Durasová, Božena: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
Řádka 45: | Řádka 45: | ||
Archiv NG: pozůstalost B. D. </ee:bibliography_content> | Archiv NG: pozůstalost B. D. </ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content>C. Kredba: B. D., ''Divadlo'' 8, 1909/10, s. 8–10; J. Reichmann: B. D., ''Divadlo'' 9, 1910/11, s. 325; T. [V. Tille], ''Národní listy'' 26. a 28. 1. 1912 [Concha, Žena a tatrman]; ''Národní politika'' 27. 6. 1916 [sňatek]; J. Krecar: ''Sňaté masky'', Praha 1917, s. 88–90; V. Štech: Děvče z předměstí, ''Lidové noviny'' 25. 1. 1920 + Ženy v divadle, tamtéž 23. 1. 1921; H. Jelínek: B. D. jako Lulu, ''Národní politika'' 28. 2. 1920; ''Národní listy'' 5. 8. 1923 [konec angažmá ve Vinohradské zpěvohře]; K. Engelmüller, ''Národní politika'' 9. 10. 1923 [Anna, Láska]; 20. 12. 1923 [Kamila, Masopust]; J. Kvapil: O velikosti a bohatství hercova života, ''Divadlo'' 26, 1939/40, s. 190–193 [rozhovor s B. D.]; L. Pacák: ''Opereta'', Praha 1946, s. 184–185, 210; V. H. Jarka: Rafael nebo Dolores, in sb. ''Padesát let MDP 1907–1957'', Praha 1958, s. 71–73; K. Nedbal: ''Půlstoletí s českou operou'', Praha 1959, s. 85, 100, 104, 113, 386; S. Langer: ''Divadlo Uranie. Historie, repertoár, dokumenty'', rkp. 1960, DÚk; Z. Tietze: B. D., ''Slánský obzor'' 3 (103), 1995, s. 87–93; M. Šulc: ''Česká operetní kronika 1863–1948'', Praha 2002; ''Hvězdy Divadla na Vinohradech na historických gramodeskách z let 1908''–''1942'', sest. G. Gössel, Radioservis a F. Rychtařík, Praha 2007.<br/>ČHS, ODS, Pazdírek; Film I, Uranie, VD 90</ee:bibliography_content> | + | <ee:bibliography_content>C. Kredba: B. D., ''Divadlo'' 8, 1909/10, s. 8–10; J. Reichmann: B. D., ''Divadlo'' 9, 1910/11, s. 325; T. [V. Tille], ''Národní listy'' 26. a 28. 1. 1912 [Concha, Žena a tatrman]; ''Národní politika'' 27. 6. 1916 [sňatek]; J. Krecar: ''Sňaté masky'', Praha 1917, s. 88–90; V. Štech: Děvče z předměstí, ''Lidové noviny'' 25. 1. 1920 + Ženy v divadle, tamtéž 23. 1. 1921; H. Jelínek: B. D. jako Lulu, ''Národní politika'' 28. 2. 1920; ''Národní listy'' 5. 8. 1923 [konec angažmá ve Vinohradské zpěvohře]; K. Engelmüller, ''Národní politika'' 9. 10. 1923 [Anna, Láska]; 20. 12. 1923 [Kamila, Masopust]; J. Kvapil: O velikosti a bohatství hercova života, ''Divadlo'' 26, 1939/40, s. 190–193 [rozhovor s B. D.]; L. Pacák: ''Opereta'', Praha 1946, s. 184–185, 210; V. H. Jarka: Rafael nebo Dolores, in sb. ''Padesát let MDP 1907–1957'', Praha 1958, s. 71–73; K. Nedbal: ''Půlstoletí s českou operou'', Praha 1959, s. 85, 100, 104, 113, 386; S. Langer: ''Divadlo Uranie. Historie, repertoár, dokumenty'', rkp. 1960, DÚk; Z. Tietze: B. D., ''Slánský obzor'' 3 (103), 1995, s. 87–93; M. Šulc: ''Česká operetní kronika 1863–1948'', Praha 2002; ''Hvězdy Divadla na Vinohradech na historických gramodeskách z let 1908''–''1942'', sest. G. Gössel, Radioservis a F. Rychtařík, Praha 2007.<br/>ČHS, ODS, Pazdírek; Film I, Uranie, VD 90 |
+ | |||
+ | [[File:Durasovatri.jpg|x400px|Božena Durasová na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-1/2011, sign. 1 F 166]] [[File:Durasovactyri.jpg|x400px|Božena Durasová na civilní fotografii, b. d., foto: O. Dítě. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-40/2011, sign. 41 F 19]] [[File:Durasovapet.jpg|x400px|Božena Durasová v nezjištěné roli, b. d., foto: ateliér Vaněk. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-40/2011, sign. 41 F 20]] [[File:Durasovaver.jpg|x400px|Helena de Solange (A. Messager: Veronika, Městské divadlo Královských Vinohrad, 1910), fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-2/2011, sign. 2 F 493]]</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> |
Verze z 20. 6. 2016, 13:21
Božena Durasová
* 8. 3. 1885 Humny (Pchery-Humny) u Slaného (CZ)
† 14. 12. 1961 Praha (CZ)
zpěvačka, herečka
Ač převahou své činnosti patřila operetě (v Městském divadle Královských Vinohrad byla první dámou operety, 1907–1919), v činohře se účastnila progresivních inscenačních výbojů. Neovlivněna jevištním psychologismem a impresionismem dostála stylovým požadavkům režií F. Zavřela (nabídl jí berlínské angažmá) a K. H. Hilara, jež předznamenávaly český jevištní expresionismus.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.