Sartorio, Giovanni Federico: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<span id="PageFillProgress">2</span> | <span id="PageFillProgress">2</span> | ||
</ee:progress>{{Infobox Osoba | </ee:progress>{{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno=<ee:firstname>Giovanni Federico </ee:firstname> | + | | jméno=<ee:firstname>Giovanni Federico</ee:firstname> |
| příjmení=<ee:lastname>SARTORIO</ee:lastname> | | příjmení=<ee:lastname>SARTORIO</ee:lastname> | ||
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| − | | povolání=<ee:profession>ředitel divadelní společnosti, libretista, skladatel, </ee:profession> | + | | povolání=<ee:profession>ředitel divadelní společnosti, libretista, skladatel,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 21: | Řádka 21: | ||
Psán též s křest. jmény Johann Friedrich. – Pravděpodobně příslušník benátské rodiny, z níž vzešlo několik hudebních skladatelů a divadelních architektů. Její rodokmen však ještě není dostatečně prozkoumán. Do Prahy přijel '''S'''. 1702 pravděpodobně z Německa jako impresário italské operní společnosti, s níž tu hodlal otevřít stagionu na Malé Straně v tzv. Regenhardtském domě (na části pozemku domu čp. 386/III). V době budování divadla se u malostranského hostinského J. Schillera zadlužil natolik, že musel v dubnu 1702 čelit jeho žalobě a byl držen ve vězení pro dlužníky. Propuštěn byl v květnu na kauci, kterou složil J. P. Regenhardt. V listopadu 1702 žádal jiný příslušník téže rodiny, Hieronymus S., o povolení začít hrát a zřejmě je obdržel. Není vyloučeno, že šlo o Girolama S., který předtím a ještě i potom působil na území německých států jako stavitel divadel, 1699–1700 ve Výmaru a 1704 v Lipsku. Později však podepisoval korespondenci s úřady i operní libreta opět '''S'''. 1703 spolupracoval s blíže neznámými německými komedianty a 1704 se po předchozím konfliktu spojil se → S. Di Sciem jako s podnájemcem. Posledním dokladem o '''S'''. přítomnosti v Praze jsou jeho stížnosti na konkurenci z ledna 1705, které postihly mj. také herce divadla hraběte → Františka Antonína Šporka. Brzy nato zřejmě '''S'''. z Prahy se značnou finanční ztrátou odjel. Jeho další působení není známo. | Psán též s křest. jmény Johann Friedrich. – Pravděpodobně příslušník benátské rodiny, z níž vzešlo několik hudebních skladatelů a divadelních architektů. Její rodokmen však ještě není dostatečně prozkoumán. Do Prahy přijel '''S'''. 1702 pravděpodobně z Německa jako impresário italské operní společnosti, s níž tu hodlal otevřít stagionu na Malé Straně v tzv. Regenhardtském domě (na části pozemku domu čp. 386/III). V době budování divadla se u malostranského hostinského J. Schillera zadlužil natolik, že musel v dubnu 1702 čelit jeho žalobě a byl držen ve vězení pro dlužníky. Propuštěn byl v květnu na kauci, kterou složil J. P. Regenhardt. V listopadu 1702 žádal jiný příslušník téže rodiny, Hieronymus S., o povolení začít hrát a zřejmě je obdržel. Není vyloučeno, že šlo o Girolama S., který předtím a ještě i potom působil na území německých států jako stavitel divadel, 1699–1700 ve Výmaru a 1704 v Lipsku. Později však podepisoval korespondenci s úřady i operní libreta opět '''S'''. 1703 spolupracoval s blíže neznámými německými komedianty a 1704 se po předchozím konfliktu spojil se → S. Di Sciem jako s podnájemcem. Posledním dokladem o '''S'''. přítomnosti v Praze jsou jeho stížnosti na konkurenci z ledna 1705, které postihly mj. také herce divadla hraběte → Františka Antonína Šporka. Brzy nato zřejmě '''S'''. z Prahy se značnou finanční ztrátou odjel. Jeho další působení není známo. | ||
| − | '''S'''. byl prvním italským impresáriem, který se v Praze pokusil uspět s operním divadlem na podnikatelském principu. I když o složení společnosti nevíme nic konkrétního, jisté informace jsou obsaženy ve čtyřech libretech vydaných v Praze (''La Rosaura'', 1702; ''Il Gige fortunato ''[Šťastný Gyges], h: B. Bernardi, 1702; ''La Libussa'', h: Bernardi, 1703;''La Rete di Vulcano ''[Vulkánova léčka], h + l: '''S'''., 1704). Hudba těchto oper se nezachovala (Bernardi, autor dochovaných komorních instrumentálních skladeb, byl brzy potom činný u dánského královského dvora). Námět z mytických dob Čechů zvolil '''S'''. pro operu ''Libussa ''záměrně, jak svědčí dedikace opery české šlechtě a přidaný slavnostní zpívaný alegorický prolog, oslavující činy Libušiny a Přemyslovy i současnost českého království. Byl zpracován s běžnou italskou libretistickou rutinou do podoby dvorské intrikové hry (libreto F. Parisettiho, provedené s hudbou C. Monariho 1692 ve Wolfenbüttelu, bylo převzato pouze s nepatrnými změnami ⇒ ''Trojan'' 1979). | + | '''S'''. byl prvním italským impresáriem, který se v Praze pokusil uspět s operním divadlem na podnikatelském principu. I když o složení společnosti nevíme nic konkrétního, jisté informace jsou obsaženy ve čtyřech libretech vydaných v Praze (''La Rosaura'', 1702; ''Il Gige fortunato ''[Šťastný Gyges], h: B. Bernardi, 1702; ''La Libussa'', h: Bernardi, 1703; ''La Rete di Vulcano ''[Vulkánova léčka], h + l: '''S'''., 1704). Hudba těchto oper se nezachovala (Bernardi, autor dochovaných komorních instrumentálních skladeb, byl brzy potom činný u dánského královského dvora). Námět z mytických dob Čechů zvolil '''S'''. pro operu ''Libussa ''záměrně, jak svědčí dedikace opery české šlechtě a přidaný slavnostní zpívaný alegorický prolog, oslavující činy Libušiny a Přemyslovy i současnost českého království. Byl zpracován s běžnou italskou libretistickou rutinou do podoby dvorské intrikové hry (libreto F. Parisettiho, provedené s hudbou C. Monariho 1692 ve Wolfenbüttelu, bylo převzato pouze s nepatrnými změnami ⇒ ''Trojan'' 1979). |
'''S'''. společnost byla asi osmičlenná, bez baletu a sboru. Výprava, která byla pravděpodobně dílem Girolama S., odpovídala dobovému standardu. Ve své poslední žádosti o podporu v boji s konkurencí '''S'''. sliboval, že bude i nadále opatřovat pro své divadlo nejen náležité dekorace, ale navíc i balety. Poměrně velkoryse koncipovaný projekt však Praha tehdy ještě nebyla schopna finančně udržet. | '''S'''. společnost byla asi osmičlenná, bez baletu a sboru. Výprava, která byla pravděpodobně dílem Girolama S., odpovídala dobovému standardu. Ve své poslední žádosti o podporu v boji s konkurencí '''S'''. sliboval, že bude i nadále opatřovat pro své divadlo nejen náležité dekorace, ale navíc i balety. Poměrně velkoryse koncipovaný projekt však Praha tehdy ještě nebyla schopna finančně udržet. | ||
Verze z 1. 11. 2016, 11:04
Giovanni Federico SARTORIO
* 17. stol. Benátky (Itálie)
ředitel divadelní společnosti, libretista, skladatel
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
