Kohn, Johann Balthasar Carl: Porovnání verzí

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<span id="PageFillProgress">3</span>

<span id="PageFillProgress">3</span>

první polovina 18. stol.

první polovina 18. stol.

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

první polovina 18. stol.

první polovina 18. stol.

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

}}<ee:perex>

}}<ee:perex>

Příjmení psáno též jako Cohn, Konn, Kuhn, Kuhon, Kuohn, Köhm. – Podle zprávy o '''K'''. působení v Drážďanech 1736, v níž je zmiňována jeho úspěšná jednatřicetiletá praxe, se počátek '''K'''. kariéry datuje do 1705. Na kolokviu lékařské fakulty v Ingolstadtu obstál ve zkoušce 19. 5. 1724. První záznam o jeho působení (osvědčení magistrátu za dobré chování) pochází z Kolína nad Rýnem, kde měl 1725 „auf dem Heumarkt“ společný stánek s operatérem J. Ch. Hueberem, 1733 byl v Solothurnu se stejným společníkem podezříván z předražování služeb pro chudé pacienty a bylo mu zakázáno hrát večer po šesté hodině; znovu se objevil také v Kolíně nad Rýnem. Císař Karel VI. vystavil pro '''K'''. ve Vídni privilegium (13. 8. 1735), které ho v následujících deseti letech opravňovalo vykonávat na celém území římskoněmecké říše profesi „polního lékaře a privilegovaného operatéra jeho císařského majestátu“ a vystupovat se svými sluhy, koňmi a vozy na trzích všeho druhu i mimo ně, v domech i na volných prostranstvích, o nedělích a svátcích, stejně jako ve všedních dnech. S pomocí správních úřadů se tak mohl bránit proti konkurenci pokoutních lékařů. Ten, kdo by narušil zmíněné '''K'''. výsady, musel počítat s potrestáním. Privilegium osvědčilo svoji působnost o dva měsíce později v Praze, kde na sebe upozornil mj. i ohlášením bohatě livrejovaných mouřenínů, hajduků a běžců. S podobnou „velkou“ společností a družinou asi dvaceti livrejovaných sloužících si vysloužil pozornost také v Drážďanech. V září 1736 tu dal vybudovat velké divadlo, kde po několik týdnů veřejně vystupoval každé odpoledne a kde se „každý večer na závěr za plného osvětlení hrály veselé komedie a pěkné tragédie před mnoha tisíci diváky“. Bezprostředně potom se jedenáct dnů zdržoval v Lipsku na Michalském veletrhu. Z městských účtů vyplývá, že byl zařazen do druhé nejvyšší třídy dávek – platil dvanáct grošů denně za místo a koncesi. Další zpráva z trhu ve slezské Vratislavi v listopadu 1739 naznačuje, že se tam '''K'''. se svými dvaceti sloužícími a třinácti koňmi předváděl s ještě větší nádherou než v Praze a v Drážďanech. Na místo přijížděl vždy ve voze, on i všechny ženy v jeho průvodu každý den v nových drahocenných kostýmech a služebnictvo ustrojeno v červenožlutých livrejích zdobených stříbrem. Doprovod tvořili „veselí a šikovní lidé“ (hajduci, lokajové a vzdělaný mouřenín), kteří pak vystupovali na speciálně postaveném jevišti, hráli na různé nástroje příjemnou hudbu a zejména prováděli pěkné hry. Vystupovali i provazochodci, akrobaté a mouřenín. Denně se shromažďovalo ne­uvěřitelné množství diváků a úspěch byl téměř všeobecný.

Příjmení psáno též jako Cohn, Konn, Kuhn, Kuhon, Kuohn, Köhm. – Podle zprávy o '''K'''. působení v Drážďanech 1736, v níž je zmiňována jeho úspěšná jednatřicetiletá praxe, se počátek '''K'''. kariéry datuje do 1705. Na kolokviu lékařské fakulty v Ingolstadtu obstál ve zkoušce 19. 5. 1724. První záznam o jeho působení (osvědčení magistrátu za dobré chování) pochází z Kolína nad Rýnem, kde měl 1725 „auf dem Heumarkt“ společný stánek s operatérem J. Ch. Hueberem, 1733 byl v Solothurnu se stejným společníkem podezříván z předražování služeb pro chudé pacienty a bylo mu zakázáno hrát večer po šesté hodině; znovu se objevil také v Kolíně nad Rýnem. Císař Karel VI. vystavil pro '''K'''. ve Vídni privilegium (13. 8. 1735), které ho v následujících deseti letech opravňovalo vykonávat na celém území římskoněmecké říše profesi „polního lékaře a privilegovaného operatéra jeho císařského majestátu“ a vystupovat se svými sluhy, koňmi a vozy na trzích všeho druhu i mimo ně, v domech i na volných prostranstvích, o nedělích a svátcích, stejně jako ve všedních dnech. S pomocí správních úřadů se tak mohl bránit proti konkurenci pokoutních lékařů. Ten, kdo by narušil zmíněné '''K'''. výsady, musel počítat s potrestáním. Privilegium osvědčilo svoji působnost o dva měsíce později v Praze, kde na sebe upozornil mj. i ohlášením bohatě livrejovaných mouřenínů, hajduků a běžců. S podobnou „velkou“ společností a družinou asi dvaceti livrejovaných sloužících si vysloužil pozornost také v Drážďanech. V září 1736 tu dal vybudovat velké divadlo, kde po několik týdnů veřejně vystupoval každé odpoledne a kde se „každý večer na závěr za plného osvětlení hrály veselé komedie a pěkné tragédie před mnoha tisíci diváky“. Bezprostředně potom se jedenáct dnů zdržoval v Lipsku na Michalském veletrhu. Z městských účtů vyplývá, že byl zařazen do druhé nejvyšší třídy dávek – platil dvanáct grošů denně za místo a koncesi. Další zpráva z trhu ve slezské Vratislavi v listopadu 1739 naznačuje, že se tam '''K'''. se svými dvaceti sloužícími a třinácti koňmi předváděl s ještě větší nádherou než v Praze a v Drážďanech. Na místo přijížděl vždy ve voze, on i všechny ženy v jeho průvodu každý den v nových drahocenných kostýmech a služebnictvo ustrojeno v červenožlutých livrejích zdobených stříbrem. Doprovod tvořili „veselí a šikovní lidé“ (hajduci, lokajové a vzdělaný mouřenín), kteří pak vystupovali na speciálně postaveném jevišti, hráli na různé nástroje příjemnou hudbu a zejména prováděli pěkné hry. Vystupovali i provazochodci, akrobaté a mouřenín. Denně se shromažďovalo ne­uvěřitelné množství diváků a úspěch byl téměř všeobecný.

</cshow>

</cshow>

<cshow logged="1">

<cshow logged="1">

</cshow>

</cshow>

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]