Kaiser, Rudolf: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">4</span> | <span id="PageFillProgress">4</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Rudolf</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Rudolf</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Kaiser</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Kaiser</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
5. 5. 1881 | 5. 5. 1881 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Horoměřice (CZ) | Horoměřice (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
20. 5. 1936 | 20. 5. 1936 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha (CZ) | Praha (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>loutkář,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>loutkář,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Pokračovatel starého loutkářského rodu hrál nejprve po boku otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897) a působil hlavně ve středních a jižních Čechách, od začátku 20. stol. i v Praze, kde hrál pro studenty středních škol i při významných událostech. Precizně ovládal loutky, v hlasovém projevu i v repertoáru se držel tradice. Postupně přidával loutkové adaptace činoher, oper (dle Sabinova libreta hrál ''Prodanou nevěstu'') i úpravy románů a epických básní. Často zařazoval hry se senzačními náměty. | Pokračovatel starého loutkářského rodu hrál nejprve po boku otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897) a působil hlavně ve středních a jižních Čechách, od začátku 20. stol. i v Praze, kde hrál pro studenty středních škol i při významných událostech. Precizně ovládal loutky, v hlasovém projevu i v repertoáru se držel tradice. Postupně přidával loutkové adaptace činoher, oper (dle Sabinova libreta hrál ''Prodanou nevěstu'') i úpravy románů a epických básní. Často zařazoval hry se senzačními náměty. | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> |
| − | <cshow logged="1"> | + | |
| − | <ee:content> | + | |
Pocházel ze starého loutkářského rodu. Jeho otec byl František K., děd Matěj K. (v zápise o '''K.''' narození oba uvedeni jako tělocviční herci) a praděd Matěj Pek (Beck) z Jimlína. Do širšího příbuzenstva patřil rod loutkářů Malečkových, Vinických, Lagronových a Kludských. Manželka Stanislava byla dcerou loutkáře K. Třísky, loutkářem byl i švagr D. Tříska. '''K.''' otec František (21. 4. 1844 Dolní Ročov – 1897), usazený v Úlovicích u Loun, hrával loutkové divadlo ve středních Čechách, 1878 dostal povolení k předvádění loutkových her a gymnastických produkcí pro celé Čechy a Moravu s výjimkou Prahy, Brna a Olomouce, pro 1887 také vyjma lázeňských měst. '''K. '''hrál nejprve po boku svého otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897). Žil v obci Úlovice a působil hlavně ve středních a jižních Čechách. Od začátku 20. stol. hrával i v Praze pro žactvo středních škol. 1921 se stal z podnětu J. Veselého zakládajícím členem organizace spolumajitelů cestovních zábavních podniků Kotva, kde usiloval o zvýšení jejich úrovně. Byl členem Loutkářského soustředění, zastupoval tu kočující loutkáře a aktivně se účastnil nejrůznějších akcí. Když v dubnu 1923 vystupoval ve Vysočanech, navštívil jeho představení hry ''Hrabě Leopold a císař římský Konrád'' ruský literární vědec a etnograf P. Bogatyrev. Při příležitosti celostátního sjezdu loutkářských pracovníků v Praze 1924 '''K.''' uvedl několik představení (''Jan za chrta dán'', ''Zkrocení zlé ženy'', ''Psohlavci'') a společně s J. Skupou, V. Barthou z Říše loutek a V. Sojkou z Umělecké výchovy sehrál scénku ''Sbratření Kašpárků''. V rozhlase přednesl s členy své rodiny tradičního loutkářského ''Fausta'' (26. 11. 1927), během celostátní loutkářské výstavy v Praze (1929) hrál na výstavišti a speciální představení pořádal pro zahraniční členy právě ustavené mezinárodní organizace loutkářů UNIMA, během všesokolského sletu (1935) hrál v žižkovské sokolovně. Za účasti předních českých loutkářů byl pohřben na Olšanských hřbitovech. | Pocházel ze starého loutkářského rodu. Jeho otec byl František K., děd Matěj K. (v zápise o '''K.''' narození oba uvedeni jako tělocviční herci) a praděd Matěj Pek (Beck) z Jimlína. Do širšího příbuzenstva patřil rod loutkářů Malečkových, Vinických, Lagronových a Kludských. Manželka Stanislava byla dcerou loutkáře K. Třísky, loutkářem byl i švagr D. Tříska. '''K.''' otec František (21. 