Voska, Václav: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
| Řádka 41: | Řádka 41: | ||
V 70. letech '''V.''' z mimouměleckých důvodů i v důsledku přechodu Městských divadel pražských na zábavnější repertoár nedostával příležitosti, které by byly adekvátní jeho hereckým schopnostem. K '''V.''' nejvýznamnějším rolím patřila titulní postava v Jamiaquově tragikomedii ''Pan Hamilkar ''(1978), ve které opět vystupoval v roli glosátora, který jako outsider hledající správnou, bezúhonnou společnost kriticky a ironicky popisoval neduhy okolí, jeho zápas nicméně končil tragicky. Poslední '''V.''' výraznou rolí byl Sokrates v Radzinského ''Rozhovorech se Sókratem ''(1981), často chápaný jako '''V.''' testament, ve kterém se skrze roli mohl částečně vyjádřit i ke společnosti a životu vůbec. '''V.''' jej hrál především jako ironického a silně skeptického komentátora společnosti než jako jejího aktivního účastníka. | V 70. letech '''V.''' z mimouměleckých důvodů i v důsledku přechodu Městských divadel pražských na zábavnější repertoár nedostával příležitosti, které by byly adekvátní jeho hereckým schopnostem. K '''V.''' nejvýznamnějším rolím patřila titulní postava v Jamiaquově tragikomedii ''Pan Hamilkar ''(1978), ve které opět vystupoval v roli glosátora, který jako outsider hledající správnou, bezúhonnou společnost kriticky a ironicky popisoval neduhy okolí, jeho zápas nicméně končil tragicky. Poslední '''V.''' výraznou rolí byl Sokrates v Radzinského ''Rozhovorech se Sókratem ''(1981), často chápaný jako '''V.''' testament, ve kterém se skrze roli mohl částečně vyjádřit i ke společnosti a životu vůbec. '''V.''' jej hrál především jako ironického a silně skeptického komentátora společnosti než jako jejího aktivního účastníka. | ||
| − | '''V.''' umělecky působil též v mimodivadelních oblastech. V televizi byl průvodcem cyklu ''Zveme vás do divadla ''(1965–70), který ve druhé polovině 60. let pravidelně přinášel (nejčastěji přímé) přenosy představení z divadel po celé republice. Podílel se na čtyřiceti dvou filmech, z nichž však více jak čtvrtina využívala pouze jeho melodického hlasu formou komentářů a případných dabingů jiných herců. Vystupoval ve scénických čteních v Divadle Viola (např. ''Čtení z Nového zákona'', 1968) nebo v Lyře Pragensis. Spolupracoval se Supraphonem na natáčení pohádek či recitací (např. Máchova ''Máje'', 1968). Pro jeho dokonalou výslovnost a charisma se objevoval také jako řečník při společenských a politických událostech, na vernisážích výtvarného umění apod. V televizi daboval např. M. Mastroianniho. | + | '''V.''' umělecky působil též v mimodivadelních oblastech. V televizi byl průvodcem cyklu ''Zveme vás do divadla ''(1965–70), který ve druhé polovině 60. let pravidelně přinášel (nejčastěji přímé) přenosy představení z divadel po celé republice. Podílel se na čtyřiceti dvou filmech, z nichž však více jak čtvrtina využívala pouze jeho melodického hlasu formou komentářů a případných dabingů jiných herců. Vystupoval ve scénických čteních v Divadle Viola (např. ''Čtení z Nového zákona'', 1968) nebo v Lyře Pragensis. Spolupracoval se Supraphonem na natáčení pohádek či recitací (např. Máchova ''Máje'', 1968). Pro jeho dokonalou výslovnost a charisma se objevoval také jako řečník při společenských a politických událostech, na vernisážích výtvarného umění apod. V televizi daboval např. známého italského herce M. Mastroianniho. |
