Barényi, Olga: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
− | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">4</span> |
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| jméno = <ee:firstname>Olga</ee:firstname> | | jméno = <ee:firstname>Olga</ee:firstname> | ||
| příjmení = <ee:lastname>BARÉNYI</ee:lastname> | | příjmení = <ee:lastname>BARÉNYI</ee:lastname> | ||
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | pseudonym = <ee:pseudonym>Olga Bělská, Olga/ Luisa/ Louisa Voznicová (herecké); Olga Barényi/ Barényiová/ von Barényi, Hilde Wangel, Jolán Deutsch [?] (autorské).</ee:pseudonym> |
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
4. 7. 1905 | 4. 7. 1905 | ||
Řádka 19: | Řádka 19: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
− | | povolání = <ee:profession>autorka divadelních her a románů, herečka, tanečnice, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>autorka divadelních her a románů, herečka, tanečnice,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Ve dvacátých letech krátce herecky činná v avantgardních skupinách a v Bratislavě. Za nacistické okupace se intenzivně věnovala literatuře (povídky, psychologické a experimentální prózy, dramata), její hry byly uváděny na pražských scénách. Zároveň si úspěšně budovala falešnou identitu. V exilu psala a publikovala německy (román z pražského povstání 1945 aj.). Její skutečná totožnost byla odhalena až 2015. | Ve dvacátých letech krátce herecky činná v avantgardních skupinách a v Bratislavě. Za nacistické okupace se intenzivně věnovala literatuře (povídky, psychologické a experimentální prózy, dramata), její hry byly uváděny na pražských scénách. Zároveň si úspěšně budovala falešnou identitu. V exilu psala a publikovala německy (román z pražského povstání 1945 aj.). Její skutečná totožnost byla odhalena až 2015. | ||
Řádka 31: | Řádka 31: | ||
Po více než deseti letech, kdy se divadlu zřejmě nevěnovala, se obrátila k literatuře. 1938 a od 1940 publikovala pod pseudonymem O. Barényi v časopisech (především v Ahoji) přes osmdesát povídek. 1941–45 vydala sedm románů (volná psychologická tetralogie ''Janka'', ''Rybí náměstí'', ''Předehra'', ''Sedmé dveře'', dále ''Překrásná země'', ''Hra pro Danielu'' a experimentální ''Román'') a tři novely. Grotesku ''Sanatorium Božský klid'' vysílal rozhlas, napsala též filmový námět (nerealizováno). Jako dramatička debutovala konverzační komedií ''Veliká hvězda'', líčící nezdařený pokus naivní novomanželky proniknout k filmu pomocí nevěry. Drama ''Herečka'' (a pozdější lyrická novela ''Šťastná Jarinka'') je inspirováno výjimečně talentovanou, předčasně zemřelou J. Horákovou; hrdinka a její osud se prolínají s postavou Hildy z Ibsenova Stavitele Solnesse (Horáková ji hrála v Národním divadle). Společenskokritická hra ''Zámek Miyajima'', zobrazující mravní zkaženost zbohatlické vrstvy a generační vzpouru proti ní, vykazuje motivem ztráty paměti jistou závislost na zahraniční dramatice (Anouilh aj.); jako jediná z autorčiných prací pronikla do Národního divadla. Morální aspekty herectví tvoří tematické pole hry ''Ten druhý'' (nedatovaný strojopis, neprovedeno). '''B.''' divadelní hry se vyznačovaly živým dialogem a zdařilými postavami žen s negativní životní zkušeností, schopných ironického nadhledu a sebeironie. Divadelní motivy a témata se objevují i v prozaických pracích, kde spolu se zřetelnými autobiografickými prvky představují materiálovou základnu. Všechny tři publikované hry byly uváděny na profesionálních i ochotnických scénách, jejich scénický život