Bechyňová, Jarmila: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
Řádka 29: | Řádka 29: | ||
Dcera Jarmila provdaná Turnovská (1930–2010) byla jednou ze zakladatelek redakce dětského vysílání v Československé televizi, scénáristkou (seriál ''Kamarádi'', pohádka ''Popelka ''– obojí s režisérkou V. Janečkovou; samostatně pohádky ''O princi, který měl o kolečko navíc'', ''O nejchytřejší princezně'', ''O víle Arnoštce'' a dalších třicet) a dramaturgyní. Její manžel Evžen Turnovský (1929–2010) byl teatrolog, divadelní kritik, překladatel a básník, dcera Magdaléna Turnovská (* 1958) je scénáristka a dramaturgyně. | Dcera Jarmila provdaná Turnovská (1930–2010) byla jednou ze zakladatelek redakce dětského vysílání v Československé televizi, scénáristkou (seriál ''Kamarádi'', pohádka ''Popelka ''– obojí s režisérkou V. Janečkovou; samostatně pohádky ''O princi, který měl o kolečko navíc'', ''O nejchytřejší princezně'', ''O víle Arnoštce'' a dalších třicet) a dramaturgyní. Její manžel Evžen Turnovský (1929–2010) byl teatrolog, divadelní kritik, překladatel a básník, dcera Magdaléna Turnovská (* 1958) je scénáristka a dramaturgyně. | ||
− | Již během svého krátkého ostravského angažmá se '''B.''' prosadila ve vedlejších rolích naivek a v tomto oboru pokračovala i po vstupu do Národního divadla (např. Lucinka, Sarment: ''Miláček Leopold'', Růžena Pavlátová, Šrámek: ''Měsíc nad řekou''). Později se začala uplatňovat i jako představitelka citlivých, často ztrápených mladých žen, které charakterizovala umírněnými výrazovými prostředky vycházejícími z vnitřního prožitku (Ethel Barlettová, Maugham: ''Nedoceněné zásluhy'', Jeanine, Antoine–Lery: ''Koníčky na kolotoči'', Gisela, Musatescu: ''Valčík tonoucího Titaniku''). Díky štíhlé postavě, jemnému, mladistvému vzhledu a tenkému hlásku byla obsazována až do pozdnějšího věku také do rolí dětí a dospívajících dívek. K hereckým úspěchům patřila malá Mája v Kornijčukově ''Chirurgu Platonu Krečetovi'', kritika oceňovala „půvabně drzou naivnost“ ztvárněné postavy. Chválu jí přineslo také působivé zobrazení duševní zaostalosti a infantilnosti šestnáctileté Ljudmily v Gorkého ''Vasse Železnovové''. Nejednoznačněji byly hodnoceny její výkony v rolích chlapců a mladičkých mužů (Král Ladislav, Medek: ''Jiří Poděbradský'', Václav II., Hilbert:''Falkenštejn''). Zdařile si '''B.''' při svém lyričtějším založení vedla v inscenacích pro děti (např. Dolly, Lenotreová–Saint''-''Ogan: ''Cvok a Brok cestují světem'', Mařenka, Milne: ''Žabák ze Žabího hrádku''). Ve třicátých letech, které lze označit za vrchol její kariéry, se pravidelně objevovala ve vedlejších a epizodních rolích různého žánrového rozpětí v inscenacích J. Frejky (komorná Ines, Calderón: ''Schovávaná na schodech'', Phoebe, Shakespeare: ''Jak se vám líbí'', Blandina, Cocteau: ''Očarovaný život''). V poválečném období se stále ještě uplatňovala v dívčích rolích, vedle nichž začínala hrát úlohy starších žen (Teta, Puškin – Pokorný: ''Jevgenij Oněgin'', Horačka, A. a V. Mrštíkové: ''Maryša''). Ve Vesnickém divadle jimi svou dráhu posléze uzavřela. | + | Již během svého krátkého ostravského angažmá se '''B.''' prosadila ve vedlejších