Grondona, Emma: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno = <ee:firstname>Emma </ee:firstname> <ee:lastname>Grondona </ee:lastname> | + | | jméno = <ee:firstname>Emma</ee:firstname> <ee:lastname>Grondona</ee:lastname> |
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>tanečnice, baletní mistryně, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>tanečnice, baletní mistryně,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | ||
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
Do Prahy přišla ze Záhřebu a jako tanečnice se poprvé uplatnila v české skupině někdejšího pražského a brněnského německého režiséra Adolfa Baumanna, která uváděla od 1. 7. 1893 asi měsíc v Berlíně v divadle Unter den Linden sérii německých představení Smetanovy ''Prodané nevěsty ''(ch. a tanečník A. Berger). 1. 9. 1898 hostovala '''G. '''pro angažmá v pražském německém divadle (Bayer: ''Die Puppenfee''), kde do 1904 působila jako sólistka a baletní mistryně. Její další kariéra není známa. | Do Prahy přišla ze Záhřebu a jako tanečnice se poprvé uplatnila v české skupině někdejšího pražského a brněnského německého režiséra Adolfa Baumanna, která uváděla od 1. 7. 1893 asi měsíc v Berlíně v divadle Unter den Linden sérii německých představení Smetanovy ''Prodané nevěsty ''(ch. a tanečník A. Berger). 1. 9. 1898 hostovala '''G. '''pro angažmá v pražském německém divadle (Bayer: ''Die Puppenfee''), kde do 1904 působila jako sólistka a baletní mistryně. Její další kariéra není známa. | ||
| − | Vystupovala především v tanečních vložkách v operách; samostatných baletů mělo divadlo v repertoáru málo. Ztělesňovala němé operní role (1899 Fenella, Auber: ''Die Stumme von Portici'', 1900 Helena, Meyerbeer: ''Robert der Teufel'') a tančila sólové výstupy, pas de deux nebo pas de trois: ve Weingartnerově opeře ''Genesius ''provedla pantomimu na biblické téma (1899), spolupůsobila v pohybovém seskupení v Gluckově opeře ''Paris und Helena ''(1901), účinkovala v tanci kněžek a ve Velkém bakchanále v choreografii A. Bergera v Saint-Saënsově opeře ''Samson und Dalila ''(1903) a ztělesnila sultánovu bajadéru v příběhu z křižácké války (P. de la Nux: ''Zaire'', 1903). Zvláštní interpretační problém řešila jako tanečnice v celovečerní poemě ''Gemma'', která kombinovala mluvené slovo, hudbu a tanec v příběhu o milostném vztahu nemanželské dcery hraběte s jeho legitimním synem. Projevila choreografickou vynalézavost v zobrazování různých prostředí v módních jednoaktových pantomimách z civilního života (např. domácnost po odjezdu a nečekaném návratu tchýně, ''Reisesaison'', 1903). V „mimovaném dramatu“ ''Die | + | Vystupovala především v tanečních vložkách v operách; samostatných baletů mělo divadlo v repertoáru málo. Ztělesňovala němé operní role (1899 Fenella, Auber: ''Die Stumme von Portici'', 1900 Helena, Meyerbeer: ''Robert der Teufel'') a tančila sólové výstupy, pas de deux nebo pas de trois: ve Weingartnerově opeře ''Genesius ''provedla pantomimu na biblické téma (1899), spolupůsobila v pohybovém seskupení v Gluckově opeře ''Paris und Helena ''(1901), účinkovala v tanci kněžek a ve Velkém bakchanále v choreografii A. Bergera v Saint-Saënsově opeře ''Samson und Dalila ''(1903) a ztělesnila sultánovu bajadéru v příběhu z křižácké války (P. de la Nux: ''Zaire'', 1903). Zvláštní interpretační problém řešila jako tanečnice v celovečerní poemě ''Gemma'', která kombinovala mluvené slovo, hudbu a tanec v příběhu o milostném vztahu nemanželské dcery hraběte s jeho legitimním synem. Projevila choreografickou vynalézavost v zobrazování různých prostředí v módních jednoaktových pantomimách z civilního života (např. domácnost po odjezdu a nečekaném návratu tchýně, ''Reisesaison'', 1903). V „mimovaném dramatu“ ''Die 'Hand ''vedla pohyb mluvících činoherců v kriminální historce, v níž se v bytě tanečnice setká lupič a její milenec. |
