Kauer, Ferdinand: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (založení hesla) |
|||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| − | + | (?), křtěn 18. 1. 1751 | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
Komponoval oratoria, kantáty, koncerty, komorní hudbu, církevní a instrumentální skladby (mj. zvukomalebné programní kompozice líčící dobové historické události nebo přírodní jevy, např. ''Das Wiener Aufgeboth'', ''Nelsons Seeschlacht'', ''Das Donnerwetter ''apod.). Počet jeho skladeb pro divadlo se odhaduje na 200, notový materiál se však dochoval jen fragmentárně; jejich soupis lze zrekonstruovat pouze podle údajů v katalogu '''K. '''skladeb (''Katalog verschiedener musikalischer Werke…''), textů her a záznamů o provedení. Prvním jeho výraznějším skladatelským úspěchem byla hudba k Henslerově hře ''Das Faustrecht in Thüringen ''(1796, další díly 1796, 1797). 1798 následovala pohádka ''Das Donauweibchen ''(t: Hensler, 3 jedn., druhý díl 1798, třetí díl 1803 pod názvem ''Die Nymphe der Donau''), která se četností provedení a rozšířením na evropských jevištích stala '''K. '''nejproslulejší prací, důležitým scénickým prototypem romantické opery a jedním z nejúspěšnějších děl vídeňského singspielu vůbec (Pešť 1799, Amsterdam a Temešvár 1801, Bern 1803, Brno 1798, společnost K. F. Guolfingera v. Steinsberg v Augsburgu 1799, Praha 1804, cestující společnost G. Schantrocha v Chebu 1810 ad.). Zpěvohra, podle podtitulu romanticko-komická lidová pohádka, přináší v Henslerově a '''K. '''zpracování nový typ tematiky a hudební dramaturgie. Je pestrou stylovou směsí, v níž se vedle lidové pověsti objevuje i soudobý rytířský román a drama a sluha Kaspar Larifari zastupuje tradiční komickou figuru. Má vztah k folkloru, zvl. v pojetí nadpřirozeného živlu jako okouzlujícího a zároveň hrůzného zjevení. Hudba sleduje nastavovaný děj a vyplňuje jej statickými hudebními vložkami (kuplety všeobecného obsahu, romance – epické písně s rytířskými náměty, melodramatické pasáže) s řadou žánrových a lokálních hudebních prvků. K podstatě žánru patří překvapivé proměny dekorace, prováděné často na otevřené scéně uprostřed hudebního čísla, ve finále i několikanásobně. Jsou zde očekávány i kouzelné proměny kostýmů na otevřené scéně (list ''Allgemeine deutsche Theaterzeitung ''jmenuje všech jedenáct podob, v nichž se při brněnském provedení ''Das Donauweibchen ''na jevišti zjevuje hlavní postava, dunajská vodní žínka Hulda). '''K. '''složil i hudbu ke hře z české mytologie ''Wlasta, Königin der Amazonen oder die Amazonen in Böhmen ''(t: Lenz, 1817) a k jejímu pokračování ''Scharka, die Retterin Böhmens oder Der Hunnenkönig ''(t: Lenz , 1818). | Komponoval oratoria, kantáty, koncerty, komorní hudbu, církevní a instrumentální skladby (mj. zvukomalebné programní kompozice líčící dobové historické události nebo přírodní jevy, např. ''Das Wiener Aufgeboth'', ''Nelsons Seeschlacht'', ''Das Donnerwetter ''apod.). Počet jeho skladeb pro divadlo se odhaduje na 200, notový materiál se však dochoval jen fragmentárně; jejich soupis lze zrekonstruovat pouze podle údajů v katalogu '''K. '''skladeb (''Katalog verschiedener musikalischer Werke…''), textů her a záznamů o provedení. Prvním jeho výraznějším skladatelským úspěchem byla hudba k Henslerově hře ''Das Faustrecht in Thüringen ''(1796, další díly 1796, 1797). 1798 následovala pohádka ''Das Donauweibchen ''(t: Hensler, 3 jedn., druhý díl 1798, třetí díl 1803 pod názvem ''Die Nymphe der Donau''), která se četností provedení a rozšířením na evropských jevištích stala '''K. '''nejproslulejší prací, důležitým scénickým prototypem romantické opery a jedním z nejúspěšnějších děl vídeňského singspielu vůbec (Pešť 1799, Amsterdam a Temešvár 1801, Bern 1803, Brno 1798, společnost K. F. Guolfingera v. Steinsberg v Augsburgu 1799, Praha 1804, cestující společnost G. Schantrocha v Chebu 1810 ad.). Zpěvohra, podle podtitulu romanticko-komická lidová pohádka, přináší v Henslerově a '''K. '''zpracování nový typ tematiky a hudební dramaturgie. Je pestrou stylovou směsí, v níž se vedle lidové pověsti objevuje i soudobý rytířský román a drama a sluha Kaspar Larifari zastupuje tradiční komickou figuru. Má vztah k folkloru, zvl. v pojetí nadpřirozeného živlu jako okouzlujícího a zároveň hrůzného zjevení. Hudba sleduje nastavovaný děj a vyplňuje jej statickými hudebními vložkami (kuplety všeobecného obsahu, romance – epické písně s rytířskými náměty, melodramatické pasáže) s řadou žánrových a lokálních hudebních prvků. K podstatě žánru patří překvapivé proměny dekorace, prováděné často na otevřené scéně uprostřed hudebního čísla, ve finále i několikanásobně. Jsou zde očekávány i kouzelné proměny kostýmů na otevřené scéně (list ''Allgemeine deutsche Theaterzeitung ''jmenuje všech jedenáct podob, v nichž se při brněnském provedení ''Das Donauweibchen ''na jevišti zjevuje hlavní postava, dunajská vodní žínka Hulda). '''K. '''složil i hudbu ke hře z české mytologie ''Wlasta, Königin der Amazonen oder die Amazonen in Böhmen ''(t: Lenz, 1817) a k jejímu pokračování ''Scharka, die Retterin Böhmens oder Der Hunnenkönig ''(t: Lenz , 1818). | ||
