Browne, Robert: Porovnání verzí

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<span id="PageFillProgress">3</span>

<span id="PageFillProgress">3</span>

kř. 21. 11. 1563

kř. 21. 11. 1563

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

Londýn (Velká Británie)

Londýn (Velká Británie)

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

asi 1621

asi 1621

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

}}<ee:perex>

}}<ee:perex>

Uváděn též jako Braun, Broen, Bron, Brony, Broun, Bruyn, křest. jménem Rupert apod. – Byl jednou z nejdůležitějších osobností tzv. „anglických komediantů“ na evropském kontinentu. V Anglii působil v renomované divadelní společnosti Lord Admiral’s Men. Byl jedním z vůbec prvních anglických herců, kteří s divadelní společností putovali po pevnině. Na kontinentu se poprvé objevil 1590 v Leydenu. 1592 jej společně s → T. Sackvillem nacházíme ve Wolfenbüttelu na dvoře vévody Heinricha Julia von Braunschweig, pak ve Frankfurtu nad Mohanem a v dalších říšských městech. 1594 působil znovu v Anglii, je možno předpokládat předchozí pobyt u dvora markraběte Moritze von Hessen v Kasselu, potvrzen je však teprve od srpna 1596. Společnost, kterou markrabě zaměstnával od 1594, byla zřejmě vedena Ph. Kingsmanem. V březnu 1596 sděloval Moritz svému pražskému agentovi J. Lucanovi, že hercům povolil cestovat a hrát také na dalších místech. Pokud by při této příležitosti zamířili do Prahy, měl jim být Lucanus nápomocen, aby se mohli prosadit a uplatnit. Zda se herci tehdy do Prahy skutečně dostali, není dosud potvrzeno. Zcela jistě se však neuskutečnilo jejich údajné pozdější pražské hostování 1610 (pod vedením → R. Reeveho), o němž na základě omylu uvažovalo starší bádání. '''B'''. po příchodu do Kasselu Hesenské komedianty (Hessische Komödianten) zřejmě vedl, následně s nimi hrál především ve Frankfurtu nad Mohanem a v jiných městech, také v Řezně na říšském sněmu 1603, který v zastoupení císaře Rudolfa II. zahajoval jeho bratr Matyáš. Téhož roku se '''B'''. objevil v tehdy ještě habsburském Lille, jeho pouť pak pokračovala do Gentu a až na francouzský dvůr do Paříže a Fontainebleau. Tehdy už byl členem '''B'''. společnosti → J. Green, který se později stal jedním z nejvýznamnějších principálů anglických herců. 1607 se '''B'''. na jedno desetiletí stáhl z pevniny zpět do Anglie a věnoval se v Londýně dětskému divadlu. Stal se vedoucím společnosti Children of the ­Queen’s Revels. 1618 znovu Anglii opustil a táhl přes Kolín nad Rýnem a Frankfurt nad Mohanem do jihoněmeckých oblastí. Spolu se svým zetěm a společníkem → R. Reynoldsem hrál v Norimberku, Štrasburku a ve Frankfurtu nad Mohanem na podzimním veletrhu, 1619 snad také v Rostocku a Gdaňsku. Poté jej pravděpodobně korunovace kurfiřta Friedricha Falc­kého českým králem (25. 10.–4. 11. 1619) přilákala do Prahy. Nebylo však dosud zjištěno, kdy přesně '''B'''. v Praze pobýval, ani zda uskutečnil nějaké představení. Nebyly objeveny konkrétní doklady o divadelních produkcích, ačkoli jinak jsme dobře informováni o průběhu korunovačních slavností a křtu korunního prince Ruperta. O pražském pobytu '''B'''. společnosti však svědčí pozdější žádost '''B'''. frankfurtské hospodyně a ubytovatelky, podle níž společnost na velikonoční trh dorazila před nedávnem z Prahy. Přítomnost herců v Praze nepřímo potvrzuje také dopis krále Friedricha Falckého manželce Alžbětě Stuartovně, v němž vyjádřil uspokojení nad tím, že jim v Praze nebylo povoleno hrát během půstu. Zda tam '''B'''. společnost hrála už před postním obdobím, zůstává otevřenou otázkou. Po odjezdu z Prahy žádal '''B'''. nejprve o povolení hrát v Norimberku (28. 2. 1620), byl ale odmítnut a vydal se do Frankfurtu nad Mohanem. Tamní pobyt 1620 je posledním dosud zjištěným '''B'''. působením na pevnině. Brzy poté odešel zpět do Anglie, kde asi za rok zemřel.

