Wilhelm, Georg: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
</ee:progress>{{Infobox Osoba | </ee:progress>{{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno=<ee:firstname>Georg </ee:firstname> | + | | jméno=<ee:firstname>Georg</ee:firstname> |
| příjmení=<ee:lastname>WILHELM</ee:lastname> | | příjmení=<ee:lastname>WILHELM</ee:lastname> | ||
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| − | 8. 4. 1818 | + | 8. 4. 1818 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| − | | povolání=<ee:profession>herec, ředitel divadelní společnosti, </ee:profession> | + | | povolání=<ee:profession>herec, ředitel divadelní společnosti,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> | ||
| − | Nazýván též Wilhelm der Ältere (starší), křest. jménem Johann Georg. – Debutoval 1774 v nezjištěné herecké společnosti. Jako principál je zaznamenán poprvé 1778 v Kremži na Dunaji. Krátce poté se stal spoluředitelem společnosti A. a F. Keesových, zakladatelů divadla ve vídeňském Starhemberském domě (Freihaus „auf der Wieden“), z něhož vzešlo divadlo Freihaustheater auf der Wieden spjaté s působením E. Schikanedera. '''W'''. obstarával rovněž provoz v divadelní boudě „am Hohen Markt“. Na jaře 1779 pobýval ve Znojmě, kde dával cenzurované činohry, zpěvohry a veselohry, a provozoval letní divadlo v Brně na Zelném trhu. Následujícího roku se do Brna vrátil a na Moravě působil až do října, v Olomouci a v Opavě, kde hrál v divadle u městské věže. 1781 svou společnost rozdělil, část vystupovala pod direkcí jeho manželky Karoliny ve Vídni (Fasantheater in Neustift) a '''W'''. vedl druhou skupinu znovu do Brna, kde získal povolení hrát v letním divadle. Do 1782 společnost střídavě působila v Brně, Olomouci (4. 6. 1781 se zde jeho herec a pozdější principál Ch. Roßbach oženil s Olomoučankou J. Doležalovou) a v Opavě, kde v listopadu 1781 představení navštívil ruský velkokníže Pavel (I.) Petrovič. Na podzim 1782 si '''W'''. přibral ještě divadlo v Šoproni. V létě 1783 hostoval v dolnorakouských lázních Mannersdorf, na podzim v Divadle u Korutanské brány. Zároveň získal v licitaci nájem lázeňského divadla v Badenu u Vídně, které mu až do 1814 sloužilo jako základna, odkud podnikal jednotlivá turné do Vídně a provinčních měst, zejména do Vídeňského Nového Města a Šoproně, příležitostně do hlavních měst provincií, např. Celovec (Klagenfurt), Lublaň. Divadlo v Badenu navštívil několikrát i vídeňský dvůr a zdejší herecký soubor byl zván do císařského zámeckého divadla v Laxenburgu. Na podzim 1793 hostoval '''W'''. tři měsíce v knížecím lichtenštejnském zámeckém divadle ve Valticích. | + | Nazýván též Wilhelm der Ältere (starší), křest. jménem Johann Georg. – Debutoval 1774 v nezjištěné herecké společnosti. Jako principál je zaznamenán poprvé 1778 v Kremži na Dunaji. Krátce poté se stal spoluředitelem společnosti A. a F. Keesových, zakladatelů divadla ve vídeňském Starhemberském domě (Freihaus „auf der Wieden“), z něhož vzešlo divadlo Freihaustheater auf der Wieden spjaté s působením E. Schikanedera. '''W'''. obstarával rovněž provoz v divadelní boudě „am Hohen Markt“. Na jaře 1779 pobýval ve Znojmě, kde dával cenzurované činohry, zpěvohry a veselohry, a provozoval letní divadlo v Brně na Zelném trhu. Následujícího roku se do Brna vrátil a na Moravě působil až do října, v Olomouci a v Opavě, kde hrál v divadle u městské věže. 1781 svou společnost rozdělil, část vystupovala pod direkcí jeho manželky Karoliny ve Vídni (Fasantheater in Neustift) a '''W'''. vedl druhou skupinu znovu do Brna, kde získal povolení hrát v letním divadle. Do 1782 společnost střídavě působila v Brně, Olomouci (4. 