Rainoldi, Paolo: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
(založení hesla) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
| − | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">3</span> |
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| Řádka 20: | Řádka 20: | ||
| povolání = <ee:profession>tanečník, mim, baletní mistr</ee:profession> | | povolání = <ee:profession>tanečník, mim, baletní mistr</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | ||
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
| − | < | + | <p style="text-align: justify;">Psán též Pavel, Paul. Manžel tanečnice Angioliny R., roz. Martignoni. Syn pekaře. Projevoval výtvarné nadání, ale finanční situace rodiny po krachu živnosti mu neumožnila studovat. Otec, ochotnický herec, ho přivedl k divadlu. Výuku tance u baletního mistra F. Sediniho v Miláně si '''R. '''financoval prací pro výrobce divadelních paruk. Ve 14 letech se stal prvním tanečníkem dětského baletu v Bergamu. 1798–1804 vystřídal Milán, Monzu, Lodi, Turín, Bolognu a Cremonu. 1804 byl na Sediniho doporučení přijat jako figurant do vídeňského dvorního divadla, kde se specializoval na groteskní tance a pod vedením tanečníka P. Angioliniho se 1805 stal sólistou. Po sňatku s A. Martignoniovou (1813) a po rozpuštění baletu dvorního divadla přešli manželé do Theater in der Leopoldstadt; v následujících letech rostla '''R. '''popularita a další scény, zejména Theater an der Wien, ho zvaly k hostování. 1813–30 byl baletním mistrem, tanečníkem, choreografem a libretistou v Theater in der Leopoldstadt. 1830/31 vystupoval ve vídeňském Theater in der Josefstadt. Pak odešel s manželkou do soukromí, ale již 1833 se oba pokusili o návrat na scénu hostováním v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, znovu v Prešpurku, Olomouci a Opavě (1835), Těšíně a v St. Pöltenu (1836), kde uváděli vídeňský repertoár. Turné je však finančně vyčerpalo a 1837–40 se vrátili do Theater in der Josefstadt, kde se '''R. '''stal baletním mistrem. Na období 1840–46 přijal nabídku ředitele J. A. Stögera na funkci baletního mistra v pražském StD po J. Raabovi. 1846–48 a 1849/50 vystupoval opět v Theater in der Josefstadt, 1850–52 v Theater an der Wien. Nedosáhl však dřívějších úspěchů a dostal se do finančních problémů. O Velikonocích 1852 se vrátil spolu se Stögerem do Prahy, záhy však zemřel.</p><p style="text-align: justify;">Jeho umělecký obzor formovalo prostředí vídeňského dvorního divadla s tanečníky evropského významu. Se svou schopností karikatury a parodie se stal vynikajícím komickým tanečníkem. Svůj komický typ vypracovával ve dvorním divadle na pantomimách ''Harlekin und Colombine auf den Alpen ''od hostujícího A. Schlotthauera (1810) či ''Der blöde Ritter ''od choreografa L. Duporta (1812). V Theater in der Leopoldstadt tančil i milovníky, komické postavy a posléze charakterní role. Jako baletní mistr studoval tance do kouzelných pohádek, frašek a parodií (Raimund, Bäuerle) a na scénu uvedl asi 70 pantomim, z nichž mnohé sám napsal a pod různými názvy uváděl i jinde (mj. ''Der betrogene Vormund'', 1813; ''Die Unterhaltung in der Ukraine'', 1814; ''Perseus und Andromeda'', 1815; ''Der Teufel in allen Ecken'', 1818; ''Columbinens und Arlequins Entführung'', 1820; ''Der Zaubervogel'', 1823). Byl spolutvůrcem vrcholné fáze vývoje vídeňské pantomimy, jejíž drastickou komiku a dějovou nelogičnost začaly koncem 30. let vytěsňovat výpravné hry se zpěvy a tanci a romantické balety. '''R. '''sice vyhověl proměně vkusu nastudováním Toldovy frašky ''Die schlimmen Frauen im Serail ''(Theater in der Josefstadt), 1840 však přijal nabídku z Prahy, protože doufal, že zde se jeho pantomima ještě uplatní.</p><p style="text-align: justify;">Působení ve StD zahájil německou a pak českou verzí Toldovy frašky ''Spurné ženské v serailu ''a vybavil ji kopiemi vídeňských kostýmů, orientálními tanci bajadér a maurskými bitvami. Četné taneční scény připravil i pro Štěpánkovy adaptace Bäuerleho hry ''Alína aneb Praha v jiném dílu světa ''a Toldova ''Čarovného závoje'', obě opakované pro české i německé obecenstvo. K jeho funkci patřilo aranžování tanečních scén do oper a činoher, do kterých vkládal stylizované národní tance (mazurky, polky, čardáše, tance tyrolské, štýrské, cikánské, indiánské, z českých mj. strašáka, zákolanskou polku ad.)''. ''V krátké době se však vrátil k pantomimám. V Novém divadle v Růžové ulici, které Stöger provozoval jako soukromou scénu, '''R. '''zopakoval pod českými i německými názvy většinu svých starších prací. Ani pražské prostředí již však nepřijalo profesionálně nedokonalé výkony a stále obhroublejší pantomimy, jež měly blíže k parodii než ke komice. '''R. '''ve své autobiografii soudí, že příčina byla v návštěvnické krizi po otevření divadla v Růžové ulici, jež ho nutila spěšně produkovat stále nové krátké tituly. Hlubším důvodem však bylo rozšíření romantických výpravných her s tanci i do Prahy. '''R. '''nezachytil nastupující trend romantických baletů, jejichž interpretace i choreografie vyžadovaly klasickou taneční techniku. Soubor StD, nepočetný a málo vyškolený, nový balet ani nemohl realizovat. Poslední pantomima ''Die Verwirrung in der Schusterwerkstatt'', kterou '''R. '''uvedl po návratu do Prahy 1852, již zcela propadla.</p> |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| Řádka 57: | Řádka 57: | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| − | '''Publikováno:''' <ee:published></ee:published><br/> | + | '''Publikováno:''' <ee:published>2006</ee:published><br/> |
| − | '''Autor:''' <ee:author></ee:author> | + | '''Autor:''' <ee:author>[[Alice Dubská]], [[Jana Holeňová]]</ee:author> |
</cshow> | </cshow> | ||
| − | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]</ee:category> | + | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] |
| + | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 2. 11. 2015, 11:47
Paolo Rainoldi
* 18. 4. 1784 Milán, Itálie
† 1. 1. 1853 Praha
tanečník, mim, baletní mistr
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
