Krejčí, František Václav: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
m
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">4</span>
 
<span id="PageFillProgress">4</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>František Václav</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>František Václav</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>KREJČÍ</ee:lastname>
−
| příjmení = <ee:lastname>KREJČÍ</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym>a, č, Č., -ej-, ff, F. V. K., K., Kj., Klen, -r-, r., R., rk., vk., -y-</ee:pseudonym>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym>a, č, Č., -ej-, ff, F. V. K., K., Kj., Klen, -r-, r., R., rk., vk., -y-</ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
4. 10. 1867
 
4. 10. 1867
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Česká Třebová (CZ)
 
Česká Třebová (CZ)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
30. 9. 1941
 
30. 9. 1941
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Praha (CZ)
 
Praha (CZ)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>divadelní kritik, esejista, dramatik, překladatel,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>divadelní kritik, esejista, dramatik, překladatel,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
 
Širokému rozpětí jeho literárních aktivit dominuje kritika; 35 let soustavně sledoval pražské divadelní dění v sociálně demokratickém deníku Právo lidu (1897–1932). V devadesátých letech 19. stol. patřil, vedle F. X. Šaldy a J. Vodáka, k nejvýznamnějším představitelům mladé generace, která obrodila české kritické myšlení a ustavila kritiku jako autonomní umělecký žánr. Později se obrátil k etablující se dělnické vrstvě, s níž pojil vizi nové kultury. Přeložil hry A. Strindberga a F. Wedekinda.
 
Širokému rozpětí jeho literárních aktivit dominuje kritika; 35 let soustavně sledoval pražské divadelní dění v sociálně demokratickém deníku Právo lidu (1897–1932). V devadesátých letech 19. stol. patřil, vedle F. X. Šaldy a J. Vodáka, k nejvýznamnějším představitelům mladé generace, která obrodila české kritické myšlení a ustavila kritiku jako autonomní umělecký žánr. Později se obrátil k etablující se dělnické vrstvě, s níž pojil vizi nové kultury. Přeložil hry A. Strindberga a F. Wedekinda.
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:content>
+
 
Otec František K. byl učitelem v České Třebové, matka Františka, roz. Roesslerová pocházela z místního lékařského rodu, její bratr se stal starostou města. Bydleli v učitelském bytě ve škole, otec bral '''K. '''od čtyř let do výuky. Školní docházku chlapec nastoupil v šesti letech s ředitelskou výjimkou rovnou od třetí třídy. Po otcově smrti (1874 podlehl tuberkulóze) se matka s dětmi uchýlila k bratrovi. '''K.''' vychodil měšťanskou školu, na učitelský ústav v Hradci Králové však kvůli nízkému věku nebyl přijat; dva chybějící roky vyplnil nejprve studiem na Slovanském gymnáziu v Olomouci (1880/81) a opakováním posledního ročníku měšťanky. Během studií na učitelském ústavu 1882–86 redigoval studentský časopis Mladost. Po absolutoriu nastoupil jako podučitel ve vsi Lhotka (dnes součást České Třebové), následující rok už učil v České Třebové. Zde ochotničil, založil a vedl dramatickou školu, byl činovníkem spolku Hýbl. 1891 se ucházel o místo na měšťanské škole, ale nezískal je kvůli svému sepětí s pokrokářským hnutím, stykům s dělnickými spolky a otevřenému antiklerikalismus (z církve vystoupil 1904). 1893 se oženil, v manželství se narodily dvě děti. 1895 rezignoval na pedagogickou dráhu, přesídlil do Prahy a začal se plně věnovat žurnalistice. Stal se redaktorem Českých novin, po jejich zániku 1896 vedl redakci Pelclových Rozhledů (přispíval do nich od jejich vzniku 1892), 1897–1932 pracoval v redakci sociálně demokratického deníku Právo lidu. Recenze, politické a kulturní úvahy psal i do brněnských Literárních listů (1890–98, pseudonym Klen), do Bahrova vídeňského sociálně demokratického týdeníku Die Zeit (1894–1914), do Masarykovy revue Naše doba (1895–96; studie ''Dekadence'' 1895) a do mnoha dalších periodik. Vedle novinářské práce vyvíjel čilou přednáškovou aktivitu a byl žádaným autorem proslovů (např. řeč ''Jubileum Národního divadla'' v Panteonu Národního muzea, 1918; proslov na matiné ke 100. výročí narození L. N. Tolstého, 1928). Referentskou činnost postupně omezoval ve prospěch naučné i beletristické prózy, do níž přispěl poutavými, esejisticky psanými monografiemi (''Henrik Ibsen'', ''Bedřich Smetana'', ''Julius Zeyer'', ''Jan Neruda'', 1902; ''Karel Hynek Mácha'', 1907, 1916; ''Jaroslav Vrchlický'', 1913; ''Jan Hus'', 1915, 1925), cestopisně naučnými díly (''U sibiřské armády'', 1922; ''Jaro v Japonsku'', 1923; ''Veliké dobrodružství'', 1924) a romány vzrušených dějů (''Poslední'', 1925; ''Pokolení'', ''U protinožců'' – obě 1927). Byl aktivním členem sociálně demokratické strany, 1914 kandidoval do poslanecké sněmovny, mandát ale nezískal. Angažoval se v úsilí o státní samostatnost (signatář Manifestu českých spisovatelů 1917, člen Revolučního národního výboru), po vzniku ČSR zasedal v Národním shromáždění. V červnu 1919 vedl poselstvo k legiím na Sibiř, kde zůstal až do odbavení tří čtvrtin vojska, vrátil se v dubnu 1920. V deziluzi po rozkolu sociální demokracie a odštěpení Šmeralova křídla (1921) své politické angažmá omezil. 1928 byl zvolen do českého zemského zastupitelstva, 1929–35 byl senátorem.
 
