Kliment, Václav: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 20: Řádka 20:
 
| povolání = <ee:profession>zpěvák,</ee:profession>
 
| povolání = <ee:profession>zpěvák,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
 
+
<br/>
 
</ee:perex>
 
</ee:perex>
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
Řádka 26: Řádka 26:
 
Původně typograf a faktor knihtiskárny v Pra­ze. Pěvecké školení získal u basisty ND K. Če­cha, doškolil se 1897–98 u manželů M. Destin­nové a T. Löweho a u M. Wallersteina v Praze. V ND poprvé vystoupil 1884 (Fernando, Verdi: ''Troubadour''), pak znovu v letech 1889 a 1891, v sezoně 1892/93 se ucházel o angažmá (Pous­tevník, Weber: ''Čarostřelec'', Král, Verdi: ''Aida''), kterého 1893 dosáhl. V ND setrval jako zpěvák až do své smrti (vystupoval do 30. 6. 1917, na­posledy jako Přibek v Kovařovicových ''Pso­hlavcích''). Zajímal se i o režijní práci, nebyla mu však nikdy svěřena. 1903 byl pozván do Bayreuthu do kurzu wagnerovské interpretace, kde se měl připravovat na roli Hagena (Wagner: ''Das Rheingold''). Studoval deklamaci a mimiku s C. Wagnerovou, dcerou skladatele, jeho zna­lost němčiny však nepostačovala a z plánu se­šlo. 1904 hostoval v Brně (Kecal, Smetana: ''Prodaná nevěsta''), 1906 v Plzni (mj. Mefisto, Gounod: ''Faust a Markéta'', Marcel, Meyerbeer: ''Hugenoti''). Od 1905 soukromě vyučoval. 1909 se jako předseda Ústřední jednoty českého he­rectva staral o sociální postavení umělců, což vedlo k napětí mezi ním a vedením ND. Na je­ho pohřbu došlo k demonstracím umělců proti Společnosti ND.
 
Původně typograf a faktor knihtiskárny v Pra­ze. Pěvecké školení získal u basisty ND K. Če­cha, doškolil se 1897–98 u manželů M. Destin­nové a T. Löweho a u M. Wallersteina v Praze. V ND poprvé vystoupil 1884 (Fernando, Verdi: ''Troubadour''), pak znovu v letech 1889 a 1891, v sezoně 1892/93 se ucházel o angažmá (Pous­tevník, Weber: ''Čarostřelec'', Král, Verdi: ''Aida''), kterého 1893 dosáhl. V ND setrval jako zpěvák až do své smrti (vystupoval do 30. 6. 1917, na­posledy jako Přibek v Kovařovicových ''Pso­hlavcích''). Zajímal se i o režijní práci, nebyla mu však nikdy svěřena. 1903 byl pozván do Bayreuthu do kurzu wagnerovské interpretace, kde se měl připravovat na roli Hagena (Wagner: ''Das Rheingold''). Studoval deklamaci a mimiku s C. Wagnerovou, dcerou skladatele, jeho zna­lost němčiny však nepostačovala a z plánu se­šlo. 1904 hostoval v Brně (Kecal, Smetana: ''Prodaná nevěsta''), 1906 v Plzni (mj. Mefisto, Gounod: ''Faust a Markéta'', Marcel, Meyerbeer: ''Hugenoti''). Od 1905 soukromě vyučoval. 1909 se jako předseda Ústřední jednoty českého he­rectva staral o sociální postavení umělců, což vedlo k napětí mezi ním a vedením ND. Na je­ho pohřbu došlo k demonstracím umělců proti Společnosti ND.
  
