Bulla, František Jindřich: Porovnání verzí

| povolání = <ee:profession>herec, divadelní ředitel, </ee:profession>

Absolvoval 1771–73 v Praze filozofii, 1772/73 byl posluchačem práv na pražské univerzitě, ale studia nedokončil. Debutoval jako herec v roli Catesbyho (Shakespeare: ''Richard III.'', Salcburk, prosinec 1775) u společnosti → K. Wahra a se­trval v jejím svazku do 1777. Od 1779 vedl ­spolu s A. Rollandem, poté s → Ch. L. Seippem společnost, působící v Innsbrucku, v Linci a v Augsburgu. Jako samostatný ředitel hrál v Linci 1780–82, v Karlsruhe 1782–84, 1784 ještě v Donaueschingenu, v Ulmu a cestou do Prahy v Norimberku. V Praze na výzvu → P. Bondiniho převzal v září 1784 jako režisér vedení tzv. Druhé Bondiniho společnosti, hrající v Nosticově divadle. '''B'''. sestavil pro Prahu do značné míry nový soubor, neboť při odchodu z dvorní scény v Karls­ruhe jej opustilo několik platných sil (basista K. L. Fischer, milovník a tenorista Ch. L. Neuhaus). K několika dosavadním členům, kteří zůstali, např. '''B'''. manželka Edmunda, roz. Fiedlerová (sňatek okolo 1782), a → V. K. Antong, přijal některé české herce z rozpuštěného Wahrova ansámblu (→ A. Zappe, → M. Zappe) i další herce českého původu (→ F. J. Höpfler, V. Milde) se zřejmým záměrem pokusit se také o představení v české řeči. V listopadu 1784 Bondini vyhověl pražské šlechtě, která shledala úroveň prvních představení neuspokojivou, '''B'''. propustil a vedením společnosti pověřil trojici → K. F. Zimdar, K. T. Emrich a Höpfler. Ta pak uskutečnila '''B'''. záměr hrát v Praze také česky; '''B'''. ještě na počátku 1785 vystoupil jako Holbekův syn v titulní roli prvního českého představení hry G. Stephanieho ml. ''Odb''''ě''''hlec z lásky synovské'', pak odešel ke společnosti J. Schmallöggerové do Pešti a Temešváru (1785). V Pešti se stal 1786–89 ředitelem. Přes Košice (1790/91), odkud zajížděl i do Levoče a Prešova, dospěl do Lvova (od 1791), v němž jako ředitel prožil celý závěr své divadelní dráhy. V hlavním městě nejodlehlejšího regionu monarchie s polskou diváckou většinou vybudoval ze zrušeného kostela nové divadlo. Udržel zde německou činohru se střídavým úspěchem po celých 28 let, 1791–96 jako ředitel, 1796–99 ve svazku s W. Bogusław­ským, pak ve svazku s bratry I. a F. Kratterovými. Obratně řešil stále hrozící finanční obtíže a dařilo se mu vždy znovu pozvedávat klesající uměleckou úroveň lvovské německé scény. Zemřel zasažen opakovaným záchvatem mozkové mrtvice nedlouho před vypršením svého posledního kontraktu.