Cappellini, Carlo: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>skladatel, varhaník, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>skladatel, varhaník,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 25: | Řádka 25: | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
| − | Psán též Capellini. – Jako varhaník působil ve Ferraře (Accademia della Morte 1653/54) a v Drážďanech (asi 1656–58). Jeho dalším působištěm se stal vídeňský dvůr, kde se zpočátku uplatnil v kapele císařovny-vdovy Eleonory II. (1659–64). Jako první jmenovitě uvedený dvorní skladatel baletní hudby zkomponoval hudbu ke třem baletům do opery G. Tricarica ''La | + | Psán též Capellini. – Jako varhaník působil ve Ferraře (Accademia della Morte 1653/54) a v Drážďanech (asi 1656–58). Jeho dalším působištěm se stal vídeňský dvůr, kde se zpočátku uplatnil v kapele císařovny-vdovy Eleonory II. (1659–64). Jako první jmenovitě uvedený dvorní skladatel baletní hudby zkomponoval hudbu ke třem baletům do opery G. Tricarica ''La virtù''' '''guerriera ''[Válečnická obratnost, Vídeň 1659]. Do služeb císaře Leopolda I. vstoupil 1. 1. 1665 jako dvorní varhaník. Na počátku sedmdesátých let 17. stol. onemocněl a téměř tři roky pobýval v Itálii, nejpozději 1673 znovu nastoupil do služby u dvora, kde setrval až do své smrti na morovou nákazu. |
Vrchol '''C'''. kompoziční činnosti spadá do doby dlouhého pobytu dvora v Praze (23. 9. 1679–20. 5. 1680) v důsledku morové epidemie, která ohrozila Vídeň. Na libreta dvorního básníka → N. Minata složil dvě komorní serenáty ke slavnostním příležitostem, které byly na Pražském hradě uvedeny při oslavě císařových jmenin 15. 11. 1679 (bez názvu, označená jen jako „servitio di camera“) a narozenin císařovny-vdovy (''La Fama illustrata'' [Osvícená Fáma], 18. 11. 1679). V hudebnědramatické tvorbě '''C'''. využíval především formu árie da capo a tematické návraty na způsob refrénu, které propojují i několik árií, oddělených pouze krátkými recitativy. Časté jsou rozsáhlé koloratury a sekvence, dokonce i v rámci recitativu. | Vrchol '''C'''. kompoziční činnosti spadá do doby dlouhého pobytu dvora v Praze (23. 9. 1679–20. 5. 1680) v důsledku morové epidemie, která ohrozila Vídeň. Na libreta dvorního básníka → N. Minata složil dvě komorní serenáty ke slavnostním příležitostem, které byly na Pražském hradě uvedeny při oslavě císařových jmenin 15. 11. 1679 (bez názvu, označená jen jako „servitio di camera“) a narozenin císařovny-vdovy (''La Fama illustrata'' [Osvícená Fáma], 18. 11. 1679). V hudebnědramatické tvorbě '''C'''. využíval především formu árie da capo a tematické návraty na způsob refrénu, které propojují i několik árií, oddělených pouze krátkými recitativy. Časté jsou rozsáhlé koloratury a sekvence, dokonce i v rámci recitativu. | ||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>ÖNB, Musiksammlung: hudební materiály děl provedených v Praze 1679; Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži – hudební archiv (ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého): ''Missa Sancti Caietani'', 1671 (opis též ČMH). • M. Fürstenau: ''Zur Geschichte der Musik und des Theaters am Hofe der Kurfürsten von Sachsen'' I, Dresden 1861, s. 16, 157; L. v. Köchel: ''Die kaiserliche Hof-Musikkapelle in Wien von 1543–1867'', Wien 1869, s. 62; E. Wellesz: Die Opern und Oratorien in Wien von 1660–1708, ''Studien zur Musikwissenschaft ''(Leipzig–Wien) 6, 1919, s. 15, 51, 53; A.Breitenbacher: Hudební archiv kolegiátního kostela Sv. Mořice v Kroměříži, '' | + | <ee:bibliography_content>ÖNB, Musiksammlung: hudební materiály děl provedených v Praze 1679; Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži – hudební archiv (ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého): ''Missa Sancti Caietani'', 1671 (opis též ČMH). • M. Fürstenau: ''Zur Geschichte der Musik und des Theaters am Hofe der Kurfürsten von Sachsen'' I, Dresden 1861, s. 16, 157; L. v. Köchel: ''Die kaiserliche Hof-Musikkapelle in Wien von 1543–1867'', Wien 1869, s. 62; E. Wellesz: Die Opern und Oratorien in Wien von 1660–1708, ''Studien zur Musikwissenschaft ''(Leipzig–Wien) 6, 1919, s. 15, 51, 53; A. Breitenbacher: Hudební archiv kolegiátního kostela Sv. Mořice v Kroměříži, ''Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci'' (Kroměříž) 40, 1928; P. Nettl: Zur Geschichte der kaiserlichen Hofmusikkapelle von 1636–1680 (IV.), ''Studien zur Musikwissenschaft ''(Wien) 19, 1932, s. 37; H. Knaus: ''Die Musiker im Archivbestand des kaiserlichen Obersthofmeisteramtes (1637–1705)'' II, Wien 1967–69, s. 36; tamtéž III, s. 55n.; U. Hofmann: ''Die Serenata am Hofe Kaiser Leopold I. (1658–1705)'' II, dis., Universität Wien 1975, s. 84n., 137, 218; H. Seifert: ''Die Oper am Wiener Kaiserhof im 17. Jahrhundert'', Tutzing 1985, s. 43, 89, 136, 444, 496n. + Die Musiker der beiden Kaiserinnen Eleonora Gonzaga, ''Festschrift O. Wessely'', ed. M. Angerer–E. Diettrich, Tutzing 1982, s. 535n.; M. Niubò: ''Císařský dvůr'''' v Praze v letech'' ''1679–80'' ''a oratorium o sv. Václavovi'', dipl. práce, FF UK Praha 2000 + Leopold I. a hudba císařského dvora v Praze v letech 1679–1680, ''Barokní Praha – barokní Čechie 1620–1740'', ed. O. Fejtová–V. Ledvinka–J. Pešek–V. Vlnas, Praha 2004, s. 95–131. • Dlabač, Eitner, MGG</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
Verze z 29. 5. 2016, 15:49
Carlo CAPPELLINI
* před 1635 Brescia (Itálie)
† kolem 15. 6. 1684 Vídeň (Rakousko)
skladatel, varhaník
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
