Fuksa, František: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">4</span> | <span id="PageFillProgress">4</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>František</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>František</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Fuksa</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>Fuksa</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
2. 2. 1859 | 2. 2. 1859 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Horní Lhotka u Chotěboře (CZ) | Horní Lhotka u Chotěboře (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
27. 12. 1938 | 27. 12. 1938 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha (CZ) | Praha (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage>fuksa.JPG</ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage>fuksa.JPG</ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>divadelní ředitel,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>divadelní ředitel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Dlouholetý ředitel vinohradského divadla (1913–35), které za jeho působení dosáhlo uměleckého zenitu tvorbou K. H. Hilara, 1919 se změnilo ve výhradně činoherní scénu. Pro divadelní tvorbu vytvářel příznivé podmínky, do uměleckých otázek se jako laik nevměšoval, bezpečně však rozpoznával skutečné hodnoty, uměl vybírat umělecké spolupracovníky (J. Kvapil) a neváhal svou autoritou podpořit progresivní výboje. Stál též u vzniku pobočné scény, Komorního divadla (1929), a tím u zrodu prvních Městských divadel pražských. | Dlouholetý ředitel vinohradského divadla (1913–35), které za jeho působení dosáhlo uměleckého zenitu tvorbou K. H. Hilara, 1919 se změnilo ve výhradně činoherní scénu. Pro divadelní tvorbu vytvářel příznivé podmínky, do uměleckých otázek se jako laik nevměšoval, bezpečně však rozpoznával skutečné hodnoty, uměl vybírat umělecké spolupracovníky (J. Kvapil) a neváhal svou autoritou podpořit progresivní výboje. Stál též u vzniku pobočné scény, Komorního divadla (1929), a tím u zrodu prvních Městských divadel pražských. | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> |
− | <cshow logged="1"> | + | |
− | <ee:content> | + | |
Narodil se a vyrůstal v rodině drobného rolníka na Českomoravské Vysočině. Vychodil gymnázium v nedalekém Německém (Havlíčkově) Brodě a zapsal se na práva. Během univerzitních studií v Praze (1878–82) přispíval do českých novin a časopisů, ponejvíce do deníku Hlas národa, a praktikoval u karlínské radnice. Po absolutoriu pracoval krátce na obecním úřadu v Chlumci nad Cidlinou jako tajemník, hrál divadlo s místními ochotníky (ochotničil již za studií). V první polovině osmdesátých let získal místo u městského úřadu Královských Vinohrad (tehdy samostatné obce), s nimiž svázal celý další profesní i soukromý život. 1885 se tu oženil Bedřiškou Kauckou, dcerou obchodníka, v manželství se narodil jeden syn. 1890 získal doktorský titul JUDr., v kariéře se dopracoval na pozici ředitele městských úřadů (1902–13). Jako příslušník generace sebevědomého měšťanstva vzešlého ze skromných poměrů hodlal svým dílem přispět k obecnému prospěchu. Zasazoval se o všestranný rozkvět vinohradské obce, přihlásil se k myšlence zřízení městského divadla, jejíž uskutečnění účinně podporoval. Po zbudování divadla 1907 se stal členem jeho správního orgánu, Spojeného družstva Národního divadla. Jako jednatel výboru byl 1913 družstvem pověřen výkonem ředitelské agendy místo V. Štecha, který se uchýlil na vynucenou dovolenou, a po jeho odvolání t. r. byl ustanoven řádným ředitelem. Funkci zastával do 1935, opustil ji z vlastního rozhodnutí kvůli vysokému věku. Při odchodu na odpočinek ocenila pražská radnice jeho vedení Městských divadel pražských čestným diplomem; t. r. mu byla udělena Štefánikova medaile, byl také nositelem jugoslávského řádu sv. Sávy. Byl členem a funkcionářem různých spolků a korporací (Sokola ad.), zasedal ve správní radě filmové společnosti A–B, byl místopředsedou Svazu bank, čestným předsedou Spojeného družstva Národního divadla, do jehož výboru byl zvolen ještě v březnu 1938. Koncem t. r. zemřel. | Narodil se a vyrůstal v rodině drobného rolníka na Českomoravské Vysočině. Vychodil gymnázium v nedalekém Německém (Havlíčkově) Brodě a zapsal se na práva. Během univerzitních studií v Praze (1878–82) přispíval do českých novin a časopisů, ponejvíce do deníku Hlas národa, a praktikoval u karlínské radnice. Po absolutoriu pracoval krátce na obecním úřadu v Chlumci nad Cidlinou jako tajemník, hrál divadlo s místními ochotníky (ochotničil již za studií). V první polovině osmdesátých let získal místo u městského úřadu Královských Vinohrad (tehdy samostatné obce), s nimiž svázal celý další profesní i soukromý život. 