ukončilo zavření divadel v září 1944 a po osvobození odpor k „německé“ autorce (přesto ještě 1947 ochotníci hráli ''Herečku'' a ''Zámek Miyajima''). V padesátých letech byla všechna díla '''B.''' vyřazena z knihoven jako protektorátní brak. V exilové produkci, kterou zahájil kriminální „miniromán“ ''Zwei Tassen Tee'' (1948, pseudonym H. Wangel), se obrátila k pražskému květnovému povstání a poválečnému pronásledování Němců, posléze k československé StB a poúnorové emigraci. Jednostranná reflexe vlastních zážitků a zkušeností, naturalistický popis a dokumentárnost charakterizují zejména první díl volné románové trilogie ''Prager Totentanz'' (1958, česky ''Pražský tanec smrti'', 2012), jemuž předcházel publicistický čtyřdílný seriál o Pražském povstání (Sudetendeutsche Zeitung 1955). Další dva díly trilogie, ''Der tote Briefkasten'' (1960) a ''Das tote Geleise'' (1961), uzavřely '''B.''' beletristickou tvorbu. Jako publicistka sporadicky psala divadelně popularizační články (1958 pro mládežnický měsíčník Rasselbande o historii stínového divadla, o vývoji masky), k podstatnějším příspěvkům patří článek o české literatuře v časopisu Der europäische Osten (1956). | Po více než deseti letech, kdy se divadlu zřejmě nevěnovala, se obrátila k literatuře. 1938 a od 1940 publikovala pod pseudonymem O. Barényi v časopisech (především v Ahoji) přes osmdesát povídek. 1941–45 vydala sedm románů (volná psychologická tetralogie ''Janka'', ''Rybí náměstí'', ''Předehra'', ''Sedmé dveře'', dále ''Překrásná země'', ''Hra pro Danielu'' a experimentální ''Román'') a tři novely. Grotesku ''Sanatorium Božský klid'' vysílal rozhlas, napsala též filmový námět (nerealizováno). Jako dramatička debutovala konverzační komedií ''Veliká hvězda'', líčící nezdařený pokus naivní novomanželky proniknout k filmu pomocí nevěry. Drama ''Herečka'' (a pozdější lyrická novela ''Šťastná Jarinka'') je inspirováno výjimečně talentovanou, předčasně zemřelou J. Horákovou; hrdinka a její osud se prolínají s postavou Hildy z Ibsenova Stavitele Solnesse (Horáková ji hrála v Národním divadle). Společenskokritická hra ''Zámek Miyajima'', zobrazující mravní zkaženost zbohatlické vrstvy a generační vzpouru proti ní, vykazuje motivem ztráty paměti jistou závislost na zahraniční dramatice (Anouilh aj.); jako jediná z autorčiných prací pronikla do Národního divadla. Morální aspekty herectví tvoří tematické pole hry ''Ten druhý'' (nedatovaný strojopis, neprovedeno). '''B.''' divadelní hry se vyznačovaly živým dialogem a zdařilými postavami žen s negativní životní zkušeností, schopných ironického nadhledu a sebeironie. Divadelní motivy a témata se objevují i v prozaických pracích, kde spolu se zřetelnými autobiografickými prvky představují materiálovou základnu. Všechny tři publikované hry byly uváděny na profesionálních i ochotnických scénách, jejich scénický život ukončilo zavření divadel v září 1944 a po osvobození odpor k „německé“ autorce (přesto ještě 1947 ochotníci hráli ''Herečku'' a ''Zámek Miyajima''). V padesátých letech byla všechna díla '''B.''' vyřazena z knihoven jako protektorátní brak. V exilové produkci, kterou zahájil kriminální „miniromán“ ''Zwei Tassen Tee'' (1948, pseudonym H. Wangel), se obrátila k pražskému květnovému povstání a poválečnému pronásledování Němců, posléze k československé StB a poúnorové emigraci. Jednostranná reflexe vlastních zážitků a zkušeností, naturalistický popis a dokumentárnost charakterizují zejména první díl volné románové trilogie ''Prager Totentanz'' (1958, česky ''Pražský tanec smrti'', 2012), jemuž předcházel publicistický čtyřdílný seriál o Pražském povstání (Sudetendeutsche Zeitung 1955). Další dva díly trilogie, ''Der tote Briefkasten'' (1960) a ''Das tote Geleise'' (1961), uzavřely '''B.''' beletristickou tvorbu. Jako publicistka sporadicky psala divadelně popularizační články (1958 pro mládežnický měsíčník Rasselbande o historii stínového divadla, o vývoji masky), k podstatnějším příspěvkům patří článek o české literatuře v časopisu Der europäische Osten (1956). | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