V konkurenci basistů F. Hynka a V. Heše se '''K. '''v ND zpočátku nemohl prosadit. Teprve Hynkův přechod k režijním úkolům a Hešův odchod z ND mu otevřely cestu. Patřil k nejza­městnanějším členům souboru a v roce 1903zpíval své tisící představení. Některé role si po­nechal více než 10 let. Jeho hlasový fond neměl zvláštní mohutnost ani techniku (jeho tón po­měrně brzy získal tremolo) a postrádal i znělou hlubokou polohu; virtuózní role (Marcel, Meyer­beer: ''Hugenoti'') přesahovaly jeho možnosti. Měl však vzornou deklamaci a zřetelně artiku­loval zpívaný text, což jeho přednesu dodávalo důstojnost, vznos a patos. Zprvu proto inkli­noval k hrdinným rolím Chrudoše (Smetana: ''Libuše''), chodského sedláka Matěje Přibka (Ko­vařovic: ''Psohlavci'') nebo mytologického Dar­guna (Fibich: ''Pád Arkuna''). Zpíval též Poustev­níka Ivana ve scénickém provedení Dvořákova oratoria ''Svatá Ludmila'', 1901). Role Kalibana (Fibich: ''Bouře'') ho zaměřila k bizarním, démo­nickým a pohádkovým postavám čertů, netvo­rů, obrů, vodníků (též ve Dvořákově ''Rusalce'') a bohatých starců. Odtud přešel i ke komickým typům (jako Kecal udržoval spíše drsně fraško­vitou interpretační tradici). Zpíval v premié­rách dvou generací českých skladatelů (Dvo­řák, Kovařovic, Piskáček, Picka). Při tvorbě rolí bohatě uplatňoval své herecké dispozice a po­stavu charakterizoval propracovaným pohybo­vým a mimickým výrazem, hereckou maskou i kostýmem. Jeho herectví stylově souznělo se soudobými realistickými až naturalistickými tendencemi, bylo souměřitelné s výkony čino­herců (např. jako Shylock ve Foersterově ''Jessi­ce'') a představovalo svébytný přínos interpre­tační praxi opery ND.
+
V konkurenci basistů F. Hynka a V. Heše se '''K. '''v ND zpočátku nemohl prosadit. Teprve Hynkův přechod k režijním úkolům a Hešův odchod z ND mu otevřely cestu. Patřil k nejza­městnanějším členům souboru a v roce 1903 zpíval své tisící představení. Některé role si po­nechal více než 10 let. Jeho hlasový fond neměl zvláštní mohutnost ani techniku (jeho tón po­měrně brzy získal tremolo) a postrádal i znělou hlubokou polohu; virtuózní role (Marcel, Meyer­beer: ''Hugenoti'') přesahovaly jeho možnosti. Měl však vzornou deklamaci a zřetelně artiku­loval zpívaný text, což jeho přednesu dodávalo důstojnost, vznos a patos. Zprvu proto inkli­noval k hrdinným rolím Chrudoše (Smetana: ''Libuše''), chodského sedláka Matěje Přibka (Ko­vařovic: ''Psohlavci'') nebo mytologického Dar­guna (Fibich: ''Pád Arkuna''). Zpíval též Poustev­níka Ivana ve scénickém provedení Dvořákova oratoria ''Svatá Ludmila'', 1901). Role Kalibana (Fibich: ''Bouře'') ho zaměřila k bizarním, démo­nickým a pohádkovým postavám čertů, netvo­rů, obrů, vodníků (též ve Dvořákově ''Rusalce'') a bohatých starců. Odtud přešel i ke komickým typům (jako Kecal udržoval spíše drsně fraško­vitou interpretační tradici). Zpíval v premié­rách dvou generací českých skladatelů (Dvo­řák, Kovařovic, Piskáček, Picka). Při tvorbě rolí bohatě uplatňoval své herecké dispozice a po­stavu charakterizoval propracovaným pohybo­vým a mimickým výrazem, hereckou maskou i kostýmem. Jeho herectví stylově souznělo se soudobými realistickými až naturalistickými tendencemi, bylo souměřitelné s výkony čino­herců (např. jako Shylock ve Foersterově ''Jessi­ce'') a představovalo svébytný přínos interpre­tační praxi opery ND.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
Řádka 62: Řádka 62:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
 
+
<br/>
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Verze z 29. 10. 2015, 12:40

Václav Kliment
* 12. 8. 1863 Praha
7. 3. 1918 Praha
zpěvák



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.