Otec František K. byl učitelem v České Třebové, matka Františka, roz. Roesslerová pocházela z místního lékařského rodu, její bratr se stal starostou města. Bydleli v učitelském bytě ve škole, otec bral '''K. '''od čtyř let do výuky. Školní docházku chlapec nastoupil v šesti letech s ředitelskou výjimkou rovnou od třetí třídy. Po otcově smrti (1874 podlehl tuberkulóze) se matka s dětmi uchýlila k bratrovi. '''K.''' vychodil měšťanskou školu, na učitelský ústav v Hradci Králové však kvůli nízkému věku nebyl přijat; dva chybějící roky vyplnil nejprve studiem na Slovanském gymnáziu v Olomouci (1880/81) a opakováním posledního ročníku měšťanky. Během studií na učitelském ústavu 1882–86 redigoval studentský časopis Mladost. Po absolutoriu nastoupil jako podučitel ve vsi Lhotka (dnes součást České Třebové), následující rok už učil v České Třebové. Zde ochotničil, založil a vedl dramatickou školu, byl činovníkem spolku Hýbl. 1891 se ucházel o místo na měšťanské škole, ale nezískal je kvůli svému sepětí s pokrokářským hnutím, stykům s dělnickými spolky a otevřenému antiklerikalismus (z církve vystoupil 1904). 1893 se oženil, v manželství se narodily dvě děti. 1895 rezignoval na pedagogickou dráhu, přesídlil do Prahy a začal se plně věnovat žurnalistice. Stal se redaktorem Českých novin, po jejich zániku 1896 vedl redakci Pelclových Rozhledů (přispíval do nich od jejich vzniku 1892), 1897–1932 pracoval v redakci sociálně demokratického deníku Právo lidu. Recenze, politické a kulturní úvahy psal i do brněnských Literárních listů (1890–98, pseudonym Klen), do Bahrova vídeňského sociálně demokratického týdeníku Die Zeit (1894–1914), do Masarykovy revue Naše doba (1895–96; studie ''Dekadence'' 1895) a do mnoha dalších periodik. Vedle novinářské práce vyvíjel čilou přednáškovou aktivitu a byl žádaným autorem proslovů (např. řeč ''Jubileum Národního divadla'' v Panteonu Národního muzea, 1918; proslov na matiné ke 100. výročí narození L. N. Tolstého, 1928). Referentskou činnost postupně omezoval ve prospěch naučné i beletristické prózy, do níž přispěl poutavými, esejisticky psanými monografiemi (''Henrik Ibsen'', ''Bedřich Smetana'', ''Julius Zeyer'', ''Jan Neruda'', 1902; ''Karel Hynek Mácha'', 1907, 1916; ''Jaroslav Vrchlický'', 1913; ''Jan Hus'', 1915, 1925), cestopisně naučnými díly (''U sibiřské armády'', 1922; ''Jaro v Japonsku'', 1923; ''Veliké dobrodružství'', 1924) a romány vzrušených dějů (''Poslední'', 1925; ''Pokolení'', ''U protinožců'' – obě 1927). Byl aktivním členem sociálně demokratické strany, 1914 kandidoval do poslanecké sněmovny, mandát ale nezískal. Angažoval se v úsilí o státní samostatnost (signatář Manifestu českých spisovatelů 1917, člen Revolučního národního výboru), po vzniku ČSR zasedal v Národním shromáždění. V červnu 1919 vedl poselstvo k legiím na Sibiř, kde zůstal až do odbavení tří čtvrtin vojska, vrátil se v dubnu 1920. V deziluzi po rozkolu sociální demokracie a odštěpení Šmeralova křídla (1921) své politické angažmá omezil. 1928 byl zvolen do českého zemského zastupitelstva, 1929–35 byl senátorem.
  