</div> | </div> | ||
Ač pražská kritika pojímala balet spíše jako nutnou daň divadelní zábavě a nevěnovala mu mnoho místa, upoutala '''G. '''pozornost svým něžným zjevem, dokonalou pohybovou technikou a výrazovou vyspělostí. | Ač pražská kritika pojímala balet spíše jako nutnou daň divadelní zábavě a nevěnovala mu mnoho místa, upoutala '''G. '''pozornost svým něžným zjevem, dokonalou pohybovou technikou a výrazovou vyspělostí. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Role </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>(v baletech): '''1899: '''''Ein Tag in Prag ''(bal. fantazie, 1 jedn., h: Lincke, ch: Poggiolesi); ''Vor der Vorstellung ''(bal. scéna, 1 jedn., h: Bayer, ch: Poggiolesi); ''Vergissmeinnicht ''(tan. pohádka, 1 jedn., h: Goldberger, r: J. Hassreiter, ch: Poggiolesi, G. tančila Fialku Maju); '''1901: '''''Die Rekruten ''(balet, h: Schuh, libr. a ch: Poggiolesi); ''Die Tänzerin auf Reisen ''(bal. pantomima, 1 jedn., h: sestavil Hoguet, ch: Poggiolesi, role tanečnice Marie Gardelle); '''1902: '''''Carneval in Venedig ''(balet, 1 jedn., h: Berté, ch: Boggio); '''1903: '''''Gemma ''(tan. poema, h: Zichy, ch: Smeraldi, G. tančila roli Olympie); '''1904: '''''Phantasien in Bremer Ratskeller ''(tan. divertissement, h:A. Steinmann, ch: Strigel).</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>(v baletech): '''1899: '''''Ein Tag in Prag ''(bal. fantazie, 1 jedn., h: Lincke, ch: Poggiolesi); ''Vor der Vorstellung ''(bal. scéna, 1 jedn., h: Bayer, ch: Poggiolesi); ''Vergissmeinnicht ''(tan. pohádka, 1 jedn., h: Goldberger, r: J. Hassreiter, ch: Poggiolesi, G. tančila Fialku Maju); '''1901: '''''Die Rekruten ''(balet, h: Schuh, libr. a ch: Poggiolesi); ''Die Tänzerin auf Reisen ''(bal. pantomima, 1 jedn., h: sestavil Hoguet, ch: Poggiolesi, role tanečnice Marie Gardelle); '''1902: '''''Carneval in Venedig ''(balet, 1 jedn., h: Berté, ch: Boggio); '''1903: '''''Gemma ''(tan. poema, h: Zichy, ch: Smeraldi, G. tančila roli Olympie); '''1904: '''''Phantasien in Bremer Ratskeller ''(tan. divertissement, h:A. Steinmann, ch: Strigel).</ee:bibliography_content> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Choreografie </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Choreografie</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>'''1900: '''''Die schöne Gärtnerin ''(tan. divertissement, h: Manas, prem.); '''1901: '''Görner: ''Dornröschen ''(vánoční pohádka); '''1902: '''''Die Hand ''(mimodrama, 1 jedn., text: Berényi); Joël: ''Sonntagskind ''(vánoční pohádka); '''1903: '''''Vergissmeinnicht ''(tan. pantomima, h: Goldberger); ''Reisesaison ''(tan. pantomima, 1 jedn., h: Guttmansthal); '''1904: '''Gundlach: ''Rosenfest ''(vánoční pohádka).</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>'''1900: '''''Die schöne Gärtnerin ''(tan. divertissement, h: Manas, prem.); '''1901: '''Görner: ''Dornröschen ''(vánoční pohádka); '''1902: '''''Die Hand ''(mimodrama, 1 jedn., text: Berényi); Joël: ''Sonntagskind ''(vánoční pohádka); '''1903: '''''Vergissmeinnicht ''(tan. pantomima, h: Goldberger); ''Reisesaison ''(tan. pantomima, 1 jedn., h: Guttmansthal); '''1904: '''Gundlach: ''Rosenfest ''(vánoční pohádka).</ee:bibliography_content> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1899, s. 17; L. Hájek: ''Paměti Augustina Bergra'', 1942, foto za s. 176, s. 188, 226; Gremlicová: Taneční umění NDT.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1899, s. 17; L. Hájek: ''Paměti Augustina Bergra'', 1942, foto za s. 176, s. 188, 226; Gremlicová: Taneční umění NDT.</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
| Řádka 67: | Řádka 67: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 14. 10. 2015, 10:47
Emma Grondona
* [[DatumNarozeni::[?]]]
† [[DatumUmrti::[?]]]
tanečnice, baletní mistryně
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
