Chvalovský, Edmund: Porovnání verzí

| jméno = <ee:firstname>Edmund</ee:firstname> <ee:lastname>Chvalovský </ee:lastname>

Praha  

Soběslav  

| povolání = <ee:profession>režisér, herec, pedagog, </ee:profession>

Maturoval na pražském Akademickém gymná­ziu, studium na technice nedokončil. Od 1855 hrál s ochotníky v klášteře sv. Anežky Na Fran­tišku, od 1860 v ochotnickém Mikulášském divadle na Starém Městě. Zde se seznámil sP.·vandou st., který ho přijal 1862 do formu­jícího se souboru PD a 1865/66 mu svěřil režii usvé společnosti v Plzni. Od 1866 byl '''Ch. '''vPD obsazován do menších charakterních rolí, po­zději jako operetní komik. 1873 byl na návrh Smetany a Hostinského jmenován režisérem opery, od 1876 režíroval i činohry, operety, fée­rie a výpravné frašky. Od 1873 přednášel dekla­maci, mimiku a dějiny umění na Lukesově oper­ní škole při PD. Se souborem PD přešel do ND, na jehož dramatické škole učil 1892–94 kul­turní historii. V 90. letech byl osvědčeným re-žisérem české činoherní klasiky (Macháček, ·těpánek, Klicpera, Tyl), současných veseloher z prostředí malého města (K. Pippich) a dět­ských představení. Jeho vrcholnou činoherní re-žií byla ''Maryša ''bratří Mrštíků (1894). Formálně byl členem ND ještě 1901/02, v posledních le­tech však pracoval už jen výjimečně, žil na od­počinku v Soběslavi a pomáhal místním ochot­níkům. Jeho rukopisné paměti zahrnují vývoj českého divadla od 40. let do konce 19. stol.

V PD a ND inscenoval zvl. italská a fran­couzská díla a uvedl podstatnou část soudobé české tvorby: vedle Smetany studoval premiéry Dvořákovy (''Král a uhlíř'', 1874, ''Vanda'', 1876, ''·elma sedlák'', 1878), Rozkošného ''Záviše z Fal­kenštejna ''(1877), ·eborovu ''Zmařenou svatbu ''(1879), později díla Bendlova, Kovařovicova, Sudova, Kličkova ad. Až na výjimky se vyhnul německé hudbě. Jeho významným dirigent­ským partnerem v ND s podobným dramatur­gickým profilem byl M. Anger (s výjimkou oper Smetanových), s nímž '''Ch. '''připravil větši­nu operet, jež tvořily přibližně polovinu všech jeho režií. Jeho nastudování se dlouho držela na repertoáru (např. Smetanův ''Dalibor ''1886 měl 81 repríz).

K rozvoji české operní režie přispěl '''Ch. '''pře­devším prací na premiérách Smetanových děl, jichž se ujal na skladatelovo přání (''Dvě vdovy'', 1874, ''Hubička'', 1876, ''Tajemství'', 1878, později přestudoval také ostatní). Novátorské byly jeho scénické návrhy k opeře ''Dvě vdovy'', které in­scenoval v soudobých měšťanských civilních kostýmech. V interiéru využil opomíjený ča­louněný nábytek a draperie (které podle pře­svědčení režisérů, včetně F. Kolára, narušují akustiku) a uplatnil dosud u nás v opeře ne­používanou Semperovu reformu kulisového jeviště, jež pomocí zasklené nebo náznakové přepážky dala intimitu hluboké perspektivní scéně. Ve scéně k 1. jedn. ''Hubičky ''realisticky zachytil českou selskou světnici v Podještědí, což způsobilo průlom v inscenačních stereoty­pech PD. Také pro scénické řešení ''Tajemství ''hledal se scénografem H. Ullikem inspiraci vokolí Bezdězu, kritika mu však vytýkala (''Hu­dební a divadelní věstník ''1878), že závěrečnou scénu opery s prokopáním Bezdězu a naleze­ním pokladu, vyžadující spíše symbolické řeše­ní, pojal příliš realisticky. Pomáhal J. ·mahovi při přípravě ''Prodané nevěsty ''pro Mezinárodní hudební a divadelní výstavu ve Vídni 1892 a na Plzeňsku pořídil k inscenaci náčrtky původních selských chalup.

V ND nikdy nestudoval Wagnera, ač by po­dle názoru Smetany i Hostinského, kteří byli obeznámeni s problematikou Wagnerova hu­debního dramatu, byl schopen představu sou­borného uměleckého díla (Gesamtkunstwerk) realizovat a doplnit ji principy, které v činohře praktikovalo Meiningenské divadlo (autenticita prostředí a kostýmů, provázanost jednotlivých scénických složek, emancipace režie, akčnost komparsu aj.). V tomto duchu vedl '''Ch. '''zpěvá­ky kpřirozenější deklamaci a kladl důraz na hereckou stránku projevu. Opernímu sboru při­soudil roli dramatického činitele a po vzoru Meiningenských jej zapojil do hry. Jako první u nás se snažil využít svého kulturněhistorické­ho vzdělání, a u kostýmů a dekorací, jejichž ná­vrhy sám kreslil, dbal o dobovou a místní věro­hodnost. Znalosti fyziky a chemie uplatnil ve výpravných féeriích, u cestopisných a vědecko­-fantastických kusů podle J. Verna. Pro Nové české divadlo sestrojil elektrickou baterii a na­vrhoval triky a scénické efekty. Svou režijní metodou směřoval k jevištnímu realismu, který od 1887 rozvíjel J. ·maha.