− | <ee:bibliography/> | + | <ee:bibliography> |
+ | == <ee:bibliography_label>Pseudonymy </ee:bibliography_label> == | ||
+ | <ee:bibliography_content>Olga Bělská, Olga/ Luisa/ Louisa Voznicová (herecké); Olga Barényi/ Barényiová/ von Barényi, Hilde Wangel, Jolán Deutsch [?] (autorské).</ee:bibliography_content> | ||
+ | == <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | ||
+ | <ee:bibliography_content>Divadlo mladých<br/>M. Holzbachová:''Taneční orchestrion'', První Marie (anon.: ''Mastičkář''), Liběna (anon.: ''Fraška o Mistru Miminovi'') – 1925; Žena Kritylla (Aristofanes, ú: J. Frejka: ''Když ženy něco slaví…'') – 1926.<br/>Státní konservatoř hudby, dramatické oddělení<br/>Vdova (W. Shakespeare: ''Zkrocení zlé ženy''), Jahelková (J. K. Tyl: ''Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec'') – 1926; Mráčková (A. Jirásek: ''Samota''), Martina (Molière: ''Učené ženy'') – 1927.<br/>Umělecké studio<br/>Teta Tereza (Saint-Georges de Bouhélier: ''Dětský karneval'') – 1926.<br/>Slovenské národní divadlo Bratislava<br/>Anna Fedorovna (P. Romanov: ''Zemetrasenie'', slov.), Evuša (F. Urbánek: ''Bludár'', slov.), Dorka (W. Shakespeare: ''Pohádka zimného večera'', čes.) – 1927; Fernanda (F. Savigny: ''Ľalia z baru'', čes.), Paní Schuttleworthová (W. S. Maugham: ''Viktorie'', čes.), Jolantha (E. Scribe: ''Leonie'', česky), Hanka (G. Zapolska: ''Morálka panej Dulskej'', čes.), Katy (J. Skorkovská: ''Opičiak Fuk'', čes.), Maria (W. Shakespeare: ''Večer trojkráľový'', slov.), Matka ženíchova + Anitra (H. Ibsen: ''Peer Gynt'', čes.), Baba Pejzlerka (J. Hašek, dram. V. Jiřikovský: ''Dobrý vojak Švejk'', čes.) – 1928.</ee:bibliography_content> | ||
+ | == <ee:bibliography_label>Hry</ee:bibliography_label> == | ||
+ | <ee:bibliography_content>''Veliká hvězda'', Komorní divadlo 1943, i t.; ''Herečka'', Městské divadlo na Poříčí 1944, i t.; ''Zámek Miyajima'', Národní divadlo 1944, i t.; ''Ten druhý'', rozmn., Alfa b. d.</ee:bibliography_content> | ||
+ | == <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> == | ||
+ | <ee:bibliography_content>MZA Brno: Sbírka matrik, Kroměříž – sv. Mořic 7902, matrika narozených 1888–1911, fol. 292, obr. 291. | ||
+ | |||
+ | SOA Kroměříž: Matrika domovská, fond B-a 1, inv. č. 1187. | ||
+ | |||
+ | ÚMČ Praha 1: Matrika oddaných fary u sv. Antonína v Holešovicích, kn. 11, fol. 218. | ||
+ | |||
+ | ABS Praha: Fond 319 Vytříděné spisy sekretariátu ministra vnitra, sign. 319-42-3. | ||
+ | |||
+ | Landeshauptstadt München–Friedhöfe: Nordfriedhof 97-U2-0404. | ||
+ | |||
+ | Knihovna a archiv Pražské konzervatoře: Programy 1924/25–1926/27; Ateliér Langhans: Tablo absolventů Státní konservatoře hudby v Praze, školní rok 1926/27, sign. A–III–b–287; Výroční zpráva za školní rok 1926/27, s. 68, sign. 2 E 3550. | ||
+ | |||
+ | NMd: Režij. knihy J. Frejka (Fraška o Mistru Miminovi, H6A-14082; Když ženy něco slaví…, H6A-14092); premiérové cedule (Když ženy něco slaví…, H6C-1412; Dětský karneval, H6C-11433; Veliká hvězda, H6C-26111; Herečka, H6C-289), fotografie (Veliká hvězda, E54916–54954 D 1792). | ||
