Hnojil, Jan: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(zaožení hesla) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno = <ee:firstname>Jan </ee:firstname> <ee:lastname>Hnojil </ee:lastname> | + | | jméno = <ee:firstname>Jan</ee:firstname> <ee:lastname>Hnojil</ee:lastname> |
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| − | Sloupno u Hradce Králové | + | Sloupno u Hradce Králové |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| − | Brno | + | Brno |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>kapelník, skladatel </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>kapelník, skladatel</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | ||
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| Řádka 26: | Řádka 26: | ||
Psán také Hnogill, Hnogil, Hnoyl, Joan. Jeho otec měl malé hospodářství. '''H. '''byl fundatistou augustiniánského kláštera u sv. Tomáše na Starém Brně, kde získal hudební vzdělání. Stal se členem brněnské městské hudby a 1826–32, za ředitelů A. F. Zwonecka, W. Thiela a H. Schmidta, byl kapelníkem v městském divadle. Vedle dirigování psal symfonickou hudbu (i pro divadelní orchestr) a pro augustiniánský klášter napsal řadu církevních děl. Od 1835 působil jako kapelník a učitel hudby v Bukurešti. | Psán také Hnogill, Hnogil, Hnoyl, Joan. Jeho otec měl malé hospodářství. '''H. '''byl fundatistou augustiniánského kláštera u sv. Tomáše na Starém Brně, kde získal hudební vzdělání. Stal se členem brněnské městské hudby a 1826–32, za ředitelů A. F. Zwonecka, W. Thiela a H. Schmidta, byl kapelníkem v městském divadle. Vedle dirigování psal symfonickou hudbu (i pro divadelní orchestr) a pro augustiniánský klášter napsal řadu církevních děl. Od 1835 působil jako kapelník a učitel hudby v Bukurešti. | ||
| − | 25. 12. 1837 řídil v Olomouci Weberovu předehru k českému představení hry P. A. Wolffa ''Preciosa''. Od 1838 pobýval opět dlouhodobě v Brně, vyučoval hudbě a vrátil se na místo kapelníka městského divadla. 1841 byl tohoto místa zbaven (vystřídal ho G. Schmidt z dvorního divadla v Darmstadtu). Nelze říci, zda změna měla národnostní pozadí nebo byla vyvolána profesionálními problémy (Rille píše: „Dosti neobratný“). 1842 si '''H. '''otevřel v Brně hudební školu a 1851 je znovu uveden v divadelním almanachu za ředitele Balvanského jako druhý kapelník, vedle prvního kapelníka Nesvadby. | + | 25. 12. 1837 řídil v Olomouci Weberovu předehru k českému představení hry P. A. Wolffa ''Preciosa''. Od 1838 pobýval opět dlouhodobě v Brně, vyučoval hudbě a vrátil se na místo kapelníka městského divadla. 1841 byl tohoto místa zbaven (vystřídal ho G. Schmidt z dvorního divadla v Darmstadtu). Nelze říci, zda změna měla národnostní pozadí nebo byla vyvolána profesionálními problémy (Rille píše: „Dosti neobratný“). 1842 si '''H. '''otevřel v Brně hudební školu a 1851 je znovu uveden v divadelním almanachu za ředitele Balvanského jako druhý kapelník, vedle prvního kapelníka Nesvadby. <div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/> Od konce dvacátých let měl v Brně k dispozici orchestr o 28 členech a sbor o 15 mužských a ženských hlasech. V případě nutnosti vypomáhala v divadle vojenská kapela. Hudební repertoár zahrnoval značný počet náročných oper (Rossini, Mozart, Meyerbeer, Auber ad.), též ovšem hry se zpěvy a parodie, z nichž jednu '''H. '''volil jako svou benefici (5. 12. 