| − | V českých zemích byly '''K. '''práce, zvl. kouzelné pohádkové zpěvohry, prováděny od poloviny devadesátých let 18. stol. S dvouletým odstupem od vídeňské premiéry (1793) uvedl A. Grams s Vlastenským divadlem v Praze 1795 německy operu ''Ritter Willibald oder Das goldene Gefäss''. Pro inscenaci byla pořízena nová garderoba a dekorace. Děj plný proměn, triků s propadly a kouzly sice kritika označila za chaotický, hudba a práce strojmistra však byly chváleny. Kus měl dvě reprízy a český překlad ''Rytíř Vilibald ''následoval vzápětí. V českém divadle v Praze zaznělo mezi 1795 a 1806 v překladech pět '''K. '''titulů. V Brně se jeho práce hrály pouze německy, výběr byl však širší díky tradičním vazbám brněnské a vídeňské scény. Brněnský ředitel J. Rothe inscenoval dva díly pohádky ''Das Donauweibchen ''hned 1798, vzápětí po vídeňských premiérách (ve Vídni první díl 1. 1. a druhý díl 13. 2. 1798). Jeho dcera Babette přesvědčivě ztvárnila hlavní roli a byla oceněna oslavnou básní. V Praze se objevila tato nejúspěšnější '''K. '''práce dříve česky (1804) než německy (1817), podobně jako lokalizovaná zpěvohra ''Hvězdotřpytící děvče v Dobříšských lesích ''(v originálním znění ''Das Sternenmädchen im Maidlinger Walde'', Vídeň 1801), v níž hlavní roli vytvořila A. Hölzlová (1802 v divadle U Hybernů); německy uvedl tuto zpěvohru ve StD 1816 až C. M. von Weber, v hlavní roli se svou snoubenkou C. Brandtovou. | + | V českých zemích byly '''K. '''práce, zvl. kouzelné pohádkové zpěvohry, prováděny od poloviny devadesátých let 18. stol. S dvouletým odstupem od vídeňské premiéry (1793) uvedl A. Grams s Vlastenským divadlem v Praze 1795 německy operu ''Ritter Willibald oder Das goldene Gefäss''. Pro inscenaci byla pořízena nová garderoba a dekorace. Děj plný proměn, triků s propadly a kouzly sice kritika označila za chaotický, hudba a práce strojmistra však byly chváleny. Kus měl dvě reprízy a český překlad ''Rytíř Vilibald ''následoval vzápětí. V českém divadle v Praze zaznělo mezi 1795 a 1806 v překladech pět '''K. '''titulů. V Brně se jeho práce hrály pouze německy, výběr byl však širší díky tradičním vazbám brněnské a vídeňské scény. Brněnský ředitel J. Rothe inscenoval dva díly pohádky ''Das Donauweibchen ''hned 1798, vzápětí po vídeňských premiérách (ve Vídni první díl 1. 1. a druhý díl 13. 2. 1798). Jeho dcera Babette přesvědčivě ztvárnila hlavní roli a byla oceněna oslavnou básní. V Praze se objevila tato nejúspěšnější '''K. '''práce dříve česky (1804) než německy (1817), podobně jako lokalizovaná zpěvohra ''Hvězdotřpytící děvče v Dobříšských lesích ''(v originálním znění ''Das Sternenmädchen im Maidlinger Walde'', Vídeň 1801), v níž hlavní roli vytvořila A. Hölzlová (1802 v divadle U Hybernů); německy uvedl tuto zpěvohru ve StD 1816 až C. M. von Weber, v hlavní roli se svou snoubenkou C. Brandtovou. |
Spolu se svým vrstevníkem W. Müllerem náležel '''K. '''k nejproduktivnějším skladatelům vídeňského lidového repertoáru. Ve srovnání s W. Müllerem, v jehož dílech se vrcholící vídeňský klasicismus objevuje již ve zjednodušené a příslušnému divadelnímu žánru přizpůsobené podobě, je '''K. '''hudba ještě prostší, blízká pouličním popěvkům a zlidovělé písni rakouské i české. Její působivost spočívala zvl. v melodické nápaditosti jednoduchých strofických písní a árií a v efektní instrumentaci. | Spolu se svým vrstevníkem W. Müllerem náležel '''K. '''k nejproduktivnějším skladatelům vídeňského lidového repertoáru. Ve srovnání s W. Müllerem, v jehož dílech se vrcholící vídeňský klasicismus objevuje již ve zjednodušené a příslušnému divadelnímu žánru přizpůsobené podobě, je '''K. '''hudba ještě prostší, blízká pouličním popěvkům a zlidovělé písni rakouské i české. Její působivost spočívala zvl. v melodické nápaditosti jednoduchých strofických písní a árií a v efektní instrumentaci. | ||
| Řádka 47: | Řádka 47: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from> | + | * <ee:chronology_date_from>(?), křtěn 18. 1. 1751</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Dyjákovičky u Znojma [Kleintajax]</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
* <ee:chronology_date_from>13. 4. 1831</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň, Rakousko</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>13. 4. 1831</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň, Rakousko</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
Verze z 24. 11. 2015, 15:39
Ferdinand Kauer
* (?), křtěn 18. 1. 1751 Dyjákovičky u Znojma [Kleintajax]
† 13. 4. 1831 Vídeň, Rakousko
skladatel
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
