Rettigová, Jindřiška: Porovnání verzí

<p style="text-align: justify;">Psána též Henrietta Anna Joana, na divadelních cedulích Rittich, Rettich, Rettichová. Dcera spisovatelky Magdaleny Dobromily R. a práv­níka a spisovatele Jana Sudiprava R. Bývá za­měňována s herečkou Julií Rettich-Gley, která ve stejné době vícekrát hostovala ve StD.</p><p style="text-align: justify;">Vyrostla v českém vlasteneckém prostředí. Od dětství se věnovala zpěvu a hře na klavír. Vystupovala v Ústí n. Orlicí, kam se rodina 1818 přestěhovala, v Rychnově nad Kněžnou, kde žila od 1824, a 1834 v Litomyšli. O jejím hudebním, zejm. pěveckém školení není nic bližšího známo; zřejmě se jí při návštěvách ro­diny příležitostně věnoval též pražský varhaník a skladatel K. Pitsch. Účinkovala v ochotnic­kých představeních v rodičovském domě (mj. ve hře své matky ''Hygea a Lindor neb Láska a ctnost vždy zvítězí'') a při chrámových produk­cích v Rychnově a Litomyšli. 1834 se ucházela o angažmá ve StD v Praze (Menenio, Pacini: ''Pompeji’s Untergang'') a od září t. r. byla přijata. Počínaje debutem hrála často chlapecké role.</p><p style="text-align: justify;">21. 12. 1834 vystoupila jako Liduška při pre­miéře Tylovy a Škroupovy hry ''Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka ''a její výkon ocenil Tyl i Chmelenský. 1839 odešla do divadla ve Štýrském Hradci a během dvou let se stala jed­nou z předních členek souboru. V létě 1841 se úspěšně ucházela o angažmá v mnichovské dvorní opeře a 18. 3. 1842 se rozloučila s pub­likem ve Štýrském Hradci (Lucrezia, Donizet­ti: ''Lucrezia Borgia''). Od května 1842 přesídlila do Mnichova, odkud zajížděla zpět do Štýrského Hradce (6 představení 1843), do Prahy (v srpnu 1844 ve StD) a do Vídně (1846 Thea­ter an der Wien). Zůstala neprovdána; 1840 po­rodila dceru Karolinu Josefu Henriettu. Zemře­la předčasně v Mnichově jako jedna z obětí při epidemii cholery.</p><p style="text-align: justify;">Jako většina zpěváků–začátečníků vystupo­vala ve StD i v činohrách. Při zpěvu byl její projev „nenucený a lehký“ a hlas zpočátku „lí­bezný a sladký“, pro operu však poněkud slabý. 6. 11. 1835 zaskočila za nemocnou Podhorskou jako Libuše při prvním provedení neúplného třetího aktu z opery ''Libušin soud ''od F. Škrou­pa. Role přesahovala její možnosti, ale všeo­becně byla oceněna velká snaha, s níž zvládla part během jednoho dne. Zpočátku nebyla pří­liš často obsazována. Divadelní praxí a dalším školením se zbavila nejistoty v hereckém proje­vu a zdokonalila svoji pěveckou techniku. Se zvučnějším sopránem a zvonivou koloraturou (též Královna noci, Mozart: ''Die Zauberflöte'') se v souboru dobře uplatnila, zvl. v českých představeních. Několikrát vystoupila v roli Růženy ve Škroupově ''Dráteníkovi ''a jako Jarmila v opeře ''Oldřich a Božena ''téhož autora (při své benefici 4. 1. 1839, v německé verzi jako Lád­ka). V sopránových rolích německých, fran­couzských a italských oper (zvl. Bellini a Doni­zetti), které zpívala ve StD německy, získala zkušenosti pro obor, který později v zahraničí tvořil jádro jejího repertoáru. 17. 4. 1836 zpíva­la též jako sólistka na dobročinném koncertě ve Spohrově oratoriu ''Des Heiland letzte Stunde ''(spolu s Lutzerovou, Pöckem, Emmingerem, Strakatým). Její umělecká dráha vyvrcholila posléze v Mnichově, kde získala titul královské bavorské dvorní pěvkyně a proslula zvl. výteč­nou interpretací Meyerbeerových koloraturních rolí.</p>

