Rittner, Rudolf: Porovnání verzí

Na sezonu 1889/1890 ho angažoval ředitel Carl Stick do prvních rolí mladistvých hrdinů a milovníků pro Königliches städt. Theater v Olomouci. Odtud přešel k řediteli Emanuelu Raulovi a následující letní sezonu (duben–září 1890) hrál v Karlových Varech. Od října 1890 do ledna 1891 působil v Prešpurku [Bratislavě] a do Květné neděle 1891 v Temešváru. Již v Karlových Varech ho viděl na jevišti režisér a divadelní ředitel Siegmund Lautenburg a nabídl mu angažmá v Residenztheater v Berlíně, které '''R.''' nejprve odmítl a do konce sezony 1890/1891 působil ve Stadttheater v Kolíně n. R. Posléze Lautenburgovu nabídku přijal a dostal se na počátku 90. let 19. století do Berlína, centra německého naturalismu. V Residenztheater působil tři sezony (1891–94) a proslul ztvárněním postavy studenta Hanse Hartwiga v dramatu ''Die Jugend'' Maxe Halbeho. Pod vedením Otto Brahma se na scénách Deutsches Theater (1894–1904) a Lessingtheater (1904–07) stal prototypem moderního herce naturalistických dramat, využívajícího přirozené řeči a gestiky bez teatrálního patosu starší školy. Vynikl jako interpret Hauptmannových postav, z nichž mnohé ztvárnil poprvé; vytvořil např. Moritze Jägra v dramatu ''Die Weber'' či vozku Henschla (''Fuhrmann Henschel'') a Floriana Geyera ve stejnojmenné hře. 1906 uzavřel smlouvu s ředitelem Maxem Reinhardtem na období 1909–12, smlouva však nevstoupila v platnost, jelikož se '''R.''' na vrcholu své dráhy (1907) rozhodl hereckou kariéru opustit a žít na svém statku v rodišti. S jevištěm se rozloučil ve Vídni svou nejúspěšnější rolí Floriana Geyera (zachytil ho v ní malíř Lovis Corinth). V této době napsal dvě divadelní hry (''Wiederfinden ''a'' Narrenglanz'').

Na sezonu 1889/1890 ho angažoval ředitel Carl Stick do prvních rolí mladistvých hrdinů a milovníků pro Königliches städt. Theater v Olomouci. Odtud přešel k řediteli Emanuelu Raulovi a následující letní sezonu (duben–září 1890) hrál v Karlových Varech. Od října 1890 do ledna 1891 působil v Prešpurku [Bratislavě] a do Květné neděle 1891 v Temešváru. Již v Karlových Varech ho viděl na jevišti režisér a divadelní ředitel Siegmund Lautenburg a nabídl mu angažmá v Residenztheater v Berlíně, které '''R.''' nejprve odmítl a do konce sezony 1890/1891 působil ve Stadttheater v Kolíně n. R. Posléze Lautenburgovu nabídku přijal a dostal se na počátku 90. let 19. století do Berlína, centra německého naturalismu. V Residenztheater působil tři sezony (1891–94) a proslul ztvárněním postavy studenta Hanse Hartwiga v dramatu ''Die Jugend'' Maxe Halbeho. Pod vedením Otto Brahma se na scénách Deutsches Theater (1894–1904) a Lessingtheater (1904–07) stal prototypem moderního herce naturalistických dramat, využívajícího přirozené řeči a gestiky bez teatrálního patosu starší školy. Vynikl jako interpret Hauptmannových postav, z nichž mnohé ztvárnil poprvé; vytvořil např. Moritze Jägra v dramatu ''Die Weber'' či vozku Henschla (''Fuhrmann Henschel'') a Floriana Geyera ve stejnojmenné hře. 1906 uzavřel smlouvu s ředitelem Maxem Reinhardtem na období 1909–12, smlouva však nevstoupila v platnost, jelikož se '''R.''' na vrcholu své dráhy (1907) rozhodl hereckou kariéru opustit a žít na svém statku v rodišti. S jevištěm se rozloučil ve Vídni svou nejúspěšnější rolí Floriana Geyera (zachytil ho v ní malíř Lovis Corinth). V této době napsal dvě divadelní hry (''Wiederfinden ''a'' Narrenglanz'').