+ | |||
+ | Archiv ND Praha: Zámek Miyajima, č. 1297a [posudky, smlouva, rozpočet, fotografie, premiérová cedule]. | ||
+ | |||
+ | NA: fond MZV–VA I, kart. 2783 [výstřižkový archiv O. B.]. | ||
+ | |||
+ | Archiv SND Bratislava: smlouva, programové plakáty 1927/28 [online, cit. 21. 3. 2016]. URL: [http://www.snd.sk/?swiftalias=programove-plagaty_amp_sezona=1927 http://www.snd.sk/?swiftalias=programove-plagaty_amp_sezona=1927]. | ||
+ | |||
+ | DÚ Bratislava: Osobnost: Voznicová O. [online, cit. 21. 3. 2016]. URL: [http://etheatre.sk/du_vademecum/permalinkdu?xid=d6846135cdba6ac803e51b060bb72df1_amp_modeView=LIST http://etheatre.sk/du_vademecum/permalinkdu?xid=d6846135cdba6ac803e51b060bb72df1_amp_modeView=LIST].</ee:bibliography_content> | ||
+ | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
+ | <ee:bibliography_content>V. Papoušek: ''Věž a království'', Praha 2014 ■ Umělecké studio: Kstr., ''Pražský večerník'' 14. 10. 1926; Radmond [E. Konrád], ''Národní listy'' 15. 10. 1926, příl.; Z. Hásková, ''Československá republika'' 15. 10. 1926; N. M. P. [Papoušková], ''Lidové noviny'' 16. 10. 1926; Jv. [J. Vodák], ''České slovo'' 19. 10. 1926; K. Engelmüller, ''Národní politika'' 20. 10. 1926; nesign., Dětský karneval, ''Týden v Praze'' 29. 10. 1926; O. Š. M. [Štorch-Marien], ''Rozpravy Aventina ''2, 1926/27, s. 46–47; V. Kolátor: ''O Vladimíru Gamzovi'', Praha 1931, příl. s. 6; L. Boháč: ''Tisíc a jeden život'', Praha 1981, s. 43 ●; nesign., Drobnosti, ''Cesta ''9, 1926/27, s. 388 [Mráčková, Samota]; E. K.: Z letošních maturit, ''Národní listy'' 24. 6. 1927; Schz.: Z pražské činohry, ''Lidové noviny'' 24. 6. 1927 [Večer úryvků]; ● SND Bratislava: Kappa: Pani Hübnerová v Bratislave, ''Robotnícke noviny'' 11. 3. 1928; H. H., ''Živena'' 18, 1928, s. 96–97; nesign., ''Nové Slovensko'' 19, 1928, s. 7 [Hanka, Morálka panej Dulskej]; Kappa: Shakespeare miesto Ibsena, ''Robotnícke noviny'' 25. 3. 1928 [Maria, Večer trojkráľový]; -rn.: Ibsenove oslavy na S.N.D. v Bratislave, ''Slovenská politika'' 22. 4. 1928; Kappa: Ibsenova oslava. S. N. D. v zrkadle Peer Gynta, ''Robotnícke noviny'' 24. 4. 1928; Ardito [Ĺ. Kühn], ''Prúdy'' 12, 1928, s. 292–294 [Anitra, Peer Gynt]; ● ''Veliká hvězda – inscenace'': ej. [E. Janský], ''Národní politika'' 17. 5. 1943 (Praha); jn., ''Polední list'' 18. 5. 1943; AFŠ., ''A-Zet'' 18. 5. 1943; J. K. [Kopecký], ''Lidové noviny'' 19. 5. 1943; vlč [V. Přikryl], ''České slovo'' 19. 5. 1943; J. R. Banzet, ''Národní střed'' 19. 5. 1943; os. [O. Srbová], ''Národní práce'' 19. 5. 1943; V. Hloch, ''Venkov'' 19. 5. 1943; [J]. Sajíc, ''Lidové listy'' 20. 5. 1943; -ar., ''Večerní České slovo'' 25. 5. 1943; de., ''Svět'' 21, 1943, s. 10; ● Veliká hvězda – knižně: F. Tetauer: [Předmluva], in O. B.: ''Veliká hvězda'', Praha 1943, s. 5; P. D. [Dán], ''Národní střed'' 28. 9. 1943; F. P., ''České slovo'' 3. 11. 1943; Š., ''A-Zet'' 16. 11. 1943; ● Herečka – inscenace: S. Lorencová, ''Národní střed'' 2. 2. 1944; A. J. U. [J. Urban], ''Národní politika'' 12. 2. 1944; jk., ''Večerní České slovo'' 12. 2. 1944; ža, ''Lidové noviny'' 13. a 15. 2. 1944; v. j. s., ''Polední list'' 14. 2. 1944; drh [V. Hloch], ''Večer'' 14. 2. 1944; [V.] Hloch, ''Venkov'' 15. 2. 1944; J. R. Banzet, ''Národní střed'' 15. 2. 1944; Š., ''A-Zet'' 15. 2. 1944; os. [O. Srbová], ''Národní práce'' 15. 2. 1944; Dr Hk [J. Horák], ''Pressa'' 15. 2. 1944; [J]. Sajíc, ''Lidové listy'' 16. 2. 1944; vlč [V. Přikryl], B., ''České slovo'' 17. 2. 