| − | '''V.''' patřil mezi moderní herce českého divadla 20. století. Jeho přínos tkvěl v systematické a pronikavé analýze rozporuplných povah, které dokonale | + | '''V.''' patřil mezi moderní herce českého divadla 20. století. Jeho přínos tkvěl v systematické a pronikavé analýze rozporuplných povah, které dokonale rezonovaly s kolektivními pocity a tématy své doby. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| Řádka 55: | Řádka 55: | ||
<ee:bibliography_content>E. Labiche, J. Voskovec – J. Werich: ''Slaměný klobouk'', DISK 1972</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>E. Labiche, J. Voskovec – J. Werich: ''Slaměný klobouk'', DISK 1972</ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Teatralia</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Teatralia</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>Voska kontra Voska, ''Amatérská scéna'' 3, 1966, č. 7, s. 1‒3 (spolupráce M. Smetana)<br/>Chvála skromnosti | + | <ee:bibliography_content>Voska kontra Voska, ''Amatérská scéna'' 3, 1966, č. 7, s. 1‒3 (spolupráce M. Smetana)<br/>Chvála skromnosti, in V. Justl (ed.): ''Slyšet se navzájem'', 1966, s. 169–170<br/>Za Rudolfem Deylem ml., in O. Ornest: ''Zasloužilý umělec R. Deyl ml.'', 1967, s. [4–5]<br/>Slovo k divákovi, ''Československá televize ''2, 1967, č. 7, s. 3</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Zvukové a audiovizuální záznamy díla</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Zvukové a audiovizuální záznamy díla</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>''Benátská vdovička ''(Městská divadla pražská 1957), Československá televize 1962<br/>''Proces ''(Městská divadla pražská 1962), Československá televize 1963<br/>''Vajíčko ''(Městská divadla pražská 1964), Československá televize 1968<br/>''Óda na krále aneb Misantrop'', in V. Hudeček: Jubilant (Černá hodinka s V. Voskou) (dokument), | + | <ee:bibliography_content>''Benátská vdovička ''(Městská divadla pražská 1957), Československá televize 1962<br/>''Proces ''(Městská divadla pražská 1962), Československá televize 1963<br/>''Vajíčko ''(Městská divadla pražská 1964), Československá televize 1968<br/>''Óda na krále aneb Misantrop'', in V. Hudeček: Jubilant (Černá hodinka s V. Voskou) (dokument), Československá televize 1968<br/>''Vajíčko ''(Městská divadla pražská 1964), in ''Inscenace, které zaujaly II'', Supraphon 1971<br/>''Čtení z Nového Zákona'' (Divadlo Viola 1968), Supraphon 1990<br/>''Mouchy ''(Městská divadla pražská 1968), in ''Sartre-Praha PF 1967'' (dokument),<br/>Československá televize 1968 (ukázky z inscenace)<br/>''Pan Hamilkar'' (Městská divadla pražská 1978), Československá televize 1980<br/>''Pan Hamilkar; Loupežnice''; ''Nový způsob jak splácet staré dluhy'' in L. Poživil (ed.): ''Městská divadla pražská'', Supraphon 1980</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> == | ||
<ee:bibliography_content>E. Vosková + M. Vosková – soukromé archivy: pozůstalost | <ee:bibliography_content>E. Vosková + M. Vosková – soukromé archivy: pozůstalost | ||
Verze z 5. 12. 2016, 16:48
Václav Voska
* 21. 10. 1918 Královské Vinohrady (Praha, CZ)
† 20. 8. 1982 Valašské Meziříčí (CZ)
herec
Jeden z hereckých protagonistů Městských divadel pražských 50. – 70. let 20. století. Herec intelektuálního zaměření a civilního „anglosaského“ stylu, jehož projev vždy prostupovala noblesa, elegance a nonšalantnost. Kulturu „salonního“ herectví, pěstěný melodický hlas, brilantní mluvu a výrazovou střídmost, které jej předurčovaly ke scribeovským a wildeovským konverzačkám, zužitkovával zejména v rolích rozporuplných a tragikomických jedinců; k nejznámějším patřili Magis ve Vajíčku F. Marceaua a hrdinové Dürrenmattových her Fyzikové, Romulus Veliký a Play Strindberg.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