1831 parodii na Schillerovu ''Kabale und Liebe ''od J. K. Schickha ''Die verhängnissvolle Limonade oder Kabelle und Liebe ''s hudbou Ad. Müllera). Nejobtížnějším '''H. '''dirigentským úkolem byla Meyerbeerova opera ''Die Ghibellinen in Pisa ''([''Die Hugenotten''] 14. 12. 1839). Podílel se na českých představeních a podle almanachu na rok 1838 za ně samostatně odpovídal; 6. 12. 1840 si pro další benefici vybral zpěvohru ''Dráteník ''od F. Škroupa''. ''Za ředitele H. Schmidta (1832) měl oficiální titul divadelního skladatele a psal pro každodenní provoz scénickou hudbu (často se sbory) k repertoáru pohádkových her, parodií, romantických příběhů se zpěvy a tanci a ke hrám s patriotickými náměty. Na její charakter nelze z dochovaných dokumentů usuzovat. Do brněnského divadelního provozu přinesl spíše zkušenost praktika než individuální umělecké podněty. |
| − | <div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/> | + | |
| − | Od konce dvacátých let měl v Brně k dispozici orchestr o 28 členech a sbor o 15 mužských a ženských hlasech. V případě nutnosti vypomáhala v divadle vojenská kapela. Hudební repertoár zahrnoval značný počet náročných oper (Rossini, Mozart, Meyerbeer, Auber ad.), též ovšem hry se zpěvy a parodie, z nichž jednu '''H. '''volil jako svou benefici (5. 12. 1831 parodii na Schillerovu ''Kabale und Liebe ''od J. K. Schickha ''Die verhängnissvolle Limonade oder Kabelle und Liebe ''s hudbou Ad. Müllera). Nejobtížnějším '''H. '''dirigentským úkolem byla Meyerbeerova opera ''Die Ghibellinen in Pisa ''([''Die Hugenotten''] 14. 12. 1839). Podílel se na českých představeních a podle almanachu na rok 1838 za ně samostatně odpovídal; 6. 12. 1840 si pro další benefici vybral zpěvohru ''Dráteník ''od F. Škroupa''. ''Za ředitele H. Schmidta (1832) měl oficiální titul divadelního skladatele a psal pro každodenní provoz scénickou hudbu (často se sbory) k repertoáru pohádkových her, parodií, romantických příběhů se zpěvy a tanci a ke hrám s patriotickými náměty. Na její charakter nelze z dochovaných dokumentů usuzovat. Do brněnského divadelního provozu přinesl spíše zkušenost praktika než individuální umělecké podněty. | + | |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>(hudba ke hrám): '''1826: '''Castelli: ''Der Totenwecker in der Fürstengruft'', čarování se zpěvy a tableaux, 4 jedn.; Carmoni: ''Die zwei wunderbaren Nächte oder Die Erscheinungen im Schlosse Gianevra'', drama, 3 jedn.; '''1829: '''Halirsch (podle povídky van der Velda): ''Die Tartarenschlacht oder Die Bestürmung von Breslau'', hra se sbory, 4 jedn.; Ruber: ''Der falsche Lebesnier oder Wenzel Przeprziprzaprzeks Hochzeitstag'', fraška se zpěvy, 2 jedn.; Prix: ''Vier Uhr oder Das unterbrochene Hochzeitsfest'', 3 jedn.; Titz: ''König Wittekind, Herr aller Sachsen oder Die Blutbrüder'', dram. obraz z něm. dávnověku, 5 jedn.; '''1830: '''Birch-Pfeiffer: ''Die Walpurgisnacht, ''kouzelná hra, 4 jedn.; Dreger (podle Römera): ''Wenzel, noch ein Wenzel und wieder ein Wenzel, oder Welcher ist der Rechte?'', fraška se sbory, 3 jedn.; '''1831: '''Thiel: ''Kaspar, der arme Findling'', melodram, 3 jedn., s předehrou ''Des Totengräbers Rache''; Anon.: ''Prinzessin von Babylon'', heroicko-kom. pohádka se zpěvem a obrazy, 3 jedn., ch: Frey; Told: ''Der Alpenkönig'', velký pant. balet s dialogy, zpěvy, stroji, tanci a s dekorací potopy, ch: F. Occioni; Gleich: ''Das Kolatschenfest in Kumrowitz oder Der Sommerball im