Hnojil, Jan: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 20: Řádka 20:
 
| povolání = <ee:profession>kapelník, skladatel</ee:profession>
 
| povolání = <ee:profession>kapelník, skladatel</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
<br/>
+
 
 
</ee:perex>
 
</ee:perex>
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
Řádka 26: Řádka 26:
 
Psán také Hnogill, Hnogil, Hnoyl, Joan. Jeho otec měl malé hospodářství. '''H. '''byl fundatistou augustiniánského kláštera u sv. Tomáše na Starém Brně, kde získal hudební vzdělání. Stal se členem brněnské městské hudby a 1826–32, za ředitelů A. F. Zwonecka, W. Thiela a H. Schmidta, byl kapelníkem v městském divadle. Vedle dirigování psal symfonickou hudbu (i pro divadelní orchestr) a pro augustiniánský klášter napsal řadu církevních děl. Od 1835 pů­sobil jako kapelník a učitel hudby v Bukurešti.
 
Psán také Hnogill, Hnogil, Hnoyl, Joan. Jeho otec měl malé hospodářství. '''H. '''byl fundatistou augustiniánského kláštera u sv. Tomáše na Starém Brně, kde získal hudební vzdělání. Stal se členem brněnské městské hudby a 1826–32, za ředitelů A. F. Zwonecka, W. Thiela a H. Schmidta, byl kapelníkem v městském divadle. Vedle dirigování psal symfonickou hudbu (i pro divadelní orchestr) a pro augustiniánský klášter napsal řadu církevních děl. Od 1835 pů­sobil jako kapelník a učitel hudby v Bukurešti.
  
25. 12. 1837 řídil v Olomouci Weberovu přede­hru k českému představení hry P. A. Wolffa ''Preciosa''. Od 1838 pobýval opět dlouhodobě v Brně, vyučoval hudbě a vrátil se na místo ka­pelníka městského divadla. 1841 byl tohoto místa zbaven (vystřídal ho G. Schmidt z dvor­ního divadla v Darmstadtu). Nelze říci, zda změna měla národnostní pozadí nebo byla vy­volána profesionálními problémy (Rille píše: „Dosti neobratný“). 1842 si '''H. '''otevřel v Brně hudební školu a 1851 je znovu uveden v diva­delním almanachu za ředitele Balvanského ja­ko druhý kapelník, vedle prvního kapelníka Nesvadby. <div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/> Od konce dvacátých let měl v Brně k dispo­zici orchestr o 28 členech a sbor o 15 mužských a ženských hlasech. V případě nutnosti vypo­máhala v divadle vojenská kapela. Hudební re­pertoár zahrnoval značný počet náročných oper (Rossini, Mozart, Meyerbeer, Auber ad.), též ovšem hry se zpěvy a parodie, z nichž jednu '''H. '''volil jako svou benefici (5. 12. 1831 parodii na Schillerovu ''Kabale und Liebe ''od J. K. Schickha ''Die verhängnissvolle Limonade oder Ka­belle und Liebe ''s hudbou Ad. Müllera). Nej­obtížnějším '''H. '''dirigentským úkolem byla Meyerbeerova opera ''Die Ghibellinen in Pisa ''([''Die Hugenotten''] 14. 12. 1839). Podílel se na českých představeních a podle almanachu na rok 1838 za ně samostatně odpovídal; 6. 12. 1840 si pro další benefici vybral zpěvohru ''Drá­teník ''od F. Škroupa''. ''Za ředitele H. Schmidta (1832) měl oficiální titul divadelního skladate­le a psal pro každodenní provoz scénickou hud­bu (často se sbory) k repertoáru pohádkových her, parodií, romantických příběhů se zpěvy a tanci a ke hrám s patriotickými náměty. Na je­jí charakter nelze z dochovaných dokumentů usuzovat. Do brněnského divadelního provozu přinesl spíše zkušenost praktika než individuál­ní umělecké podněty.
+
25. 12. 1837 řídil v Olomouci Weberovu přede­hru k českému představení hry P. A. Wolffa ''Preciosa''. Od 1838 pobýval opět dlouhodobě v Brně, vyučoval hudbě a vrátil se na místo ka­pelníka městského divadla. 1841 byl tohoto místa zbaven (vystřídal ho G. Schmidt z dvor­ního divadla v Darmstadtu). Nelze říci, zda změna měla národnostní pozadí nebo byla vy­volána profesionálními problémy (Rille píše: „Dosti neobratný“). 1842 si '''H. '''otevřel v Brně hudební školu a 1851 je znovu uveden v diva­delním almanachu za ředitele Balvanského ja­ko druhý kapelník, vedle prvního kapelníka Nesvadby. Od konce dvacátých let měl v Brně k dispo­zici orchestr o 28 členech a sbor o 15 mužských a ženských hlasech. V případě nutnosti vypo­máhala v divadle vojenská kapela. Hudební re­pertoár zahrnoval značný počet náročných oper (Rossini, Mozart, Meyerbeer, Auber ad.), též ovšem hry se zpěvy a parodie, z nichž jednu '''H. '''volil jako svou benefici (5. 12. 1831 parodii na Schillerovu ''Kabale und Liebe ''od J. K. Schickha ''Die verhängnissvolle Limonade oder Ka­belle und Liebe ''s hudbou Ad. Müllera). Nej­obtížnějším '''H. '''dirigentským úkolem byla Meyerbeerova opera ''Die Ghibellinen in Pisa ''([''Die Hugenotten''] 14. 12. 1839). Podílel se na českých představeních a podle almanachu na rok 1838 za ně samostatně odpovídal; 6. 12. 1840 si pro další benefici vybral zpěvohru ''Drá­teník ''od F. Škroupa''. ''Za ředitele H. Schmidta (1832) měl oficiální titul divadelního skladate­le a psal pro každodenní provoz scénickou hud­bu (často se sbory) k repertoáru pohádkových her, parodií, romantických příběhů se zpěvy a tanci a ke hrám s patriotickými náměty. Na je­jí charakter nelze z dochovaných dokumentů usuzovat. Do brněnského divadelního provozu přinesl spíše zkušenost praktika než individuál­ní umělecké podněty.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
Řádka 41: Řádka 41:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Hnogill, Hnogil, Hnoyl, Joan </ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
+
<ee:names_lastname>Hnogill, Hnogil, Hnoyl, Joan</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 65: Řádka 65:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
<br/>
+
 
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Verze z 20. 10. 2015, 15:32

Jan Hnojil
* 5. 7. 1795 Sloupno u Hradce Králové
20. 9. 1852 Brno
kapelník, skladatel



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.