Gurecký, Václav Matyáš: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
Řádka 19: | Řádka 19: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
− | | povolání = <ee:profession>kapelník, skladatel, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>kapelník, skladatel,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Řádka 27: | Řádka 27: | ||
Příjmení psáno Gurezki, Kuretzki. – Bratr kapelníka a skladatele → Josefa G. Od 1718 byl altistou piaristického hudebního semináře v Kroměříži, kde rozvíjel své hudební schopnosti a vzdělání. 1723 mu hrozilo propuštění kvůli blíže neznámé oční chorobě, kterou v mládí trpěl. 1724 se stal v semináři hudebním preceptorem. Nejpozději 1729 vstoupil do služby u kardinála → Wolfganga Hannibala Schrattenbacha v Kroměříži a téhož roku se oženil s dcerou kroměřížského varhaníka Františkou Bernkopfovou. Někdy v letech 1729–31 mu kardinál umožnil studovat u → A. Caldary ve Vídni. 1731 se '''G'''. ucházel o místo kapelníka olomoucké katedrály, ale obdržel je až 12. 12. 1736 po smrti kapelníka T. A. Albertiniho. Zemřel nenadále v Olomouci, ale pohřben byl v Kroměříži. Nevysvětlený zůstává '''G'''. vztah k hrabatům Schönbornům, v jejichž archivu ve Wiesentheidu je dochována jeho slavnostní mše ''Missa obligationis'' k intronizaci olomouckého biskupa Jakuba Arnošta Lichtenštejna (1740), komponovaná v caldarovském stylu. | Příjmení psáno Gurezki, Kuretzki. – Bratr kapelníka a skladatele → Josefa G. Od 1718 byl altistou piaristického hudebního semináře v Kroměříži, kde rozvíjel své hudební schopnosti a vzdělání. 1723 mu hrozilo propuštění kvůli blíže neznámé oční chorobě, kterou v mládí trpěl. 1724 se stal v semináři hudebním preceptorem. Nejpozději 1729 vstoupil do služby u kardinála → Wolfganga Hannibala Schrattenbacha v Kroměříži a téhož roku se oženil s dcerou kroměřížského varhaníka Františkou Bernkopfovou. Někdy v letech 1729–31 mu kardinál umožnil studovat u → A. Caldary ve Vídni. 1731 se '''G'''. ucházel o místo kapelníka olomoucké katedrály, ale obdržel je až 12. 12. 1736 po smrti kapelníka T. A. Albertiniho. Zemřel nenadále v Olomouci, ale pohřben byl v Kroměříži. Nevysvětlený zůstává '''G'''. vztah k hrabatům Schönbornům, v jejichž archivu ve Wiesentheidu je dochována jeho slavnostní mše ''Missa obligationis'' k intronizaci olomouckého biskupa Jakuba Arnošta Lichtenštejna (1740), komponovaná v caldarovském stylu. | ||
− | '''G'''. byl vedle → F. V. Míči prvním českým operním skladatelem komponujícím na italská libreta. Jako Caldarův žák si osvojil kompoziční postupy, slohově odpovídající vrcholnému období vídeňského baroka s důrazem na italský styl, blízký jeho zaměstnavateli kardinálu Schrattenbachovi, jenž '''G'''. tvorbu oratorií a oper podporoval a financoval jejich provedení, na nichž se pravděpodobně také podíleli italští hudebníci z kardinálovy kapely. Tato díla jsou však známa pouze z libret a z inventářů, hudba dochována není. V kardinálových službách složil opery ''Antioco ''(l: A. Zeno, Kroměříž 1729) a ''Griselda ''(l: týž, Kroměříž 1730), které byly provedeny patrně ve spolupráci s chovanci piaristického hudebního semináře v Kroměříži, a oratoria ''Giacobbe'' (Brno 1731), ''San Francesco di Paolo'' (l: A. Fontanelli, Brno 1734), ''Gioas, re di Giuda'' [Jóaš, král judský, 1734, Brno 1736], ''Von der göttlichen Liebe'' [O lásce Boží; znám pouze název]. V knihovně kapucínského kláštera v Brně bylo nalezeno libreto zcela neznámé opery '''G'''. ''Scipione nelle Spagne'', provedené 1734 ve Vyškově (⇒ '' | + | '''G'''. byl vedle → F. V. Míči prvním českým operním skladatelem komponujícím na italská libreta. Jako Caldarův žák si osvojil kompoziční postupy, slohově odpovídající vrcholnému období vídeňského baroka s důrazem na italský styl, blízký jeho zaměstnavateli kardinálu Schrattenbachovi, jenž '''G'''. tvorbu oratorií a oper podporoval a financoval jejich provedení, na nichž se pravděpodobně také podíleli italští hudebníci z kardinálovy kapely. Tato díla jsou však známa pouze z libret a z inventářů, hudba dochována není. V kardinálových službách složil opery ''Antioco ''(l: A. Zeno, Kroměříž 1729) a ''Griselda ''(l: týž, Kroměříž 1730), které byly provedeny patrně ve spolupráci s chovanci piaristického hudebního semináře v Kroměříži, a oratoria ''Giacobbe'' (Brno 1731), ''San Francesco di Paolo'' (l: A. Fontanelli, Brno 1734), ''Gioas, re di Giuda'' [Jóaš, král judský, 1734, Brno 1736], ''Von der göttlichen Liebe'' [O lásce Boží; znám pouze název]. V knihovně kapucínského kláštera v Brně bylo nalezeno libreto zcela neznámé opery '''G'''. ''Scipione nelle Spagne'', provedené 1734 ve Vyškově (⇒ ''Spáčilová'' 2006). |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> |
Verze z 22. 6. 2016, 11:39
Václav Matyáš GURECKÝ
* kř. 4. 8. 1705 Přerov
† 25. 6. 1743 Olomouc
kapelník, skladatel
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.