Šorm, František: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(Založena nová stránka s textem „<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> <span id="PageFillProgress">1</span> </ee:progress> {{Infobox Osoba | jméno = <ee:firstname>František</ee:f…“) |
m |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
− | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">4</span> |
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
Řádka 7: | Řádka 7: | ||
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
− | + | 22. 5. 1885 | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
− | + | Praha (CZ) | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
− | + | 19. 7. 1933 | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
− | + | Praha (CZ) | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
− | | povolání = <ee:profession>dramatik, prozaik</ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>dramatik, prozaik, divadelní referent, </ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | + | Autor her s erotickou a sexuální tematikou. Patřil k spoluzakladatelům Komorního divadla v Mozarteu (1919), jehož existence trvala jen několik týdnů. | |
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
+ | Narodil se jako sedmé, poslední dítě (tři zemřely) zlatníka. Otec se stal 1892 pražským měšťanem, ale záhy zemřel (1898). Ztížené rodinné poměry znemožnily '''Š.''' další studia. Získal úřednické místo u c. k. zemské správy, nejprve jako účetní asistent v Zemské porodnici (a nalezinci) u Apolináře, která po přestavbě patřila k největším evropským porodnicím. Po převratu 1918 pracoval v hospodářském odboru ministerstva zdravotnictví, kde dosáhl pozice ředitele. Od 1909 byl ženat, zemřel předčasně, v osmačtyřiceti letech, pohřben byl na Olšanských hřbitovech. | ||
+ | Syn František Š. (1913–1980), významný biochemik, řídil Chemický ústav ČSAV a po smrti Z. Nejedlého byl zvolen předsedou ČSAV; funkci zastával 1962–68 (sesazen záhy po srpnové invazi sovětských vojsk). | ||
+ | |||
+ | '''Š.''' aktivita související s divadlem započatá před 1. světovou válkou trvala málo přes jednu desítku let. Zprvu zahrnovala referování o pražských divadelních premiérách (včetně operních a operetních), o hudebním dění a nových knihách. Těmito zprávami a recenzemi přispíval do několika moravských časopisů (olomouckého Našince 1911–13, Nového obzoru 1912–13 a do prostějovské Archy 1913–17), posléze krátce do plzeňského Vzletu (1917/18). Vyvrcholením publicistické činnosti je studie (původně přednáška) ''Umělecký profil hereček Národního divadla'', přinášející stručné charakteristiky ženských hereckých osobností od M. Bittnerové po E. Vrchlickou. Souběžně se pokoušel o vlastní dramatickou tvorbu. Debutoval 1913 hrou z novinářského prostředí ''Redaktor'', kterou uvedlo Intimní (Švandovo) divadlo, kde se uskutečnila i premiéra dalšího dramatu ''Dagmar''. V centru obou her stojí bezcharakterní, amorální hrdina a oběti jeho nemravnosti, jež se týká hlavně erotické a sexuální sféry. Schematizované postavy jsou spíše zobrazením abstraktních etických protipólů, než dramaticky rozžitými personami; s ideovou tezovitostí se pojí silná moralistní tendence. Problematika sexu a erotiky zůstává ústředním motivem a obsahem následujících her (dominuje rovněž povídkovému souboru ''Kejklíři milování'', 1917) a tvoří tematický svorník '''Š.''' díla. Komedie ''Zpověď duší'' (text nezjištěn), pojednávající o milostném vztahu ředitele závodu a jeho sekretářky, byla podle kritik směsicí drsného humoru a sentimentality. Mravokárnou tendenci prvních dvou vážných dramat vystřídala v komediích ''Panic'', ''Dvojženství ''a v kabaretní jednoaktovce ''Srdcová dáma'' burleskní satira, fantazie a ironie. Instituce manželství, erotické vztahy a soupeření obou pohlaví nahlížené s ironií a sarkasmem se staly předmětem hyperbolizovaného, fantaskně groteskního zobrazení. Odklon od realističtějšího tvaru prvních her je patrný v kompozici postav – obecných typů i v „násilně“ stylizovaném jazyku s bizarními novotvary. '''Š.''' práce, tíhnoucí k mimořádným postavám nevšedních povah, poukazovaly k dekadentním i expresionistickým vlivům a ke strindbergovskému echu. Ve své době byly uváděny na pražských předměstských scénách, mimo metropoli ve velkých divadlech (Národní divadlo v Brně, Městské divadlo v Plzni) a u cestujících společností (Jeřábkova, Tuttrova). | ||
+ | |||
