Christ, Joseph Anton: Porovnání verzí

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<span id="PageFillProgress">3</span>

<span id="PageFillProgress">3</span>

5. 6. 1744

5. 6. 1744

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

Vídeň (Rakousko)

Vídeň (Rakousko)

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

23. 3. 1823

23. 3. 1823

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

Drážďany (Německo)

Drážďany (Německo)

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

}}<ee:perex>

}}<ee:perex>

Syn vídeňského archiváře. Byl vychováván pro duchovní povolání v jezuitském učilišti, odkud uprchl a dal se odvést k rakouskému husarskému pluku, u něhož sloužil během tzv. sedmileté války (1756–63). 1760 byl zraněn v bitvě u Lehnice. V divadle debutoval údajně u společnosti P. F. Ilgenera 1765 v Salcburku pod jménem Suitangi. Ostatní principály z prvních let jeho dráhy se zatím nepodařilo zjistit. 1769 je ve Vídni úmrtním zápisem dítěte doloženo jeho angažmá u jakési společnosti německých herců. Tehdy byl zřejmě již ženat s Marií Isabellou, roz. Peixoto di Costa (1742–84), která s ním pak absolvovala všechna jeho angažmá až do své smrti. Jako už vyzrálého herce a tanečníka přijal '''Ch'''. 1771 do svého pražského souboru → J. J. Brunian a hojně jej zaměstnával. V dětských rolích tu účinkovaly i '''Ch'''. dcery Josefa a mladší Maria Anna (později provd. Mende) a syn Johann. V Praze '''Ch'''. setrval do 1774, kdy přijal angažmá u společnosti C. Döbbelina, s níž hrál 1774 v Magdeburku, 1774/75 v Drážďanech a poté velmi úspěšně v Berlíně, kde však po roztržce s principálem společnost opustil. 1777 nastoupil u F. L. Schrödera v Hamburku (zde mu zemřel syn Johann), po roce se na výzvu J. Ch. Brandese zařadil do společnosti → P. Bondiniho, s níž hrál 1779–1783 v Drážďanech a v Lipsku, v létě 1782 také znovu v Praze. U Bondiniho se uplatnily i obě jeho zmíněné dcery. Koncem 1782 mu A. von Kotzebue nabídl od 1783 angažmá v Petrohradu, odkud však '''Ch'''. v témže roce i s mnohočlennou rodinou přesídlil do Rigy, kde 1784 zemřela žena a dcera Josefa. Nejpozději 1789 se v Rize oženil s Katharinou Barbarou (roz. Michelsohnovou, rozvedenou Blankovou), s níž měl další dvě dcery, Henriettu (provd. Bergmannová) a Friederiku (od 1808 provd. Schirmerová), které rovněž hrály divad­lo. 1789 přijal angažmá u mohučského Národního divadla, jež hrálo střídavě ve Frankurtu nad Mohanem, Mohuči a Koblenci. 1792 zemřela dcera Caroline, která rovněž již vystupovala v dětských rolích. Válečné události v regionu donutily '''Ch'''. 1793 hledat opět nové působiště. Po nezdařeném pokusu získat angažmá v Rize byl v Praze přijat do společnosti → F. Secondy. V této společnosti zůstal i po jejím přesídlení do drážďanského dvorního divadla, v němž 1815 oslavil 50 let své umělecké činnosti vystoupením v roli válečného rady Dallnera v Ifflandově pětiaktové hře ''Dienstpflicht'' [Služební povinnost]. Působil tu až do svého penzionování 1817 a ojediněle vystupoval i později. Po smrti druhé manželky (1795) se oženil s Johannou Amalií Karolinou Schröderovou.

Syn vídeňského archiváře. Byl vychováván pro duchovní povolání v jezuitském učilišti, odkud uprchl a dal se odvést k rakouskému husarskému pluku, u něhož sloužil během tzv. sedmileté války (1756–63). 1760 byl zraněn v bitvě u Lehnice. V divadle debutoval údajně u společnosti P. F. Ilgenera 1765 v Salcburku pod jménem Suitangi. Ostatní principály z prvních let jeho dráhy se zatím nepodařilo zjistit. 1769 je ve Vídni úmrtním zápisem dítěte doloženo jeho angažmá u jakési společnosti německých herců. Tehdy byl zřejmě již ženat s Marií Isabellou, roz. Peixoto di Costa (1742–84), která s ním pak absolvovala všechna jeho angažmá až do své smrti. Jako už vyzrálého herce a tanečníka přijal '''Ch'''. 1771 do svého pražského souboru → J. J. Brunian a hojně jej zaměstnával. V dětských rolích tu účinkovaly i '''Ch'''. dcery Josefa a mladší Maria Anna (později provd. Mende) a syn Johann. V Praze '''Ch'''. setrval do 1774, kdy přijal angažmá u společnosti C. Döbbelina, s níž hrál 1774 v Magdeburku, 1774/75 v Drážďanech a poté velmi úspěšně v Berlíně, kde však po roztržce s principálem společnost opustil. 1777 nastoupil u F. L. Schrödera v Hamburku (zde mu zemřel syn Johann), po roce se na výzvu J. Ch. Brandese zařadil do společnosti → P. Bondiniho, s níž hrál 1779–1783 v Drážďanech a v Lipsku, v létě 1782 také znovu v Praze. U Bondiniho se uplatnily i obě jeho zmíněné dcery. Koncem 1782 mu A. von Kotzebue nabídl od 1783 angažmá v Petrohradu, odkud však '''Ch'''. v témže roce i s mnohočlennou rodinou přesídlil do Rigy, kde 1784 zemřela žena a dcera Josefa. Nejpozději 1789 se v Rize oženil s Katharinou Barbarou (roz. Michelsohnovou, rozvedenou Blankovou), s níž měl další dvě dcery, Henriettu (provd. Bergmannová) a Friederiku (od 1808 provd. Schirmerová), které rovněž hrály divad­lo. 1789 přijal angažmá u mohučského Národního divadla, jež hrálo střídavě ve Frankurtu nad Mohanem, Mohuči a Koblenci. 1792 zemřela dcera Caroline, která rovněž již vystupovala v dětských rolích. Válečné události v regionu donutily '''Ch'''. 1793 hledat opět nové působiště. Po nezdařeném pokusu získat angažmá v Rize byl v Praze přijat do společnosti → F. Secondy. V této společnosti zůstal i po jejím přesídlení do drážďanského dvorního divadla, v němž 1815 oslavil 50 let své umělecké činnosti vystoupením v roli válečného rady Dallnera v Ifflandově pětiaktové hře ''Dienstpflicht'' [Služební povinnost]. Působil tu až do svého penzionování 1817 a ojediněle vystupoval i později. Po smrti druhé manželky (1795) se oženil s Johannou Amalií Karolinou Schröderovou.

</cshow>

</cshow>

<cshow logged="1">

<cshow logged="1">

</cshow>

</cshow>

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]