Koželuch, Leopold: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno = <ee:firstname>Leopold </ee:firstname> | + | | jméno = <ee:firstname>Leopold</ee:firstname> |
| příjmení = <ee:lastname>KOŽELUCH</ee:lastname> | | příjmení = <ee:lastname>KOŽELUCH</ee:lastname> | ||
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>skladatel, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>skladatel,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
Dle Gerbera, jenž 1790 publikoval informace sdělené osobně skladatelem, začal '''K'''. pro divadlo komponovat již za studií v Praze, údajně se už 1771 poprvé představil baletem, který sklidil velký úspěch. Během následujících sedmi let pražského pobytu složil více než dvacet dalších baletů a tři pantomimy. Pravděpodobně byl angažován jako skladatel u pražské divadelní společnosti → J. J. Bruniana (v účetní knize doložen 1775/76 bez křest. jména jako „Compositeur Kozeluch“, takže není vyloučena záměna s jiným hudebníkem). S touto předpokládanou hojnou skladatelskou činností lze spojovat pouze fragmentárně dochované prameny (blíže neurčené úpravy pro smyčce a pro cembalo). Pro baletní soubor → F. A. Göttersdorfa, působící v Divadle v Kotcích 1777/78, složil dvě pantomimy, jejichž názvy i s dalšími podrobnostmi zaznamenala divadelní ročenka ''Taschenbuch von der Prager Schaubühne auf das Jahr 1778''. U pantomimy ''Harlekins Abentheuer oder Selten ein Unglück ohne Glück'' [Harlekýnova dobrodružství aneb Málokdy neštěstí bez prospěchu] se uvádí, že hudba pochází od „pana Leopolda Koželucha, našeho zdejšího slavného skladatele“ a pro tragicko-komickou pantomimu ''Harlekin der glücklich gewordene Gärtner oder Das Schlachtopfer der Göttin Pallas auf einer Insel der Amazonen'' [Harlekýn se štěstím zahradníkem aneb Oběť bohyni Palladě na ostrově Amazonek] bylo prý vytištěno libreto, sepsané ve vtipném stylu ('''K'''. balet příbuzného názvu ''Arlechino, il finto giardiniere'' [Harlekýn, předstíraný zahradník] se 22. 1. 1799 hrál ve Vídni). Obě díla byla v Praze uvedena v choreografii Noverrova žáka → A. Röslera a podílel se na nich dětský soubor, vybudovaný podle úspěšného vzoru společnosti → Ph. Nicoliniho. | Dle Gerbera, jenž 1790 publikoval informace sdělené osobně skladatelem, začal '''K'''. pro divadlo komponovat již za studií v Praze, údajně se už 1771 poprvé představil baletem, který sklidil velký úspěch. Během následujících sedmi let pražského pobytu složil více než dvacet dalších baletů a tři pantomimy. Pravděpodobně byl angažován jako skladatel u pražské divadelní společnosti → J. J. Bruniana (v účetní knize doložen 1775/76 bez křest. jména jako „Compositeur Kozeluch“, takže není vyloučena záměna s jiným hudebníkem). S touto předpokládanou hojnou skladatelskou činností lze spojovat pouze fragmentárně dochované prameny (blíže neurčené úpravy pro smyčce a pro cembalo). Pro baletní soubor → F. A. Göttersdorfa, působící v Divadle v Kotcích 1777/78, složil dvě pantomimy, jejichž názvy i s dalšími podrobnostmi zaznamenala divadelní ročenka ''Taschenbuch von der Prager Schaubühne auf das Jahr 1778''. U pantomimy ''Harlekins Abentheuer oder Selten ein Unglück ohne Glück'' [Harlekýnova dobrodružství aneb Málokdy neštěstí bez prospěchu] se uvádí, že hudba pochází od „pana Leopolda Koželucha, našeho zdejšího slavného skladatele“ a pro tragicko-komickou pantomimu ''Harlekin der glücklich gewordene Gärtner oder Das Schlachtopfer der Göttin Pallas auf einer Insel der Amazonen'' [Harlekýn se štěstím zahradníkem aneb Oběť bohyni Palladě na ostrově Amazonek] bylo prý vytištěno libreto, sepsané ve vtipném stylu ('''K'''. balet příbuzného názvu ''Arlechino, il finto giardiniere'' [Harlekýn, předstíraný zahradník] se 22. 1. 1799 hrál ve Vídni). Obě díla byla v Praze uvedena v choreografii Noverrova žáka → A. Röslera a podílel se na nich dětský soubor, vybudovaný podle úspěšného vzoru společnosti → Ph. Nicoliniho. | ||