Řádka 53: Řádka 51:
 
LA PNP: osobní fond, část. zpracováno. </ee:bibliography_content>
 
LA PNP: osobní fond, část. zpracováno. </ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content>sb. ''Za F. V. Krejčím (1867''–''1941)'', ed. A. Januška, Čes. Třebová 2001 [obs. bibliografii]; ● ref. Půlnoc: Hč., ''Národní listy'' 28. 4. 1911, več.; T. [V. Tille], tamtéž 30. 4. 1911; J. Reichmann, ''Divadlo'' 9, 1910/11, s. 362; M. Rutte, ''Moderní revue'' 17, 1910/11, sv. 23, s. 47; A. Dvořák, ''Přehled'' 9, 1910/11, s. 474 ●; ref. Redakce: K. Čapek, ''Česká revue'' 5, 1911/12, s. 446 → ''O umění a kultuře'' I, Praha 1984; H. Jelínek, ''Divadlo'' 10, 1911/12, s. 232; H. Jelínek, ''Lumír'' 40, 1911/12, s. 333–334; A-T P-A [A. Procházka], ''Moderní revue'' 18, 1911/12, sv. 25, s. 106; -r [R. J. Kronbauer], ''Máj'' 10, 1911/12, s. 287; J. K-ček [Kodíček], ''Přehled'' 10, 1911/12, s. 409; nesign. [K. Horký], ''Stopa'' 2, 1911/12, s. 527; T. [V. Tille], ''Národní listy'' 24. 2. 1912 ●; ref. Povodeň: Ot. F. [Fischer], ''Národní listy'' 23. 9. 1916; H. Jelínek, ''Lumír'' 44, 1916, s. 527; jv. [Vodák ], ''Lidové noviny'' 29. 9. 1916; ALAP [A. Procházka], ''Moderní revue'' 22, 1916, sv. 30, s. 287; O. Fischer, ''Česká revue'' 20, 1916/17, s. 63 ●; ref. Přes padesát: Ev. [E. Vachek], ''Večerník Práva lidu'' 27. 1. 1917; jv [Vodák], ''Lidové noviny'' 30. 1. 1917; H. J. [Jelínek], ''Lumír'' 45, 1917, s. 190; šv., ''České divadlo'' 1, 1917, s. 11; R. Weiner, ''Kmen'' 1, 1917/18, č. 1 ●; ref. Dědic: J. H. [Hilbert], ''Venkov'' 1. 5. 1919; jv. [Vodák], ''Česká stráž'' 2, 1919, č. 20, s. 7 ●; ref. Jelení skála: Ot. F. [Fischer], ''Národní listy'' 14. 11. 1920; kazetka [K. Z. Klíma], ''Lidové noviny'' 14. 11. 1920; A. Dvořák, ''Rudé právo'' 14. 11. 1920; M. M. [Majerová], ''Rudé právo'' 14. 11. 1920 več.; jv. [Vodák], ''Jeviště'' 1, 1920, s. 514; Z. Hásková, ''Cesta'' 3, 1920/21, s. 329 ●; Z. N. [Nejedlý]: F. X. Šalda a F. V. K., ''Var ''2, 1922/23, s. 90–94; nesign., ''Hudební rozhledy'' 2, 1925/26, s. 137; J. Fučík: F. V. K. a Jindřich Vodák, ''Kmen'' 1, 1926/27, s. 266–267; K. Sezima: ''Podobizny a reliefy'', Praha 1927, s. 280–306; ● k šedesátinám: nesign., ''České jeviště'' 1, 1927, č. 4, s. 1; nesign., ''Národní a Stavovské divadlo'' 5, 1927, č. 7, s. 2; F. Soukup, G. Winter, G. Habrman, V. Ryba, vše ''Právo lidu'' 2. 10. 1927; A. N. [Novák], ''Lidové noviny'' 4. 10. 1927; F. Götz, ''Národní osvobození'' 4. 10. 1927; -r- [J. Hora], ''Rudé právo'' 5. 10. 