Havel, Josef: Porovnání verzí

''Vánoční hra vlastibořská ''(nazývána též ''Vánoční hra Bozkovská'', ''Lastibořská vánoční hra'', ''Semilská vánoční hra'', ''Semilská hra'', ''Zemanova hra'', ''Menčíkova hra větší'', ''Lidová vánoční hra o narození Páně s úvodem o Adamovi a Evě'', ''jilemská'') bývá mylně pokládána za rozšířenou hru bozkovskou (též tzv. jilemskou). Ač je v mnohém shodná s ostatními známými vánočními dramatickými texty hornojizerského re­gio­nu, je zcela samostatným novým dílem, doplněným celou řadou ojedinělých epizodických situací, které obklopují hlavní děj. V první části představuje výjevy ze Starého zákona (pád andělů, stvoření člověka, vyhnání z ráje). Dle Kochemova zpracování je dále rozváděn příběh rodičů Panny Marie, sv. Jáchyma a sv. Anny. Následují výjevy z Mariina mládí, její zasnoubení s Josefem, scény zvěstování Panně Marii, navštívení sv. Alžběty a narození Jana Křtitele. Vlastní vánoční hra začíná až ve druhé polovině textu, je uvozena živým obrazem, v němž se představují síly dobra a zla (zpěv nebešťanů, výstup čerta Antipola). Poté následují události kolem narození Krista až po smrt krále Heroda (je odvlečen čerty) a sebekorunovaci mladého Heroda. Originální je výjev přepadení svaté rodiny lotry na útěku do Egypta. V úvodu a na konci hry vystupuje Opovědník, který jinak do jejího průběhu nezasahuje. Vánoční hra je podobně jako následující díly trilogie v textech i akcích široce rozvinutá pro monumentální inscenaci, která se sotva uskutečnila; určitě ne ve Vlastiboři. Lze předpokládat '''H''''''. '''záměr inscenovat jednou celou trilogii na mohutném vlastibořském jevišti jako ''Umučení Pána Ježíše'', náročnost textu to však nedovolila. Vlivným inspiračním zdrojem byl často citovaný Kochemův ''Veliký život pána a spasitele našeho Ježíše Krista…'' a další devocionální literatura, kancionálové texty i kolední hry (srv. pastýřská scéna, tradiční jména pastýřů: Bartoš, Klíma, Matouš). Ve hře je bohatě využito zpěvů, které vysvětlují význam jednotlivých výstupů nebo rekapitulují odehrané děje a zároveň oddělují jednotlivé scény (přebírají funkci opovědníka). Kromě několika adventních a vánočních kan­cio­nálových písní (''Nastal nám den veselý'', ''Z nebe posel vychází'') byla převážná většina písňových textů psána pro tuto hru. Notový záznam melodií se nezachoval. Do hry je včleněna jako samostatná mezihra jedna z verzí tzv. ''Hry o Pejše''. Obsahuje dialog mladého a úspěšného Pejchy se Smrtí, která mu nedovolí učinit pokání, usmrtí jej ránou z kuše a spolu s čertem odnese. Text má přes 4000 veršů pro 90 rolí (všechny mluví; kromě „Čertovstva“ tu není kompars), skládá se z 28 výstupů a 180 dramatických sekvencí. '''H.''' vánoční hra je svým rozsahem a pojetím jedinečná v českém i středoevropském kontextu.

