Chvála, Emanuel: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
| Řádka 20: | Řádka 20: | ||
| povolání = <ee:profession>publicista, skladatel,</ee:profession> | | povolání = <ee:profession>publicista, skladatel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | ||
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
Vystudoval reálku v Praze a techniku ve Vídni. Po celý život byl železničním úředníkem Buštěhradské dráhy. Klavír studoval u C. Müllera a J. Cainera, hudební teorii a skladbu u J. Förstera a Z. Fibicha. Přestože jeho názory byly některými oponenty trvale zlehčovány s poukazem na údajně nedostatečnou estetickou a hudebněvědnou průpravu, výrazně zasáhl jako kritik a organizátor do mnoha oblastí kulturního života (člen správního výboru Umělecké besedy, České akademie výtvarných umění, Výboru pro Národopisnou výstavu 1895, Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách ad.). Působil jako hudební a divadelní kritik (šifra –la). Z popudu J. V. Sládka začal přispívat do ''Lumíru ''(1878–81), ''Posla z Prahy ''(1879), řadu let psal do ''Dalibora ''(od 1879), ''Národních listů'', ''Národní politiky ''(1880–1921), do ''Osvěty ''a od 1880 do německé ''Politik''. Redigoval ediční řadu Urbánkova nakladatelství ''Rozpravy hudební ''a přispíval do ''Ottova slovníku naučného''. Ředitel ND Šubert se ho snažil získat jako dramaturga, '''Ch. '''však setrval v občanském zaměstnání a působil v ND jako externí poradce s poměrně velkou pravomocí. Je autorem více než 35 komorních, sborových a orchestrálních skladeb. Jeho opera ''Záboj ''na libreto Vrchlického (komp. 1905–09), uvedená v ND 9. 3. 1918, se setkala s negativním kritickým ohlasem jako dílo překonané estetiky i stylu. | Vystudoval reálku v Praze a techniku ve Vídni. Po celý život byl železničním úředníkem Buštěhradské dráhy. Klavír studoval u C. Müllera a J. Cainera, hudební teorii a skladbu u J. Förstera a Z. Fibicha. Přestože jeho názory byly některými oponenty trvale zlehčovány s poukazem na údajně nedostatečnou estetickou a hudebněvědnou průpravu, výrazně zasáhl jako kritik a organizátor do mnoha oblastí kulturního života (člen správního výboru Umělecké besedy, České akademie výtvarných umění, Výboru pro Národopisnou výstavu 1895, Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách ad.). Působil jako hudební a divadelní kritik (šifra –la). Z popudu J. V. Sládka začal přispívat do ''Lumíru ''(1878–81), ''Posla z Prahy ''(1879), řadu let psal do ''Dalibora ''(od 1879), ''Národních listů'', ''Národní politiky ''(1880–1921), do ''Osvěty ''a od 1880 do německé ''Politik''. Redigoval ediční řadu Urbánkova nakladatelství ''Rozpravy hudební ''a přispíval do ''Ottova slovníku naučného''. Ředitel ND Šubert se ho snažil získat jako dramaturga, '''Ch. '''však setrval v občanském zaměstnání a působil v ND jako externí poradce s poměrně velkou pravomocí. Je autorem více než 35 komorních, sborových a orchestrálních skladeb. Jeho opera ''Záboj ''na libreto Vrchlického (komp. 1905–09), uvedená v ND 9. 3. 1918, se setkala s negativním kritickým ohlasem jako dílo překonané estetiky i stylu. | ||
| − | Brožurou '' | + | Brožurou ''Čtvrtstoletí české hudby ''se '''Ch.''' zařadil mezi první autory, kteří podali ucelený, byť stručný nástin dějin hudební (včetně operní) tvorby v českých zemích, počínaje J. Myslivečkem. Podrobněji psal o Smetanovi, Dvořákovi a Fibichovi, stručně se zmínil o jejich současnících. Vyslovil názor, že dějiny české hudby začínají až v 60. letech 19. stol. nástupem generace autorů s programově národní orientací. (S tímto názorem polemizoval později zvl. V. Helfert, který viděl kontinuitu v celém vývoji české hudby.) V souladu se svým přesvědčením náležel '''Ch.''' k předním zastáncům díla Smetanova (publikoval mj. rozbor ''Mé vlasti'', ''Dalibor ''1880) a zvl. Fibichova, které horlivě prosazoval na repertoár ND. Do denního tisku psal i operetní kritiky. Na prvních operetách ocenil melodickou invenci, postupně však ostře napadal inscenační klišé a zejména, podobně jako v opeře, taneční složku, kterou považoval za umělecky neorganickou. Byl významnou osobností české hudební a divadelní publicistiky 80. a 90. let 19. stol. |
</div> | </div> | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| Řádka 66: | Řádka 66: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 22. 10. 2015, 13:36
Emanuel Chvála
* 1. 1. 1851 Praha
† 28. 10. 1924 Praha
publicista, skladatel
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
