Malířová, Helena: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">4</span> | <span id="PageFillProgress">4</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Helena</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Helena</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Malířová</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Malířová</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
31. 10. 1877 | 31. 10. 1877 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Praha (CZ) | Praha (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
17. 2. 1940 | 17. 2. 1940 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha (CZ) | Praha (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage>malirovah.jpg</ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage>malirovah.jpg</ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>prozaička, publicistka, překladatelka, dramatička</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc>Helena Malířová, b. d., foto: J. Heinrich. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-50/2011, sign. 57 F 290</ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>prozaička, publicistka, překladatelka, dramatička</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Hlavním tématem literátky přelomu století bylo postavení žen v soudobé společnosti. Jako dramatička uspěla portrétem mladých českých radikálů ''Bratrství''. Po vstupu do KSČ (1921) pracovala jako politická aktivistka, redaktorka novin a časopisů, autorka a organizátorka kulturních akcí, určených především dětem. Pro tyto příležitosti napsala řadu krátkých dramatických scén agitačního rázu. | Hlavním tématem literátky přelomu století bylo postavení žen v soudobé společnosti. Jako dramatička uspěla portrétem mladých českých radikálů ''Bratrství''. Po vstupu do KSČ (1921) pracovala jako politická aktivistka, redaktorka novin a časopisů, autorka a organizátorka kulturních akcí, určených především dětem. Pro tyto příležitosti napsala řadu krátkých dramatických scén agitačního rázu. | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> |
| − | <cshow logged="1"> | + | |
| − | <ee:content> | + | |
Rozená Nosková. Sestra R. Naskové, herečky Národního divadla. Vyrůstala v měšťanské rodině, otec, který byl krátce důstojníkem, pak hospodářským správcem a úředníkem na pražském magistrátu, se věnoval literární činnosti. '''M.''' chodila do klášterní, poté do dívčí školy v Ječné ul., studovala zpěv, hru na klavír a kreslení, od raného mládí projevovala literární sklony. Pomýšlela na herecké nebo učitelské povolání. Na konci devadesátých let 19. stol. navštěvovala Společenský klub Slávie a Dělnickou akademii, jejímž prostřednictvím se dostala do společenství anarchisticky orientovaných literátů. Zde se seznámila se svým prvním mužem, Janem Malířem, studentem práv a autorem dekadentních veršů (sňatek 1904). Když onemocněl tuberkulózou, živila rodinu a po jeho předčasné smrti 1909 cestovala po Evropě. Za srbsko-turecké války 1912 působila jako ošetřovatelka a reportérka na Balkáně. 1913–16 pobývala ve Vídni, kde se sblížila s I. Olbrachtem, který ji přivedl do řad sociální demokracie a do redakce tamních Dělnických listů. Po návratu do Prahy žili společně až do poloviny třicátých let. Po vzniku ČSR, která nenaplňovala představu '''M. '''o sociálně spravedlivém státu, se přiklonila k radikální levici a 1921 vstoupila do KSČ (zakládající členka). 1920 odjela ilegálně do Ruska na sjezd 3. komunistické internacionály. Pro stranu po celá dvacátá léta oddaně pracovala jako politická aktivistka mezi dělnictvem, jako redaktorka novin a časopisů (Rudé právo, Komunistka, Rozsévačka); za svou činnost byla perzekvována a několikrát vězněna. Po rozchodu s KSČ (1929 vyloučena) realizovala své veřejněpolitické angažmá zejména v antifašistické činnosti; mj. se účastnila výjezdu čs. intelektuálů do Španělska za občanské války 1936. Zemřela po dlouhotrvající srdeční chorobě. | Rozená Nosková. Sestra R. Naskové, herečky Národního divadla. Vyrůstala v měšťanské rodině, otec, který byl krátce důstojníkem, pak hospodářským správcem a úředníkem na pražském magistrátu, se věnoval literární činnosti. '''M.''' chodila do klášterní, poté do dívčí školy v Ječné ul., studovala zpěv, hru na klavír a kreslení, od raného mládí projevovala literární sklony. Pomýšlela na herecké nebo učitelské povolání. Na konci devadesátých let 19. stol. navštěvovala Společenský klub Slávie a Dělnickou akademii, jejímž prostřednictvím se dostala do společenství anarchisticky orientovaných literátů. Zde se seznámila se svým prvním mužem, Janem Malířem, studentem práv a autorem dekadentních veršů (sňatek 1904). Když onemocněl tuberkulózou, živila rodinu a po jeho předčasné smrti 1909 cestovala po Evropě. Za srbsko-turecké války 1912 působila jako ošetřovatelka a reportérka na Balkáně. 1913–16 pobývala ve Vídni, kde se sblížila s I. Olbrachtem, který ji přivedl do řad sociální demokracie a do redakce tamních Dělnických listů. Po návratu do Prahy žili společně až do poloviny třicátých let. Po vzniku ČSR, která nenaplňovala představu '''M. '''o sociálně spravedlivém státu, se přiklonila k radikální levici a 1921 vstoupila do KSČ (zakládající členka). 1920 odjela ilegálně do Ruska na sjezd 3. komunistické internacionály. Pro stranu po celá dvacátá léta oddaně pracovala jako politická aktivistka mezi dělnictvem, jako redaktorka novin a časopisů (Rudé právo, Komunistka, Rozsévačka); za svou činnost byla perzekvována a několikrát vězněna. Po rozchodu s KSČ (1929 vyloučena) realizovala své veřejněpolitické angažmá zejména v antifašistické činnosti; mj. se účastnila výjezdu čs. intelektuálů do Španělska za občanské války 1936. Zemřela po dlouhotrvající srdeční chorobě. | ||
| Řádka 72: | Řádka 70: | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2015</ee:published> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Martin J. Švejda]]{{break}}</ee:author> |
| − | <ee:source></ee:source> | + | |
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Martin J. Švejda]]</ee:author> | + | |
</cshow> | </cshow> | ||
<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]] | <ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]] | ||
Verze z 11. 10. 2016, 12:51
Helena Malířová
* 31. 10. 1877 Praha (CZ)
† 17. 2. 1940 Praha (CZ)
prozaička, publicistka, překladatelka, dramatička
Hlavním tématem literátky přelomu století bylo postavení žen v soudobé společnosti. Jako dramatička uspěla portrétem mladých českých radikálů Bratrství. Po vstupu do KSČ (1921) pracovala jako politická aktivistka, redaktorka novin a časopisů, autorka a organizátorka kulturních akcí, určených především dětem. Pro tyto příležitosti napsala řadu krátkých dramatických scén agitačního rázu.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