1885 se tu oženil Bedřiškou Kauckou, dcerou obchodníka, v manželství se narodil jeden syn. 1890 získal doktorský titul JUDr., v kariéře se dopracoval na pozici ředitele městských úřadů (1902–13). Jako příslušník generace sebevědomého měšťanstva vzešlého ze skromných poměrů hodlal svým dílem přispět k obecnému prospěchu. Zasazoval se o všestranný rozkvět vinohradské obce, přihlásil se k myšlence zřízení městského divadla, jejíž uskutečnění účinně podporoval. Po zbudování divadla 1907 se stal členem jeho správního orgánu, Spojeného družstva Národního divadla. Jako jednatel výboru byl 1913 družstvem pověřen výkonem ředitelské agendy místo V. Štecha, který se uchýlil na vynucenou dovolenou, a po jeho odvolání t. r. byl ustanoven řádným ředitelem. Funkci zastával do 1935, opustil ji z vlastního rozhodnutí kvůli vysokému věku. Při odchodu na odpočinek ocenila pražská radnice jeho vedení Městských divadel pražských čestným diplomem; t. r. mu byla udělena Štefánikova medaile, byl také nositelem jugoslávského řádu sv. Sávy. Byl členem a funkcionářem různých spolků a korporací (Sokola ad.), zasedal ve správní radě filmové společnosti A–B, byl místopředsedou Svazu bank, čestným předsedou Spojeného družstva Národního divadla, do jehož výboru byl zvolen ještě v březnu 1938. Koncem t. r. zemřel. | ||
Řádka 43: | Řádka 41: | ||
Archiv UK: fond Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 1, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I, fol. 130. </ee:bibliography_content> | Archiv UK: fond Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 1, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I, fol. 130. </ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content>''Národní listy'' 2. 7. 1913, ráno [nástup do ředit. funkce 4. 9. 1913]; V. Štech: ''Vinohradský případ'', Praha 1922; K. H. Hilar: Deset let divadelním ředitelem, ''Tribuna ''23. 9. 1923; J. Port: K jubileu, in ''Městské divadlo na Král. Vinohradech 1924. Ročenka kruhu solistů'', Praha 1923, s. 33, 36–44; J. Bor: Spolutvůrce nového českého divadla, ''Národní listy'' 31. 1. 1929; F. Hlavatý: ''Z jevišťátek a z velkých scén'', Praha [1931], s. 93–95; sb. ''Doktoru F. F. k druhému únoru 1934'', Praha 1934 [přísp. J. Bor, K. Čapek, K. H. Hilar, J. Kodíček, J. Kvapil, F. Langer, Z. Štěpánek, F. Tetauer]; M. Rutte: K ředitelské změně v Městských divadlech pražských, ''Národní listy'' 10. 4. 1935, 3. vyd. | + | <ee:bibliography_content>''Národní listy'' 2. 7. 1913, ráno [nástup do ředit. funkce 4. 9. 1913]; V. Štech: ''Vinohradský případ'', Praha 1922; K. H. Hilar: Deset let divadelním ředitelem, ''Tribuna ''23. 9. 1923; J. Port: K jubileu, in ''Městské divadlo na Král. Vinohradech 1924. Ročenka kruhu solistů'', Praha 1923, s. 33, 36–44; J. Bor: Spolutvůrce nového českého divadla, ''Národní listy'' 31. 1. 1929; F. Hlavatý: ''Z jevišťátek a z velkých scén'', Praha [1931], s. 93–95; sb. ''Doktoru F. F. k druhému únoru 1934'', Praha 1934 [přísp. J. Bor, K. Čapek, K. H. Hilar, J. Kodíček, J. Kvapil, F. Langer, Z. Štěpánek, F. Tetauer]; M. Rutte: K ředitelské změně v Městských divadlech pražských, ''Národní listy'' 10. 4. 1935, 3. vyd. ● nekrology: nesign., ''Národní politika'' 29. 12. 1938; kd [E. Konrád], ''Lidové noviny'' 29. 12. 1938, ráno, 31. 12. 1938, ráno [loučení ve VD]; F. Tetauer, ''Národní listy'' 29. 12. 1938, 3. vyd. + šifra F. T., in ''Městská divadla pražská'', 1938/39, č. 5, s. 3–4 ● F. Hais: Dva ředitelé zblízka, in sb. ''Padesát let Městských divadel pražských 1907''–''1957'', Praha 1957, s. 53–56. |
BSČZ; Otto-dod </ee:bibliography_content> | BSČZ; Otto-dod </ee:bibliography_content> | ||
Řádka 67: | Řádka 65: | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
− | <ee:published>'''Vznik:''' 2016</ee:published> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2016{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Eva Šormová]]{{break}}</ee:author> |
− | <ee:source></ee:source> | + | |
− | <ee:author>'''Autor:''' [[Eva Šormová]]</ee:author> | + | |
</cshow> | </cshow> | ||
<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]] | <ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]] | ||
Řádka 76: | Řádka 72: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
− | + | <br/> | |
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> |
Verze z 28. 11. 2016, 13:56
Dlouholetý ředitel vinohradského divadla (1913–35), které za jeho působení dosáhlo uměleckého zenitu tvorbou K. H. Hilara, 1919 se změnilo ve výhradně činoherní scénu. Pro divadelní tvorbu vytvářel příznivé podmínky, do uměleckých otázek se jako laik nevměšoval, bezpečně však rozpoznával skutečné hodnoty, uměl vybírat umělecké spolupracovníky (J. Kvapil) a neváhal svou autoritou podpořit progresivní výboje. Stál též u vzniku pobočné scény, Komorního divadla (1929), a tím u zrodu prvních Městských divadel pražských.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.