Kouzelná flétna); ''<span data-cke-bookmark="1" style="display: none;"> </span>'''1875: '''Kníže Borovský (Nápravník: ''Nižegorodci); '''''1876: '''Carlos (Abert: ''Astorga), ''Tomeš (Smetana:''Hubička, ''prem.); '''1877: '''Hamlet (Thomas:''Hamlet), ''Hrabě Oberthal (Meyerbeer:''''Záviš z Falkenštejna'''''','''''''<i>Afričanka);</i>'''1878:'''Jago (Rossini: ''Otello), ''Kníže (Dvořák: ''Šelma sedlák, ''prem.), Kalina (Smetana: ''Tajemství, ''Manfredi (Halévy: ''Quido a Ginevra), ''Hoël (Meyerbeer: ''Dinorah), ''Kovář Vojta (Šebor'': Zmařená svatba'',prem.),Bojanov (Bradský: ''Jarmila,'' prem.); '''1880: '''Alessandro de Medici (Zavrtal: ''Noc ve'''''<i>Florencii</i>''', prem.),Merkutio (Gounod: ''Romeo a Julie);'''''1881:'''Kníže Petr II. (Bendl: ''Černohorci, ''prem.), Přemysl (Smetana: ''Libuše, ''prem., též 1883), Nevers (Meyerbeer: Hugenoti); '''1882:'''Petr I. (Lortzing: ''Car a tesař''), Lionel (Čajkovskij: ''Panna orleánská)'', Šujský (Dvořák: ''Dimitrij, ''prem.), Vok Vítkovic (Smetana:''Čertova stěna'',prem.), Don Fernando (Beethoven: ''Fidelio);'''''1883: '''Kníže (Dvořák:''Šelma sedlák);'''''1884: '''Hrabě Luna (Verdi: ''Troubadour)''''', '''Amonasro (Verdi: ''Aida), ''Renato (Verdi: ''Maškarní ples''),Lord Ashton (Donizetti:''Lucie z Lammermooru);'''''1885:'''Hlasatel (Wagner:''Lohengrin);'''''1886:'''Král Šalamoun (Goldmark: ''Královna ze Sáby).'''''</ee:bibliography_content> |
| − | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>Pozůstalost ve Stát. okr. archivu Kladno a LA PNP (zde inventáře D. Oulehlová, 1985, a K. Bílek, 1999). • ''Národní listy ''15. 10. 1864 [debut]; ''Dalibor ''1, 1879, s. 275; V. V. Zelený, ''Divadelní listy ''1, 1880, s. 264; J. Neruda: Pan J. L. vypravuje, ''Národní listy ''1. 12. 1880, přetisk in: J. Neruda: ''České divadlo'', sv. 6, 1973, s. 59–61; K. Teige, ''Česká Thalia ''2, 1888, s. 120; O. Hostinský: ''Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu'', 1901; J. Neruda: ''Žerty hravé a dravé'', 1877 [domácí salon]; B. Benoni: ''Moje vzpomínky a dojmy'', I, 1917, rejstřík ve sv. II; Nejedlý: Opera ND I; Bartoš: PD opera; O. Manoušek: Z ''galerie českého herectva ve Vídni'', Vídeň 1939; L. Novák: ''Stará garda Národního divadla. činohra–Opera– Balet'', 1944; P. Pražák: ''Smetanovy zpěvohry ''I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; J. M. Květ: ''Náš krajan J. L.'', Zlonice 1962; O. Špecinger: Král českých pěvců J. L., ''Opus musicum ''28, 1966, s. 35–40; PD 1862–83; Tyrrell: Czech Opera; Trávníčková: PD. • Pazdírek [lit.]; ČHS [lit.]; NDp [lit.]; Kutsch 1997; ND po 1883.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>Pozůstalost ve Stát. okr. archivu Kladno a LA PNP (zde inventáře D. Oulehlová, 1985, a K. Bílek, 1999). • ''Národní listy ''15. 10. 1864 [debut]; ''Dalibor ''1, 1879, s. 275; V. V. Zelený, ''Divadelní listy ''1, 1880, s. 264; J. Neruda: Pan J. L. vypravuje, ''Národní listy ''1. 12. 1880, přetisk in: J. Neruda: ''České divadlo'', sv. 6, 1973, s. 59–61; K. Teige, ''Česká Thalia ''2, 1888, s. 120; O. Hostinský: ''Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu'', 1901; J. Neruda: ''Žerty hravé a dravé'', 1877 [domácí salon]; B. Benoni: ''Moje vzpomínky a dojmy'', I, 1917, rejstřík ve sv. II; Nejedlý: Opera ND I; Bartoš: PD opera; O. Manoušek: Z ''galerie českého herectva ve Vídni'', Vídeň 1939; L. Novák: ''Stará garda Národního divadla. činohra–Opera– Balet'', 1944; P. Pražák: ''Smetanovy zpěvohry ''I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; J. M. Květ: ''Náš krajan J. L.'', Zlonice 1962; O. Špecinger: Král českých pěvců J. L., ''Opus musicum ''28, 1966, s. 35–40; PD 1862–83; Tyrrell: Czech Opera; Trávníčková: PD. • Pazdírek [lit.]; ČHS [lit.]; NDp [lit.]; Kutsch 1997; ND po 1883.</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>1. 5. 1832</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Sazená u Velvar </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>1. 5. 1832</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Sazená u Velvar</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
| − | * <ee:chronology_date_from>16. 3. 1898 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>16. 3. 1898</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names/></div> | <div class="names"><ee:names/></div> | ||
| Řádka 66: | Řádka 66: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 4. 11. 2015, 13:25
Josef Lev
* 1. 5. 1832 Sazená u Velvar
† 16. 3. 1898 Praha
zpěvák
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
