Merhaut, Vladimír: Porovnání verzí

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<span id="PageFillProgress">4</span>

<span id="PageFillProgress">4</span>

6. 3. 1868

6. 3. 1868

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

Česká Třebová (CZ)

Česká Třebová (CZ)

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

14. 8.1936

14. 8.1936

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

Mladá Boleslav (CZ)

Mladá Boleslav (CZ)

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

}}<ee:perex>

}}<ee:perex>

Mnohostranný talent mu dovoloval herecké i režijní uplatnění v činohře, operetě i opeře. Prošel několika kočovnými společnostmi (Suk, Košner, Kratochvíl, Zöllnerová), působil ve Švandově divadle a v brněnském i pražském Národním divadle. Herec s mužnou tváří a zvučným hlasem zpočátku směřoval k charakternímu oboru, později se uplatňoval více v operetě a v komických rolích.

Mnohostranný talent mu dovoloval herecké i režijní uplatnění v činohře, operetě i opeře. Prošel několika kočovnými společnostmi (Suk, Košner, Kratochvíl, Zöllnerová), působil ve Švandově divadle a v brněnském i pražském Národním divadle. Herec s mužnou tváří a zvučným hlasem zpočátku směřoval k charakternímu oboru, později se uplatňoval více v operetě a v komických rolích.

Syn herce a divadelního ředitele Aloise M. a herečky Adolfiny, roz. Kesslerové, bratr hereček Marie M. (provd. Kantorové, 1869–1937), Boženy M. (provd. Balcarové, 1881–1919) a Růženy M. (provd. Kovářové, 1887–1957). Vyrůstal v prostředí divadelních společností a od raného věku vystupoval v dětských rolích. Od rodiny záhy odešel; v létě 1886 je zaznamenán u ředitele J. Košnera v plzeňské aréně. Hrál u J. V. Suka, 1889 nebo 1890 opět u Košnera, 1891 v činoherní a operetní společnosti T. Kratochvíla. Po jejím rozpuštění nastoupil 1892 u E. Zöllnerové, kde setrval třináct let. 1897 nebo 1898 se oženil s členkou souboru Pavlou Rainovou. Oba manžele angažoval 1905 A. J. Frýda, který měl zadáno Národní divadlo v Brně; '''M.''' tu působil tři sezony, i jako režisér (režíroval už u Zöllnerové). 1908 přijal nabídku na místo šéfrežiséra operety ve Švandově divadle, jíž byla vyhrazena Aréna na Smíchově (poblíž Železničního mostu). Byl tu činný i herecky a pro skladatele K. Moora napsal operetní libreto podle románu S. Čecha ''Výlet pana Broučka na měsíc'' (1910). Koncem 1908 zastával souběžně i místo šéfa operety v začínajícím Divadle M. Zieglerové (činohru vedl Jan Kubík). Ze smíchovské arény (angažmá ukončil k 31. 8. 1911) přestoupil do činohry Národního divadla, přijat ředitelem G. Schmoranzem pro drobné a epizodní role. Zde působil do odchodu na odpočinek 1933. Byl také zaujatým loutkářem a propagátorem maňásků. S vlastním bramborovým divadlem vystupoval na společenských a charitativních akcích i při zájezdu herců Národního divadla na jižní frontu 1917. Po válce spolupracoval s Uměleckou loutkovou scénou (1918–20), přednášel v loutkářských kurzech pro válečné invalidy pořádaných pod záštitou ministerstva obrany (1919–20). Nadán řezbářským talentem vytvářel loutky, 1924 byly vystaveny na Třetí loutkářské výstavě v Praze. Ve dvacátých letech pracoval ve výboru Ústřední jednoty českého herectva, byl jmenován jejím čestným předsedou. Zemřel v Mladé Boleslavi, kde se zotavoval po prodělané operaci, byl pohřben žehem.

Syn herce a divadelního ředitele Aloise M. a herečky Adolfiny, roz. Kesslerové, bratr hereček Marie M. (provd. Kantorové, 1869–1937), Boženy M. (provd. Balcarové, 1881–1919) a Růženy M. (provd. Kovářové, 1887–1957). Vyrůstal v prostředí divadelních společností a od raného věku vystupoval v dětských rolích. Od rodiny záhy odešel; v létě 1886 je zaznamenán u ředitele J. Košnera v plzeňské aréně. Hrál u J. V. Suka, 1889 nebo 1890 opět u Košnera, 1891 v činoherní a operetní společnosti T. Kratochvíla. Po jejím rozpuštění nastoupil 1892 u E. Zöllnerové, kde setrval třináct let. 1897 nebo 1898 se oženil s členkou souboru Pavlou Rainovou. Oba manžele angažoval 1905 A. J. Frýda, který měl zadáno Národní divadlo v Brně; '''M.''' tu působil tři sezony, i jako režisér (režíroval už u Zöllnerové). 1908 přijal nabídku na místo šéfrežiséra operety ve Švandově divadle, jíž byla vyhrazena Aréna na Smíchově (poblíž Železničního mostu). Byl tu činný i herecky a pro skladatele K. Moora napsal operetní libreto podle románu S. Čecha ''Výlet pana Broučka na měsíc'' (1910). Koncem 1908 zastával souběžně i místo šéfa operety v začínajícím Divadle M. Zieglerové (činohru vedl Jan Kubík). Ze smíchovské arény (angažmá ukončil k 31. 8. 1911) přestoupil do činohry Národního divadla, přijat ředitelem G. Schmoranzem pro drobné a epizodní role. Zde působil do odchodu na odpočinek 1933. Byl také zaujatým loutkářem a propagátorem maňásků. S vlastním bramborovým divadlem vystupoval na společenských a charitativních akcích i při zájezdu herců Národního divadla na jižní frontu 1917. Po válce spolupracoval s Uměleckou loutkovou scénou (1918–20), přednášel v loutkářských kurzech pro válečné invalidy pořádaných pod záštitou ministerstva obrany (1919–20). Nadán řezbářským talentem vytvářel loutky, 1924 byly vystaveny na Třetí loutkářské výstavě v Praze. Ve dvacátých letech pracoval ve výboru Ústřední jednoty českého herectva, byl jmenován jejím čestným předsedou. Zemřel v Mladé Boleslavi, kde se zotavoval po prodělané operaci, byl pohřben žehem.

</cshow>

</cshow>

<cshow logged="1">

<cshow logged="1">

</cshow>

</cshow>

<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]]

<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]]