Volksgarten'', lokál. fraška se zpěvem a tanci, 3 jedn., hráno česky, čes. název neuveden; Thiel: ''Die Brünner Bettler-Liessel oder Der Sturm auf Eichhorn'', romant. komická hra se sbory a tanci podle vlastenecké ságy, 3 jedn., s předehrou ''Die Teufelsbrücke'', ch: J. Fenzl; Hell: ''Die beiden Galeerensclaven oder Die Mühle von St. Alderon'', melodram, 3 jedn.; '''1832: '''Kollmann: ''Die Drachenhöhle bei Röthelstein oder Der Hammer um Mitternacht'', lidová hra, 4 jedn.; Kollmann: ''Karl von Österreich, Herzog in Steyer oder Der Hochofen in Vordernberg'', vlast. hra, 4 jedn.; Houwald: ''Die Hochzeit auf Olivo oder Die Seeräuberbraut'', velká romant. hra, 5 jedn., ch: Seligmann; Oswald: ''Die Müllerin und ihr Kind oder Die lebendig tote Hausfrau'', lokál. fraška se zpěvem, 3 jedn., parodie hry ''Der Müller und sein Kind'', h: H. ad.; '''1839: '''Kollmann: ''Dračí jeskyně u Röthelsteina aneb železné hutě o půlnoci'', romant. hra., 4 jedn., přel. F. Vaníček; F. Hall: ''Wlasta'', hist. drama s hudbou a sbory.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>(hudba ke hrám): '''1826: '''Castelli: ''Der Totenwecker in der Fürstengruft'', čarování se zpěvy a tableaux, 4 jedn.; Carmoni: ''Die zwei wunderbaren Nächte oder Die Erscheinungen im Schlosse Gianevra'', drama, 3 jedn.; '''1829: '''Halirsch (podle povídky van der Velda): ''Die Tartarenschlacht oder Die Bestürmung von Breslau'', hra se sbory, 4 jedn.; Ruber: ''Der falsche Lebesnier oder Wenzel Przeprziprzaprzeks Hochzeitstag'', fraška se zpěvy, 2 jedn.; Prix: ''Vier Uhr oder Das unterbrochene Hochzeitsfest'', 3 jedn.; Titz: ''König Wittekind, Herr aller Sachsen oder Die Blutbrüder'', dram. obraz z něm. dávnověku, 5 jedn.; '''1830: '''Birch-Pfeiffer: ''Die Walpurgisnacht, ''kouzelná hra, 4 jedn.; Dreger (podle Römera): ''Wenzel, noch ein Wenzel und wieder ein Wenzel, oder Welcher ist der Rechte?'', fraška se sbory, 3 jedn.; '''1831: '''Thiel: ''Kaspar, der arme Findling'', melodram, 3 jedn., s předehrou ''Des Totengräbers Rache''; Anon.: ''Prinzessin von Babylon'', heroicko-kom. pohádka se zpěvem a obrazy, 3 jedn., ch: Frey; Told: ''Der Alpenkönig'', velký pant. balet s dialogy, zpěvy, stroji, tanci a s dekorací potopy, ch: F. Occioni; Gleich: ''Das Kolatschenfest in Kumrowitz oder Der Sommerball im Volksgarten'', lokál. fraška se zpěvem a tanci, 3 jedn., hráno česky, čes. název neuveden; Thiel: ''Die Brünner Bettler-Liessel oder Der Sturm auf Eichhorn'', romant. komická hra se sbory a tanci podle vlastenecké ságy, 3 jedn., s předehrou ''Die Teufelsbrücke'', ch: J. Fenzl; Hell: ''Die beiden Galeerensclaven oder Die Mühle von St. Alderon'', melodram, 3 jedn.; '''1832: '''Kollmann: ''Die Drachenhöhle bei Röthelstein oder Der Hammer um Mitternacht'', lidová hra, 4 jedn.; Kollmann: ''Karl von Österreich, Herzog in Steyer oder Der Hochofen in Vordernberg'', vlast. hra, 4 jedn.; Houwald: ''Die Hochzeit auf Olivo oder Die Seeräuberbraut'', velká romant. hra, 5 jedn., ch: Seligmann; Oswald: ''Die Müllerin und ihr Kind oder Die lebendig tote Hausfrau'', lokál. fraška se zpěvem, 3 jedn., parodie hry ''Der Müller und sein Kind'', h: H. ad.; '''1839: '''Kollmann: ''Dračí jeskyně u Röthelsteina aneb železné hutě o půlnoci'', romant. hra., 4 jedn., přel. F. Vaníček; F. Hall: ''Wlasta'', hist. drama s hudbou a sbory.