6. 1781 se zde jeho herec a pozdější principál Ch. Roßbach oženil s Olomoučankou J. Doležalovou) a v Opavě, kde v listopadu 1781 představení navštívil ruský velkokníže Pavel (I.) Petrovič. Na podzim 1782 si '''W'''. přibral ještě divadlo v Šoproni. V létě 1783 hostoval v dolnorakouských lázních Mannersdorf, na podzim v Divadle u Korutanské brány. Zároveň získal v licitaci nájem lázeňského divadla v Badenu u Vídně, které mu až do 1814 sloužilo jako základna, odkud podnikal jednotlivá turné do Vídně a provinčních měst, zejména do Vídeňského Nového Města a Šoproně, příležitostně do hlavních měst provincií, např. Celovec (Klagenfurt), Lublaň. Divadlo v Badenu navštívil několikrát i vídeňský dvůr a zdejší herecký soubor byl zván do císařského zámeckého divadla v Laxenburgu. Na podzim 1793 hostoval '''W'''. tři měsíce v knížecím lichtenštejnském zámeckém divadle ve Valticích. |
Podle soupisu společnosti z počátku osmdesátých let 18. stol. hrál '''W'''. vojáky, hartusivé starce, charakterní role a otce v singspielech, jako Bernardon povětšinou vystupoval v burleskách. Jeho manželce a ředitelce společnosti Karolině (Brno 1738–Vídeň 1786) příslušel obor prvních matek a první role v tragédiích. Ve společnosti hráli také dva '''W'''. bratři: Paul (*1759, druhé mladistvé role, milovník v singspielech) a Josef (*1763, vedlejší role, nápověda). Hudebním ředitelem byl F. nebo A. Westermayer (*1750 nebo 1758, zároveň hrál komické role hrubšího ražení ve veselohrách a singspielech). V Brně se k souboru připojil J. Hasenhut (1736–95) se syny Philippem (asi 1761–1825) a Antonem (1766–1841). Ke společnosti dále náleželi: E. Podingbauerová (1750–91, druhé matky, komické a hartusivé ženy a pobožnůstkářky), E. Oelperlová, roz. Brücknerová (*1757, první subretní role, venkovské dívky, první milovnice v singspielu), J. R. Dupharová (*1732, staré a potměšilé ženy), J. Hebentingerová (*1757, první milovnice, druhé role v singspielech), C. Brücknerová (*1760, druhé subretní role), B. Reisingerová, pozdější manželka → F. X. Gerla (* Prešpurk 1770, královny, zpěvní role), I. Podingbauer (*1752, první milovníci, mladí hrdinové, francouzští sloužící a kavalíři), Ch. Roßbach (1756–93, první něžní otcové, králové, hrdinové a zloduchové v tragédiích), J. Sailler (*1757, zrádci, podvodníci, kavalíři, milovníci a důstojníci), W. Duphar (* Praha 1734, komické role i v singspielech, starci, pedanti, první sloužící), A. Kees (komičtí starci, hluší sloužící, vojáci, sedláci), Pichler (první role v singspielech, mladí veselí sedláci, vojáci, důvěrníci v tragédiích), F. (?) Christ (poprvé jako Duch v ''Hamletovi''), A. Hillmann (* Brno 1766, dětské role). A. Hasenhut, později proslavený Thaddädl vídeňského předměstského divadla, ve svých memoárech vzpomíná, že '''W'''. měl v Brně 1500 zlatých zisku. Soupis repertoáru 1783 ukazuje, že jednoznačně dominovaly singspiely a opery (v tomto oboru '''W'''. uváděl i premiéry novinek), mezi činohrami a komediemi najdeme jak všeobecně oblíbený kus ''Doktors Faust’s Leben und Begräbnis in der Hölle'' [Doktora Fausta život a pohřeb v pekle], tak čtyřaktovou činohru Ch. Roßbacha ''Der bayrische Hiesel, oder die bestraffte