Rafael, Karel František: Porovnání verzí

<span id="PageFillProgress">2</span>

| povolání = <ee:profession>kontrabasista, zpěvák, sbormistr, kapelník, skladatel, </ee:profession>

 

<p style="text-align: justify;">Psán též Raphael, Raffael. Byl synovcem Igná­ce Václava R. (16. 4. 1762 Mnichovo Hradiš­tě–23. 4. 1799 Vídeň), člena divadelního or­chestru v Pešti a autora blíže neznámých baletů (mj. ''Das Veilchenfest'') a melodramů (mj. ''Virginia''). Otec kapelníka a skladatele operet Fran­tiška (Franze) R. (1816 Brno–19. 4. 1867 Štýr­ský Hradec), který na konci 50. let 19. stol. působil v Olomouci.</p><p style="text-align: justify;">'''R. '''pocházel z rodiny žambereckého kanto­ra. Vystudoval hru na kontrabas v Praze a jako dobrý hráč byl doporučen do Brna, kde se asi od 1814 uplatňoval v městském divadle. Záhy se obrátil k sólovému zpěvu a již 1814 se stal třetím basistou v souboru ředitele F. J. Korn­theuera, přičemž vystupoval i v činohře a kom­ponoval. 1815 ho po svém nástupu převzal do svého brněnského souboru i ředitel H. Schmidt. Roku 1828 zpíval v Breslau ([Wrocłav], Sarastro, Mozart: ''Die Zauberflöte'', Leporello, Mozart: ''Don Juan'', Kaspar, Weber: ''Der Freischütz''). V dalších letech se objevuje v okruhu střední a severní Moravy a v přilehlých regionech, v závislosti na pohybu společností, jichž byl členem. Protože se v jedné lokalitě mohlo vystří­dat v sezoně i více společností, je jeho působení nepřehledné. 1835 byl sbormistrem v brněnském městském divadle za ředitele H. Schmidta, kde řídil 14 členů mužského a 12 členek ženského sboru. 7. 1. 1837 byl členem společnos­ti ředitele K. Burghausera v Olomouci, kde byla „ve prospěch pánů Sängera a Rafaela“ uvedena česky Bäuerlova veselohra ''Přítel v nouzi''; 1838–40 je uváděn jako kapelník spo­lečnosti, kterou vedl ředitel H. Matte a kterí hrála v městském divadle v Opaví a v Krako­ví (v březnu 1840 dirigoval v Opaví Meyer­beerovu operu ''Robert der Teufel ''a Belliniho ''Normu''). V Opavě se v seznamu členů souboru objevuje i „Mad. Rafael“. V jiných měsících let 1838 a 1839 je zároveň sbormistrem a 1839 i druhým kapelníkem českých předsta­vení v Brně, spolu s J. Hnojilem. 11. 11. 1839 se v Olomouci hrála činohra F. Bluma ''Der Gallego von Lisabon ''s jeho hudbou a 1840 je tam '''R. '''zaznamenán jako „režisér parodie“. 1842 byl v Brně druhým kapelníkem a správ­cem knihovny, 1843 se jméno '''R. '''objevuje v či­nohře ve společnosti K. Burghausera v Olo­mouci (identita osoby nepotvrzena), 1844–46 tam byl '''R. '''kapelníkem. Poté opustil âechy a usadil se v Mariboru, kde rozvinul bohatou činnost v koncertní oblasti (mj. založil smyčco­vé kvarteto).</p>

<ee:bibliography/>

'''Autor:''' <ee:author></ee:author>