Maxantová, Anna: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m |
||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
− | kolem 1864 | + | kolem 1864 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
Řádka 18: | Řádka 18: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
− | | povolání = <ee:profession>zpěvačka, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>zpěvačka,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Řádka 24: | Řádka 24: | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
− | Psána též Maruška Maksantová, Anuše, Anuška. 1884 zakončila Pivodovu školu v Praze nastudováním role Azuceny (Verdi: ''Troubadour'') pro školní představení, v červenci 1885 hostovala ve | + | Psána též Maruška Maksantová, Anuše, Anuška. 1884 zakončila Pivodovu školu v Praze nastudováním role Azuceny (Verdi: ''Troubadour'') pro školní představení, v červenci 1885 hostovala ve Švandově divadle na Smíchově (Nancy, Flotow: ''Marta'') a od sezony 1885/86 ji ředitel P. Švanda st. angažoval jako vyspělou začátečnici s dobře školeným hlasem do svého souboru působícího v plzeňském divadle. Členkou Švandovy společnosti zůstala (s výjimkou krátkého angažmá v Opavě 1889) i po smrti P. Švandy st. (1891) za jeho syna; vystupovala na Švandových zimních i letních scénách, zejména v Brně (1886–91, 1896/97) a v Plzni (1892–96), v létě v Praze na Smíchově. Ojediněle účinkovala i mimo domovské scény. V poslední sezoně v Brně 1896/97 působila ve společnosti J. Pištěka. Poté ukončila pěveckou dráhu, údajně z hlasových důvodů. Její jméno se ojediněle objevuje 20. 9. 1903 v ND v Praze při představení Sullivanovy operety ''Mikádo'', kde zpívala dvorní dámu. Její další osudy nejsou známy. |
− | Již při výroční produkci Pivodovy školy 1884 ocenila kritika její nadání k dramatickému výrazu a silný, vytrvalý hlas. Měla mezzosoprán, popř. alt s krásně znějícími hloubkami, v každodenním provozu Švandova souboru však musela přebírat i sopránové úlohy (Zerlina, Mozart: ''Don Juan''), což časem její hlas poškodilo. V Plzni zpívala mj. Ludmilu (Smetana: ''Prodaná nevěsta''), Markýzu de la Bluette (Delibes: ''Král to řekl'') ad. Drobnější roli (Mercedes) měla i v Bizetově ''Carmen'', uváděné v Plzni 1885. V jedné z repríz ''Carmen ''zde sice zastoupila hlavní představitelku M. Chlostíkovou, přesvědčivého úspěchu však nedosáhla. Jejím nejvýznamnějším plzeňským úkolem byla Hraběnka z | + | Již při výroční produkci Pivodovy školy 1884 ocenila kritika její nadání k dramatickému výrazu a silný, vytrvalý hlas. Měla mezzosoprán, popř. alt s krásně znějícími hloubkami, v každodenním provozu Švandova souboru však musela přebírat i sopránové úlohy (Zerlina, Mozart: ''Don Juan''), což časem její hlas poškodilo. V Plzni zpívala mj. Ludmilu (Smetana: ''Prodaná nevěsta''), Markýzu de la Bluette (Delibes: ''Král to řekl'') ad. Drobnější roli (Mercedes) měla i v Bizetově ''Carmen'', uváděné v Plzni 1885. V jedné z repríz ''Carmen ''zde sice zastoupila hlavní představitelku M. Chlostíkovou, přesvědčivého úspěchu však nedosáhla. Jejím nejvýznamnějším plzeňským úkolem byla Hraběnka z Čajkovského ''Pikové dámy ''(1896). Carmen zpívala znovu v Brně (1886/87) a část kritiky ji stavěla výše než první zpěvačku Švandova souboru M. Wollnerovou. Svou kariéru zakončila benefičním představením v Brně vroli Andulky ve stejnojmenné operetě R. Nejedlého (1897). Svým přirozeným hereckým projevem a půvabným zjevem získávala '''M. '''sympatie, ale typově nevyhraněný repertoár, vynucený také provozem cestující společnosti, bránil jejímu významnějšímu prosazení v některém oboru. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Role (v Brně)</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Role (v Brně)</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content>'''1886–97: '''Martinka (Smetana: ''Hubička''), Panna Róza (Smetana: ''Tajemství''), Ludmila (Smetana: ''Prodaná nevěsta''), Veruna (Dvořák: '' | + | <ee:bibliography_content>'''1886–97: '''Martinka (Smetana: ''Hubička''), Panna Róza (Smetana: ''Tajemství''), Ludmila (Smetana: ''Prodaná nevěsta''), Veruna (Dvořák: Š''elma sedlák''), Veruna (Blodek: ''V studni''), Carmen (Bizet: ''Carmen''), Zerlina (Mozart: ''Don Juan''), Hedvika (Rossini: ''Vilém Tell''), Maddalena (Verdi: ''Rigoletto''), Chůva Filipjevna ( Čajkovskij: ''Eugen Oněgin''), Královna cikánů (Balfe: ''Cikánka''), Magdalena (Rozkošný: ''Mikuláš''), Panoš Zdeněk (Kovařovic: ''Ženichové''), Hraběnka ( Čajkovskij: ''Piková dáma''), Andulka (R. Nejedlý: ''Andulka'') aj. </ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content>''Divadelní listy ''1883, s. 174; 1884, s. 146 [Pivodova škola]; ''Pilsner Reform '' 30. 1. 1886 [Carmen]; A. B. Dostal: '' Čtyřicet let divadla na Smíchově. Kapitolky z dějin rozvoje českého divadla'', [1911]; A. | + | <ee:bibliography_content>''Divadelní listy ''1883, s. 174; 1884, s. 146 [Pivodova škola]; ''Pilsner Reform '' 30. 1. 1886 [Carmen]; A. B. Dostal: '' Čtyřicet let divadla na Smíchově. Kapitolky z dějin rozvoje českého divadla'', [1911]; A. Špelda: Počátky Smetanova kultu v Plzni, ''Život Plzeňska'', 1950 a 1951; A. Špelda: ''Plzeňská zpěvohra v starém divadle'', ''1868–1902'', 1950–1954, rkp. v DÚ; V. Jílek: Vojanův boj o vedení plzeňského divadla, ''Listy z dějin českého divadla. Sborník studií a dokumentů, ''II, 1954, s. 291–292, 294; E. Nováková: ''Opera v Prozatímním divadle v Brně v letech 1884–1894'', dipl. práce fil. fak. brněnské univ. 1956; A. Grulichová: ''Příspěvek k dějinám brněnské opery v letech 1894–1904'', dipl. práce fil. fak. brněnské univ. 1958; J. Knap: ''Umělcové na pouti. České divadelní společnosti v 19. století'', 1961; ''Sto let českého divadla v Plzni'', ''1865–1965'', Plzeň–Praha 1965; Buchner: Cedule. • Postavy II; Česká divadla. </ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
− | * <ee:chronology_date_from>kolem 1864 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>kolem 1864</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
* <ee:chronology_date_from>asi 1939</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>asi 1939</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> |
Verze z 16. 10. 2015, 12:27
Anna Maxantová
* kolem 1864
† asi 1939
zpěvačka
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.