1944; O. Srbová, ''Naše doba'' 51, 1943/44, s. 274–276; de., ''Zlín'' 12, 1944; s. 2; V. Kolátor, ''Živá tvorba ''1, 1944, s. 4–5; ● Herečka – knižně: F. Salzer: [Předmluva], in O. B.: ''Herečka'', Praha 1944, s. 7; J. M. [Machoň], ''Lidové noviny'' 26. 6. 1944; JRB [Banzet], ''Národní střed'' 5. 7. 1944; nesign., ''Osvěta'' 1, 1944, s. 313; ● Zámek Miyajima – inscenace: A. Podhorský, ''Večerní České slovo'' 27. 5. 1944; jk, ''Večerní České slovo'' 30. 5. 1944; K. S., ''Večer'' 30. 5. 1944; P., ''Polední list'' 30. 5. 1944; nn., ''Pressa'' 31. 5. 1944; J. H., ''Lidové noviny'' 31. 5. a 1. 6. 1944, ráno; ej. [E. Janský], ''Národní politika'' 31. 5. 1944; P. Dán, ''Národní střed'' 31. 5. 1944; V. Hloch, ''Venkov'' 31. 5. 1944; jwg [J. Wenig], ''České slovo'' 31. 5. 1944; AFŠ, ''A-Zet'' 31. 5. 1944; [J]. Sajíc, ''Lidové listy'' 31. 5. 1944; p. [A. M. Píša], ''Národní práce'' 31. 5. 1944; Hch. [V. Hloch], ''Rozkvět'' 23, 1944, s. 5; jr., ''Svět'' 23, 1944, s. 11; K. Marek, ''Řád'' 10, 1944, s. 384–386; ● Zámek Miyajima – knižně: F. Götz: [Předmluva], in O. B.: ''Zámek Miyajima'', Praha 1944, s. 7–9; J. M. [Machoň], ''Lidové noviny'' 14. 10. 1944; Tch. [J. Teichman], ''Svět'' 42, 1944, s. 5 ●; F. Jakubův: Medailon autorky, ''Hovory se čtenáři: o krásné české próze 1943'', Praha 1944, s. 129; nb.: Ženy, které tvoří: O. B., ''Český deník'' 28. 5. 1944; A. Jochmanová: Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba režiséra Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století, dis. práce, FF MU Brno 2006; R. B. Pynsent: Sentiment, sarkasmus a silná žena: úvod k českému dílu O. B., ''Ďáblové, ženy, národ: výbor z úvah o české literatuře'', Praha 2008, s. 423–440 + Doslov, s. 590–601; P. Šámal: ''Soustružníci lidských duší'', Praha 2009, s. 230; P. Tigrid: ''Přikládáme sekeru ke kořenům lži'', Praha 2015, s. XII–XIII obr. příl.; B. Rádl: ''Mé vzpomínky na Osvobozené divadlo'', rkp., b. d., DÚk, s. 16–21. | ||
+ | |||
+ | W. Kosch (ed.): ''Deutsches Literatur-Lexikon. Das 20. Jahrhundert. Biographisch-bibliographisches Handbuch'', 1. díl, Bern 2000; ''Katalog-Lexikon zur österreichischen Literatur des 20. Jahrhunderts'', díl 1/1, Wien 1995; LČL [všude chybně * 1910, chybí místo a datum úmrtí, neuvedeno vlastní jméno, pouze pseudonym, vydávaný za rodné jméno]</ee:bibliography_content> | ||
+ | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
Řádka 37: | Řádka 70: | ||
* <ee:chronology_date_from>3. 8. 1978</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>München (D)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>3. 8. 1978</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>München (D)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
− | <div class="names"><ee:names/></div> | + | <div class="names"><ee:names> |
+ | == Další jména == | ||
+ | <ee:names_lastname>Woznicová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Aloisie Anna</ee:names_firstname> | ||
+ | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} |
Verze z 14. 6. 2016, 09:52
Olga BARÉNYI
* 4. 7. 1905 Kroměříž (CZ)
† 3. 8. 1978 München (D)
autorka divadelních her a románů, herečka, tanečnice
Ve dvacátých letech krátce herecky činná v avantgardních skupinách a v Bratislavě. Za nacistické okupace se intenzivně věnovala literatuře (povídky, psychologické a experimentální prózy, dramata), její hry byly uváděny na pražských scénách. Zároveň si úspěšně budovala falešnou identitu. V exilu psala a publikovala německy (román z pražského povstání 1945 aj.). Její skutečná totožnost byla odhalena až 2015.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.