<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">Ve StD, české a německé činoherní: '''1835: '''Liduška (Tyl: ''Fidlovačka''), Karolínka (něm., Kotze­bue: ''Epigram'', čes. ''Což si mne žádná nevezme''?), Franciska (Lessing: ''Minna von Barnhelm''); '''1836: '''Mulatka z Podola (Bäuerle–A. Bayer: ''Kacafírek Fe­rina ''[''Der Tausendsassa'']), Kamila (Nestroy, upr. Ště­pánek, h: Ad. Müller: ''Zlý duch Lumpacivagabun­dus''); '''1837: '''Pepička (Ph. Hafner, upr. Štěpánek, h: W. Müller: ''Dvě sestry z Jihlavy''), Rozinka (Rai­mund–W. Müller: ''Krakonoš a nevlídník''), Lidunka (Raimund–Drechsler: ''Dívka z čarovných krajů''), Ca­roline (J. B. Frey: ''Das Margarethen-Fest in Stern''). • Ve StD české a německé operní: '''1834: '''Menenio (Pacini: ''Pompeji’s Untergang''); '''1835: '''Gemmy (Ros­sini: ''Wilhelm Tell''), Elvira (Auber: ''Die Stumme von Portici'',čes. 1837), Libuše (F. Škroup: ''Libušin soud''), Růžena (F. Škroup: ''Dráteník''), Isoletta (Bellini: ''Die Unbekannte''), Jarmila (F. Škroup: ''Oldřich a Božena''), Zulma (Rossini: ''Die Italienerin in Algier''), Röschen (Th. Krones–Drechsler: ''Sylphide, das Seefräulein''), Albina (Rossini: ''Das Fräulein am See''), Mina (Auber: ''Die Braut''), Ismena (Rossini: ''Die Belage­rung von Corinth''), Florida, společnice (Marliani: ''Der Bandit''); '''1836: '''Zerlina (Mozart: ''Don Juan''), Lieschen, komorná (Paisiello: ''Die Müllerin''), Lorez­za (Boieldieu: ''Johann von Paris''), Therese (Bellini: ''Die Nachtwandlerin''), Puck (Weber: ''Oberon''), Dáma (Mozart: ''Die Zauberflöte''), Marzellina (Beethoven: ''Fidelio''); '''1837: '''Louise (Ant. Fischer: ''Das Hausge­sinde''), Dáma (Mozart: ''Die Zauberflöte''), Susanna (Hérold: ''Der Zweikampf''), Hamei (Meisl–Ad. Mül­ler: ''Die schwarze Frau''), Ludmilla (Spohr: ''Der Berg­geist''), Gretti (Meisl–Gläser: ''Peter Stieglitz''), Adele (Donizetti: ''Hugo, Graf von Paris''); '''1838: '''Bärbchen (Mozart: ''Figaros Hochzeit''), Palma (Meyerbeer: ''Kreuzritter in Egypten'', čes. v quodlibetu 2. 12. 1838), Elise (Bellini: ''Die Nachtwandlerin''), Jeanette (Donizetti: ''Der Liebestrank''), Servilia (Mozart: ''Titus''), Donna Elvira (Mozart: ''Don Juan''), Královna noci (Mozart: ''Die Zauberflöte''), Fanny (Grétry: ''Richard Löwenherz''), Therese (Guolfinger von Steinsberg–Tuček: ''Hans Klachel''), Alice, venkovská dívka (Ros­sini: ''Graf Ory''); '''1839: '''Ládka (F. Škroup: ''Udalrich und Božena''), Víla Erlinda (Hensler–Kauer: ''Die Do­nauweibchen''), Slečna Mitzerl (Perinet–W. Müller: ''Die Schwestern von Prag''). Hostování: '''1844: '''Antoni­na (Donizetti: ''Belisar''), Elvira (Bellini: ''Die Purita­ner''), Norma (Bellini: ''Norma''), Amina (Bellini: ''Die Nachtwandlerin''), Julie (Bellini: ''Montecchi und Ca­puletti''), Královna noci (Mozart: ''Die Zauberflöte''), Adina (Donizetti: ''Der Liebestrank''), Constanze (Mozart: ''Belmonte und Constanze ''= [''Die Entfüh­rung ''…]). • Štýrský Hradec, výběr: '''1839–42: '''Lucia (Donizetti: ''Lucia von Lammermoor''), Elvira (Bellini: ''Die Puritaner''), Amina (Bellini: ''Die Nachtwandle­rin''), Adina (Donizetti: ''Der Liebestrank''), Agathe (Weber: ''Der Freischütz''), Norma (Bellini: ''Norma''), Violetta (Marsiani: ''Der Bravo''), Zerlina (Auber: ''Fra Diavolo''), Lucrezia (Donizetti: ''Lucrezia Borgia''). • Mnichov, výběr: '''1842–51: '''Eudoxia (Halévy: ''Die Jüdin''), Gretchen (Lortzing: ''Der Wildschütz''), Elektra (Mozart: ''Idomenäus''), Donna Anna (Mozart: ''Don Juan''), Královna noci (Mozart: ''Die Zauberflöte''), Linda (Donizetti: ''Linda von Chamounix''), Kunigun­da (Spohr: ''Faust''), Antonina (Donizetti: ''Belisar''), Adina (Donizetti: ''Der Liebestrank''), Elvira (Bellini: ''Die Puritaner''), Lady Harriet (Flotow: ''Martha''), Bertha (Meyerbeer: ''Der Prophet''), Margarethe von Valois (Meyerbeer: ''Die Hugenotten'').</p></ee:bibliography_content>

<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">Cedule StD 1836–38, 1844, NMd. • ''Česká včela ''2, 1834, s. 408 [Chme­lenský]; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1838, s. 5; 1845, s. 24 [hostování 1844]; d’Elvert: Theater, s. 128, 129, 132, 160; Teuber III, s. 259; J. Plavec: ''František Škroup'',1941 [lit.]; K. Engelmüller: Z ''leto­pisů českého divadelnictví ''I, 1946, s. 200; Vondráček II; A. Kittl: Činohra StD 1824–62; J. Kapusta: Hu­dební svět rodiny Rettigů. K otázkám společenské hudebnosti za obrození, ''Hudební věda ''18, 1981, s. 142–162 [lit. a pram.]; ''Münchner Theaterzettel 1807–1982'', vyd. K. Schultz, München ad. 1982; J. Frýzek: ''Henrietta Anna Joana Rettigová, primadona assoluta'', Rychnov n. Kn. 1995; J. Johanides: ''Magdalena Dobromila Rettigová'', Rychnov n. Kn. 1995. • Eisenberg; Otto [v hesle R. Magdalena Dob­romila]; ČHS; NDp.</p></ee:bibliography_content>