Anger, Mořic Stanislav: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m (založení hesla) |
||
Řádka 24: | Řádka 24: | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
− | Syn poštmistra. Od 1856 studoval na reálce v Písku, kde získal první hudební vzdělání. Ač mu učitel doporučil studium na konzervatoři, odešel na přání rodiny 1859 na vyšší reálku do Vídně, od 1862 do Prahy na techniku, kterou nedokončil. Zároveň studoval hru na housle u M. Mildnera a skladbu u J. Förstera. Krátce působil jako druhý houslista v kapele K. Komzáka a přešel s ní v listopadu 1862 do orchestru PD. Od 1866 dirigoval v PD frašky a operety a od 1868 byl na Smetanovo doporučení kapelníkem divadelní společnosti P. Švandy st. v Plzni. 30. 10. 1869 zde uvedl ''Prodanou nevěstu ''inscenovanou v plzeňských krojích, jež se Smetanovi (při repríze 3. 11.) líbily a vytvořily jednu ze scénografických tradic. V Plzni se 21. 2. 1870 oženil s herečkou F. Pštrosovou. Po její předčasné smrti 1870 odešel do Salcburku a do Bad Ischl jako kapelník spojených divadel. 1873 se stal kapelníkem nově otevřené Komické opery ve Vídni. 1874/75 ho angažovalo německé divadlo v Olomouci, kde na svých | + | Syn poštmistra. Od 1856 studoval na reálce v Písku, kde získal první hudební vzdělání. Ač mu učitel doporučil studium na konzervatoři, odešel na přání rodiny 1859 na vyšší reálku do Vídně, od 1862 do Prahy na techniku, kterou nedokončil. Zároveň studoval hru na housle u M. Mildnera a skladbu u J. Förstera. Krátce působil jako druhý houslista v kapele K. Komzáka a přešel s ní v listopadu 1862 do orchestru PD. Od 1866 dirigoval v PD frašky a operety a od 1868 byl na Smetanovo doporučení kapelníkem divadelní společnosti P. Švandy st. v Plzni. 30. 10. 1869 zde uvedl ''Prodanou nevěstu ''inscenovanou v plzeňských krojích, jež se Smetanovi (při repríze 3. 11.) líbily a vytvořily jednu ze scénografických tradic. V Plzni se 21. 2. 1870 oženil s herečkou F. Pštrosovou. Po její předčasné smrti 1870 odešel do Salcburku a do Bad Ischl jako kapelník spojených divadel. 1873 se stal kapelníkem nově otevřené Komické opery ve Vídni. 1874/75 ho angažovalo německé divadlo v Olomouci, kde na svých beneficích dirigoval představení Wagnerových oper ''Tannhäuser ''(18. 3. 1875) a ''Lohengrin ''(31. 3. 1875). 1875–81 působil ve Štýrském Hradci. 1881 se stal druhým kapelníkem PD v Praze (7. 4. dirigoval Weberova ''Čarostřelce''), přešel do ND a setrval v angažmá do 1905, za ředitelů F. A. Šuberta (do 1900) a G. Schmoranze. 1888–1901 byl též regenschorim v pražském křižovnickém kostele u sv. Františka Serafinského. |
− | Jako kapelník vynikal '''A. '''mimořádnou pohotovostí a mohl přebírat reprízy běžného repertoáru i bez zkoušky. Jeho úkolem v ND bylo studovat francouzský a italský repertoár, jenž tvořil většinu zahraniční tvorby zde uváděné. V 80. a 90. letech dirigoval sérii českých premiér děl Verdiho. Zhlédl milánskou premiéru ''Otella ''5. 2. 1887 za řízení skladatele, a poté, co vedení ND získalo provozovací práva pro Prahu, nastudoval '''A. '''operu 7. 1. 1888 podle italského vzoru. Byl znám rychlými tempy, pružným vedením orchestru a sboru a hojným uplatněním rubat. Z české tvorby uváděl díla Dvořákova a další premiéry, považované v ND za méně významné (J. Klička, | + | Jako kapelník vynikal '''A. '''mimořádnou pohotovostí a mohl přebírat reprízy běžného repertoáru i bez zkoušky. Jeho úkolem v ND bylo studovat francouzský a italský repertoár, jenž tvořil většinu zahraniční tvorby zde uváděné. V 80. a 90. letech dirigoval sérii českých premiér děl Verdiho. Zhlédl milánskou premiéru ''Otella ''5. 2. 1887 za řízení skladatele, a poté, co vedení ND získalo provozovací práva pro Prahu, nastudoval '''A. '''operu 7. 1. 1888 podle italského vzoru. Byl znám rychlými tempy, pružným vedením orchestru a sboru a hojným uplatněním rubat. Z české tvorby uváděl díla Dvořákova a další premiéry, považované v ND za méně významné (J. Klička, Lošťák, Malát, Trneček). V ND připravil asi 40 oper, některé během let i v pěti nových nastudováních. Řídil též balety, hudbu k činohrám a živým obrazům a koncerty divadelního orchestru. |
'''A. '''skladby vznikaly pro každodenní potřebu divadla, často v chvatu (předehry, mezihry, zpěvy, sbory, tance a vložky k činohrám, signály, fanfáry, „válečné hudby“ apod.). Jeho nápadité divadelní žerty se uplatnily i mimo divadlo (např. parodie ''Břetislav a Jitka ''napsaná pro Silvestrovský večer Měšťanské besedy v Praze 1883). Opera ''Die Wächter der Moral'', pikantní dílko s tancem o záletných mužích, které mají hlídat „strážci mravnosti“, vznikla ve Štýrském Hradci. Po cenzurním zákazu v Komické opeře ve Vídni se premiéra konala v Pešti, další provedení ve Štýrském Hradci (česky 1882 jako ''Záletníci''). Nejhranější '''A. '''prací je balet ''Štědrovečerní sen ''(1886); v ND dosáhl téměř 200 repríz a jeho druhá inscenace (1915) zůstala na repertoáru 26 let. | '''A. '''skladby vznikaly pro každodenní potřebu divadla, často v chvatu (předehry, mezihry, zpěvy, sbory, tance a vložky k činohrám, signály, fanfáry, „válečné hudby“ apod.). Jeho nápadité divadelní žerty se uplatnily i mimo divadlo (např. parodie ''Břetislav a Jitka ''napsaná pro Silvestrovský večer Měšťanské besedy v Praze 1883). Opera ''Die Wächter der Moral'', pikantní dílko s tancem o záletných mužích, které mají hlídat „strážci mravnosti“, vznikla ve Štýrském Hradci. Po cenzurním zákazu v Komické opeře ve Vídni se premiéra konala v Pešti, další provedení ve Štýrském Hradci (česky 1882 jako ''Záletníci''). Nejhranější '''A. '''prací je balet ''Štědrovečerní sen ''(1886); v ND dosáhl téměř 200 repríz a jeho druhá inscenace (1915) zůstala na repertoáru 26 let. |
Verze z 16. 11. 2015, 11:46
Mořic Stanislav Anger
* 12. 3. 1844 Sušice
† 2. 8. 1905 Praha
kapelník, skladatel
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.