rolích naivek a v tomto oboru pokračovala i po vstupu do Národního divadla (např. Lucinka, Sarment: ''Miláček Leopold'', Růžena Pavlátová, Šrámek: ''Měsíc nad řekou''). Později se začala uplatňovat i jako představitelka citlivých, často ztrápených mladých žen, které charakterizovala umírněnými výrazovými prostředky vycházejícími z vnitřního prožitku (Ethel Barlettová, Maugham: ''Nedoceněné zásluhy'', Jeanine, Antoine–Lery: ''Koníčky na kolotoči'', Gisela, Musatescu: ''Valčík tonoucího Titaniku''). Díky štíhlé postavě, jemnému, mladistvému vzhledu a tenkému hlásku byla obsazována až do pozdnějšího věku také do rolí dětí a dospívajících dívek. K hereckým úspěchům patřila malá Mája v Kornijčukově ''Chirurgu Platonu Krečetovi'', kritika oceňovala „půvabně drzou naivnost“ ztvárněné postavy. Chválu jí přineslo také působivé zobrazení duševní zaostalosti a infantilnosti šestnáctileté Ljudmily v Gorkého ''Vasse Železnovové''. Nejednoznačněji byly hodnoceny její výkony v rolích chlapců a mladičkých mužů (Král Ladislav, Medek: ''Jiří Poděbradský'', Václav II., Hilbert: ''Falkenštejn''). Zdařile si '''B.''' při svém lyričtějším založení vedla v inscenacích pro děti (např. Dolly, Lenotreová–Saint''-''Ogan: ''Cvok a Brok cestují světem'', Mařenka, Milne: ''Žabák ze Žabího hrádku''). Ve třicátých letech, které lze označit za vrchol její kariéry, se pravidelně objevovala ve vedlejších a epizodních rolích různého žánrového rozpětí v inscenacích J. Frejky (komorná Ines, Calderón: ''Schovávaná na schodech'', Phoebe, Shakespeare: ''Jak se vám líbí'', Blandina, Cocteau: ''Očarovaný život''). V poválečném období se stále ještě uplatňovala v dívčích rolích, vedle nichž začínala hrát úlohy starších žen (Teta, Puškin – Pokorný: ''Jevgenij Oněgin'', Horačka, A. a V. Mrštíkové: ''Maryša''). Ve Vesnickém divadle jimi svou dráhu posléze uzavřela. |
Příležitostně hrála ve filmu, vytvořila celkem čtrnáct převážně epizodních rolí (sekretářka Lila, ''Na růžích ustláno'', 1934; Tereza, ''Panenství'', 1937; Háčinka, ''Věra Lukášová'', 1939; šenkýřka, ''Divotvorný klobouk'', 1952; Moulisová, Janova teta, ''Zlatá reneta'', 1965; profesorka tělocviku, ''Zločin v dívčí škole'', 1965 ad.). | Příležitostně hrála ve filmu, vytvořila celkem čtrnáct převážně epizodních rolí (sekretářka Lila, ''Na růžích ustláno'', 1934; Tereza, ''Panenství'', 1937; Háčinka, ''Věra Lukášová'', 1939; šenkýřka, ''Divotvorný klobouk'', 1952; Moulisová, Janova teta, ''Zlatá reneta'', 1965; profesorka tělocviku, ''Zločin v dívčí škole'', 1965 ad.). |
Verze z 2. 9. 2016, 11:43
Jarmila BECHYŇOVÁ
* 27. 11. 1906 Prostějov (CZ)
† 18. 7. 1992 Praha (CZ)
herečka
Herečka dívčího vzhledu působila po většinu své kariéry v pražském Národním divadle (1928–40; 1945–51), kde se prosadila ve vedlejších rolích naivek, v dětských úlohách či jako představitelka sklíčených, životem zkoušených žen. Tíhla k výrazově umírněnějšímu, niternému hereckému projevu. Za nacistické okupace byla jako dcera sociálnědemokratického politika Rudolfa Bechyně činného v exilu vězněna v internačním táboře ve Svatobořicích, kde se podílela na divadelních aktivitách.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.