Salička: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
m (založení hesla)
Řádka 16: Řádka 16:
 
Druhá verze pochází rovněž z Kolínska a byla zveřejněna Č. Zíbrtem. Uvozuje ji deklamace „Nesem žalost, nesem smutek, že nám ten masopust tak brzy utek…“, kterou při vstupu do světnice přednášely masopustní maškary. Text hry je založen na podobném dějovém schématu jako první verze, objevují se v něm obdobné jazykové obraty a motivy, je však stručnější, milenecké téma není rozvinuto, důraz je položen více na hašteření mezi sedlákem a jeho ženou a dramatická akce je značně zjednodušena, chybí např. scéna ukrývání a odhalení milence. Závěr této verze je méně drastický, milenec Jonáš starce pouze udeří holí. Jménem Salička je střídavě označována selka i služka – snad jde o potřebu zjednodušení děje, a tedy i redukce postav, anebo o kontaminaci motivů, vyplývající z pozdní tradice interludia a provádění dětskými interprety.
 
Druhá verze pochází rovněž z Kolínska a byla zveřejněna Č. Zíbrtem. Uvozuje ji deklamace „Nesem žalost, nesem smutek, že nám ten masopust tak brzy utek…“, kterou při vstupu do světnice přednášely masopustní maškary. Text hry je založen na podobném dějovém schématu jako první verze, objevují se v něm obdobné jazykové obraty a motivy, je však stručnější, milenecké téma není rozvinuto, důraz je položen více na hašteření mezi sedlákem a jeho ženou a dramatická akce je značně zjednodušena, chybí např. scéna ukrývání a odhalení milence. Závěr této verze je méně drastický, milenec Jonáš starce pouze udeří holí. Jménem Salička je střídavě označována selka i služka – snad jde o potřebu zjednodušení děje, a tedy i redukce postav, anebo o kontaminaci motivů, vyplývající z pozdní tradice interludia a provádění dětskými interprety.
  
Typ nevěrné paní Saličky či její služky stejného jména měl patrně v kontextu české literatury a ústního lidového podání delší tradici. Jméno Salička se vyskytuje např. ve skladbách rukopisného tzv. Neuberského sborníku z konce 15. stol. nebo v ''Tragedii Masopusta'' → M. Dačického z Heslova, která je situována na Kutnohorsko, tedy nedaleko míst, kde se masopustní tradice '''S'''. uchovala. '''S'''. bývá charakterizována také jako folklorní adaptace anonymního interludia → ''Polapená nev''''ě''''ra'' (Praha 1608), avšak obě dochované pozdní verze folklorního scénáře se od tohoto textu značně liší, neboť kratší a dějově spádnější '''S'''. je psána nepravidelným veršem a neobsahuje ani moralizující tendenci. První verze '''S'''. mohla být ve ztvárnění obecného a oblíbeného situačního stereotypu příběhů o manželské nevěře ovlivněna také místním lidovým podáním. Podle zápisu v českých zemských deskách přistihl na své tvrzi v Nebovidech 1545 vladyka Vilém Hanykéř ze Semína svou mladou manželku s frejířem-rytířem Janem Maternou z Květnice a pohnal jej k zemskému soudu v Praze. Nelze tedy vyloučit, že tradice masopustního interludia, které bylo provozováno nejen ve vesnicích na Kolínsku, ale i jako (blíže nespecifikované) další verze obchůzkové hry řemeslnickou chasou v Čáslavi, mohla vzniku interludia ''Polapená nev''''ě''''ra ''také předcházet.
+
Typ nevěrné paní Saličky či její služky stejného jména měl patrně v kontextu české literatury a ústního lidového podání delší tradici. Jméno Salička se vyskytuje např. ve skladbách rukopisného tzv. Neuberského sborníku z konce 15. stol. nebo v ''Tragedii Masopusta'' → M. Dačického z Heslova, která je situována na Kutnohorsko, tedy nedaleko míst, kde se masopustní tradice '''S'''. uchovala. '''S'''. bývá charakterizována také jako folklorní adaptace anonymního interludia → ''Polapená nevěra'' (Praha 1608), avšak obě dochované pozdní verze folklorního scénáře se od tohoto textu značně liší, neboť kratší a dějově spádnější '''S'''. je psána nepravidelným veršem a neobsahuje ani moralizující tendenci. První verze '''S'''. mohla být ve ztvárnění obecného a oblíbeného situačního stereotypu příběhů o manželské nevěře ovlivněna také místním lidovým podáním. Podle zápisu v českých zemských deskách přistihl na své tvrzi v Nebovidech 1545 vladyka Vilém Hanykéř ze Semína svou mladou manželku s frejířem-rytířem Janem Maternou z Květnice a pohnal jej k zemskému soudu v Praze. Nelze tedy vyloučit, že tradice masopustního interludia, které bylo provozováno nejen ve vesnicích na Kolínsku, ale i jako (blíže nespecifikované) další verze obchůzkové hry řemeslnickou chasou v Čáslavi, mohla vzniku interludia ''Polapená nevěra ''také předcházet.
  
 
'''S'''. byla v novodobé úpravě E. F. Buriana uvedena v rámci ''První lidové suity'' (Divadlo D 38, Praha 1938) a později byla v různých adaptacích často prováděna zejména divadelními ochotníky.
 
'''S'''. byla v novodobé úpravě E. F. Buriana uvedena v rámci ''První lidové suity'' (Divadlo D 38, Praha 1938) a později byla v různých adaptacích často prováděna zejména divadelními ochotníky.

Verze z 31. 10. 2016, 19:49

SALIČKA
anonymní masopustní hra - polovina 19. stol.



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po přihlášení.