<ee:bibliography_content>(hry s hudbou v PD a ND): '''1873: '''Smetana: ''Prodaná nevěsta''; '''1874: '''Dvořák: ''Král a uhlíř ''(prem.), Smetana: ''Dvě vdovy ''(prem.); '''1876: '''Ver­ne–Suppé: ''Ku měsíci'', d’Ennery–Verne–Csepreghy: ''Cesta kolem světa v 80ti dnech'', Dvořák: ''Vanda ''(prem.), Smetana: ''Hubička ''(prem.); '''1877: '''Verne– růz. aut.: ''Carův kurýr'', Rozkošný: ''Záviš z Falkenštej­na ''(prem.); '''1878: '''Dvořák: ''Š''''elma sedlák ''(prem.), Smetana: ''Tajemství ''(prem.); '''1879: '''Šebor: ''Zmařená svatba ''(prem.); '''1884: '''Ricciové: ''Kryšpín a kmotra'', Verdi: ''La Traviata'', Verdi: ''Ernani'', Rossini: ''Lazebník sevillský'', Weber: ''Č''''arostřelec'', Suppé: ''Dona Juanita'', Auber: ''Němá z Portici'', Flotow: ''Marta'', Thomas: ''Mignon'', Delibes: ''Lakmé''; '''1885: '''Grisar: ''Zahradníkův pes'', Smetana: ''Braniboři v Čechách'', Massenet: ''Manon Lescaut''; '''1886: '''Kovařovic: ''Cesta oknem ''(prem.), Adam: ''U věrného pastýře'', J. Klička: ''Spanilá mly­nářka ''(prem.), Lortzing: ''Car a tesař'', Smetana: ''Dali­bor''; '''1887: '''Maillart: ''Poustevníkův zvonek'', Donizetti: ''Nápoj lásky'', Donizetti: ''Dcera pluku'', Meyerbeer: ''Di­norah''; '''1888: '''Delibes: ''Král to řekl'', Planquette: ''Zvon­ky cornevillské'', Offenbach: ''Orfeus v podsvětí'', Joh. Strauss: ''Netopýr''; '''1889: '''Joncières: ''Jan Lotarinský'', Brüll: ''Zlatý křížek''; '''1890: '''Serpette: ''Č''''ervená Karkul­ka'', Auber: ''Zedník a zámečník'', Adam: ''Sládek pres­tonský'', Boieldieu: ''Bílá paní'', Hervé: ''Mamzelle Ni­touche''; '''1891: '''Offenbach: ''Svatba při lucernách'', Auber: ''Č''''erné domino''; '''1892: '''Audran: ''Miss Helyett'', Méhul: ''Josef v Egyptě'', Messager: ''Cech písařů'', Mas­cagni: ''Kmotr Fricek'', Messager: ''Bearňanka'', Serpet­te: ''Popelička'', Gounod: ''Filemon a Baucis''; '''1893: '''Leoncavallo: ''Komedianti'', Grisar: ''Dobrou noc, pane Pantalone'', Mascagni: ''Rantzauové'', Varney: ''Fancho­nin kolovrátek''; '''1894: '''Banès: ''Toto'', Lortzing: ''Zbrojíř'', Suppé: ''Krásná Galathea'', Suppé: ''Dívčí ústav''; '''1895: '''Donizetti: ''Don Pasquale'', Benizzo: ''Una famiglia fi­na /Vzorná rodina'', Lecocq: ''Angot'', Smetana: ''Libuše'', Bendl: ''Matka Míla ''(prem.), F. Škroup: ''Dráteník'', Rozkošný: ''Svatojanské proudy'', V. Hřímalý: ''Zakletý princ'', Chapí: ''Č''''arodějka'', Humperdinck: ''Perníková chaloupka'', Massenet: ''Podobizna Manony''; '''1896: '''Roger: ''Rezervistka'', Weis: ''Viola'', Offenbach: ''Paní a pan Denis'', Offenbach: ''Hoffmannovy povídky'', Franchetti: ''Kryštof Kolumbus'', Roger: ''Miss Nicol­-Nick'', Rimskij-Korsakov: ''Májová noc''; '''1897: '''Varney: ''Nevinné ovečky'', Godard: ''Markytánka'', Nešvera: ''Per­dita ''(prem.), Donizetti: ''Lucie z Lammermooru'', Bendl: ''Starý ženich'', Suda: ''U božích muk''; '''1898: '''Dvořák: ''Tvrdé palice'', Offenbach: ''Bandité'', Rozkošný: ''Sata­nella ''(prem.).</ee:bibliography_content>

== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura </ee:bibliography_label> ==

* <ee:chronology_date_from>26. 7. 1839</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>

* <ee:chronology_date_from>1. 10. 1934</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Soběslav </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>