| − | Kompozici baletů se '''K'''. věnoval i ve Vídni (např. ''La tempestà di Telemacco'' [Telemachova bouře], 1798). Pětiaktová heroická baletní pantomima ''La ritrovata figlia di Ottone II''. [Návrat ztracené dcery Oty II.] na libreto dvorního baletního mistra A. Muzzarelliho z doby bojů císaře Oty II. proti Saracénům byla uvedena v divadle Burgtheater 24. 4. 1794. Provozní materiály jsou dochovány na četných místech (Vídeň, Praha, Londýn, Berlín, New York, Paříž, Modena, Benátky, Řím aj.). V římském exempláři (⇒ '' | + | Kompozici baletů se '''K'''. věnoval i ve Vídni (např. ''La tempestà di Telemacco'' [Telemachova bouře], 1798). Pětiaktová heroická baletní pantomima ''La ritrovata figlia di Ottone II''. [Návrat ztracené dcery Oty II.] na libreto dvorního baletního mistra A. Muzzarelliho z doby bojů císaře Oty II. proti Saracénům byla uvedena v divadle Burgtheater 24. 4. 1794. Provozní materiály jsou dochovány na četných místech (Vídeň, Praha, Londýn, Berlín, New York, Paříž, Modena, Benátky, Řím aj.). V římském exempláři (⇒ ''Pečman'' 1980) se nacházejí anonymní francouzsky psané choreografické poznámky přibližující jednu z dobových jevištních realizací. Taneční kreace byla vedena dramaticko-psychologickým vývojem děje, jemuž hudba odpovídá příslušnou charakteristikou, využívající prostředků melodie, harmonie, tempového kontrastu a dynamiky. |
Z operní tvorby '''K'''. se pouze v Archivu Pražské konzervatoře dochoval dobový opis libreta a partitury opery ''Gustav Wasa'' (po 1792?). Velká heroická opera o třech dějstvích byla komponována na německé libreto (dle francouzské předlohy švédského krále Gustava III.) a v její struktuře zřetelně převažují rozsáhlé recitativy accompagnato a sbory. V bohatě obsazeném orchestru (včetně tří trombónů a trubky) se výrazně uplatňují dechové nástroje (např. sólové flétny, lesní rohy a hoboj v doprovázených recitativech). Vážná opera na Metastasiovo libreto ''Didone abbandonata'' [Opuštěná Dido, Vídeň 1795] je nezvěstná. Další díla jsou známa pouze z literatury a data jejich inscenací nejsou potvrzena prameny (např. ''Le Mazet'', opera comique na francouzský text, Divadlo u Korutanské brány 1780, ⇒ ''Bauer'' 1955). V průběhu korunovace Leopolda II. českým králem zazněla 12. 9. 1791 v Praze '''K'''. korunovační kantáta na text → A. G. Meißnera, komponovaná na zakázku českých stavů (''Cantate seiner k. k. Majestät Leopold dem II. gewidmet… ''⇒ ''Beránek'' 1983). | Z operní tvorby '''K'''. se pouze v Archivu Pražské konzervatoře dochoval dobový opis libreta a partitury opery ''Gustav Wasa'' (po 1792?). Velká heroická opera o třech dějstvích byla komponována na německé libreto (dle francouzské předlohy švédského krále Gustava III.) a v její struktuře zřetelně převažují rozsáhlé recitativy accompagnato a sbory. V bohatě obsazeném orchestru (včetně tří trombónů a trubky) se výrazně uplatňují dechové nástroje (např. sólové flétny, lesní rohy a hoboj v doprovázených recitativech). Vážná opera na Metastasiovo libreto ''Didone abbandonata'' [Opuštěná Dido, Vídeň 1795] je nezvěstná. Další díla jsou známa pouze z literatury a data jejich inscenací nejsou potvrzena prameny (např. ''Le Mazet'', opera comique na francouzský text, Divadlo u Korutanské brány 1780, ⇒ ''Bauer'' 1955). V průběhu korunovace Leopolda II. českým králem zazněla 12. 9. 1791 v Praze '''K'''. korunovační kantáta na text → A. G. Meißnera, komponovaná na zakázku českých stavů (''Cantate seiner k. k. Majestät Leopold dem II. gewidmet… ''⇒ ''Beránek'' 1983). | ||
Verze z 1. 7. 2016, 13:35
Leopold KOŽELUCH
* 26. 6. 1747 Velvary
† 7. 5. 1818 Vídeň (Rakousko)
skladatel
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