1927; H. Jelínek, ''Lumír'' 54, 1927/28, s. 383; K. Horký: Třicet let v jámě lvové, ''Fronta'' 1, 1927/28, s. 315–317 ●; V. Štein Táborský: ''Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého'', Praha 1931, s. 197–199; Sors: Soudruh F. V. K., ''Právo lidu'' 4. 10. 1932; K. Polák: ''F. V. K., kulturní buditel českého dělnictva'', Praha 1937; ● k sedmdesátinám: H. Jelínek, ''Lumír'' 63, 1936/37, s. 552–553; A. M. Píša, J. Kvapil, K. Polák, V. Patzak, F. Soukup, J. Stivín, J. Hora, -tr., A. Pražák, B. Laušman, vše ''Právo lidu'' 3. 10. 1937; B. Václavek, ''Moravský večerník'' 10. 10. 1937 → ''Literární studie a podobizny'', Praha 1962; K. Polák, V. Běhounek, ''Dělnická osvěta'' 23, 1937, s. 249; L. Jehl, ''Rozhledy po literatuře a umění'' 6, 1937, s. 209–210; nesign., ''Národní divadlo'' 15, 1937/38, č. 2, s. 10 ●; K. Polák: F. V. K., typ kritika socialistického, in sb. ''O českou literární kritiku: vůdčí zjevy kritiky let devadesátých'', Praha 1940, s. 68–92; ● nekrology: AMP. [Píša], ''Právo lidu'' 1. 10. 1941; om [Mrkvička], ''Lidové noviny'' 3. 10. 1941; A. Pražák, ''Naše věda'' 21, 1942, s. 51–52 ●; F. Pražák: F. V. K., in ''Spisovatelé učitelé'', Praha 1946, s. 113–120; L. Lantová: ''Hledání hodnot (o literární kritice devadesátých let)'', Rozpravy ČSAV, ř. společ. věd 79, Praha 1969, seš. 6, s. 44, 53–54, 57, 65, 67–69; Z. Trnková: ''F. V. K. Typ kritika z generace 90. let'', dipl., FFUK Praha 1975; DČD III; A. Januška: ''F. V. K.: úvaha k dějinám českého kulturního myšlení'', dipl., FFUK Praha 1991 + F. V. K. 1867–1941, Čes. Třebová 1998; F. Černý: Činoherní kritik F. V. K., ''Kapitoly z dějin českého divadla'', Praha 2000, s. 204–208 [pův. přednáška 1997]; L. Kostrbová: ''F. V. K. První léta'', dipl., FFUK Praha 2001; V. Bártová: ''Tvůrčí a lidské aspekty díla a činnosti F. V. K.'', dipl. a rigor. práce, FFUK Praha 2002 a 2003.<br/>ČHS, LČL, Masaryk, Otto-dod, Pazdírek</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>sb. ''Za F. V. Krejčím (1867''–''1941)'', ed. A. Januška, Čes. Třebová 2001 [obs. bibliografii] ● ref. Půlnoc: Hč., ''Národní listy'' 28. 4. 1911, več.; T. [V. Tille], tamtéž 30. 4. 1911; J. Reichmann, ''Divadlo'' 9, 1910/11, s. 362; M. Rutte, ''Moderní revue'' 17, 1910/11, sv. 23, s. 47; A. Dvořák, ''Přehled'' 9, 1910/11, s. 474 ● ref. Redakce: K. Čapek, ''Česká revue'' 5, 1911/12, s. 446 → ''O umění a kultuře'' I, Praha 1984; H. Jelínek, ''Divadlo'' 10, 1911/12, s. 232; H. Jelínek, ''Lumír'' 40, 1911/12, s. 333–334; A-T P-A [A. Procházka], ''Moderní revue'' 18, 1911/12, sv. 25, s. 106; -r [R. J. Kronbauer], ''Máj'' 10, 1911/12, s. 287; J. K-ček [Kodíček], ''Přehled'' 10, 1911/12, s. 409; nesign. [K. Horký], ''Stopa'' 2, 1911/12, s. 527; T. [V. Tille], ''Národní listy'' 24. 