Ostrčil, Otakar: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
Řádka 18: Řádka 18:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| povolání=<ee:profession>skladatel, dirigent,</ee:profession>
 
| povolání=<ee:profession>skladatel, dirigent,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Řádka 34: Řádka 34:
 
* <ee:chronology_date_from>20. 8. 1935</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>20. 8. 1935</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
+
<div class="names"><ee:names/></div>
 
+
</ee:names></div>
+
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 46: Řádka 44:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 235{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
  
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]

Aktuální verze z 10. 2. 2017, 13:31

Otakar Ostrčil
* 25. 2. 1879 Praha
20. 8. 1935 Praha
skladatel, dirigent


Studoval filologii na UK v letech 1897–1901. Od roku 1895 byl soukromým žákem Z. Fibicha v oborech klavír a skladba. 1902–19 vyučoval češtinu a němčinu na obchodní akademii v Praze. Dirigoval ochotnické Orchestrální sdružení v letech 1908–22, byl šéfem opery Divadla na Vinohradech 1914–18, 1918 byl dramaturgem a 1919–35 šéfem opery ND Praha. Za své působení v ND Praha nastudoval a řídil na 110 děl, toto období je považováno za vyvrcholení celé dosavadní historie ND. Jeho novátorské snahy ovlivňovaly i dramaturgii baletu ve spolupráci s režisérem F. Pujmanem. Řídil i řadu zejm. jeho baletních premiér (Doktor Faust, Fagot a flétna, Istar, Kdo je na světě nejmocnější, Legenda o Josefovi, Nikotina, Petruška, Prométheus, Signorina Gioventù, Slovácká neděle, Zmatek aj.). 1926–29 byl smluvním profesorem skladby na pražské konzervatoři, 1924–33 předsedou Spolku pro moderní hudbu, prvním předsedou Foersterovy společnosti. V kompozici byl ovlivněn Z. Fibichem, později G. Mahlerem a A. Schönbergem. Typickým znakem jeho hudby je narušování tonality a volná, souzvukově a tonálně nevázaná polyfonie. Skládal orchestrální a komorní díla, písně, melodramy, sbory, kantáty. Autor oper Rybáři, Jan Zhořelecký, Cymbelin, Vlasty skon, Kunálovy oči, Poupě, Legenda z Erinu a Honzovo království. Autor baletu Sirotkův sen (Brno 1936, ch. I. V. Psota). Jeho Baladu o mrtvém ševci a mladé tanečnici interpretovala A. Čekanová (1926–29) a ve svých recitalech J. Smoláková (1944–72).


Literatura

Bartoš, J.: Otakar Ostrčil, Praha 1936 • B. S.: Ostrčil Otakar in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988 • Nejedlý, Z.: Otakar Ostrčil – vzrůst a uzrání, Praha 1935, 1949 • Pala, F.: Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila I.–VI., Praha 1962–70 • Teichman, J.: O. Ostrčil in Postavy českého divadla a hudby, Academia Praha 1941

Životní události

  • 25. 2. 1879: narození, Praha
  • 20. 8. 1935: úmrtí, Praha


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 235