4. 1844 Dolní Ročov – 1897), usazený v Úlovicích u Loun, hrával loutkové divadlo ve středních Čechách, 1878 dostal povolení k předvádění loutkových her a gymnastických produkcí pro celé Čechy a Moravu s výjimkou Prahy, Brna a Olomouce, pro 1887 také vyjma lázeňských měst. '''K. '''hrál nejprve po boku svého otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897). Žil v obci Úlovice a působil hlavně ve středních a jižních Čechách. Od začátku 20. stol. hrával i v Praze pro žactvo středních škol. 1921 se stal z podnětu J. Veselého zakládajícím členem organizace spolumajitelů cestovních zábavních podniků Kotva, kde usiloval o zvýšení jejich úrovně. Byl členem Loutkářského soustředění, zastupoval tu kočující loutkáře a aktivně se účastnil nejrůznějších akcí. Když v dubnu 1923 vystupoval ve Vysočanech, navštívil jeho představení hry ''Hrabě Leopold a císař římský Konrád'' ruský literární vědec a etnograf P. Bogatyrev. Při příležitosti celostátního sjezdu loutkářských pracovníků v Praze 1924 '''K.''' uvedl několik představení (''Jan za chrta dán'', ''Zkrocení zlé ženy'', ''Psohlavci'') a společně s J. Skupou, V. Barthou z Říše loutek a V. Sojkou z Umělecké výchovy sehrál scénku ''Sbratření Kašpárků''. V rozhlase přednesl s členy své rodiny tradičního loutkářského ''Fausta'' (26. 11. 1927), během celostátní loutkářské výstavy v Praze (1929) hrál na výstavišti a speciální představení pořádal pro zahraniční členy právě ustavené mezinárodní organizace loutkářů UNIMA, během všesokolského sletu (1935) hrál v žižkovské sokolovně. Za účasti předních českých loutkářů byl pohřben na Olšanských hřbitovech. | ||
| Řádka 35: | Řádka 33: | ||
SOA Litoměřice: Sbírka matrik, 32/7, Dolní Ročov 1784–1861, s. 108 (narození otce Franze K.).</ee:bibliography_content> | SOA Litoměřice: Sbírka matrik, 32/7, Dolní Ročov 1784–1861, s. 108 (narození otce Franze K.).</ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>J. Veselý: Z památek loutkáře F. K., ''Loutkář'' 7, 1922/23, s. 36 + Hra Hrabě Leopold a císař římský hraná R. K., tamtéž, s. 116–117 + Loutkář R. K., jeho rod, knihovna a plakáty, ''Loutkář ''12, 1925/26, s. 193–203 | + | <ee:bibliography_content>J. Veselý: Z památek loutkáře F. K., ''Loutkář'' 7, 1922/23, s. 36 + Hra Hrabě Leopold a císař římský hraná R. K., tamtéž, s. 116–117 + Loutkář R. K., jeho rod, knihovna a plakáty, ''Loutkář ''12, 1925/26, s. 193–203 ● nekrology: J. Veselý, tamtéž 22, 1935/36, s. 149–150; nesign., ''Kotva'' 17, 1936, č. 6–7, s. 1–2 ● -a.: Vzpomínka na R. K., ''Kotva ''18, 1937, č. 5, s. 3; Mík [J. Malík]: Vzpomínáme na R. K., ''Loutková scéna ''2, 1945/46, s. 110; J. Bartoš: ''Loutkářská kronika'', Praha 1963, s. 230–231; J. Malík: ''Úsměvy dřevěné Thalie'', Praha 1965, s. 92, 258; M. Disman: Výzkum dětského posluchače rozhlasové hry, ''Československý loutkář ''19, 1969, s. 201; A. Dubská: ''Dvě století českého loutkářství'', Praha 2004, s. 167.</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
| Řádka 57: | Řádka 55: | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2015</ee:published> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author> |
| − | <ee:source></ee:source> | + | |
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]</ee:author> | + | |
</cshow> | </cshow> | ||
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | <ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | ||
| Řádka 66: | Řádka 62: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | <br/> | |
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 28. 11. 2016, 14:01
Rudolf Kaiser
* 5. 5. 1881 Horoměřice (CZ)
† 20. 5. 1936 Praha (CZ)
loutkář
Pokračovatel starého loutkářského rodu hrál nejprve po boku otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897) a působil hlavně ve středních a jižních Čechách, od začátku 20. stol. i v Praze, kde hrál pro studenty středních škol i při významných událostech. Precizně ovládal loutky, v hlasovém projevu i v repertoáru se držel tradice. Postupně přidával loutkové adaptace činoher, oper (dle Sabinova libreta hrál Prodanou nevěstu) i úpravy románů a epických básní. Často zařazoval hry se senzačními náměty.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