2. 1912 ● ref. Povodeň: Ot. F. [Fischer], ''Národní listy'' 23. 9. 1916; H. Jelínek, ''Lumír'' 44, 1916, s. 527; jv. [Vodák ], ''Lidové noviny'' 29. 9. 1916; ALAP [A. Procházka], ''Moderní revue'' 22, 1916, sv. 30, s. 287; O. Fischer, ''Česká revue'' 20, 1916/17, s. 63 ● ref. Přes padesát: Ev. [E. Vachek], ''Večerník Práva lidu'' 27. 1. 1917; jv [Vodák], ''Lidové noviny'' 30. 1. 1917; H. J. [Jelínek], ''Lumír'' 45, 1917, s. 190; šv., ''České divadlo'' 1, 1917, s. 11; R. Weiner, ''Kmen'' 1, 1917/18, č. 1 ● ref. Dědic: J. H. [Hilbert], ''Venkov'' 1. 5. 1919; jv. [Vodák], ''Česká stráž'' 2, 1919, č. 20, s. 7 ● ref. Jelení skála: Ot. F. [Fischer], ''Národní listy'' 14. 11. 1920; kazetka [K. Z. Klíma], ''Lidové noviny'' 14. 11. 1920; A. Dvořák, ''Rudé právo'' 14. 11. 1920; M. M. [Majerová], ''Rudé právo'' 14. 11. 1920 več.; jv. [Vodák], ''Jeviště'' 1, 1920, s. 514; Z. Hásková, ''Cesta'' 3, 1920/21, s. 329 ● Z. N. [Nejedlý]: F. X. Šalda a F. V. K., ''Var ''2, 1922/23, s. 90–94; nesign., ''Hudební rozhledy'' 2, 1925/26, s. 137; J. Fučík: F. V. K. a Jindřich Vodák, ''Kmen'' 1, 1926/27, s. 266–267; K. Sezima: ''Podobizny a reliefy'', Praha 1927, s. 280–306 ● k šedesátinám: nesign., ''České jeviště'' 1, 1927, č. 4, s. 1; nesign., ''Národní a Stavovské divadlo'' 5, 1927, č. 7, s. 2; F. Soukup, G. Winter, G. Habrman, V. Ryba, vše ''Právo lidu'' 2. 10. 1927; A. N. [Novák], ''Lidové noviny'' 4. 10. 1927; F. Götz, ''Národní osvobození'' 4. 10. 1927; -r- [J. Hora], ''Rudé právo'' 5. 10. 1927; H. Jelínek, ''Lumír'' 54, 1927/28, s. 383; K. Horký: Třicet let v jámě lvové, ''Fronta'' 1, 1927/28, s. 315–317 ● V. Štein Táborský: ''Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého'', Praha 1931, s. 197–199; Sors: Soudruh F. V. K., ''Právo lidu'' 4. 10. 1932; K. Polák: ''F. V. K., kulturní buditel českého dělnictva'', Praha 1937 ● k sedmdesátinám: H. Jelínek, ''Lumír'' 63, 1936/37, s. 552–553; A. M. Píša, J. Kvapil, K. Polák, V. Patzak, F. Soukup, J. Stivín, J. Hora, -tr., A. Pražák, B. Laušman, vše ''Právo lidu'' 3. 10. 1937; B. Václavek, ''Moravský večerník'' 10. 10. 1937 → ''Literární studie a podobizny'', Praha 1962; K. Polák, V. Běhounek, ''Dělnická osvěta'' 23, 1937, s. 249; L. Jehl, ''Rozhledy po literatuře a umění'' 6, 1937, s. 209–210; nesign., ''Národní divadlo'' 15, 1937/38, č. 2, s. 10 ● K. Polák: F. V. K., typ kritika socialistického, in sb. ''O českou literární kritiku: vůdčí zjevy kritiky let devadesátých'', Praha 1940, s. 68–92 ● nekrology: AMP. [Píša], ''Právo lidu'' 1. 