V Olomouci získal '''R. '''mnoho hereckých zkušeností. Vstoupil sice do jedné z nejslabších sezon, ale nenechal se klesající úrovní divadla strhnout. Postupně na sebe upozornil a místní kritika jej nejednou vyznamenala jako talentovaného herce. Dočkal se ocenění již při svém prvním vystoupení jako Gottlieb Schadenbeck v rozmarné veselohře H. Wittmanna a Th. Herzla Wilddiebe. Postupně dostal první příležitost ztvárnit významné role v dramatických pracích různých žánrů (Princ Gonzaga / Lessing: ''Emilia Galotti, ''Templář / Lessing: Nathan der Weise, Rýnský hrabě von Stein / Kleist: Das Käthchen von Heilbronn, Cassio / Shakespeare: Othello, der Mohr von Venedig, Lucentio / Shakespeare: ''Die bezähmte Widerspänstige'', Mashama / Scribe: ''Ein Glas Wasser'', Max Piccolomini / Schiller: ''Wallenstein-Trilogie'', Kosinsky / Schiller: ''Die Räuber'', Ferdinand  / Schiller: ''Kabale und Liebe'', Mortimer / Schiller: ''Maria Stuart'', Franz / Anzengruber: ''Der Meineidbauer'', Phaon / Grillparzer: ''Sappho'', Jaromíra / Grillparzer: ''Die Ahnfrau'', Valentin / Goethe: ''Faust''). Kromě toho úspěšně vystupoval v rolích milovníků, mladíků nešťastně zamilovaných, veselých a lehkovážných, jako udatný šermíř, milující syn, bratr bránící čest své sestry, doktor nebo umělec. Byl obsazován do her z různých historických období, včetně operet, ale svůj zájem o současné drama prokázal výběrem svého benefičního představení (Freytag: ''Die Journalisten''). Vystupoval v olomouckém divadle až sedmnáctkrát za měsíc a mnohé role byl nucen studovat narychlo. Ač v recenzích nechyběla ani negativní hodnocení (absence vznešenosti a důstojnosti urozených osob), býval jeho výkon celkově hodnocen jako znamenitý. Olomoucká kritika oceňovala jeho energii a zanícení pro hru a mladistvý rozmach. Z recenzí vyplývá, že měl smysl pro herecký vtip a dobrou schopnost souhry a improvizace.

V Olomouci získal '''R. '''mnoho hereckých zkušeností. Vstoupil sice do jedné z nejslabších sezon, ale nenechal se klesající úrovní divadla strhnout. Postupně na sebe upozornil a místní kritika jej nejednou vyznamenala jako talentovaného herce. Dočkal se ocenění již při svém prvním vystoupení jako Gottlieb Schadenbeck v rozmarné veselohře H. Wittmanna a Th. Herzla Wilddiebe. Postupně dostal první příležitost ztvárnit významné role v dramatických pracích různých žánrů (Princ Gonzaga / Lessing: ''Emilia Galotti, ''Templář / Lessing: Nathan der Weise, Rýnský hrabě von Stein / Kleist: Das Käthchen von Heilbronn, Cassio / Shakespeare: Othello, der Mohr von Venedig, Lucentio / Shakespeare: ''Die bezähmte Widerspänstige'', Mashama / Scribe: ''Ein Glas Wasser'', Max Piccolomini / Schiller: ''Wallenstein-Trilogie'', Kosinsky / Schiller: ''Die Räuber'', Ferdinand  / Schiller: ''Kabale und Liebe'', Mortimer / Schiller: ''Maria Stuart'', Franz / Anzengruber: ''Der Meineidbauer'', Phaon / Grillparzer: ''Sappho'', Jaromíra / Grillparzer: ''Die Ahnfrau'', Valentin / Goethe: ''Faust''). Kromě toho úspěšně vystupoval v rolích milovníků, mladíků nešťastně zamilovaných, veselých a lehkovážných, jako udatný šermíř, milující syn, bratr bránící čest své sestry, doktor nebo umělec. Byl obsazován do her z různých historických období, včetně operet, ale svůj zájem o současné drama prokázal výběrem svého benefičního představení (Freytag: ''Die Journalisten''). Vystupoval v olomouckém divadle až sedmnáctkrát za měsíc a mnohé role byl nucen studovat narychlo. Ač v recenzích nechyběla ani negativní hodnocení (absence vznešenosti a důstojnosti urozených osob), býval jeho výkon celkově hodnocen jako znamenitý. Olomoucká kritika oceňovala jeho energii a zanícení pro hru a mladistvý rozmach. Z recenzí vyplývá, že měl smysl pro herecký vtip a dobrou schopnost souhry a improvizace.