+ | Nedlouho po převratu inicioval s režisérem a hercem V. Táborským a literátem F. S. Frabšou založení Komorního divadla, jehož administrativní správu pak vedl. Scéna zřízená a provozovaná na socialistickém základě zahájila 16. května 1919 v adaptovaném, původně koncertním sále v domě nakladatelské firmy Urbánek v Jungmannově ul. 30, tzv. Mozarteu. Chtěla pěstovat divadlo soustředěné k dramatikovu textu, postavené na mluvním projevu a minimalizující ostatní jevištní prostředky. Repertoár sondující vztahy mezi mužem a ženou (Strindberg: ''Slečna Julie'', čes. prem.; Šorm: ''Zpověď duší''; Svoboda: ''Přes tři vrchy'', Porto-Riche: ''Zamilovaná'') jevil dramaturgické tápání a úroveň provedení kolísala (účinkovali profesionálové spolu s ochotníky). Po několika týdnech divadlo zaniklo a jeho krach (mající patrně i finanční dopad) přispěl k ukončení '''Š.''' literárnědramatické činnosti. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
− | <ee:bibliography/> | + | <ee:bibliography> |
+ | == <ee:bibliography_label>Teatralia</ee:bibliography_label> == | ||
+ | <ee:bibliography_content>''Umělecký profil hereček Národního divadla'', Praha 1918 [přednáška]. </ee:bibliography_content> | ||
+ | == <ee:bibliography_label>Hry a adaptace</ee:bibliography_label> == | ||
+ | <ee:bibliography_content>''Redaktor'', Intimní (Švandovo) div. 1913, t. b. d.; přepr. s tit. ''Boj o život'', Žižkovská činohra 1918; ''Dagmar'', Intimní (Švandovo) div. 1916, i t.; ''Panic'', ND Brno 1917, i t.; ''Zpověď duší'', Komorní divadlo 1919, t. 1923; ''Srdcová dáma'', t. [1919], Rokoko 1919; ''Dvojženství'', t. [1922]; ''Z manželské kuchyně'', t. [1923]. – ''Románek z tiché uličky'', též ''jako Románek v tiché uličce'', ''Románek panny Lenky'', dle J. M. Barrieho V tiché uličce, h. R. Piskáček, Vinohradská zpěvohra 1922, opis s tit. ''Románek z tiché uličky'', [1939], DÚk, (s E. Brožíkem).</ee:bibliography_content> | ||
+ | == <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> == | ||
+ | <ee:bibliography_content>AMP: Soupis pražských obyvatel [otec Schorm, Gustav, 1850]; Sbírka matrik, ŠT O21, matrika oddaných fary u sv. Štěpána 1909–1911, s. 42 [2. 9. 1909]. | ||
+ | |||
+ | NA: Fond policejní ředitelství I, konskripce, kart. 610, obr. 163 [otec Schorm, Gustav, 1850], obr. 153 [Šorm, František, 1885].</ee:bibliography_content> | ||
+ | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
+ | <ee:bibliography_content>Redaktor: K. ČV [Čvančara], ''Venkov ''14. 10. 1913; M-ý, ''Samostatnost ''16. 10. 1913; nesign., ''Jitřenka'' (Polička) 32, 1913, Zábavná část, s. 64; O. Schäfer, ''Divadlo ''12, 1913/14, s. 35–36; -c-, ''Topičův sborník'' 1, 1913/14, s. 96; O. Jakoubek, ''Vlast'' 30, 1913/14, s. 185; ● Dagmar: nesign. [J. Vodák], ''Lidové noviny'' 3. 5. 1916; a., tamtéž 12. 1. 1917; b., ''Venkov ''13. 1. 1917; ● Panic: a., ''Lidové noviny'' 29. 5. 1917; -tr. [Z. Winter], ''Akademie'' 22, 1917/18, s. 288; P. Fingal: ''České divadlo'' 2, 1918, s. 27; ● H. Š., ref. Boj o život, ''Národní listy'' 29. 1. 1918, več.; Horus, ref. Umělecký profil hereček Národního divadla, ''Vzlet ''2, 1918, s. 332; ● Zpověď duší: K. Svoboda, ''Česká revue'' 12, 1918/19, s. 542; ALAP [A. Procházka], ''Moderní revue'' 24, 1918/19, sv. 34, s. 481; B. F., ''Národní listy'' 18. 5. 1919, ráno; M. Čtrnáctý, ''Národní politika'' 18. 5. 1919; Ot. F. [O. Fischer], ''Právo lidu'' 18. 5. 1919; k. [J. Kodíček], ''Tribuna ''18. 5. 1919; S. Lom, ''České slovo'' 19. 5. 1919; Kazetka [K. Z. Klíma], ''Lidové noviny'' 31. 5. 1919. | ||
+ | |||
+ | LČL, Otto-dod</ee:bibliography_content> | ||
+ | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
− | * <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>22. 5. 1885</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
− | * <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>19. 7. 1933 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names/></div> | <div class="names"><ee:names/></div> | ||
Řádka 48: | Řádka 67: | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
− | <ee:published></ee:published><br/> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2016</ee:published><br/> |
<ee:source></ee:source><br/> | <ee:source></ee:source><br/> | ||
− | <ee:author></ee:author> | + | <ee:author>'''Autor:''' [[Eva Šormová]]</ee:author> |
</cshow> | </cshow> | ||
<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category> |
Verze z 10. 6. 2016, 10:10
František Šorm
* 22. 5. 1885 Praha (CZ)
† 19. 7. 1933 Praha (CZ)
dramatik, prozaik, divadelní referent
Autor her s erotickou a sexuální tematikou. Patřil k spoluzakladatelům Komorního divadla v Mozarteu (1919), jehož existence trvala jen několik týdnů.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.