10. 1941; om [Mrkvička], ''Lidové noviny'' 3. 10. 1941; A. Pražák, ''Naše věda'' 21, 1942, s. 51–52 ● F. Pražák: F. V. K., in ''Spisovatelé učitelé'', Praha 1946, s. 113–120; L. Lantová: ''Hledání hodnot (o literární kritice devadesátých let)'', Rozpravy ČSAV, ř. společ. věd 79, Praha 1969, seš. 6, s. 44, 53–54, 57, 65, 67–69; Z. Trnková: ''F. V. K. Typ kritika z generace 90. let'', dipl., FFUK Praha 1975; DČD III; A. Januška: ''F. V. K.: úvaha k dějinám českého kulturního myšlení'', dipl., FFUK Praha 1991 + F. V. K. 1867–1941, Čes. Třebová 1998; F. Černý: Činoherní kritik F. V. K., ''Kapitoly z dějin českého divadla'', Praha 2000, s. 204–208 [pův. přednáška 1997]; L. Kostrbová: ''F. V. K. První léta'', dipl., FFUK Praha 2001; V. Bártová: ''Tvůrčí a lidské aspekty díla a činnosti F. V. K.'', dipl. a rigor. práce, FFUK Praha 2002 a 2003.<br/>ČHS, LČL, Masaryk, Otto-dod, Pazdírek</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
Řádka 75: Řádka 73:
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
−
<ee:published>'''Vznik:''' 2015</ee:published><br/>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Petra Ježková]]{{break}}</ee:author>
−
<ee:source></ee:source><br/>
+
−
<ee:author>'''Autor:''' [[Petra Ježková]]</ee:author>
+
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]]
 
<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]]
Řádka 84: Řádka 80:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
−
 
+
<br/>
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Verze z 28. 11. 2016, 14:23

František Václav KREJČÍ
* 4. 10. 1867 Česká Třebová (CZ)
† 30. 9. 1941 Praha (CZ)
divadelní kritik, esejista, dramatik, překladatel

Širokému rozpětí jeho literárních aktivit dominuje kritika; 35 let soustavně sledoval pražské divadelní dění v sociálně demokratickém deníku Právo lidu (1897–1932). V devadesátých letech 19. stol. patřil, vedle F. X. Šaldy a J. Vodáka, k nejvýznamnějším představitelům mladé generace, která obrodila české kritické myšlení a ustavila kritiku jako autonomní umělecký žánr. Později se obrátil k etablující se dělnické vrstvě, s níž pojil vizi nové kultury. Přeložil hry A. Strindberga a F. Wedekinda.

Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.




Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Krejčí,_František_Václav&oldid=14994“