Uváděn též jako Braun, Broen, Bron, Brony, Broun, Bruyn, křest. jménem Rupert apod. – Byl jednou z nejdůležitějších osobností tzv. „anglických komediantů“ na evropském kontinentu. V Anglii působil v renomované divadelní společnosti Lord Admiral’s Men. Byl jedním z vůbec prvních anglických herců, kteří s divadelní společností putovali po pevnině. Na kontinentu se poprvé objevil 1590 v Leydenu. 1592 jej společně s → T. Sackvillem nacházíme ve Wolfenbüttelu na dvoře vévody Heinricha Julia von Braunschweig, pak ve Frankfurtu nad Mohanem a v dalších říšských městech. 1594 působil znovu v Anglii, je možno předpokládat předchozí pobyt u dvora markraběte Moritze von Hessen v Kasselu, potvrzen je však teprve od srpna 1596. Společnost, kterou markrabě zaměstnával od 1594, byla zřejmě vedena Ph. Kingsmanem. V březnu 1596 sděloval Moritz svému pražskému agentovi J. Lucanovi, že hercům povolil cestovat a hrát také na dalších místech. Pokud by při této příležitosti zamířili do Prahy, měl jim být Lucanus nápomocen, aby se mohli prosadit a uplatnit. Zda se herci tehdy do Prahy skutečně dostali, není dosud potvrzeno. Zcela jistě se však neuskutečnilo jejich údajné pozdější pražské hostování 1610 (pod vedením → R. Reeveho), o němž na základě omylu uvažovalo starší bádání. '''B'''. po příchodu do Kasselu Hesenské komedianty (Hessische Komödianten) zřejmě vedl, následně s nimi hrál především ve Frankfurtu nad Mohanem a v jiných městech, také v Řezně na říšském sněmu 1603, který v zastoupení císaře Rudolfa II. zahajoval jeho bratr Matyáš. Téhož roku se '''B'''. objevil v tehdy ještě habsburském Lille, jeho pouť pak pokračovala do Gentu a až na francouzský dvůr do Paříže a Fontainebleau. Tehdy už byl členem '''B'''. společnosti → J. Green, který se později stal jedním z nejvýznamnějších principálů anglických herců. 1607 se '''B'''. na jedno desetiletí stáhl z pevniny zpět do Anglie a věnoval se v Londýně dětskému divadlu. Stal se vedoucím společnosti Children of the ­Queen’s Revels. 1618 znovu Anglii opustil a táhl přes Kolín nad Rýnem a Frankfurt nad Mohanem do jihoněmeckých oblastí. Spolu se svým zetěm a společníkem → R. Reynoldsem hrál v Norimberku, Štrasburku a ve Frankfurtu nad Mohanem na podzimním veletrhu, 1619 snad také v Rostocku a Gdaňsku. Poté jej pravděpodobně korunovace kurfiřta Friedricha Falc­kého českým králem (25. 10.–4. 11. 1619) přilákala do Prahy. Nebylo však dosud zjištěno, kdy přesně '''B'''. v Praze pobýval, ani zda uskutečnil nějaké představení. Nebyly objeveny konkrétní doklady o divadelních produkcích, ačkoli jinak jsme dobře informováni o průběhu korunovačních slavností a křtu korunního prince Ruperta. O pražském pobytu '''B'''. společnosti však svědčí pozdější žádost '''B'''. frankfurtské hospodyně a ubytovatelky, podle níž společnost na velikonoční trh dorazila před nedávnem z Prahy. Přítomnost herců v Praze nepřímo potvrzuje také dopis krále Friedricha Falckého manželce Alžbětě Stuartovně, v němž vyjádřil uspokojení nad tím, že jim v Praze nebylo povoleno hrát během půstu. Zda tam '''B'''. společnost hrála už před postním obdobím, zůstává otevřenou otázkou. Po odjezdu z Prahy žádal '''B'''. nejprve o povolení hrát v Norimberku (28. 2. 1620), byl ale odmítnut a vydal se do Frankfurtu nad Mohanem. Tamní pobyt 1620 je posledním dosud zjištěným '''B'''. působením na pevnině. Brzy poté odešel zpět do Anglie, kde asi za rok zemřel.

</cshow>

</cshow>

<cshow logged="1">

<cshow logged="1">

</cshow>

</cshow>

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]