<ee:bibliography_content>SOA Litoměřice, fond Farní úřad Držkov, matrika pokřtěných, sign. L 33/4, s. 437; PNP – knihovna, sign. DU IV 45: ''Lidová vánoční hra o narození Páně s úvodem o Adamovi a Evě'', rkp.; NMk, sign. IV E 30 (114 listů, 16,5 × 21cm): ''Umučení Pána Ježíše'', opis F. Šilhana, rkp. (bez titulu, použita titulace z oznámení představení v ''Listech pojizerských'' 1891 a v Menčíkově edici 1895; ⇒ ''Bartoš'' 1926/27, č. 1105, uvádí titul ''Lidová hra o umučení Páně tzv. Lastibořská''); ''Malé popsání o přehořkém umučení Pána Ježíše Krista v divadlo uvedené a sepsané v roce 1874. Přepsaná a opravená od Petra Doležala ve Vlastiboři No. 32'', rkp. (174 s., na rubu titulního listu zápis: „Josef Karásek. Jičín. Wien I. Universität Slavisches Seminar“, na prvním listu před titulem psáno: „F. H. v Lastiboři č. d. 33, 1929“ [F. H. = Františka Holá, dcera P. Doležala], poškozeno, ze stran 146a a 149 zbývají pouze části vytržených listů, našel V. Lukáš z Vysokého n. J. v papírech určených k likvidaci, renovoval a dal svázat), dnes nezvěstný, patrně v pozůstalosti J. Kopeckého, strojopisný přepis F. Laurina z ledna 1934 v NMd, inv. č. 2439 [komparativní přepisy Šilhanova rkp. ''Umučení Pána Ježíše'' a Laurinova opisu ''Malého popsání ''v osobním archivu V. Rona]; NMk, sign. IV E 31 (76 listů, 17 × 22 cm, dar hraběte Jana Harracha 23. 10. 1895): ''Vzkříšení Páně. Duchovní komédie'', rkp. (⇒ ''Bartoš'' 1926–27, č. 1106, uvádí titul ''Lidová hra o vzkříšení Páně''); Vlastivědné muzeum Vysoké n. Jizerou, sign. RK 2 B: ''Tragedya o svatém Tobijáši, kterak on lásku k chudým nakloněnou měl, spravedlivý život vedl, od krále Solmazara skrze ten skutek obdarován byl, on vězně navštěvoval, chudým svůj oběd dával, mrtvé uctivě pochovával, s pláčem se Pánu Bohu modlil, a přitom oslep od lejna laštovčího, od anjela zase uzdraven, též o synu jeho, kterak on svého otce i matku ctil a jim věrně sloužil. Sepsana jest od Jozefa Hauwla z Lastiboře pro Josefa Doležala z Lastiboře 1810'', rkp. (tamtéž: ''Tragédie o svatém Tobiáši…'', diplomatický opis J. Sojkové, 1979). • F. Vodseďálek: ''Na výpravě za lidovou divadelní tvorbou v Pod­krkonoší'', s. 31, 44n. (opis rkp. Vlastivědné muzeum ­Vysoké n. J., sign. RK 47); S. Hudská: ''Příloha ke ­kronice obce Vlastiboř ''(rkp. uložen u kronikářky S. Hudské, Vlastiboř č. 74); V. Vaníček: ''Navarov, popis a dějiny statku pod Krkonošemi'', s. 761–762 (rkp. SOkA Jablonec nad Nisou); J. Port: ''Tvary divadla v Čechách ''I, s. 228–239, 246 (rkp. NMd); V. Pletka: ''Lidové vánoční hry, Strukturní a srovnávací rozbor tvarových postupů a prostředků vánočního cyklu českých lidových her'', rkp. 1947, Archiv FF MU Brno, č. 49 (vlastibořská hra), kopie DÚ, knihovna, sign. MB 2612; Kouble: Od paty Krkonošů, ''Květy'' 12, 1845, s. 136; J. Kochánek: Hra o Narození Pána Krista, ''Světozor ''11, 1877, s. 618; A. Rybička: ''Přední křisitelé národa českého'' II, Praha 1884, s. 375 (poprvé otištěno s titulem Václav Alois Svoboda Navarovský, ''Osvěta'' 1879, s. 80n.); M. F. [F. Menčík]: O divadle prostonárodním, ''Národní listy ''9., 15., 28. a 30. 1. 1886 + Das slavische Volksschauspiel, ''Die österreichische Monarchie im Wort und Bild ''I, Wien 1894, s. 459–462; J. Krušina ze Švamberka: V české Ammergavě, ''Česká Thalie'' 1, 1887, č. 4, s. 61–63; nesign.: Vlastiboř, ''Listy pojizerské'' (Turnov) 5, 1891, č. 11, s. 5; Č. Zíbrt: Chystané hry pašijové na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze, ''Světozor ''29, 1894/95, s. 373; J. V. Šimák: ''Severní Čechy'' (Čechy XII), Praha [1902], s. 241n.; A. Pršala: Vlastibořské „Umučení“, ''Sborník okresu železnobrodského ''2, 1924/25, č. 7, s. 109; F. M. Bartoš: ''Soupis rukopisů Národního musea v