</ee:bibliography_content> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>''Brünner Theater-Almanach auf das Jahr ''1826, s. 5; 1827, s. 4; 1829, s. 2; 1831, s. 2; 1832, s. 3; 1833, s. 4; 1839, s. 5; ''Květy ''7, 1840, s. 343 [Divadlo v Brně]; ''Almanach für Freunde der Schauspielkunst ''[Berlin] ''auf das Jahr ''1851, s. 65; d’Elvert: Musik, s. 112 [chybný rok nar.]; A. Rille: ''Die Geschichte des Brünner Stadttheaters 1734–1884'', Brünn 1885, s. 113; M. Hýsek: ''Dějiny českého divadla v Brně'', Brno 1907, s. 15–17; E. Axman: ''Morava v čes''. ''hudbě 19. stol.'', 1920; K. Tauš: ''K padesátiletému jubileu čes''. ''divadla v Brně 1884–1934'', Brno 1954, s. 36; Vondráček II; S. Langer: ''Stručná historie divadla v Olomouci'', s. III/4, rkp. v DÚ [1961]; DČD II; J. Trojan: Kapelník českých představení v předbřeznovém Brně, ''Program Státního divadla v Brně ''62, 1990, č. 2; J. Trojan: Opera v Brně v 1. polovině 19. stol., ''Opus musicum ''27, 1995, s. 128–139, 183–187; Wurmová 1996; J. Trojan: Lokální hry ve staré brněnské Redutě na náměty z historie a lidových pověstí, ''Vlastivědný věstník moravský ''53, 2001, s. 333–352; Dějiny hudby na Moravě. • Pazdírek; ČHS.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>''Brünner Theater-Almanach auf das Jahr ''1826, s. 5; 1827, s. 4; 1829, s. 2; 1831, s. 2; 1832, s. 3; 1833, s. 4; 1839, s. 5; ''Květy ''7, 1840, s. 343 [Divadlo v Brně]; ''Almanach für Freunde der Schauspielkunst ''[Berlin] ''auf das Jahr ''1851, s. 65; d’Elvert: Musik, s. 112 [chybný rok nar.]; A. Rille: ''Die Geschichte des Brünner Stadttheaters 1734–1884'', Brünn 1885, s. 113; M. Hýsek: ''Dějiny českého divadla v Brně'', Brno 1907, s. 15–17; E. Axman: ''Morava v čes''. ''hudbě 19. stol.'', 1920; K. Tauš: ''K padesátiletému jubileu čes''. ''divadla v Brně 1884–1934'', Brno 1954, s. 36; Vondráček II; S. Langer: ''Stručná historie divadla v Olomouci'', s. III/4, rkp. v DÚ [1961]; DČD II; J. Trojan: Kapelník českých představení v předbřeznovém Brně, ''Program Státního divadla v Brně ''62, 1990, č. 2; J. Trojan: Opera v Brně v 1. polovině 19. stol., ''Opus musicum ''27, 1995, s. 128–139, 183–187; Wurmová 1996; J. Trojan: Lokální hry ve staré brněnské Redutě na náměty z historie a lidových pověstí, ''Vlastivědný věstník moravský ''53, 2001, s. 333–352; Dějiny hudby na Moravě. • Pazdírek; ČHS.</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>5. 7. 1795</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Sloupno u Hradce Králové </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>5. 7. 1795</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Sloupno u Hradce Králové</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
| − | * <ee:chronology_date_from>20. 9. 1852</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Brno </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>20. 9. 1852</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Brno</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
| − | <ee:names_lastname>Hnogill, Hnogil, Hnoyl </ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Joan </ee:names_firstname> | + | <ee:names_lastname>Hnogill, Hnogil, Hnoyl</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Joan</ee:names_firstname> |
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| Řádka 67: | Řádka 65: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 20. 10. 2015, 15:30
Jan Hnojil
* 5. 7. 1795 Sloupno u Hradce Králové
† 20. 9. 1852 Brno
kapelník, skladatel
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