Wildschützenbanda'' [Bavorský Hiesl aneb Potrestaná pytlácká banda], první dramatizaci známého příběhu o lidovém hrdinovi M. Klostermeyerovi. | Podle soupisu společnosti z počátku osmdesátých let 18. stol. hrál '''W'''. vojáky, hartusivé starce, charakterní role a otce v singspielech, jako Bernardon povětšinou vystupoval v burleskách. Jeho manželce a ředitelce společnosti Karolině (Brno 1738–Vídeň 1786) příslušel obor prvních matek a první role v tragédiích. Ve společnosti hráli také dva '''W'''. bratři: Paul (*1759, druhé mladistvé role, milovník v singspielech) a Josef (*1763, vedlejší role, nápověda). Hudebním ředitelem byl F. nebo A. Westermayer (*1750 nebo 1758, zároveň hrál komické role hrubšího ražení ve veselohrách a singspielech). V Brně se k souboru připojil J. Hasenhut (1736–95) se syny Philippem (asi 1761–1825) a Antonem (1766–1841). Ke společnosti dále náleželi: E. Podingbauerová (1750–91, druhé matky, komické a hartusivé ženy a pobožnůstkářky), E. Oelperlová, roz. Brücknerová (*1757, první subretní role, venkovské dívky, první milovnice v singspielu), J. R. Dupharová (*1732, staré a potměšilé ženy), J. Hebentingerová (*1757, první milovnice, druhé role v singspielech), C. Brücknerová (*1760, druhé subretní role), B. Reisingerová, pozdější manželka → F. X. Gerla (* Prešpurk 1770, královny, zpěvní role), I. Podingbauer (*1752, první milovníci, mladí hrdinové, francouzští sloužící a kavalíři), Ch. Roßbach (1756–93, první něžní otcové, králové, hrdinové a zloduchové v tragédiích), J. Sailler (*1757, zrádci, podvodníci, kavalíři, milovníci a důstojníci), W. Duphar (* Praha 1734, komické role i v singspielech, starci, pedanti, první sloužící), A. Kees (komičtí starci, hluší sloužící, vojáci, sedláci), Pichler (první role v singspielech, mladí veselí sedláci, vojáci, důvěrníci v tragédiích), F. (?) Christ (poprvé jako Duch v ''Hamletovi''), A. Hillmann (* Brno 1766, dětské role). A. Hasenhut, později proslavený Thaddädl vídeňského předměstského divadla, ve svých memoárech vzpomíná, že '''W'''. měl v Brně 1500 zlatých zisku. Soupis repertoáru 1783 ukazuje, že jednoznačně dominovaly singspiely a opery (v tomto oboru '''W'''. uváděl i premiéry novinek), mezi činohrami a komediemi najdeme jak všeobecně oblíbený kus ''Doktors Faust’s Leben und Begräbnis in der Hölle'' [Doktora Fausta život a pohřeb v pekle], tak čtyřaktovou činohru Ch. Roßbacha ''Der bayrische Hiesel, oder die bestraffte Wildschützenbanda'' [Bavorský Hiesl aneb Potrestaná pytlácká banda], první dramatizaci známého příběhu o lidovém hrdinovi M. Klostermeyerovi. | ||
| Řádka 34: | Řádka 34: | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
* <ee:chronology_date_from>1750</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň (Rakousko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>1750</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň (Rakousko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>8. 4. 1818 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Baden u Vídně (Rakousko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>8. 4. 1818</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Baden u Vídně (Rakousko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
Verze z 12. 11. 2016, 15:30
Georg WILHELM
* 1750 Vídeň (Rakousko)
† 8. 4. 1818 Baden u Vídně (Rakousko)
herec, ředitel divadelní společnosti
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