Praze'' I–II, Praha 1926/27; M. Lukasová: ''Dvě české lidové hry o umučení ze severovýchodních Čech'', dis., FF MU Brno 1932; Ing. F. L. [Laurin]: Pašijové hry na Železnobrodsku – Vlastibořské „Umučení“, ''Týden horských okresů ''(Železný Brod) 4, 1934, č. 12 a 13; Bjr.: Pašijové hry ve Vlastiboři, tamtéž, č. 16, s. 5; J. Glos ml.: Sedmdesát let národní práce, ''Sedmdesát let ochotnického divadelního spolku v Semilech 1864–1934'', ed. J. Glos ml., Semily 1934, s. 14; nesign.: Lidové hry ve Vlastiboři. Vlastibořské mysterie, ''Pojizerské listy'' (Turnov) 55, 1940, č. 88, s. 5; L. Lukáš: Náboženské hry na Železnobrodsku, ''Beseda'' (Železný Brod) 2, 1940/41, č. 5 a 6, s. 82n., 97; Z. Kalista: ''České baroko'', Praha 1941, s. 253–256, 302 + Oživené obrazy, nebo obrazy živé, ''Divadlo'' 18, 1967, únor, s. 20–24; F. Jílek-Oberpfalzer: ''Jak žili naši otcové'', Vrchlabí 1946, s. 52 (2., opravené vyd. F. Jílek: ''Ze ­života našich otců'', Liberec 1960, s. 155); ''Lidové drama pobělohorské'', ed. J. Hrabák, Praha 1951, s. 109–131; J. Port: Lidové pašije, ''Duchovní pastýř'' 3, 1953, č. 4, s. 59n.; V. Černý: ''Stredoveká dráma,'' Bratislava 1964, s. 148n. + Barokní divadlo v Evropě, 4. kap. (Baroko v dramatické tvorbě lidové), ''Slovenské divadlo'' (Bratislava) 18, 1970, s. 321; nesign.: Musteryje, ''Průboj ''1971, č. 85, s. 10; ''Soupis rukopisů Strahovské knihovny PNP ''VII, rkp. dodatkový svazek dostupný ve studovně PNP, ed. B. Ryba, 1974, sign. DU IV 45; P. Kneidl: Labyrint světa. O selském nebo sousedském divadle v severovýchodních Čechách, ''Strahovská knihovna ''10, 1975, s. 113–123; S. Souček: Ke Komedii vánoční o narození Syna božího pocházející z Vlachova Březí, tamtéž 12–13, 1977/78, s. 122–158; M. Kopecký: ''Starší české drama'', Brno 1981, s. 9, 44–52; R. Dittrichová-Kolínská: ''Lidové divadlo v Podkrkonoší. Příspěvek k repertoáru sousedského divadla v 19. stol.'', dipl. práce, FF UK Praha 1984, s. 17; V. Ron: ''Poznámky k Strahovské sbírce lidových komedií z horního Pojizeří'', rkp. 1985 + K poslední inscenaci sousedského divadla (Vlastiboř 1891), ''Z Českého ráje a Podkrkonoší'' (Semily) 4, 1991, s. 140–143 + Velkopáteční pašijová procesí, ''Český lid ''80, 1992, s. 299–301 + Zakázaná edice (Jana Kopeckého edice Neznámé hry lidového divadla na podkladě dopisů učiteli Františku Sochorovi, s osobní vzpomínkou), DR 6, 1995, č. 2, s. 281 + Z minulosti pašijových her v českých zemích, ''Pašije aneb Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení a vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista'', program ND, Praha 1998 s. 36n. + Josef Havel, ''Blateňákovi v Liberci aneb Panu profesorovi s láskou'', Liberec 2002, s. 42–66; A. Škarka: Z problematiky českého gotického básnictví, ''Půltisíciletí českého písemnictví'', Praha 1986, s. 91n.; L. Sochorová: ''Sousedské divadlo doby národního obrození'', Praha 1987, s. 25n., 44n. (AUC, Philosophica et Historica Monographia, CX-1985) + ''Sousedské divadlo českého obrození'', ed. L. Sochorová, Praha 1987 + Výstava jako divadlo a divadlo na výstavě,''českého národa, NVČ 1895'', ed. J. Pargač, Praha 1996, s. 144n.; J. Kopecký: O staré divadlo (Deset kapitol o prospěšnosti kontinuity), DR 1, 1990, č. 2, s. 3–29; M. Cesnaková-Michalcová: Mysterienspiele in Böhmen und in der Slowakei, ''Welttheater, Mysterienspiel, rituelles Theater'', ed. P. Csobádi, Salzburg 1992, s. 161; L. Knotková-Čepcová, ''Česká sousedská hra o Tobiášovi'', dipl. práce, FF UK Praha 1996; J. Scheybalová–J. V. Scheybal: ''Krajem skla a bižuterie'', Vrát–Železný Brod 1998, s. 95; T. Matějec: Tragedya o svatém Tobiášovi, ''Čeština doma a ve světě'' 7, 1999, č. 3–4, s. 197–204; viz Edice. • DČD I, Vondráček I</ee:bibliography_content>