Questenberk, Jan Adam: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (založení hesla) |
m |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Jan Adam</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Jan Adam</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>QUESTENBERK</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>QUESTENBERK</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
24. 2. 1678 | 24. 2. 1678 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Vídeň (Rakousko) | Vídeň (Rakousko) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
10. 5. 1752 | 10. 5. 1752 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Jaroměřice nad Rokytnou | Jaroměřice nad Rokytnou | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>mecenáš,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>mecenáš,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> |
− | <cshow logged="1"> | + | |
− | <ee:content> | + | |
Psán též Questenberg. – Syn Jana Antonína Q. (1638–86), majitele rozsáhlých panství Rappoltenkirchen v Dolním Rakousku, Bečova nad Teplou na Karlovarsku a Jaroměřic nad Rokytnou na Moravě. Na přání otce se učil česky, jeho poručník hrabě Lamberg mu vybral za učitele a sluhu V. Svobodu (později nazývaného Frey), bývalého žáka premonstrátů v Louce. Pod Svobodovým vlivem si '''Q'''. neobyčejně oblíbil hru na loutnu, ve které se stal mezi šlechtou uznávanou autoritou. Jako loutnista se vyznamenal ve Vídni u císaře, kde hrál např. 1724 v orchestru na teorbu v → Caldarově ''Euristeovi''. Jeho hru ocenil ve svém spise o loutně 1727 sám E. G. Baron. Ve Vídni a v Praze '''Q'''. studoval práva, která ukončil roku 1696 prací věnovanou arcivévodovi Josefovi I. V letech 1697–99 podnikl studijní cestu po západních zemích. Navštívil území dnešní Belgie a Holandska, Anglii, Francii a Itálii. Po návratu vstoupil do císařských služeb, jeho kariéra u vídeňského dvora se zpočátku slibně vyvíjela udělením titulu dvorního rady (1721), tajného rady a komořího (1723). 1734 však v důsledku finančních afér své první ženy upadl v nemilost a 1735 byl z ne zcela jasných důvodů propuštěn a ustanoven předsedou císařských komisařů u moravského zemského sněmu. Tato funkce '''Q'''. definitivně připoutala k Moravě a k jeho panství v Jaroměřicích. | Psán též Questenberg. – Syn Jana Antonína Q. (1638–86), majitele rozsáhlých panství Rappoltenkirchen v Dolním Rakousku, Bečova nad Teplou na Karlovarsku a Jaroměřic nad Rokytnou na Moravě. Na přání otce se učil česky, jeho poručník hrabě Lamberg mu vybral za učitele a sluhu V. Svobodu (později nazývaného Frey), bývalého žáka premonstrátů v Louce. Pod Svobodovým vlivem si '''Q'''. neobyčejně oblíbil hru na loutnu, ve které se stal mezi šlechtou uznávanou autoritou. Jako loutnista se vyznamenal ve Vídni u císaře, kde hrál např. 1724 v orchestru na teorbu v → Caldarově ''Euristeovi''. Jeho hru ocenil ve svém spise o loutně 1727 sám E. G. Baron. Ve Vídni a v Praze '''Q'''. studoval práva, která ukončil roku 1696 prací věnovanou arcivévodovi Josefovi I. V letech 1697–99 podnikl studijní cestu po západních zemích. Navštívil území dnešní Belgie a Holandska, Anglii, Francii a Itálii. Po návratu vstoupil do císařských služeb, jeho kariéra u vídeňského dvora se zpočátku slibně vyvíjela udělením titulu dvorního rady (1721), tajného rady a komořího (1723). 1734 však v důsledku finančních afér své první ženy upadl v nemilost a 1735 byl z ne zcela jasných důvodů propuštěn a ustanoven předsedou císařských komisařů u moravského zemského sněmu. Tato funkce '''Q'''. definitivně připoutala k Moravě a k jeho panství v Jaroměřicích. | ||
Řádka 56: | Řádka 54: | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
− | <ee:published>'''Vznik:''' 2007</ee:published> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 477–479{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Sehnal]]{{break}}</ee:author> |
− | <ee:source></ee:source> | + | |
− | <ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Sehnal]]</ee:author> | + | |
</cshow> | </cshow> | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] |
Verze z 17. 1. 2017, 11:35
Jan Adam QUESTENBERK
* 24. 2. 1678 Vídeň (Rakousko)
† 10. 5. 1752 Jaroměřice nad Rokytnou
mecenáš
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.