Ebert, Carl Egon: Porovnání verzí

5. 6. 1801  

| povolání = <ee:profession>spisovatel, dramatik, libretista, </ee:profession>

Jeho otec Michael Xaver E. (zemř. 1829) byl dvorním radou a úředníkem v domě knížat Fürstenbergů. Carl Egon navštěvoval od 1814 ve Vídni piaristickou Löwenburskou akademii, kam chodily děti zchudlé šlechty a vyššího měšťanstva. Poslední rok gymnázia, přípravné řlozořcké ročníky a část práv, která opustil 1824, studoval v Praze. S pomocí J. H. Dambecka soukromě studoval estetiku a pokoušel se o dramatickou tvorbu (1818–20 napsal údajně více než 20 her). 1825 mu vyšla v Kronbergu první sbírka básní. Byl důvěrným přítelem F. Palackého, s nímž se pohyboval ve vlastenecké společnosti a šlechtických salonech, a přispíval do německé verze jeho ČČM (''Monatschrift des böhmischen Museums'', od 1827). 1825 se stal fürstenberským knihovníkem. 1829 se vydal s knížetem jako průvodce na cesty s politickým posláním do Donaueschingen. Byl uváděn do vysoké společnosti a kněžna mu věnovala prostředky na studijní cestu do Švýcarska. Seznámil se s německými literáty (Uhland, Lenau ad.), s nimiž udržoval trvalé styky. Od 1833 spravoval v Praze fürstenberský majetek, 1848 byl jmenován dvorním radou. Spolu s 60 českými a německými spisovateli podepsal 18. 3. 1848 prohlášení o zrovnoprávnění národností (''Die Erklärung für die Gleichberechtigung der Nationalitäten''), během revoluce byl členem Národního výboru, kde zastával umírněná stanoviska, ale s českými kruhy se posléze rozešel. Stýkal se pouze s jednotlivci, např. v česko-německém spolku Arkadia (zal. 1860), k němuž patřili A. W. Ambros, J. Mánes, J. F. Kittl, sochař E. Max, F. B. Mikovec ad. Rodina Fürstenbergů mu 1858 vyměřila penzi a '''E. '''se nadále věnoval pouze literatuře. 1872 mu císař udělil řád železné koruny a povýšil ho do rytířského stavu. Jeho sestra Juliana byla manželkou vydavatele časopisu ''Ost und West ''R. Glasera, druhá sestra Wilhelmina se provdala za skladatele V. J. Tomáška.

'''E. '''patřil ve své době k typickým sociálně zajištěným autorům, kteří tvořili ze záliby. Stýkal se s podobně situovanými literáty a hudebníky a spolupracoval s nimi (Tomášek, Měchura, Dessauer, Gordigiani). Jeho vysoké společenské postavení nepochybně přispívalo ke značnému renomé v zahraniční (při návštěvě Vídně 9. 12. 1845 mu básníci uspořádali slavnostní večer, k jeho 80. narozeninám vydalo několik desítek umělců a novinářů sborníček oslavných veršů ''Die deutschen Dichter an Ebert'', 1881). řadí se k rakouskému biedermeieru, k němuž vedle zdrobnělé lyriky patřil i zemský patriotismus, u '''E. '''obohacený o mytologické a historické inspirace a romantické pohádkové prvky.

<ee:bibliography_content>Pozůstalost v LA PNP, nezpracována.  •  ''Bohemia ''1836, s. 119, 121, 124 [Lidwinna]; S. Zauper: C. E. E., ''Libussa, Jahrbuch für 1843'', s. 279–307; Teuber III, s. 145–146, 529; J. Jakubec: ''Dějiny literatury české. Od nejstarších dob do probuzení politického'', 1911; J. Pekař: ''František Palacký'', 1913, s. 50, 54–60; A. Sauer: Einige Bemerkungen zu einer im Besitze des Vereins beřndlichen Autographensammlung, ''Mitteilungen des Vereins für die Geschichte der Deutschen in Böhmen'', 1895, s. 295 [kritika Čestmíra od Ant. Müllera]; [R. Müller]: Erinnerungen eines alten Akademikers. Aus dem Nachlass von Prof. R. M., ''Deutsche Arbeit ''[Prag] 4, 1904/5, s. 249–261; M. Očadlík: Opery L. E. Měchury, ''Sborník prací k padesátým narozeninám Z. Nejedlého'', 1928, s. 129–160 [zde obsah op. Der Schild]; W. Krause: ''K. E. E., Ein Beitrag zum böhmischen Biedermeier'', dipl. práce něm. univ. v Praze, 1935; V. J. Tomášek: ''Vlastní životopis'', vyd. Z. Němec, 1941; Vondráček II; A. Hofman: ''Die Prager Zeitschrift Ost und West. Ein Beitrag zur Geschichte der deutsch–slawischen Verständigung im Vormärz'', Berlin 1957; Javorin, s. 65, 73, 119; S. Langer: ''Stručná historie divadla v Olomouci'', [1961], s. III/7 [Břetislav], rkp. v DÚ; DČD II; R. Pražák: Čeští divadelní umělci v německých divadlech v Budíně a v Pešti na přelomu 18. a 19. stol., ''Otázky divadla a řlmu'', I, Brno 1970, zvl. s. 75; F. Hadamowsky: ''Die Wiener Hoftheater (Staatstheater) ''[…], II, Wien 1975, s. 495 [Wlasta ve Vídni]; S. Vedrödiová: ''Böhmische Themen und Motive im Werk K''. ''E''. ''E''., dipl. práce FF UK Praha, germanistika, 2001 [lit.]; D. Tureček: ''Rozporuplná sounáležitost. Německojazyčné texty obrozenského dramatu'', 2001.  •  Rieger; Wurzbach [lit.]; Otto [rozšíř. překlad textu z Wurzbacha]; ADB sv. 48, dodatky; ÖBL; NDB 1971 [lit.].</ee:bibliography_content>

* <ee:chronology_date_from>5. 6. 1801 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>